(OSA)
Charakteristika: autorský svaz
Datum narození/zahájení aktivity:9.10.1919
Text
Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním (OSA), autorský svaz, založen 9. 10. 1919, Praha.
První ustavující schůze této organizace se konala 9. října 1919, tehdy nesl spolek název Ochranné sdružení autorské československých skladatelů, spisovatelů a nakladatelů hudebních, zapsané společenstvo s ručením obmezeným v Praze. Mezi zakládající členy patřili Karel Hašler, Rudolf Piskáček, Arnošt Hermann, Josef Šváb, František Šmíd, Eduard Joudal, Emil Štolc, Otakar Hanuš a Karel Barvitius. Jedním z prvních ředitelů byl Otakar Dvořák, syn skladatele Antonína Dvořáka. Sdružení vzniklo za účelem poskytování povolení a vybírání autorských honorářů za veřejné nedivadelní provádění hudebních děl, rozhlasové a televizní šíření, nahrávání na zvukové nosiče a užívání k produkci zvukových filmů a jejich promítání. Ochrana divadelní tvorby nespadala do kompetence svazu s výjimkou provádění části jevištních děl. Výhradní postavení Ochranného svazu autorského vzniklo s novelou autorského práva v roce 1936. Během druhé světové války byla činnost sdružení zrušena a nahrazena německým sdružením STAGMA, ovšem vedení uchránilo archiv a hospodářské prostředky před likvidací. Po druhé světové válce byla činnost sdružení obnovena a rozšířena. Na Slovensku působilo družstvo Slovenský autorský sväz v Bratislavě. Na lidové družstvo autorů hudebních děl nepřímo navázalo v roce 1996 stejnojmenné občanské sdružení Ochranný svaz autorský. V roce 2001 získalo od Ministerstva kultury České republiky statut kolektivního správce.
Ochranný svaz autorský spravuje autorská majetková práva skladatelů, textařů, nakladatelů a dědiců autorských práv. Vybírá autorské odměny za veřejné provozování hudebních děl a vede rejstřík zastupovaných skladatelů. Spravuje práva a poskytuje repertoár přibližně tří a půl milionu nositelů práv z celého světa, z nich téměř devět a půl tisíce z České republiky. Do konce roku 2017 uzavřel svaz reciproční smlouvy s 81 zahraničními kolektivními správci. Kromě kolektivní správy majetkových autorských práv vykonává agenturní činnost, jejímž prostřednictvím zajišťuje licence k užití hudebních děl při výrobě reklamních spotů a audiovizuálních děl a také k užití hudebních děl v divadelních představeních. Je členem mezinárodních organizací CISAC (Mezinárodní konfederace ochranných autorských společností, od roku 1926), BIEM (Mezinárodní úřad společností spravujících práva k mechanickému zaznamenávání a reprodukci hudebních děl, od roku 1929) a GESAC (Mezinárodní sdružení ochranných autorských společností, od roku 1990). V roce 2011 se stal svaz nositelem nejvyššího stupně hodnocení prováděného Mezinárodní konfederací ochranných autorských společností a v roce 2014 se v souladu s novou legislativou změnil z občanského sdružení na spolek.
Literatura
I. Lexika
ČSHS.
II. Ostatní
Knap, Karel: Přehled práva filmového (Praha 1945).
Bártek, Matěj: Kolektivní správa autorských práv k hudebním dílům: historie a současnost (diplomová práce, Právnická fakulta, Masarykova univerzita, Brno 2007).
Beránková, Hana: Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním (diplomová práce, Vysoká škola ekonomická v Praze, Praha 2008).
Tyleček, Ondřej: Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním a ekonomické, právní a morální aspekty jeho činnosti (diplomová práce, Vysoká škola ekonomická v Praze, Praha 2010).
Hrnčíř, Filip: Ochranný svaz autorský a jeho dopad na spotřebitele (diplomová práce, Vysoká škola ekonomická v Praze, Praha 2013).
Moravcová, Hana: Historie vzniku a vývoje autorského zákona v období první republiky (Hospodářské dějiny = Economic history, roč. 28, č. 2 (2013 [vyd. 2015]), s. 109-131).
Archivalie
Archiv OSA.
Radek Poláček
Datum poslední změny: 19.9.2018