Český hudební slovník osob a institucí

Berkovec, Jiří

Berkovec, Jiří, muzikolog, hudební skladatel a spisovatel, narozen 22. 7. 1922, Plzeň, zemřel 11. 11. 2008, Praha.

Studoval na reálném gymnáziu v Plzni (1933–41), pokračoval na Pražské konzervatoři (obor hra na klavír u Emila Mikelky, 1941–48), soukromě studoval také skladbu u Antonína Modra. Souběžně studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy hudební vědu a psychologii (1945–48, disertační práce Krištof Harant z Polžic, PhDr. 1952). Byl zkušeným klavíristou,  doprovázel violistu Antonína Hyksu na koncertních turné po Čechách, stejně tak často vystupoval na koncertech sdružení pro soudobou hudbu Přítomnost. Nastoupil do Československého rozhlasu v Praze (vedoucí redakce komorní a symfonické hudby), kde pracoval v letech 1949–65. Paralelně byl činný jako lektor na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v rozmezí let 1952–57 (dějiny české a slovenské hudby, notace, archívní praxe). Stal se redaktorem ve Vydavatelství Supraphon (1965–76), potom odborný pracovník  hudebního oddělení Divadelního ústavu (1975–82), v letech 1982 až 1989 odborný pracovník Českého muzea hudby. Byl aktivně činný jako soudní znalec pro oblast hudby.

Berkovec byl členem celé řady společností a odborných grémií, zejména: člen Vědecké a ediční rady při hudebním oddělení Státní knihovny České republiky (1969–89), člen Vědecké komise pro pořádání muzikologických konferencí Pražského jara (1988–89), člen Komise pro habilitační řízení v oboru hudební vědy na Filozofické fakultě Karlovy univerzity (od 1992), člen České hudební společnosti (1975–95), Společnosti Bedřicha Smetany (1979–91), Společnosti Josefa Suka (1991–95, předseda), předseda Poradního sboru Muzea české hudby (1986–2002), člen Asociace hudebních umělců a vědců Praha (1992–2003), člen Komise a ediční rady pro vydávání díla Antonína Dvořáka (1950–77).

Jako muzikolog se Jiří Berkovec zajímal o českou hudbu v období 17. až 20. století, o hudbu v pražském periodickém tisku 18. a 19. století, významné jsou jeho práce věnované Janu Jakubovi Rybovi, Antonínu Dvořákovi, Josefu Sukovi a Bedřichu Smetanovi (autor mj. jeho tematického katalogu).

Berkovec byl aktivní i jako skladatel (cca 100 provedených skladeb), jeho raná díla jsou ovlivněna tvorbou Josefa Suka a Sergeje Prokofjeva, v pozdější tvorbě 70. a 80. let se více přizpůsoboval novým kompozičním technikám. K jeho nejúspěšnějším skladbám patří scifi opera Krakatit (1960), symfonická báseň Stříbrný vítr (1946), orchestrální fantazie Kosmická raketa (1961) a zejména pak řada drobnějších skladeb psaných pro soutěž mladých umělců Concertino Praga.

Berkovec napsal i několik sci-fi povídek ve sbírce Akce Lyra s podtitulem Hudební science-fiction (1966), z nichž jedna (Autosonido) byla zfilmována Československou televizí (1971, režie Jiřina Pokorná).