Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Jeremiáš, Bohuslav

Tisk


Charakteristika: hudební pedagog a skladatel

Datum narození/zahájení aktivity:1.5.1859
Datum úmrtí/ukončení aktivity:18.1.1918
Text
DíloLiteraturaArchiválie

Jeremiáš, Bohuslav, hudební pedagog a skladatel, narozen 1. 5. 1859, Řestoky, zemřel 18. 1. 1918, České Budějovice.

 

Otec skladatele a klavíristy Jaroslava Jeremiáše a skladatele a dirigenta Otakara Jeremiáše. Jeho otec Josef Alois působil jako varhaník, ředitel kůru, učitel hudby a správce školy. Studoval na gymnáziu v Hradci Králové, kde mimo jiné vedl žá­kovský sbor a zastupoval sbormistra spolku Slav­jan. Po maturitě (1878) a učitelské zkoušce zastával místo učitele v Rosicích nad Labem, Trojovicích a Hrochově Týnci. Pod vlivem bohatého hudebního života v Chrudimi, kde v té době mimo jiné působil Pippichův ochotnický orchestr, se rozhodl pro další studium na varhanické škole v Praze u Františka Zdeňka Skuherského (1882–85) a na škole Jana Waňause. V letech 1885–87 zastával místo ředitele kůru a sokolského kapelníka v Chocni. Oženil se zde s učitelkou a zpěvačkou Vilmou Bakešovou, která později vyučovala na hudební škole v Českých Budějovicích, a také učila hru na klavír i své syny. Byl doporučen Františkem Skuherským na místo ředitele kůru v Písku, které převzal po Františku Gregorovi. Na tomto místě v letech 1887–1906 věnoval péči pozvednutí umělecké úrovně tělesa, i přes nesouhlas zaváděl změny v reformním duchu, uvedl své mešní práce, mše Františka Zdeňka Skuherského, Josefa Foerstra, aj. Založil zde Cyrilskou jednotu a ochotnický orchestr, který spolupracoval s Literární jednotou. Z členů pěveckého spolku Otavan založil mužský sbor Gregora, který rozšířil na smíšený. S ním uváděl i náročný kantátový repertoár (Haydn Stvoření světa, Smetana Česká píseň, Dvořák Stabat Mater, Svatá Ludmila, Svatební košile, Dědicové Bílé hory). Kromě toho se věnoval pedagogické činnosti na místním gymnáziu, reálce a lesnické škole jako učitel zpěvu a v roce 1902 založil a vedl hudební školu spolku Gregora. V roce 1906 mu byl nabídnut post ředitele české matiční hudební školy v Českých Budějovicích, na kterém setrval až do smrti. Rozvinul potenciál instituce na vysokou úroveň, vyučoval zde varhaníky i učitele hudby, za což si škola vysloužila označení „jihočeská konservatoř“. Kromě této činnosti vedl zpěvácký spolek Hlahol jako sbormistr a později dirigent jejího orchestru. Jako skladatel vycházel z vlasteneckého odkazu Bedřicha Smetany, kterého obhajoval a propagoval. Je autorem několika učebnic zpěvu. V letech 1909–19 vydával ve spolupráci se svými syny Hudební věstník Hlaho­lu a České hudební školy v Českých Budějovicích. Věnoval se i další publicistické a přednáškové činnosti. Jeho pozůstalost je uložena v Jihočeském hudebním archivu v Českých Budějovicích.


Dílo

Dílo hudební (výběr):

 

Písně

Zajmy(Svatopluk Čech, Zlatá Praha 3, 1899).

Mně zdálo se (Julius Zeyer, Zlatá Praha 5, 1901).

Monolog starého vévo­dy (Josef Svatopluk Machar, České Budějovice, 1905).

Starý mládenec (Handrij Zejler, překlad Adolf Černý, České Budějovice 1905).

 

Sbory

Mužské sbory op. 11 (Písek 1896).

Národu (Písek 1899).

Hej, Slované s klavírním doprovodem (Adolf Heyduk, Praha b. r.).

Český prapor (Praha, b. r.).

Věžník (České Budějovice 1910).

Kan­táta Komenskému (Písek, Burian, b. r.).

Jubilejní kantáta císaři (České Budějovice, b. r.).

Skloň Králi králů (České Budějovice, b. r.).

Ve žních (České Budějovice, b. r.).

 

Chrámové skladby

Česká mše vánoční op. 17 (Bučovice, b. r.).

Vánoční zpěv pastýřů (Bučovice, b. r.).

České requiem op. 30.

 

Klavírní skladby

Třasák (Tře­bíč 1878).

Klavírní dětské album (České Budějo­vice, b. r.).

Dílo literární:

 

Učebnice

Škola zpěvu 3 díly (České Budějovice, 1907–1911).

Cvičebnice zpěvu, sborník středních škol (Písek, b. r.).

Pobožnost jinocha studujícího, zpěvy a modlitby pro žáky středních škol 3 díly, ve spolupráci s Janem Nedvídkem (Písek 1888, 1896).

Posvátné zpěvy pro střední školy (Třebíč 1890).

Národní písně unisono (Pí­sek, b. r.).

 

Články

Pěstění národních písní (Věstník pěvecký a hudební, 1901, č. 6).

O hudebním umění (Věstník pěvecký a hudební, 1907, č. 12; 1909, č. 14).

Český Bayreuth (Otavan, 8. 5. 1917).

Smetanův pomník (Otavan, 8. 6. 1917).

Literatura

I. Lexika

OSN.

PSN.

MGG.

ČSHS.

DČHK I.

Stárek, Zdeněk: Sborník českých sbormistrů (Praha 1982).

Kopáček, Jíří – Novotný, Miroslav (eds.): Encyklopedie Českých Budějovic (České Budějovice 1998, s. 168–169).

 

II. Ostatní

Plavec, Josef: Národní umělec Otakar Jeremiáš (Praha 1964).

Schättinger, Bohuslav: Hudební škola v Českých Budějovicích (Výběr z prací členů Historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích 15, 1978, č. 1, s. 38–40).

Soukupová, Eva: Vývoj hudební kultury Plzně, Chrudimi, Českých Budějovic, Varnsdorfu, Olomouce a Jihlavy (Praha 1981).

Hreňo, Ján:Život a dílo Bohuslava Jeremiáše, diplomová práce Filozofická fakulta Univerzity Karlovy (Praha 1989).

Samšuk, Zbyněk: 90. let písecké hudební školy (Výběr z prací členů Historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích 28, 1991, č. 2, s. 154–157).

Archivalie

Jihočes­ký hudební archiv v Českých Budějovicích.

 

Petra Wiedermann

Datum poslední změny: 3.10.2016