Šilhan, Antonín
Charakteristika: Hudební kritik
Datum narození/zahájení aktivity:23.5.1875
Datum úmrtí/ukončení aktivity:3.3.1952
Text
Šilhan, Antonín, hudební kritik, narozen 23. 5. 1875, Slaný, zemřel 3. 3. 1952, Praha.
Absolvoval gymnázium ve Slaném a zároveň docházel do Ernstova ústavu, kde se učil hrát na housle, klavír a varhany. Vedle interpretace písňového repertoáru byl ceněn zejména jako spolehlivý klavírista. Když začal psát kritiky a obsáhlejší studie, jeho posudek mohl pomoci mladým hudebníkům v počátcích kariéry (koncertní činnost, vstup do vlivných uměnímilovných domácností apod.). Studoval práva na Karlově univerzitě, ale vzhledem k recenzentským povinnostem a hudebně spisovatelským ambicím získal titul JUDr. až v roce 1903. Občanským povoláním byl od dubna 1899 do prosince 1935 úředníkem pražské právní finanční služby, intenzivně se však zapojil do činnosti Umělecké besedy (čestným členem jmenován roku 1925), kde stejně jako ve svým veřejným projevech zastával prodvořákovské stanovisko. Hudební odbor Umělecké besedy tak např. promyšlenými poctami Karlu Kovařovicovi získal tohoto neústupného šéfa opery Národního divadla a vlivného skladatele pro vydávání operního díla Antonína Dvořáka, ačkoliv Kovařovic vyšel z Fibichovy školy. Pro sborník Padesát let Umělecké besedy shromáždil informace k tzv. populárním koncertům (1886–1903) a shrnul dějiny jejího hudebního odboru. Obdobnou pečlivostí vyniká stať o Smetanově hudebně-kritické činnosti pro almanach Půl století Národních listů 1860–1910.
Šilhan pracoval pro hudební rubriky deníku Čas (leden 1901–září 1902), týdeníku Přehled (říjen 1902–červenec 1914, šifra –lh-) a pod šifrou „aš“ pro Národní listy (od března 1910 do jejich zastavení 14. 5. 1941). Ačkoliv dokázal psát výstižné a stručné posudky koncertů i operních představení, tíhl k obsáhlejším studiím a seriálům na pokračování. Nedospěl však k sepsání knižního titulu nebo tematicky uzavřené publikace, přestože ve svých článcích neustále vybízel k edičním projektům a k sepsání souhrnných dějiny české hudby. Šilhan se orientoval v cizojazyčné literatuře, nad solidní kompilát se však nedostal a navíc používal poeticky rozevlátý jazyk. Před první světovou válkou byl Nejedlého skupinou napadán pro nedostatečně kritický přístup k informacím a pro příliš kladné hodnocení různorodých jevů, ačkoliv se svými zájmy i sympatiemi shodoval se Zdeňkem Nejedlým (Smetana, Wagner, Mahler a naopak rezervovaný postoj k verismu nebo francouzské opeře). Slibnou kariéru otevřel články pro časopis Smetana pod redaktorstvím Jana Branbergera (Beethovenův Fidelio z roku 1906), pro Hudební revue zevrubně analyzoval operní produkci a rozpracovával i pramenný výzkum (např. geneze Smetanova Dalibora, korespondence L. Spohra a Jana Bedřicha Kittla). Celkově zhodnotil operní tvorbu Vítězslava Nováka. Ve srovnání s nastupující odborně školenou muzikologickou generací nemohl Šilhan svým dílem konkurovat specializovaně zaměřeným studiím a zapadl.
Dílo
Dílo literární
Studie, stati, články
Moderní opera (Přehled 3, 1904, č. 1, s. 5–7, č. 3, s. 55–57);
Richard Strauss: Salome (Přehled 4, 1906, č. 36, s. 634–636);
Co nám schází? (Přehled 5, 1906, č. 1, s. 3–4);
Naše divadelní otázky (Přehled 5, 1906, č. 25, s. 464–465);
Richard Wagner v nejnovější hudební literatuře (Přehled 6, 1907, č. 2, s. 37–38, č. 3, s. 51, č. 5, s. 95–97);
Budoucnost české opery (Přehled 7, 1908, č. 7, s. 11–13, č. 3, s. 50–51, č. 5, s. 93–95);
Kunálovy oči [recenze] (Přehled 7, 1908, č. 12, s. 216–217);
Wagnerův „Bludný Holanďan (Hudební revue 1, 1908, č. 1, s. 22–25, č. 2, s. 88–92, č. 3, s. 144–148);
G. Puccini: Bohèma [recenze] (Přehled 7, 1909, č. 17, s. 305–306);
Smetanův „Dalibor“ (Hudební revue 2, 1909, č. 5, s. 209–219);
Louis Spohr a jeho styky s Prahou (Hudební revue 2, 1909, č. 9, s. 453–463);
Karel Kovařovic: „Na Starém bělidle“ (Hudební revue 2, 1909, č. 10, s. 505–507);
Po dvaceti pěti letech [B. Smetana] (Přehled 7, 1909, č. 34, s. 589–590);
Zdeněk Fibich: Nevěsta messiniská [recenze] (Přehled 7, 1909, č. 33, s. 580–581);
Bedřich Smetana v „Národních listech“ (in: Půl století „Národních listů“. Almanach 1860–1910, Praha 1910, s. 112–116);
Richard Strauss – dramatik (Hudební revue 3, 1910, č. 3, s. 132–139);
Hudební odbor v prvním půlstoletí „Umělecké besedy“ (in: Padesát let Umělecké Besedy 1863–1913, Praha 1913, s. 78 –138, programy populárních koncertů v přílohách, s. XXXVII–XLVII);
Opery Vítězslava Nováka (in: Vítězslav Novák. Studie a vzpomínky, red. Antonín Srba, Praha, Osvětový klub 1932, s. 281–305).
LiteraturaI. Lexika
ČSHS.
II. Ostatní:
Nejedlý, Zdeněk: Z hudebního života. Fibichovo jubileum a naše žurnalistiky. Nekrology o L. Dolanském [polemika] (Smetana 1, 1910, č. 1, s. 13–14).
Nejedlý, Zdeněk: Knihy a hudebniny. Almanach „Národních listů“ [recenze publikace] (Smetana 1, 1911, č. 16, s. 255–257).
Bartoš, Josef: Boj o Dvořáka (Smetana 3, 1913, č. 9–10, s. 100–102).
[Podobenka Antonína Šilhana] (Národní listy 70, 21. 12. 1929, jubilejní číslo, s. 9).
Jiří Kopecký
České muzeum hudby (korespondence odeslaná i přijatá, viz http://nris.nkp.cz). Datum poslední změny: 7.8.2009