Havlík, Jaromír
Charakteristika: Muzikolog, hudební kritik a pedagog
Datum narození/zahájení aktivity:17.5.1950
Text
• Dílo • Literatura •
Havlík, Jaromír, muzikolog, hudební kritik a pedagog, narozen 17. 5. 1950, Liberec.
V rodišti absolvoval povinnou školní docházku a roku 1968 maturoval na tehdejší Střední všeobecně vzdělávací škole; v Lidové škole umění se v letech 1956–68 postupně učil hře na housle, varhany a fagot. Studium hudební vědy a obecné historie absolvoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze 1969–74, titul PhDr. získal v roce 1975 na základě spisu Symfonie Antonína Laubeho a Josefa Bárty; muzikologické studium prohloubil 1975–76 dvouletým postgraduálním kurzem hudební teorie na hudební fakultě AMU v Praze. V letech 1975–76 byl zaměstnán v koncertní agentuře FOK. Od 1. 10. 1976 do listopadu 1981 byl interním aspirantem tehdejšího Ústavu teorie a dějin umění ČSAV, aspirantura byla oficiálně ukončena 28. 3. 1983, CSc. na základě disertačního spisu Česká symfonie 1945–1975 (roku 1989 publikována zkrácená verze tohoto spisu, dovedená k roku 1980). Poté byl vědeckým pracovníkem Ústavu pro teorii a dějiny umění ČSAV, později Ústavu pro hudební vědu AV ČR; od osamostatnění ústavu v roce 1990 působil jako zástupce ředitele až do 31. 8. 1998, kdy pracovní poměr v ústavu skončil; poté krátce (do 30. 11.) byl odborným redaktorem v Editio Supraphon. Od 1. 12. 1998 působí na plný úvazek na Hudební fakultě AMU, od 1. 10. 1990 jako externí pedagog, od 1. 10. 1995 odborný asistent, od 17. 4. 1997 docent, od 1. 10. 2001 profesor; od 1. 2. 2004 je vedoucím Katedry teorie a dějin hudby.
Jako hudební historik je postupně zaměřen na různá historická období: disertační spis byl věnován hudbě období klasicismu, během vědecké aspirantury orientace změněna na hudbu 20. století, klíčovým problémovým okruhem je žánr symfonie a česká hudba 20. století. Další oblastí profesionálního zájmu je organologie, kterou přednáší na HAMU posluchačům oboru hudební teorie. Vedle významné činnosti vědecké vykazuje dlouholetou aktivitu v oborech hudební popularizace, hudební kritiky a publicistiky (publikoval zhruba 400 koncertních recenzí, nejvíc v Hudebních rozhledech, též v Opus musicum, Tvorbě, Lidové demokracii, Harmonii a jiných).
Dílo
Dílo literární
Knihy
Česká symfonie 1945–1980 (Praha, Panton 1989);
Jaroslav Doubrava. Skladatel v sevření dvou totalit (Praha, HAMU 2002);
Hudební klasicismus (kapitola v týmové publikaci Dějiny hudby, Jaroslav Smolka, ed., Praha 2001, s. 283–395).
Studie a stati
Symfonie v tvorbě českých skladatelů v období 1945–1975 (Hudební rozhledy 31, 1978, s. 470–473);
Druhá symfonie Miloslava Kabeláče (Hudební věda 20, 1983, s. 135–149);
Symfonieta. Několik poznámek k její historii a charakteru (Hudební rozhledy 37, 1984, s. 326–328);
Co je to symfonie? (Opus musicum 16, 1984, s. 161–167);
Novodobá koncertantní symfonie (Hudební věda 23, 1986, s. 238–254);
Na okraj jubilejního Týdne nové tvorby (ke 30. ročníku, Hudební rozhledy 39, 1986, s. 247–250);
K některým aspektům ideové koncepce symfonie (Opus musicum 18, 1986, s. 204–213);
Hudba mého města. Marginálie k poetice a tvorbě Čestmíra Gregora (Hudební rozhledy 40, 1987, s. 224–227);
Orchestrální tvorba Ladislava Kubíka z let 1970-1980 (Hudební věda 24, 1987, s. 208–241);
Týden nové tvorby 1989 (Hudební rozhledy 42, 1989, s. 247–250);
Jaroslav Doubrava – symfonik (Hudební věda 26, 1989, s. 342–353);
O stavu a úkolech naší současné hudební historiografie (Hudební rozhledy 42, 1989, s. 424–426);
Kantáta – vokální symfonie. Vztah hudby a slova jako klíčový moment rozdílnosti žánrů
(Hudební věda 27, 1990, s. 39–47);
Symfonie Karla Husy (Hudební věda 30, 1993, s. 11–45 a 129–144);
Zápisník zmizelého a Doubrava (Opus musicum 26, 1994, s. 44–50);
Několik poznámek k první fázi institucionalizačního procesu v české hudební kultuře po druhé světové válce (in: Muzikologické studie 3, sborník z konference Janáčkiana, Ostrava 1994, s. 1–10);
Univerzální vyděděnec Ervín Schulhoff (Rytmus 1994, č. 1. s. 3–6);
Die tschechische Symphonie nach 1945 (in: Deutsche Musik im Osten, Bd.10, Tagungsbericht, Chemnitz 1995, Sankt Augustin, Academia Verlag 1996, s. 165–170);
Hudebně dramatická tvorba Jaroslava Doubravy (in: Muzikologické studie 4, sborník z konference Janáčkiana, Ostrava 1995, s. 93–102);
Martinů symfonie „Da requiem“. Několik poznámek ke III. symfonii (Hudební věda 32, 1995, s. 249–256);
Schulhoffs Freiheitssymphonie (in: Zum Einschlafen gibt’s genügend Musiken. Die Referate des Erwin Schulhoff-Kolloquiums in Düsseldorf im März 1994, Verdrängte Musik Bd. 11, Hamburg, Bockel Verlag 1996, s. 105–110);
Haydnovy symfonie po /více než/ 200 letech (Harmonie 1996, č. 10, s. 577–580);
Operou proti totalitě. Nad nedokončenou operou Jaroslava Doubravy „Křest svatého Vladimíra“ (Hudební věda 34, 1997, s. 49–64);
Případ Doubrava (Hudební rozhledy 51, 1998, č. 5, s. 36–38);
Chrudimské začátky skladatele Jaroslava Doubravy (in: Chrudimský vlastivědný sborník, Chrudim, Okresní muzeum 1999, s. 85–128);
E fontibus Bohemicis Miloslava Kabeláče (Hudební věda 36, 1999, č. 2–3, s. 211–257);
Jaroslav Doubrava – symfonik (Tvorba z let 1938–1944) (in: sborník Kulturní Chrudim minulosti a současnosti, Chrudim 1999, s. 100–107);
Jan Rychlík: Profil života a díla (Živá hudba XIV, 2005, s. 13–24);
Miloslav Kabeláč and percussion (Czech Music 2005, č. 2, s. 2–9);
The Prague Manifesto after (almost) sixty years (Czech Music 2007, č. 2, s. 42–51);
The Mannheim School. Phenomenon and Myth (Czech Music 2007, č. 4, s. 33–44);
Pražský manifest po šedesáti letech (in: Živá hudba 15, 2008, s. 49–60).
Rozhovory
O anglickém rohu s Jiřím Hebdou (Hudební rozhledy 39, 1986, s. 138–141);
Hudba společnosti – společnost hudbě. Rozhovor s Emilem Hlobilem (Hudební rozhledy 39, 1986, s. 481–483);
O hudební tvorbě, teorii i o jiném. Rozhovor s Ctiradem Kohoutkem (Hudební rozhledy 42, 1989, s. 195–198);
Invence musí provázet všechny fáze tvoření. Rozhovor s Otmarem Máchou (Hudební rozhledy 43, 1990, s. 3–5);
Create and do what you will. Rozhovor s Janem Klusákem (Czech Music 2004, č. 4, s. 2–7);
Like raindrops we have dispersed all over the immense world. Interview with the composer Karel Husa (Czech Music 2006, č. 3, s. 3–7).
Recenze
Lubomír Dorůžka: Panoráma populární hudby 1918-1978, Praha 1981 (Hudební věda 20, 1983, s. 270–271);
Bernard Grun: Dejiny operety, Bratislava 1981 (Hudební věda 20, 1983, s. 266–267);
Tereza Ursínyová: Cesty operety, Bratislava 1982 (Hudební věda 21, 1984, s. 167–168);
Hudební kultura na Ostravsku po roce 1945, Ostrava 1984 (Hudební věda 22, 1985, s. 279–280);
Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada hudebněvědná, H 18, Brno 1983 (Hudební věda 22, 1985, s. 181–183);
Bohumil Kulínský: Vokální stenografie, Praha 1983 (Hudební věda 23, 1986, s. 189–190);
Jiří Štilec: Václav Dobiáš, Praha 1985 (Hudební věda 23, 1986, s. 362–363);
Milan Kuna: Česká hudba nepokořená 1939-1945, Terezín 1986 (Hudební věda 24, 1987, s. 184–185);
175 let konzervatoře v Praze, Praha 1986 (Hudební věda 24, 1987, s. 371);
Ludwik Erhardt: Brahms, Bratislava 1986 (Hudební věda 25, 1988, s. 186–187);
Václav Drábek: ABC výchovných koncertů, Praha 1987 (Hudební věda 26, 1989, s. 372–373);
Jaroslav Smolka: Fuga v české hudbě, Praha 1987 (Hudební věda 26, 1989, s. 182–185);
Václav Jan Tomášek: Sinfonie grande op.17, partitura, Praha 1989 (Hudební věda 27, 1990, s. 183–184);
Jiří Válek: Teorie kompoziční praxe, Praha 1989 (Hudební věda 27, 1990, s. 364–366);
Acta Universitatis Palackianae Olomoucensis, Facultas pedagogica, Musica IV. (Hudební věda a výchova 6) (Hudební věda 31, 1994, s. 351–353);
Kateřina Vondrovicová: Petr Eben, Praha 1993 (Hudební věda 21, 1994, s. 115–116);
Simeone Nigel: The First Editions of Leoš Janáček. A Bibliographical Catalogue. Tutzing 1991 (Hudební věda 31, 1994, s. 219);
Jindřiška Bártová: Jan Kapr. Nástin života a díla, Brno 1994 (Hudební věda 32, 1995, s. 205–207);
Alena Burešová: Pavel Bořkovec. Olomouc 1994 (Hudební věda 33, 1996, s. 190–192);
Karel Steinmetz: Artikulace času v Janáčkově hudbě. Příspěvek k analýze časově pohybových struktur. Olomouc 1994 (Hudební věda 33, 1996, s. 387–389);
Čestmír Gregor: Divácká opera. Přímluva za to, aby se opera vrátila k divákovi. Praha 1996 (Hudební věda 34, 1998, s. 87–91);
Unikátní tisk Griebelova a Schulhoffova týmového díla (Otto Griebel-Erwin Schulhoff: Zehn Themen, Heemstede 1996) (Hudební věda 35, 1998, s. 298–299);
Ivan Poledňák: Vášeň rozumu. Skladatel Jan Klusák – člověk, osobnost, tvůrce, Olomouc 2004 (Hudební věda 42, 2005, s. 218–222);
Vít Zouhar: Postmoderní hudba? Německá diskuse na sklonku 20. století (Hudební věda 43, 2006, s. 191–194);
Mozartovská antologie pro pamětníky (Harmonie 2006, č. 10, s. 8–9).
Drobnější publicistika (výběr)
Na okraj jedné kritiky. Odpověď Milanu Jírovi (Hudební rozhledy 41, 1988, s. 432);
Hej, Stalinovci? (Hudební rozhledy 43, 1990, s. 431);
Bidlo byl jen jeden. Vzpomínka na velkého českého fagotistu (Opus musicum 24, 1992, s. 235–238);
Šedesátník Oldřich Pukl (medailónek s výběrovou bibliografií, Hudební věda 30, 1993, s. 86–88);
Schulhoffovská konference v Düsseldorfu (Hudební věda 31, 1994, s. 286–287);
Za Oldřichem Puklem (nekrolog, Hudební věda 32, 1995, s. 331–333);
Helfertova „Česká moderní hudba“. Muzikologická konference k 60. výročí vydání Helfertovy kritické studie o české hudební tvořivosti. Praha 29. 5. 1996 (Hudební věda 33, 1996, s. 374–375);
Za Vladimírem Sommerem (nekrolog, Hudební rozhledy 50, 1997, č. 11, s. 35).
Encyklopedická hesla, spolupráce
Slovník české hudební kultury (Praha, Editio Supraphon 1997);
Encyklopedie UNIVERSUM (český překlad z německého originálu Bertelsmann-Lexikon, 10 svazků, Praha, Odeon 2000; překlad cca 500 hesel z oborů hudba středověku a renesance, hudba 20. století, hudební nástroje, autorské doplňky cca 50 hesel bohemikálních – osobních i věcných);
NewGrove2 (revize a aktualizace starších hesel a několik hesel nových).
Edice
Čeští moderní skladatelé mládeži (album klavírních skladeb 20. století, Praha, Editio Praga 1999);
Antonín Laube: Due sinfonie (kritická edice, in: Maestri anticchi Boemi, Praha 1981);
Miloslav Kabeláč: Sonáta pro violoncello a klavír op. 9 (Praha, Edidio Bärenreiter 2000).
Různé (rozhlasové pořady apod.)
Organologie aneb o nástrojích (celoroční cyklus 53 pořadů pro stanici Vltava, 1998);
Mistři klasické hudby: seriál o hudební teorii a hudebních nástrojích (Praha 2000–02, fonotéka vydávaná ve formě CD časopisu, celkem 65 dílů, jednotlivá čísla byla zaměřena k jednotlivým skladatelům, autory textů byli různí specialisté, Havlík byl autorem průběžných textů o hudební teorii a hudebních nástrojích, určeno hlavně pro učitele Základních uměleckých škol);
Muzikologická produkce v českých zemích za rok 1983 (Hudební věda 22, 1985, s. 352–363);
Muzikologická produkce v českých zemích za rok 1984 (Hudební věda 23, 1986, s. 345–359);
Muzikologická produkce v českých zemích za rok 1985 (Hudební věda 24, 1987, s. 346–359);
Muzikologická produkce v českých zemích za rok 1986 (Hudební věda 26, 1989, s. 43–53). Literatura
Doubravová, Jarmila (recenze publikace o české symfonii, Hudební věda 28, 1990, s. 363–364).
Bek, Josef (recenze monografie o Jaroslavu Doubravovi, Acta musicologica 2004, č. 2).
Douša, Eduard (recenze monografie o Jaroslavu Doubravovi, Hudební věda 43, 2006, s. 311–313).
Ivan Poledňák Datum poslední změny: 20.1.2009