Český hudební slovník osob a institucí

Halma, František

Halma, František, violoncellista, narozen 16. 10. 1912, Přerov, zemřel 7. 2. 1994, Moravský Beroun.

Byl bratrem Oldřicha Halmy. Souběžně se studiem na gymnáziu se učil hře na violoncello na hudební škole Žerotín v Olomouci. Ve studiu pokračoval soukromě u Maxmiliána Škvora v Brně (1932–33) a později u Karla Pravoslava Sádla v Praze (1939–43). U něj také absolvoval konzervatoř (1946). Během studií byl členem Moravského klavírního tria v Olomouci (1940–42) spolu s Františkem Černým a Cyrilem Černým. Následně byl angažován v Praze jako člen Pražského rozhlasového orchestru (1942), kde se stal o dva roky později koncertním mistrem (1944). Jako sólista zde nahrával zejména drobnější skladby, často uváděl jako novinky violoncellové sonáty moderních skladatelů. Z violoncellových koncertů provedl Saint-Saënsův a-moll, Swendsenův D-dur, nebo například Boellmannovy Symfonické variace. Vedle angažmá v rozhlase byl členem několika komorních spolků: Pražského klavírního tria (1943–45) spolu s Eugenem Prokopem a Jiřím Pinkasem, dále Heroldova kvarteta (1946–54) a Kociánova kvarteta (od 1955).