Český hudební slovník osob a institucí

Brabec, Josef

Brabec, Josef, houslista a hudební pedagog, narozen 30. 1. 1900, Kladno, zemřel 20. 12. 1977, Kladno.

Hře na housle se učil u V. Černého v Libušíně (1905–17), v letech 1917–23 vystudoval pražskou konzervatoř u Štěpána Suchého a Otakara Kozla a mistrovskou školu Karla Hoffmanna (1923–26). Nejprve působil v Kladně, kde vyučoval hře na housle (Kladno-Kročehlavy, 1917–26) a byl členem divadelního orchestru (1917–21) a Středočeské filharmonie (1921–26). V téže době působil také jako sbormistr Pěveckého sdružení studentstva (1918–23) a primárius smyčcového kvarteta (1921–26). Roku 1926 odešel do Prešova, kde učil na městské hudební škole (1926–38) a učitelském ústavu. Byl zakladatelem a dirigentem Prešovské filharmonie (1932–1936) a sólistou košického rozhlasu (1927–30), působil také jako komorní hráč jako primárius smyčcového kvarteta v Prešově (1926–38) a člen klavírního tria v Košicích (1927–30).

V letech 1939–46 pobýval ve Valašském Mezi­říčí, kdy se stal zakladatelem a prvním ředitelem městské hudební školy. Působil také jako primárius smyčcového kvarteta a pořadatel Valašských hudebních střed. Jeho dalším působištěm byl Uherský Brod, kde byl ředitelem hudební školy (1946–47 a 1948–50) a vedl smyčcové kvarteto, zavedl zde také instituci Hudebních pátků. V období 1947–48 přechodně působil na pe­dagogickém oddělení Ústavu hudby a zpěvu v Ost­ravě (1947). V letech 1950–1963 byl ředitelem kroměřížské konzervatoře (pod názvem Státní hudební škola, od 1952 Vyšší hudební škola, od roku 1960 na základě nového školského zákona pobočka brněnské konzervatoře).

Jako komorní hráč i jako sólista měl Josef Brabec velmi široký a hodnotný repertoár, který zabíral všechny slohové oblasti. Nejvýznamnější je ale jeho práce hudebně didaktická, které se dočkaly řady reedic (zejména jeho Houslová škola pro začátečníky, slovensky 1938, česky 1950). Vedle učebnic publikoval o hudební výchově a metodice houslové hry v Hudebních rozhledech.