Český hudební slovník osob a institucí

Hemerka, Oldřich

Hemerka, Oldřich, skladatel, dirigent, varhaník a hudební pedagog, narozen 14. 11. 1862, Vrdy (okres Kutná Hora), zemřel 19. 12. 1946, Košice.

Pocházel z rodiny ředitele školy, který vedl ve Vrdech dětský sbor, známý v širokém okolí. Oldřich byl členem tohoto sboru a naučil se ovládat celou řadu nástrojů. Studoval nejdříve gymnázium v Čáslavi a poté pražskou varhanickou školu (1879–82). Po odchodu na východní Slovensko se stal ředitelem sboru v Bardějově (1883–99), od roku 1899 regenschorim v košické katedrále. Měl významný vliv na košický hudební život. Věnoval se i pedagogice, působil na učitelském ústavu a na maďarském gymnáziu jako učitel hudby. Byl také sbormistrem maďarských pěveckých spolků, se kterými provozoval převážně duchovní koncerty a do repertoáru zařazoval i české skladby. Až do roku 1918 byl považován za maďarského skladatele. V letech 1904–06 koncertoval s Jindřichem Feldem po slovenských městech.
Jeho tvorba zahrnuje zejména církevní skladby: 20 vokálních mší, 10 mší s doprovodem orchestru, kolem 150 offertorií a graduálů. Napsal dvě klavírní skladby – Uherská rapsodie a Valčík (v Praze u Františka Urbánka), početné tance a pochody (v Budapešti ve vydavatelství Zenelö Magyarország, např. pochod Spomienky na Bardejovské kúpele, dále orchestrální skladby (2 ouvertury, zvláště Na Výšine, a Suitu, op. 13), maďarské fantazie, Kuruckou a Hebrejskou fantazii. Za vrchol jeho tvorby se považuje kromě ouvertury Na Výšine, symfonická kantáta (legenda) Mária v nočnej povíchrici (1913) a kantáta Organ smrti (1918). Sbíral lidové písně na východním Slovensku (šarišské, z okolí Košic a ze Skároše), které vyšly ve sbírce Slovenské melodie (1897–1900, vydala je Matica slovenská ve čtyřech svazcích), mnohé upravil pro sbory a pro orchestr. Přispěl také do tří svazků Slovanských melodií pro harmonium (redigoval Emil Kolář, vydáno v Ivančicích u Brna u Josefa Vávry, 1897). V městském košickém divadle byla provedena jeho opereta Ženské rozmary (premiéra 1925). Hemerkova krátká publicistická činnost v Daliboru zahrnuje článek Něco o slovenských písních v Uhrách (Dalibor 16, 1894, s. 1–3) a recenzi Francisci-Rimavského Trávnic (Dalibor 16, 1894, s. 270–71). Jeho dcera Mary byla klavíristka.