Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Nyžankivskyj, Nestor Ostapovyč

Tisk


Charakteristika: Skladatel, klavírista a hudební pedagog

Datum narození/zahájení aktivity:31.8.1893
Datum úmrtí/ukončení aktivity:12.4.1940
Text
Literatura

Nyžankivskyj, Nestor Ostapovyč, skladatel, klavírista a hudební pedagog, narozen 31. 8. 1893, Berežany (Ternopolská oblast, Ukrajina), zemřel 12. 4. 1940, Lódź (Polsko).
 
Syn skladatele Ostapa Nyžankivského vystudoval Vysoký hudební ústav Mykoly Lysenka (Vyščyj muzyčnyj institut Mykoly Lysenka) ve Lvově. V roce 1918 narukoval do Ukrajinské halyčské armády a upadl do zajetí. Ve studiu pokračoval na Vídeňské hudební akademii (1920–23) ve třídě skladatel Josepha Marxe, kde získal titul doktora filozofie. Později studoval na pražské konzervatoři v mistrovské třídě Vítězslava Nováka. Absolvoval zde v roce 1928 Klavírním triem e moll. V době pražského působení byl činný jako pedagog na Ukrajinské vysoké škole pedagogické Mychajla Drahomanova (Ukrajinskyj vysokyj pedahohyčnyj institut imeni Mychajla Drahomanova), kde mimo jiných vzdělával ukrajinského skladatele Zenovije Lyska. V roce 1928 se vrátil do Lvova, kde se stal pedagogem na Vysokém hudebním ústavu Mykoly Lysenka (Vyščyj muzyčnyj institut Mykoly Lysenka). Působil rovněž jako hudební kritik novin Ukrajinski visti. Roku 1934 sehrál důležitou roli při založení Svazu ukrajinských profesionálních muzikantů (Spilka ukrajinskych profesionalnych muzyk) a stal se jeho prvním předsedou. Jeho skladatelskou, publicistickou, organizační a kritickou činnost ve Lvově přerušilo ustanovení sovětské moci, následná německá okupace a předčasná smrt, která jej zastihla v Polsku. Z jeho skladeb vyšel tiskem jen malý zlomek, Nyžankivského dílo se šířilo především v opisech mezi interprety. Psal písně, klavírní díla, sbory, úpravy ukrajinských lidových písní, komorní hudbu, symfonická díla, skladby pro dechový orchestr a scénickou hudbu. Jako jeden z mála ukrajinských skladatelů s oblibou komponoval ve formě fugy. Jméno Nestora Nyžankivského bylo sovětskou muzikologií zamlčováno.


Literatura

I. Lexika
Mucha, Anton: Kompozytory Ukrajiny ta ukrajinskoji diaspory (Kyjev 2004).

Ukrajinska muzyčna encyklopedija. 4 tom (Kyjiv 2016).
 
II. Ostatní
Sonevyckyj, Ihor: Kompozytorska Spadščyna Nestora Nyžankivskoho (in: Zapysky naukovoho tovarystva imeni Tarasa Ševčenka, díl 226., Lvov 1993, s. 334–352).

Bulka, Juryj: Nestor Nyžankivskyj. Žytťa i tvorčisť (Kyjiv 1997).
Bednářová, Taťjana: Fedir Steško. Pedagog a hudební teoretik Ukrajinské vysoké školy pedagogické Mychajla Drahomanova v Praze (Praha 1999).
Bajgarová, Jitka – Šebesta, Josef: Ukrajinští studenti na pražské konzervatoři v období první Československé republiky 1918–1938 (Hudební věda, 63, 2006, č. 1, s. 39–58).
Kyjanovska, Ljubov: Halycka muzyčna kultura XIX–XX st. (Černivci 2007).
 
Petr Ch. Kalina

Datum poslední změny: 4.9.2020