Charakteristika: Dirigent
Datum narození/zahájení aktivity:23.7.1981
Text
Hrůša, Jakub, dirigent, narozen 23. 7. 1981, Brno.
Již v době studií na gymnáziu v Brně se věnoval hře na trombón, klavír a také dirigování. Po maturitě (1999) byl přijat na Hudební fakultu AMU, kde byl žákem Jiřího Bělohlávka, Radomila Elišky a Leoše Svárovského (absolvoval roku 2004 provedením skladby Tenť pán velí se nebáti Otakara Jeremiáše, Koncertu pro klavír a orchestr Antonína Dvořáka a symfonie Asrael Josefa Suka se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu). Další hudební zkušenosti získal Jakub Hrůša pod vedením Josefa Kuchinky, Pavla Pokorného, Františka Vajnara, Jiřího Chvály a Lubomíra Mátla. Roku 2000 obdržel čestné uznání poroty a ceny pro nejmladšího a nejúspěšnějšího českého účastníka v dirigentské soutěži Pražského jara. Roku 2003 se stal laureátem mezinárodní soutěže dirigentů „Lovro von Matačić“ v chorvatském Záhřebu, kde poté vystoupil na koncertě se Záhřebskou filharmonií. V letech 2002–05 působil jako asistent šéfdirigentů České filharmonie Vladimíra Ashkenazyho a Zdeňka Mácala. Po vítězství v mezinárodním konkurzu je od září 2005 asistentem šéfdirigenta Myung-Whun Chunga u Orchestre Philharmonique de Radio France v Paříži. Od roku 2004 pokračuje v doktorském studiu na AMU u Jiřího Bělohlávka. V roce 2005 absolvoval stáž na Universität der Künste v Berlíně u Lutze Köhlera.
Své první dirigentské zkušenosti získal při řízení amatérských studentských orchestrů (Symfonický orchestr ZUŠ města Brna, Pražský studentský orchestr, Český studentský orchestr). Během studia na AMU rozvinul však také bohatou spolupráci s celou řadou českých profesionálních hudebních těles (Jihočeská komorní filharmonie České Budějovice, Plzeňská filharmonie, Talichův komorní orchestr, Pražský komorní sbor, Pražský filharmonický sbor, Český filharmonický sbor, Státní filharmonie Brno, Janáčkova filharmonie Ostrava, Karlovarský symfonický orchestr, Filharmonie Hradec Králové, Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín, Pražská komorní filharmonie a další).
Roku 2001 nastudoval ve světové premiéře operu Marka Ivanoviče Dívka a smrt, jež byla oceněna na festivalu Opera 2003. Na jevišti Národního divadla v Praze uvedl monodrama Marcela Mihalovici Krapp aneb Poslední páska a Jánáčkovu operu Příhody lišky Bystroušky. Na festivalu Pražské jaro 2005 provedl se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu Koncert pro sitár a orchestr indického skladatele Raviho Shankara. Vystupoval rovněž se Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy FOK, Českou filharmonií, Slovenskou filharmonií či s Orchestra Sinfonica di Milano Giuseppe Verdi. Roku 2004 založil soubor Ensemble 21, specializující se na provádění soudobé hudby. Od sezóny 2005/2006 je Jakub Hrůša šéfdirigentem Filharmonie Bohuslava Martinů ve Zlíně.
Diskografie
Dvořák, Antonín: Česká suita D dur op. 39; Polonéza Es dur B 100; Valčíky op. 54 (Pražská komorní filharmonie; Supraphon 2006).
LiteraturaPokora, Miloš: Jakub Hrůša s Rozhlasovými symfoniky (Hudební rozhledy 57, 2004, č. 6, s. 6–7).
Srnka, Miroslav: Opravdu ti nejlepší (Harmonie 12, 2004, č. 6, s. 7).
Hradecká, Dita: Jakub Hrůša (Harmonie 12, 2004, č. 10, s. 15).
Kratochvílová, Marie: Dalo by se snad říci „manuální filosofie“ (Literární noviny 15, 2004, č. 37, s. 12–13).
Hejzlar, Tomáš: Debut mladého dirigenta se vcelku zdařil (Haló noviny 14, 17. 12. 2004, č. 293, s. 8).
Wanatowiczová, Krystyna: Mladý muž s taktovkou (Týden 12, 2005, č. 26–27, s. 54–57).
Kubičková, Elena: Večer plný exotiky (Harmonie 13, 2005, č. 7, s. 4).
Stehlík, Luboš: Jakub Hrůša. Tajná zbraň české hudby (Harmonie 14, 2006, č. 2, s. 18–20).
Stehlík, Luboš: Mozartův Boží dům (Harmonie 14, 2006, č. 3, s. 33).
Říha, Vladimír: Mozartovo „dětské oratorium“ (Hudební rozhledy 59, 2006, č. 3, s. 7–8).
Veber, Petr; Vítek, Bohuslav; Stehlík, Luboš: Antonín Dvořák; Česká suita D dur op. 39; Polonéza Es dur B 100; Valčíky op. 54 (Harmonie 14, 2006, č. 3, s. 47–48).
Ondřej Pivoda