Dvořáková, Otýlie 2)
Dvořáková, Otýlie 2) (Otilie; prov. Suková), klavíristka a skladatelka, narozena 6. 6. 1878, Praha, zemřela 6. 7. 1905, Křečovice (u Benešova).
Koncertovala s otcem Antonínem Dvořákem, prováděla jeho skladby na klavír. Při Dvořákově návštěvě Spojených států se jí dostalo vzdělání v zahraničí, měla soukromou výuku, naučila se anglicky. Hrávala čtyřručně s Vítězslavem Novákem a Josefem Sukem. Suk se stal jejím manželem; jejich svatba se konala 17. listopadu 1898 v kostele sv. Štěpána v Novém Městě pražském. Suk napsal pro Otýlii a její sestru Magdu také deset sborů, poté vydaných Fritzem Simrockem, vydal tři drobné klavírní skladby Otýlie – Ukolébavka, Humoreska, Pepča na koníčku v hudební příloze Zlaté Prahy a věnoval jí své klavírní skladby op. 12 (Simrock, Berlín, 1896) a píseň Mé ženě (Hudební matice, 1949). Otýlie se stala inspirací prakticky pro celou skladatelovu tvorbu, její působení jakožto Sukovy „múzy“ je zřejmé v melodramatické pohádce Radúz a Mahulena (libreto Julius Zeyer, 1897–98). Otýlie měla také básnický talent, vedla si deník, kde se objevují poetické úryvky nebo záznamy o koncertech Českého kvarteta. Otýlie však nemohla svůj literární a hudební talent dlouho rozvíjet. Trpěla těžkou srdeční vadou a jen rok po smrti jejího otce, jež ji velmi zdrtila, zemřela též. Krátce před smrtí napsala báseň věnovanou Antonínu Dvořákovi, v níž líčí, jak stoupá na Vyšehrad a ve hřbitovním tichu vzpomíná na otce. Podle Jana Miroslava Květa plánovala tuto báseň také zhudebnit. Otýlie je pohřbena v rodinné hrobce se svým otcem, kam byly jejich ostatky přeneseny z provizorní hrobky na Vyšehradě dne 1. května 1906 za zpěvu sboru Národního divadla. Po smrti Dvořáka a své choti věnoval Josef Suk slavnou symfonii Asrael (op. 27, 1906) „Vznešené památce Dvořákově a Otilčině“. Otýlie měla jednoho syna, Josefa Suka ml. (1901–1951) a dva vnuky Josefa (houslový virtuóz) a Antonína.
LiteraturaI. Lexika
PHSN.
ČSHS.
II. Ostatní
Dvořák, Otakar: Můj otec Antonín Dvořák (Příbram 2004).
Květ, J. M.: Josef Suk. Život a dílo. Studie a vzpomínky (Praha 1935, 121, 116, 153, 160, 161).
Šourek, Otakar. Antonín Dvořák IV (Praha 1957, 47-49, 87-89, 190).
http://www.ikrecovice.cz/josefsuk.html
http://www.centralbohemia.cz/addressBookLang.asp?thema=306748&item=66536
http://www.suksociety.cz/jsuk/CL_jsajd.htm
Zuzana Macháčková – Darina Začalová
Datum poslední změny: 21.1.2010