Český hudební slovník osob a institucí

Kolísek, Alois

Kolísek, Alois, hudební publicista, narozen 1. 4. 1868, Protivanov, zemřel 25. 8. 1931, Brno.

Vystudoval gymnázium v Brně (1879–87) a biskupský bohoslovecký ústav (1887–91), roku 1891 byl vysvěcen na kněze. Po vysvěcení se stal kaplanem v Náměšti nad Oslavou (1891–92). V letech 1892–94 studoval v Římě, kde také získal doktorát teologie. Po návratu z Říma byl kaplanem v Miroslavi (1894). U příležitosti Národopisné výstavy českoslovanské byl roku 1894 vytvořen Národopisný odbor pro hudbu na Moravě (Leoš Janáček zde měl na starosti lidovou píseň a tanec, Josef Nešvera hudbu umělou, Karel Konrád kancionály, Alois Kolísek potom hudbu církevní). V letech 1894–98 byl Kolísek katechetou a duchovním správcem v zemském ústavu pro hluchoněmé v Ivančicích, 1898–1918 potom profesorem na reálce v Hodoníně. Po vzniku samostatného Československa byl poslancem Národního shromáždění (1918–20). Zabýval se lidovou písní (zejména slovenskou), sám též doprovázel zpěváky na cimbál (od roku 1905). Pořádal několik přednášek o Janáčkovi a vždy zdůrazňoval jeho vztah ke Slovensku. V rámci přípravy těchto přednášek zasílal Janáčkovi korespondenční dotazy, na něž Janáček odpovídal. Od roku 1919 žil Kolísek v Bratislavě, kde byl řádným profesorem slovenské literatury a estetiky na teologické fakultě. Jeho zásluhou zde byla založena bohoslovecká fakulta bratislavské univerzity. Celoživotně usiloval o porozumění mezi Čechy a Slováky. Dne 20. 3. 1920 zorganizoval Slovenský koncert v Praze a k této příležitosti také sestavil obšírný bulletin se životopisy slovenských skladatelů. Zdůrazňoval potřebu hudební výchovy na Slovensku, propagoval slovenský folklór, ale i artificiální kompozice slovenských skladatelů (J. L. Bella). Publikoval v Československu, ale jeho texty vyšly i v zahraničí. Napsal například studii do publikace Slovak peasant Art and Melodies (London 1911) či předmluvu ke sbírce Rudolfa Felbera Slowakische Volkslieder (Zürich 1923).