Schreiber, Josef
Charakteristika: Skladatel, pedagog, sbormistr, organizátor a publicista
Datum narození/zahájení aktivity:25.12.1900
Datum úmrtí/ukončení aktivity:5.11.1981
Text
Schreiber, Josef, pedagog, skladatel, sbormistr, organizátor a publicista, narozen 25. 12. 1900, Hlavnice u Opavy, zemřel 5. 11. 1981, Ostrava.
Studoval skladbu u Viléma Petrželky a dirigování u Františka Neumanna na brněnské konzervatoři (1921–24) a skladbu u Josefa Bohuslava Foerstra na mistrovské škole v Praze (1926–28). Pedagogicky působil na těchto školách: Hudební a pěvecká škola Matice opavské v Opavě (1924–28), Veřejná odborná škola pro ženská povolání v Moravské Ostravě–Vítkovicích (1936–39), Státní reformní reálné gymnázium v Moravské Ostravě (1936–40), Hudební škola pěveckého spolku Záboj ve Slezské Ostravě – zde její ředitel (1938–40), Vyšší hudebně-pedagogická škola v Ostravě /od roku 1959 konzervatoř/ – žáci Vladimír Studnička, Milan Klein, Michael Lorenc a další (1953–65), katedra hudební výchovy Univerzity Palackého v Olomouci /od roku 1954 jako odborný asistent, od roku 1959 jako docent/ (1949–61), Lidová konzervatoř v Ostravě (1964–65), katedra hudební výchovy Pedagogické fakulty v Ostravě /od roku 1965 jako profesor/ (1961–70). Po celou dobu vyučoval skladbu a hudebně-teoretické předměty také soukromě – žáci Lubomír Železný, Ivo Stolařík, Harry Macourek, Karel Odstrčil, Jan Tomšíček.
V kompozici navázal na předválečnou, pozdně romantickou a impresionistickou tradici a ve svých raných dílech často uplatňoval avantgardní výraz a výsledky výbojů světových skladatelů (Miniatury pro klavír, Sonáta pro sólovou violu). Od počátku silně inklinoval k vokální hudbě (Balada pro střední hlas a orchestr, Symfonická suita pro sólový soprán a velký orchestr, Březen). Od třicátých let začal zaznamenávat úspěchy s úpravami lidových písní a s původními sbory, které často komponoval na texty básníků svého kraje (František Lazecký, Vilém Závada, Óndra Łysohorsky). Po válce v jeho kompozici zcela převládla tvorba pro sbory, s nimiž často spolupracoval (Pěvecké sdružení moravských učitelů, Vysokoškolský pěvecký sbor Pedagogické fakulty v Ostravě a jiné).
Působil jako sbormistr Pěveckého sboru Křížkovský v Opavě (1925–26), Pěveckého spolku Lumír v Moravské Ostravě (1931–35) a Pěveckého spolku Záboj ve Slezské Ostravě (1931–51), s nimiž se zaměřoval na uvádění rozsáhlejších kantátových děl.
Organizoval hudební život v Opavě a v Ostravě jako spoluzakladatel Kruhu přátel vážné hudby v Moravské Ostravě (1927) a Spolku pro komorní hudbu v Moravské Ostravě (1934). V období 1946–47 pracoval jako tajemník ostravské opery a od roku 1949 byl členem ostravské pobočky Svazu československých skladatelů a koncertních umělců, v letech 1956–58 jako její předseda.
Teoretickou činnost zaměřil dvěma směry na monografické práce (Antonín Dvořák. Kronika o jeho životě a díle, Dirigent Jan Šoupal) a na pedagogické texty (Nauka o harmonii, Modulace, Základy klasické harmonie). Přispíval kritikami do denního tisku (Bezručův kraj, Lidové noviny, Nová Svoboda, Práce) a odborných časopisů (Hudební a divadelní obzor, Profil, Červený květ) a studiemi do sborníků (Slezský sborník, Slezská tvorba). Je autorem několika hesel v ČSHS. Získal řadu ocenění, z nichž nejvýznamnějšími jsou Odznak vzorného pracovníka od Ministerstva školství a kultury (1956), vyznamenání Za vynikající práci, propůjčené prezidentem republiky (1966) a čestný titul Zasloužilý pracovník kultury (1980).
Dílo
I. Dílo hudební
Vokálně-symfonické
Balada pro střední hlas a orchestr na text Josefa Hory, 1924;
Symfonická suita pro sólový soprán a velký orchestr na slova lidové písně ze sbírky Heleny Salichové, 1928–32;
Březen – čtyři písně s orchestrem. Text Jaroslav Seifert (Jarní, Slzy v očích, Nevím, nevím) a Jan Zahradníček (Melancholie), 1934.
Instrumentální
Drobné skladby pro klavír, 1924;
Miniatury pro klavír, 1928;
Sonáta pro sólovou violu, 1931, vydal Panton, 1969;
Sonatina pro klavír, 1936;
Deset instruktivních skladeb pro klavír, 1956.
Vokální
Chudý kraj. Tři mužské sbory na slova Františka Lazeckého (Lidé bdí, Jarní, Slezská dědina), 1926;
Březen pro soprán a klavír, 1932, přepracováno jako čtyři písně s orchestrem – viz výše díla vokálně-symfonická;
Pozdrav. Smíšený sbor na slova Rudolfa Matouše, 1933;
Slezské národní písně. Úpravy lidových písní pro ženský sbor (U sušeda su dva duby, Skoro rano, Vy, kyjovští pacholci, Panimamo, hosti jedu, Nad našum dědinum, Za našima humnoma), 1935, vydala Pěvecká obec čs., 1935;
Písně Óndry Łysohorskeho. Mužské sbory na texty Óndry Łysohorskeho (Lysá hora, Mamince, Ostravica), 1940–41;
Noci – cyklus písní pro vysoký hlas a klavír na slova Zdeňka Vavříka (Dívčí píseň, Píseň noci, Nad hrobem, Malá noční hudba), 1943;
5 sborů dětských na čítankové texty Petra Denka (Něco za něco, Beruško, leť), Karla Plicky (Žabí svatba, Mamulička) a lidové texty (Orání), 1959;
Pozdrav havířům. Dětský sbor, 1959;
Moravské lidové písně pro ženský sbor. Úpravy lidových písní (Ach, laštověnka, Dybych já věděla, Dybych byla vtáčkem, Co ste si mamičko, Bolí mě hlavěnka), 1959;
Instruktivní skladbičky pro flétnu s klavírem nebo harfou (Kukačka, Jarní, Pasáčkova písnička), 1960, vydal Panton, 1967;
Žně. Smíšený sbor na slova Viléma Závady, 1961;
Čtyři mužské sbory. Text Antonín Sova, 1962;
Léto. Mužský sbor na slova Karla Tomana, 1962;
Je život přede mnou. Mužský sbor na slova Andreje Malyška, 1962;
Javore, javore. Mužský sbor na text Ladislava Maršíčka, 1962;
Vodičko bystrá. Mužský sbor na slova Josefa Svatopluka Machara, 1962;
Lidová nokturna pro soprán, flétnu a harfu (nebo klavír) na texty ze sbírek Františka Bartoše Okolo Hovoran), Františka Sušila (Zvečera jablunku sadila) a Jana Poláčka (Co ste si, mamičko), 1963, vydal Panton, 1987;
Tři ženské sbory na texty Antonína Sovy (Večerní odpočinek), Josefa Václava Sládka (Letní večer) a Miroslava Floriana (Jeseň), 1960–63, vydal Supraphon, 1973;
U babylónských řek. Ženský sbor na slova Georga Gordona Byrona, 1960–63;
Pět ženských sborů. Úpravy lidových písní (Panimamo, hosti jedu, Nad našum dědinum, Ach, Bože, Bože, Před tum našum siňum, Aj, co to tam šusti), 1967;
Česká a moravská suita pro pěvecké sbory. 32 úpravy lidových písní pro smíšený sbor, 1967, vydalo Krajské osvětové středisko, 1967;
Ó, lásko, lásko. Úprava lidové písně pro mužský sbor, 1976;
V širém poli. Úprava lidové písně pro mužský sbor, 1967.
II. Dílo literární
Knihy
Antonín Dvořák. Kronika o jeho životě a díle (Moravská Ostrava, 1941);
Dirigent Jan Šoupal (Ostrava 1962);
Modulace (Praha 1953);
Nauka o harmonii (Praha 1953);
Základy klasické harmonie I (Ostrava 1963);
Základy klasické harmonie II (Ostrava 1965).
Studie, stati a články
Na okraj ostravského hudebního života (Slezská tvorba 1, 1949, s. 29–30);
OSO jubiluje (Červený květ 4, 1959, č. 6, s. 173–174);
Hudební život na Ostravsku (40 let ostravského divadla 1919–1959, Ostrava 1960, s. 22–26);
Ostravská opera (40 let ostravského divadla 1919–1959, Ostrava 1960, s. 61–68);
Za Václavem Jiráčkem (Slezský sborník 65, 1967, s. 272–274);
Ke genezi janáčkovské monografie Jaroslava Vogla (Časopis Slezského muzea – B, 19, 1970, s. 43–46). Literatura
I. Lexika
Gardavský, Čeněk a kol.: Skladatelé dneška (Praha 1961).
Československý hudební slovník osob a institucí, sv. 2 (Praha 1965).
Slovník českých sbormistrů II (Praha 1982).
Čeští skladatelé současnosti (ed: Martínková, Alena) (Praha 1985).
Biografický slovník Slezska a Severní Moravy, sešit 2 (Opava–Ostrava 1995).
Vysloužil, Jiří: Hudební slovník pro každého II (Vizovice 1999).
II. Ostatní
Monografie
Adámková Heidrová, Hana: Josef Schreiber (Ostrava 2003).
Gélová, Jana: Lidová píseň v úpravách Josefa Schreibra. Diplomová práce PdF (Ostrava 1976).
Suchánková, Františka: Sbormistrovská činnost Josefa Schreibra. Diplomová práce PdF (Ostrava 1971).
Bibliografie
Bibliografie prací učitelů 1953–1968. Josef Schreiber (Ostrava 1968, s. 100–103).
Gregor, Vladimír – Jehne, Leo: Bibliografie tvorby Jos. Schreibra (Sborník prací Pedagogické fakulty, řada D–2, sv. 8, PdF, Ostrava 1967, s. 183–193).
Studie a stati ve sbornících a články v odborných časopisech
Stolařík, Ivo – Štědroň, Bohumír: K dějinám hudby v ostravském kraji (Slezský sborník 53, 1955, č. 2, s. 218–229).
Jehne, Leo: Umělec ryzí pravdy (Červený květ VI, 1961, č. 1, s. 18–19).
Josefu Schreibrovi k šedesátinám (Ostrava 1961).
Bednarčík, Ondřej: Počátky ostravského působení Josefa Schreibra (Sborník K sedmdesátinám univ. profesora Josefa Schreibra (1900–1970). Sborník prací Pedagogické fakulty, řada D–7, PdF, Ostrava 1971, s. 5–12).
Klein, Milan: Mezi pěti linkami – Josef Schreiber (rozhovor) (Ostravský kulturní měsíčník 3, 1978, č. 12, s. 65–66).
Gregor, Vladimír: Půl století ostravské hudební kritiky (Časopis Slezského muzea – B, 29, 1980, s. 97–111).
Gregor, Vladimír: Za Josefem Schreibrem (Ostravský kulturní měsíčník 6, 1981, č. 12, s. 53–54).
Bednarčík, Ondřej: Učitelský profil univ. prof. Josefa Schreibra (Sborník prací Pedagogické fakulty, řada D–18, PdF, Ostrava 1982, s. 113–122).
Steinmetz, Karel: Ostravští kritikové meziválečného období (Gracian Černušák, SČSKU, Brno 1983, s. 81–83).
Hudební kultura na Ostravsku po roce 1945 (ed: Gregor, Vladimír – Steinmetz, Karel) (Ostrava 1984, s. 109–110).
Gregor, Vladimír: Hudební místopis severomoravského kraje (Ostrava 1987, s. 192).
Bednarčík, Ondřej: Z pozůstalosti profesora Josefa Schreibra. K nedožitým devadesátinám ostravského skladatele a hudebního pedagoga (Sborník prací Pedagogické fakulty, řada D–27, PdF, Ostrava 1990, s. 131–138).
Bednarčík, Ondřej: Z korespondence Graciana Černušáka s Josefem Schreibrem (Sborník prací Pedagogické fakulty, řada D–28, PdF OU, Ostrava 1991, s. 89–94).
Bednarčík, Ondřej: Odraz poválečné doby v dopisech dirigenta Jaroslava Vogla ostravskému pedagogovi Josefu Schreibrovi (K 10. výročí úmrtí prof. Josefa Schreibra) (Sborník prací Pedagogické fakulty, řada D–29, PdF OU, Ostrava 1992, s. 85–91).
Bednarčík, Ondřej: Ohlasy působení Josefa Schreibra na olomoucké univerzitě v korespondenci jeho kolegů a žáků (Sborník prací Pedagogické fakulty Ars 1, řada U–1, PdF OU, Ostrava 1993, s. 63–69).
Bednarčík, Ondřej: Josef Schreiber a ostravské hudební instituce (Vývoj hudebních institucí po roce 1945. Sborník z konference Janáčkiana 1994, OU, Ostrava 1995, s. 69–71).
Bednarčík, Ondřej: Flétnista Václav Žilka Josefu Schreibrovi (Z korespondence) (Sborník prací Pedagogické fakulty Ars 2, řada U–2, PdF OU, Ostrava 1995, s. 77–81).
Stolařík, Ivo: Umělecká hudba v Ostravě 1918–1938 (Šenov u Ostravy 1997).
Bednarčík, Ondřej: Josef Schreiber – sbormistr (S využitím korespondence z pozůstalosti) (Sborník prací Pedagogické fakulty Ars 3, řada U–3, PdF OU, Ostrava 1999, s. 59–63).
Hana Adámková Heidrová Archivalie
a) Pozůstalost
Katedra hudební výchovy Pedagogické fakulty Ostravské univerzity.
Hudební oddělení Ostravského muzea, Masarykovo nám. 1, Ostrava.
b) Rukopisy skladeb
Ostravské muzeum (Symfonická suita pro sólový soprán a velký orchestr; Noci).
Archiv Českého rozhlasu Ostrava (5 sborů dětských).
Datum poslední změny: 25.5.2003