Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Laburda, Jiří

Tisk


Charakteristika: Skladatel a pedagog

Datum narození/zahájení aktivity:3.4.1931
Text
DíloLiteratura

Laburda, Jiří, skladatel a pedagog, narozen 3. 4. 1931, Soběslav.
 
Soukromě navštěvoval hodiny skladby u Karla Háby a Zdeňka Hůly a hudební teorii u Eduarda Herzoga.
Studoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (1952–55) a poté tamtéž Vysokou školu pedagogickou (1956–60). Titul doktora filozofie obhájil v roce 1970 prací s názvem Symfonie D. D. Šostakoviče. Hudebně teoretické znalosti prokázal v aspirantské práci Didaktické problémy moderních učebnic harmonie (1973), kterou ovšem v důsledku tehdejší politické situace nemohl obhájit. Práce se stala teoretickým základem třídílné vysokoškolské učebnice Diatonická harmonie (1980, 1983).
V letech 1955–61 působil jako učitel na pedagogických školách v Jablonci nad Nisou a později v Chebu, poté se stal odborným asistentem pro hudebně teoretické předměty na katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (1961–2000). Od roku 1999–dosud vyučuje hudebně teoretické předměty na pražské konzervatoři. Laburda v sobě profiluje všestrannou osobnost pedagoga, vědce a hudebního skladatele. Jeho kompoziční práce se opírá o tradiční vyjadřovací prostředky, stylově mnohdy navazuje na neoklasicismus. Zřídka též pracuje s novějšími skladebnými technikami, nejčastěji s aleatorikou a dodekafonií. Za své skladby získal řadu domácích i zahraničních ocenění.
Ve španělském Alicante získal Cenu Oscara Esply (1966) za Missa glagolitica pro sóla, sbor, varhany, žesťové a bicí nástroje; kantáta Metamorphoses pro 5 sólistů, recitátora, sbor a orchestr byla oceněna v Hannoveru cenou Otto Spreckelsena (1968); v roce 1974 získal v Paříži za Preludium pro sólový akordeon cenu SACEM-UPAC; cyklus smíšených sborů Zelený majerán byl v roce 1986 v italském Trentu oceněn první cenou v soutěži a cenou Premio Città di Trento za nejlepší zahraniční skladbu a další.
Laburda působil jako člen výboru Společnosti českých skladatelů, sdružení Přítomnost, člen komise tvorby pro děti Svazu československých skladatelů a jako předseda sdružení pro soudobou hudbu Collegium 2001. Od roku 2004 je prezidentem Festivalu amatérských pěveckých sborů ve Svitavách a čestným členem řady českých a moravských pěveckých sborů.
Dílo
I. Dílo hudební (výběr)
 
Scénické skladby
Les petits riens, jednoaktový balet na libreto Vítězslava Nezvala (1970);
Isoldi and Dorabella, jednoaktová opera buffo na libreto Antonína Kučery (1987).
 
Skladby pro orchestr
Missa glagolitica, pro 4 sólisty (SATB), smíšený sbor, varhany, žestě a 5 hráčů na bicí nástroje (1964);
Concerto per pianoforte e orchestra (orchestr: 4222, 4431, 2 perc. e archi) (1969);
Les petits riens, Suita pro orchestr (1970);
Symfonie č. 1. (1975, 1982);
Symfonie č. 3. „La Gioconda“ pro komorní orchestr (2002);
Symfonie č. 4. „Zvony domova“ pro recitátora, smíšený sbor, varhany a orchestr na báseň Jaroslava Fencla (2004).
 
Skladby pro symfonický dechový orchestr
Symfonie č. 2. pro symfonický dechový orchestr (2002).
 
Skladby pro smyčcový orchestr
Concerto per accordion e orchestra d’archi (1962);
Pastorale per flauto e orchestra d’archi (1981);
Divertimento in Re per orchestra d’archi (1983);
Concerto doppio per violino violoncello e orchestra d’archi (1978, 1990);
Concerto per organo e orchestra d’archi (1978, 1991);
Concerto per fagotto e orchestra d’archi (1997);
Concerto per tromba e orchestra d’archi (1998);
Concerto per trombone e orchestra d’archi (1998);
Concerto per viola e orchestra d’archi (2007).
 
Skladby pro sbor se smyčcovým orchestrem
Missa clara, pro tříhlasý sbor (SSA) nebo (TTB), varhany a smyčce (1993, 1996);
Haec dies, pro tříhlasý sbor (SSA) nebo: (TTB), varhany, tympány a smyčce (1995, 1997);
Haec dies pro smíšený sbor, varhany, tympány a smyčcový orchestr (1995, 1997);
Regina mundi dignissima, pro smíšený sbor,varhany a smyčcový orchestr (1992, 2000).
 
Skladby pro sólový klavír
Klavírní sonáta No. 1. „Hommage à Bohuslav Martinů“ (1978);
Klavírní sonáta No. 3. (1988);
Klavírní sonáta No. 7. „Z Provence“ (1997);
Klavírní sonáta No. 8. „Ta eis heauton“ (1999);
Klavírní sonáta No. 9. a-moll (2003);
Klavírní sonáta No. 10. „Vsetínská“ (2005);
Hommage à F. Chopin pro klavír, 5 valčíků pro klavír (1974, 1998);
Sonatina  No. 2. A-dur pro klavír (1999).
 
Skladby pro sólové varhany
Varhanní sonáta No. 1. „Golgotha“ (1992);
Varhanní sonáta No. 2. „Parabolae Sti Francisci“ (1993);
Varhanní sonáta No. 3. „Vita Sanctae Ludmillae“ (1997);
Varhanní sonáta No. 4. „Pentecosté“ (1999);
Preludi Ambrosiani, 10 varhanních preludií (1997).
 
Komorní skladby s varhanami
Sonata da chiesa No. 1. pro žesťový kvintet a varhany (1989);
Sonata da chiesa No. 3. „Nativitas Christi“, pro trubku a varhany (1997);
Sonata da chiesa No. 4. pro trubku, lesní roh a varhany (1999);
Scherzo brillante, pro 2 trubky a varhany (2006).
 
Skladby pro sólové smyčcové nástroje
Smyčcový kvartet No. 1. (1982);
Smyčcový kvartet No. 4. „O domově“ (1996);
Partita No. 1. pro housle sólo (1976);
Partita No. 2. pro housle sólo (1979);
Sonatina G-dur pro housle a klavír (2000).
 
Komorní skladby se smyčcovými nástroji 
Septuor, pro klarinet, lesní roh, fagot, housle, violu, violoncello a kontrabas (1996);
Kvintet pro flétnu, klarinet, housle, violoncello a klavír (1983, 1997);
Klavírní kvintet, pro klavír, 2 housle, violu a violoncello (2001);
Viole belle, kvintet pro 4 violy a klavír (2006).
 
Komorní skladby s harfou, cembalem nebo kytarou
Trio giocoso, pro flétnu, kytaru a akordeon (2000);
Canzona pro trubku a harfu (2002).
 
Kantáty a mše
Svatba, kantáta na slova lidové poezie, pro tříhlasý sbor (SSA), sborová sóla a klavír (1980);
Missa Missa pastoralis, pro soprán, bas, smíšený sbor a varhany (text latinský) (1990);
Missa Sistina, pro smíšený sbor a cappella (nebo s varhanami) (text latinský) (1993);
Missa Cum cantu populi, pro lidový zpěv, smíšený sbor, trubku, varhany a smyčce (nebo bez smyčců) (text latinský) (1992, 1994);
Miserere mei, Deus (Psalmus No. 56) pro soprán, baryton, tříhlasý sbor (SSA) a varhany.
 
Písně pro sólový hlas
Písně Seifertovy, 4 písně na slova Jaroslava Seiferta pro střední hlas a klavír (1957);
Písně milému, 5 písní na slova lidové poezie pro soprán a klavír (1970);
Osudy žen, 2 písně na slova Viktora Dyka pro soprán a klavír (1989, 2001);
U brány Jeruzaléma, 6 žalmů pro střední hlas a klavír (2001);
U brány Jeruzaléma, 6 žalmů pro vyšší hlas a klavír (2001).
 
Pěvecké hlasy v komorní hudbě
Dvojzpěvy na lidovou poezii, pro soprán, alt a klavír (1979);
V Náměšti je hájek, dvě dueta na lidovou poezii, pro soprán, alt a klavír (1979);
Pastorely, dvě dueta na lidovou poezii, pro soprán, alt a klavír (1985);
Petrklíč, 4 písně na lidovou poezii pro soprán, flétnu a cembalo (klavír) (1988);
Psalmus No. 62. „Deus meus“, pro soprán, trubku a varhany (1999).
 
Skladby pro smíšený sbor
Zbojnické zpěvy, 3 smíšené sbory na slova moravské lidové poezie (1971);
Dolcissima mia vita, madrigal pro smíšený sbor (italsky) (1977);
Zelený majerán, 3 smíšené sbory na slova slovenské lidové poezie (1982);
Tu es Deus, pro smíšený sbor a varhany (1999).
 
Skladby pro tříhlasý smíšený sbor (S,A,B)
50 Českých, moravských a slovenských písní pro tříhlasý smíšený (S,A,B) a cappella ve třech cyklech:               
a.V dobrém jsme se sešli, b. Já mám mou panenku v Roudnici, c. k Soběslavi cesta  (1972–1975);
Aven roma, 6 cikánských písní pro tříhlasý smíšený (SAB) a cappella (1989).
 
Skladby pro mužský sbor
Zamilovaný, dva mužské sbory na moravskou lidovou poezii (1978, 1998);
Poutník, 3 mužské sbory na slova Rabíndranatha Thákura (1966, 1999).
 
Ženské nebo dětské sbory
Hořec, tři čtyřhlasé sbory na moravskou lidovou (1977);
Carmina, pět čtyřhlasých sborů na latinské texty Ovidiovy, Horatiovy and Catullovy (1981);
Lásky soužení, čtyři čtyřhlasé sbory na jihočeskou lidovou poezii (1982);
Moravské písně, 10 moravských písní pro tříhlasý sbor a violoncello (nebo pro tříhlasý sbor a cappella) (2002);
Štěbenec zakvíkal, 10 lidových písní pro tříhlasý sbor (SSA) a klarinet (2005).
 
Skladby pro dětský sbor
Se zvířátky mezi řádky, 5 dětských písní s klavírem na slova Václava Fischera  (1985);
Jarní kánony, 10 kánonů na slova lidové poezie (1986);
Ze zelinářské zahrádky, 7 dětských písní s klavírem na slova Václava Fischera (1987);
Letní kánony, 10 kánonů na slova lidové poezie (1997);
Podzimní kánony, 10 kánonů na slova lidové poezie (1999). 
 

II. Dílo literární (výběr)

Symfonie D. D. Šostakoviče (Disertační práce, Praha, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy 1959, rkp.);
Didaktické problémy moderních učebnic harmonie (Kandidátská disertační práce, Praha, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy 1973, rkp.);
Diatonická harmonie (I. a II. sv., Praha,1980, 1983);
Diatonická harmonie (III. sv. Praha, 1983).
Literatura
I. Lexika
ČSHS.
ČSS.
Baker’s Biographical Dictionary of Musicians, Eighth Edition (Nicolas Slonimsky), G. Schirmer, Inc., New York 1992.
The Oxford Dictionary of Music, Second Edition (Michael Kennedy), Oxford University Press, Oxford 1994.
Who is Who v České republice, 4. vydání,
Who is Who Verlag für Personenenzyklopädien AG, Zug 2005.
 
I. Ostatní
Jiří Laburda, in: Percussion around the world  (Percussive Notes 18, 1979, s. 14 ).
Fiala Jaroslav: Skladatelské vyznání J. Laburdy (Opus musicum 10, 1989, s. 316–318).
Paul Windschüttl: Jiří Laburda - Terzetto LabWv 78 für 2 Trompeten in B/C und Orgel (Musica sacra 4, 1999, s. 297).
Paul Windschüttl: Jiří Laburda - Missa clara für Frauen, oder Kinderchor, Orgel und Streichorchester (Musica sacra 4, 1999, s. 298–299).
Paul Windschüttel: Jiří Laburda - Lontano LabWV 162 (Musica sacra 2, 1999, s. 124).
Paul Windschüttl: Jiří Laburda - Serenade in D (Musica sacra 2, 1999, s. 125).
Nedělka Michal: K sedmdesátinám Jiřího Laburdy (Hudební výchova 1, 2001, s. 12–13).
Drábek Václav: Mít co dát. Se skladatelem Jiřím Laburdou o hudbě, o životě a o komponování (Opus musicum 5, 2001, s. 29–34).
Haas Wolfgang G.: Laburda-Werke-Verzeichnis LabWV, Wolfgang G. Haas-Musikverlag, Köln 2001, 130 stran
Andreas Boltz: Jiří Laburda – Messe in D (Musica sacra 4, 2001, s. 36).
Andreas Boltz: Jiří Laburda – Regina mundi dignissima (Musica sacra 4, 2001, s. 36).
Šmolík Jan: Dny soudobé hudby (Hudební rozhledy 1, 2004, s. 5).
Matzner Michal: Skladatelé Pražské konzervatoře (Hudební rozhledy 5, 2005, s. 11).
Nedělka Michal: Mše v soudobé české hudbě,  Karolinum Praha, 2005 (str. 93-116,248-260).
Schmidt Michael: Jiri Laburda: 10 Inventionen für 2 Trompeten LabWV 309 (Neue Musikzeitung 10, 2006, s. 41).
Apostolidis Katharina: Jiří Laburda: Sonatine G Dur für Violine und Klavier (Neue Musikzeitung, Nummer 7–8, 2007).
Schibli Yolanda: Jiri Laburda: Sonatine G-Dur (Schweizerische Musikzeitung 7/8 2007, s. 38).
 
http://www.musica.cz/comp/laburda
 
Simona Sedláčková
Text

Datum poslední změny: 5.11.2007