Český hudební slovník osob a institucí

Hawlík, Vladimír

Hawlík, Vladimír, varhaník, ředitel kůru, hudební pedagog a skladatel, narozen 29. 3. 1911, Brno, zemřel 18. 12. 1993, tamtéž.

Základy hudebního vzdělání získal u svého otce skladatele, varhaníka a ředitele kůru na starém Brně Adolfa Hawlíka. V patnácti letech hrál v kapli Fakultní nemocnice U svaté Anny. Od roku 1928 studoval na brněnské konzervatoři hru na varhany u Eduarda Treglera (státní zkouška 1938), kompozici u Jaroslava Kvapila, dirigování u Zdeňka Chalabaly a hru na klavír u Aleny Holubové a Bernarda Kaffa (státní zkouška 1935). Dále vykonal státní zkoušku ze sborového zpěvu (1932) a sólového zpěvu (1936). V roce 1943 absolvoval varhanní kurz na mistrovské škole v Lipsku pod vedením Günthera Ramina. Na mistrovské škole pražské konzervatoře studoval ve třídě Bedřicha Antonína Wiedermanna a na JAMU ve třídě Františka Michálka (absolvoval roku 1950). Po ukončení studia se věnoval koncertní činnosti. Spolupracoval s pěvci Jaroslavem Stříškou, Bělou Sykovou a Eduardem Hrubešem. Zaměřoval se na varhanní tvorbu 19. století (Ferenc Liszt, César Franck, Max Reger) a českou soudobou tvorbu. Pravidelně prováděl vlastní skladby. Od roku 1958 koncertoval v Německu, Švédsku, Norsku a Sovětském svazu.

Od září 1935 působil jako výpomocný smluvní učitel hudby na slepeckém ústavu (smluvní odborný učitel od 1. prosince 1947). Vyučoval hru na klavír, harmonii, kontrapunkt a řídil smíšený pěvecký sbor. Vzdělal zde významného německého pěvce Aloise Binara. Ke státním zkouškám na brněnské konzervatoři připravil řadu nevidomých a slabozrakých studentů. Od roku 1940 pedagogicky působil na kurzech brněnské konzervatoře. V roce 1948 se stal jejím řádným profesorem. Mezi jeho žáky patřili Bohuslav Dovrtěl, Věra Heřmanová, František Kunetka, Helena Šabderová a další. Zastával řadu významných funkcí: tajemník Klubu moravských skladatelů (1936–41), úřední kolaudátor v brněnské diecézi (od roku 1951; podílel se na stavbě nových varhan), pověřený profesor a předseda orgánové komise na Vysoké škole múzických umení v Bratislavě (17 let). Odborné články publikoval v Hudebních rozhledech a Lidové demokracii. V brněnském rozhlase se podílel na vzniku více než stovky nahrávek.

V roce 1950 se stal po Antonínu Hromádkovi ředitelem kůru v katedrále sv. Petra a Pavla v Brně. Jako dómský varhaník a regenschori pravidelně provozoval duchovní hudbu o všech svátcích a slavnostech. Provedl například Mši C dur Ludwiga van Beethovena, Korunovační mši Wolfganga Amadea Mozarta, Mši D dur Antonína Dvořáka a kompozice soudobých českých skladatelů (Viktor Čajánek, Eduard Tregler). Chrámový pěvecký sbor doplňoval o orchestrální obsazení. Spolupracoval s varhaníky Josefem Blatným a Josefem Puklem. Byl znalcem gregoriánského chorálu a pravidelně provozoval chorální latinské mše. Každý den vedl v katedrální kapli při ranní bohoslužbě chorální scholu.

V sedmdesátých letech vyučoval kantora Alexandra Neufelda a jeho syny Arnošta a Jiřího (zpěv židovského chorálu), kteří doprovázeli bohoslužby v synagoze. Po odchodu do důchodu v roce 1979 řídil ženský pěvecký sbor v Žarošicích. Za zásluhy o rozvoj duchovní hudby obdržel rakouský rytířský řád.