Český hudební slovník osob a institucí

Böhm, Josef František

Böhm, Josef František, varhaník, skladatel, pedagog, sbormistr a ředitel kůru, narozen 20. 11. 1881, Praha, zemřel 8. 1. 1967, Vysoké Mýto.
 
Ve věku pěti let přišel následkem prodělaných černých neštovic o jedno oko. V dospělosti (1933) po neúspěšné operaci odchlípené sítnice oslepl docela. Už v dětství byl multiinstrumentalistou. Od deseti let hrál v orchestru na klavír a housle, od třinácti let na křídlovku. V devatenácti letech nastoupil na pražskou konzervatoř na obor kontrabas, ale ze zdravotních důvodů přešel na studium kompozice u Antonína Dvořáka, jehož byl posledním žákem, a též na studium klavíru a varhanní hry u Josefa Kličky a Karla Steckera (1898–1901). Později se ještě naučil hrát na violoncello. Po studiích působil v orchestru Nového německého divadla v Praze, na kůru chrámu v Karlíně u skladatele Ondřeje Horníka a praxi nabyl také jako člen Německé filharmonie (od roku 1901).
V roce 1902 se přestěhoval do Vysokého Mýta, o jehož hudební život se značně zasloužil. Zastával zde funkci varhaníka v kostele svatého Vavřince, od roku 1903 dirigoval hudební odbor pěveckého spolku Otakar. Později byl sbormistrem a ředitelem tohoto spolku (1904–09 a 1919–25). Na tuto funkci v roce 1926 ze zdravotních důvodů rezignoval; roku 1941 byl jmenován jeho čestným členem. Ve Vysokém Mýtě byl též ředitelem kůru (1904–26), založil a dirigoval Orchestrální sdružení a učil zpěv na místních středních a odborných školách. Po ztrátě zraku (1933) vyučoval už jen soukromě. Vedle toho pracoval jako knihovník (1923–41). Uplatnil se také jako koncertní varhaník a klavírní doprovazeč, spolupracoval zejména s klavírní virtuoskou Noemi Jirečkovou (1903–06), doprovázel na klavír i pěvkyni Emmu Destinnovou. S místními tělesy provedl díla kantátová a oratorní, nastudoval též operu V studni Viléma Blodka. Vlastní kompozice psal především pro vysokomýtský sbor československé církve husitské. Z jeho skladeb: Missa solemnis (první provedení na karlínském kůru roku1902), Žalm pro mužský sbor, ženský sbor a šestnáctihlasý smíšený dvojsbor (1942, věnováno Josefu Bohuslavu Foersterovi), Koncertní fantasie pro kontrabas a klavír (hrál Vojta Kuchynka), a dále mnohé dvojhlasé i sborové úpravy lidových písní. Mezi jeho přátele patřili například Josef Bohuslav Foerster a Emma Destinnová. Byl blízkým příbuzným akademického malíře Václava Peřiny.