Český hudební slovník osob a institucí

Slimáček, Josef

Slimáček, Josef, ředitel kůru, sbormistr, pedagog a skladatel, narozen 25. 7. 1913, Kelč, zemřel 7. 6. 1973, Brno.

Na brněnské konzervatoři (1929–33) absolvoval varhany u Bohumila Holuba, kde rovněž studoval řízení sboru a dirigování orchestru u Zdeňka Chalabaly a kompozici u Viléma Petrželky. Po vojenské službě studoval na učitelském ústavě v Brně, kde složil státní zkoušky z houslí, zpěvu, varhan, klavíru a maturitu roku 1938. Po druhé světové válceve studiích pokračoval a na právě otevřené JAMU nastoupil na řízení sboru do třídy Viléma Steinmanna, ale uzavřel pouze dva semestry (1947–48); studium nesměl dokončit kvůli nástupu komunismu.

Již v době studií na učitelském ústavu působil jako pedagog. V letech 1935–49 vyučoval hudební výchovu nejprve na 1. a potom na 3. reálném gymnáziu, současně byl pedagogicky činný v Besedě brněnské. V letech 1946–49 vyučoval intonaci na konzervatoři, vedle toho byl do roku 1948 ředitelem hudebních škol v Brně-Šlapanicích a Žabovřeskách, roku 1950 působil na varhanické škole. Poté, co z politických důvodů nemohl vykonávat předchozí zaměstnání, zůstalo jeho působištěm brněnské krematorium, kde byl od roku 1945 až do své smrti 1973 ředitelem kůru. Dále zastával sedmnáct let místo ředitele kůru v minoritském kostele sv. Janů (1937–54) a pak téměř dvacet let v kostele sv. Tomáše (1954–73). Kromě toho, ovšem již v době amatérské mužské sbory postupně přestávaly hrát důležitou roli v hudebním životě Brna, působil jako uznávaný sbormistr – a to ve sborech Foerster (sedm let), Veleslavín a Opus (pět let) a Bendl, s nimiž prováděl díla Bedřicha Smetany, Josefa Bohuslava Foerstera, Pavla Křížkovského, Karla Bendla, Leoše Janáčka a dalších a pro které rovněž komponoval a upravoval lidové písně. Byl výborným zpěvákem, majitelem lyrického barytonu, byl navíc obdařen absolutním sluchem a při bohoslužbách se projevoval rovněž jako pozoruhodný improvizátor. Na chrámových kůrech prováděl skladby epochy klasicismu (Haydn, Mozart, Ryba a jiní), českých skladatelů (jako např. Kaprálovu Svatováclavskou mši, Křičkovu Valašskou jitřní mši pastorální), církevní hudbu (mimo jiné Vojtěcha Říhovského, Františka Kolaříka, Miroslava Příhody). Byl též příležitostným skladatelem – a to pro potřeby kůrů a sborů, kde působil; jeho hudební jazyk je tonální, ovlivněn kompozičním stylem J. B. Foerstera. Mezi jeho kompozicemi jsou původní sbory (Osení a další), úpravy lidových písní (např. Mezi horama, Vyrostla lipka – celkem více než pět desítek), instrumentální vložky ke smutečním obřadům a skladby pro žesťové nástroje (kvarteta, sexteta a další), liturgické skladby sborové s průvodem varhan, a cappella a figurální.