Český hudební slovník osob a institucí

Jelínková, Zdena

Jelínková, Zdenka, etnochoreoložka, tanečnice, sběratelka lidových tanců, metodička, pedagožka, narozena 30. 3. 1920, Velká nad Veličkou, zemřela 5. 10 2005, Brno.

Po studiích na gymnáziu ve Strážnici (1931–34) a v Brně (1934–39) se zapsala na Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity. Po uzavření škol absolvovala cvičitelské školy Sokola (1940–41, složila doplňovací maturitu na brněnském učitelském ústavu (1942) a nastoupila jako vedoucí dětského zemědělského útulku v Kuželově (1942). Učila na školách v Lipově, Nové Lhotě, Ochozi u Brna, Bukovince, Olbramovicích, Třebíči (1942–1950). V letech 1949–55 studovala národopis na Masarykově univerzitě (studium nedokončila). Pracovala jako odborná pracovnice v Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV v Brně (1950–80). Od roku 1936 působila ve folklorním hnutí, vedla Slovácký krúžek, Valašský krúžek, založila Horácký soubor lidových písní a tanců, spolupracovala s folkorními soubory. Od konce 40. let vedla v Brně školy lidového tance, působila jako lektorka lidového tance na Lidové konzervatoři v Brně a Ostravě, jako předsedkyně Krajského poradního sboru vedla školení pro vedoucí folklorních souborů. Věnovala se sběru tanečního a dětského folklóru. Pracovala v programových radách národopisných slavností (Horňácké slavnosti, Rožnovské slavnosti), byla spjata s Mezinárodním folklorním festivalem ve Strážnici, kde získala řadu ocenění. Spolupracovala s Československou televizí v Brně na přípravě snímků: Slovácká suita (1966), Horňácká suita (1973), Písně domova z Horácka a Podhorácka, Písně domova z Brněnska (1984), Horácko a Brněnsko z cyklu O písničkách a tancování (1995). Pro brněnský rozhlas připravila pořady o lidovém tanci. Publikovala své sbírky a studie o dětském folkloru: Dětské hry a říkadla z Horňácka (Praha 1954), své sběry lidových tanců z Horácka, Hané, Slovácka, Valašska, Brněnska, Slezska, Lašska a Slovenska. Teoreticky se soustředila na monografické taneční studie: Točivé tance. Zvláštní otisk Národopisného sborníku KVÚ I. (Gottwaldov 1959), Kola a chorovody (Praha ÚDLUT 1960), Tance z Horňácka. Díl I.–IV. (Hodonín 1978, 1980, 1985, 1990), Horňácká sedlácká. Monografie lidového tance (Hodonín 1990), obracela se ke starším rukopisným, tištěným i ikonografickým pramenům: Lidový tanec v Brně a na Brněnsku v pramenech 19. století (Brno 1980), Zprávy o lidovém tanci a hudbě na Moravě a ve Slezsku v Bartošově pozůstalosti. Z nepublikovaných archívních pramenů ve Státním archívu v Brně (Slovácko 29, 1987, s. 89–106), podílela se na vzniku encyklopedické práce: Lidové tance z Čech, Moravy a Slezska. Díl 5–10 (Strážnice ÚLK 1994–97). Bylo jí uděleno vyznamenání za vynikající práci (1970) za výzkumnou, sběratelskou, publikační a metodickou činnost v oboru lidového tance a zasloužilý pracovník kultury (1980).