Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Hassler, Jacob

Tisk


Charakteristika: hudebník, skladatel

Datum narození/zahájení aktivity:18.12.1569datum křtu
Datum úmrtí/ukončení aktivity:0.0.1622
Text
DíloLiteratura

Hassler, Jacob, hudebník a skladatel, pokřtěn 18. 12. 1569, Norimberk, zemřel mezi koncem dubna a srpna 1622, Cheb (?).

 

Stejně jako jeho starší bratr Hans Leo Hassler získal první hudební vzdělání u svého otce Isaaka. V roce 1585 se stal městským pištcem v Augsburgu. Díky stipendiu mohl roku 1590 odjet na studijní cestu do Itálie, pravděpodobně do Benátek, kde si osvojil moderní kompoziční styl, reprezentovaný především tvorbou Giovanniho Gabrieliho. Po návratu získal místo komorního varhaníka u Christopha Fuggera (1591) a 4. ledna 1595 byl spolu se svými bratry císařem Rudolfem II. povýšen do šlechtického stavu. Jeho působení u Fuggerů bylo přerušeno uvězněním, protože znásilnil šestnáctiletou Leonoru Ostermair. Byl propuštěn na kauci a 12. února 1597 se s ní oženil. Od 17. května téhož roku působil jako kapelník a varhaník na dvoře vévody Eitelfriedricha IV. von Hohenzollern v Hechingenu. V roce 1600 vydal tiskem svoji sbírku madrigalů, která jej velmi rychle proslavila.

Po svém odvolání z hechingenské kapely se Jacob pokusil v roce 1601 získat místo ředitele městské hudby v Augsburgu po svém bratrovi Hansi Leovi, ale jeho žádosti nebylo vyhověno. Následujícího roku však nastoupil jako kammerorganist na pražském dvoře císaře Rudolfa II. Získal zde roční plat ve výši 360 zlatých, k němuž ještě náležel novoroční příspěvek 30 zlatých a 100 zlatých na další výdaje spolu s dalšími výhodami ve formě ubytování či stolování u dvora. Jako mnoho jiných hudebníků v císařových službách se však potýkal s pozdním vyplácením své gáže a v roce 1616 evidovala císařská komora vůči Hasslerovi dluh ve výši 1.034 zlatých. Po smrti Rudolfa II. (1612) se značně snížily jeho povinnosti u dvora a nakonec se přestěhoval do Chebu, kde se věnoval důlnímu podnikání. Těsně po začátku třicetileté války se pokusil znovu získat práci v Augsburgu, avšak znovu neúspěšně. Zemřel pravděpodobně v Chebu.

Jeho dílo sestává většinou z vokálních skladeb s duchovní i světskou tematikou. Jako varhaník se však věnoval také tvorbě pro klávesové nástroje. Kromě intavolací na madrigal Lasso ch'io ardo z vlastní výše zmíněné madrigalové sbírky (Norimberk 1600) zkomponoval rovněž několik ricercarů a dalších skladeb.


Dílo

Duchovní vokální skladby

Magnificat octo tonorum ... cum missa ... et psalmo 51 Miserere (Norimberk 1601).

Jesu ich bitt, versmäch mich nit; in: Rosetum Marianum (Dillingen 1604).

Domine, Dominus noster; in: Reliquiae sacrorum concentuum Giovan Gabrielis, Iohan-Leonis Hasleri (Norimberk 1615).

 

Světské vokální skladby

Madrigali a sei voci (Norimberk 1600).

 

Skladby pro klávesové nástroje

Intavolace na madrigal „Lasso ch'io ardo“ (z Madrigali, 1600, viz výše); in: Il parnasso, madrigali de diversi excellentissimi musici (Antverpy 1613).

Ricercar del primo tuono, Ricercar dell secondo tuono, Ricercar a Fantasia noni toni.

Canzon.

Fuga septimi toni.

Toccata di quarto tono.

Literatura

I. Lexika

MGG2.

New Grove2.

 

II. Ostatní

Krones, Hartmut: Jacob Hassler - Leben und Werk eines zu entdeckenden Orgelkomponisten (in: Organa Austriaca 4, 1988, s. 7–40).

Grassl, Markus: Die in Orgeltabulaturen überlieferten Instrumentalwerke Jacob Haßlers und ihre stilistischen Grundlagen (Tutzing 1990).

Krones, Hartmut: Die Beziehungen der Brüder Hassler zu Kaiser Rudolf dem II. und zu Prag (in: Die Musik der Deutschen im Osten und ihre Wechselwirkung mit den Nachbarn, Köln 1992, s. 375–81).

 

Lukáš Michael Vytlačil

Datum poslední změny: 31.5.2016