Charakteristika: Skladatel a kapelník
Datum narození/zahájení aktivity:15.3.1884
Datum úmrtí/ukončení aktivity:24.10.1940
Text
Piskáček, Rudolf, skladatel a kapelník, narozen 15. 3. 1884, Praha, zemřel 24. 10. 1940, tamtéž.
Bratr skladatele, sbormistra a kritika Adolfa Piskáčka. Již za gymnaziálních studií vzbudil pozornost jako skladatel hudby k fraškám. V letech 1903–06 studoval na pražské konzervatoři hru na varhany a kompozici ve třídě Antonína Dvořáka. Jeho absolventskými skladbami byla symfonická báseň Sardanapal a Houslová sonáta a (poctěná Československou akademií věd a umění). V tomto období se živil jako varhaník v pražské synagoze a u křížovníků. Od roku 1907 byl kapelníkem Pištěkova divadla v Praze, v letech 1908–18 kapelníkem Vinohradského divadla, přičemž v roce 1914 přijal i místo šéfa operety. Během první světové války sloužil u pražského 8. vozatajského praporu, kde organizoval hudbu. Po vzniku Československa byl pověřen sestavením posádkové hudby v Praze a přechodně vykonával povinnosti inspektora posádkových hudeb. Od roku 1919 byl přidělen jako vojenský kapelník k posádkové hudbě Praha II, ta byla v následujícím roce přeměněna v hudbu pěšího pluku 28. Od září 1920 do května 1921 stál v čele orchestru pěšího pluku 39 v Bratislavě. Pak se vrátil do Prahy a řídil Vinohradskou zpěvohru (1921–25). V roce 1924 podnikl zájezd do Spojených států amerických. Poté podnikal v oblasti divadla v Českých Budějovicích (1925–26), ale neúspěšně, a tak se rozhodl věnovat výhradně skladbě (až na krátké působení v žižkovském Divadle Akropolis v roce 1937). Jeho bohémský typ povahy zapříčinil, že svůj nesporný skladatelský talent zasvětil pouze žánrům spotřební hudby. Z jeho asi čtyřiceti operet, frašek a her se zpěvy byly nejúspěšnější Osudný manévr (Vinohradské divadlo, 30. 11. 1912), Slovácká princezka (26. 1. 1918, nejzdařilejší, lidově zaměřená), Tulák (Vinohradská zpěvohra, 1924), Perly panny Serafinky (1929), Batalion (1929). Dále zkomponoval vánoční hry K Betlému (1915), klavírní díla Fantasie na české a moravské písně, Květy z Tater (klavírní směs lidových písní), směs bechyňských a blaťáckých písní pro mužský sbor (Hlahol 68), Písničky v lidovém tónu (Zlatá Praha 21, č. 9), baladu V májové noci (vydal František Urbánek), pochod Plukovník Francl a další. Redigoval u Františka Urbánka sbírku mužských sborů bez doprovodu nazvaný Český Hlahol, která obsahuje ze značné části jeho skladby.
Literatura
I. Lexika
ČSHS.
II. Ostatní
Branberger, Jan: Konzervatoř hudby v Praze 1811–1911. Pamětní spis k stoletému jubileu založení ústavu (Praha 1911).
Hudba u vršovických vozatajců (Hudební zpravodaj 10, 1933).
Pacák, Luděk: Opereta (Praha 1946, s. 288 a další).
Nedbal, Karel: Půl století s českou operou (Praha 1959, s. 96 a další, s. 122).
Dorůžka, Lubomír: Karel Vacek (Praha 1984, s. 45–47).
Brousil, Antonín M.: Hudba v našem filmu (Praha 1948, s. 105).
Vojenský historický archiv Praha (personální listy).
České muzeum hudby (dílo).