Český hudební slovník osob a institucí

Rund, Edvard

Rund, Edvard, hudební pedagog, sbormistr, dirigent a skladatel, narozen 8. 4. 1879, Tomešt u Aradu (Sedmihradsko), zemřel 26. 5. 1931, Ostrava.

Narozen v hudbě se věnující rodině (syn přerovského kapelníka Františka Runda, starší bratr Zdeňka Runda). Své nadání prokazoval již v útlém věku – veřejně vystupoval od devíti let. Ve školním roce 1897/98 absolvoval desetiměsíční kurz na varhanické škole v Brně. Po jeho ukončení se (1898–1900) dále vzdělával u pražského houslového pedagoga Štěpána Suchého. Současně byl v hudební kompozici žákem Adolfa Piskáčka a Bohumila Vendlera. Státní zkoušky z houslí a zpěvu vykonal roku 1900, z klavíru 1909. V roce 1907 – po předchozím kapelnickém působení u kočovných společností (1900–01), učitelském, varhanickém a kapelnickém působení v Kyjově (1901–05) a obdobné dvouleté praxi v haličském Chyrówě (1905–07) – přišel do Ostravy a stal se nejprve učitelem a později profesorem hudebních předmětů na zdejším učitelském ústavu. Koncem téhož roku byl zvolen sbormistrem Pěveckého spolku Záboj ve Slezské Ostravě, od roku 1911 vedl i Pěvecký spolek Lumír v Moravské Ostravě. Ve dvacátých letech minulého století vedl Sokolské pěvecké sdružení Ostrava (1922–25) a Pěvecký spolek Smetana v Karviné (1928–31). Brzy po příchodu do Ostravy – od školního roku 1908/09 – se stal i ředitelem Hudební školy Pěveckého spolku Záboj. Tuto funkci (spolu s místem profesora slezskoostravského učitelského ústavu) zastával až do své předčasné smrti.

S výše uvedenými pěveckými sbory rozvíjel Rund rozsáhlou koncertní činnost, která zřetelně ovlivňovala hudební život ostravského regionu. Už v období 1911–14 uváděl – se zpěváky Lumíru i Záboje a s vojenskými orchestry z Těšína a Krakova – náročná kantátová díla Hectora Berlioze, Karla Bendla, Vítězslava Nováka, Beethovenovu 9. symfonii d moll apod. V obdobné činnosti pokračoval i po roce 1918. Spolu s Rudolfem Matoušem inicioval vznik Sboru pro oslavu stých narozenin Bedřicha Smetany ve Slezsku a na Ostravsku, jako sbormistr se zasloužil o úspěch Sborem pořádaných koncertů Smetanova roku 1924.

Pro ostravský region významné byly také výsledky Rundovy hudebně pedagogické činnosti. Spolu s Rudolfem Wünschem (1880–1955) se zasloužil o kvalitní úroveň výuky hudebním předmětům na učitelském ústavu ve Slezské Ostravě, především jeho zásluhou nabývala výuka na slezskoostravské Hudební škole Pěveckého spolku Záboj i forem konzervatorní hudební přípravy.

Rundův skladatelský odkaz obsahuje, kromě málo početných komorních a symfonických opusů (např. Fantasie brillante pro housle a klavír, symfonická báseň Polonia, Česká ouvertura) a drobných skladeb chrámových (Modlitba op. 2, O sanctissima apod.), především dobově ceněné úpravy slezských lidových písně ze sběrů jednoho ze zakladatelů Záboje, slezskoostravského učitele Josefa Mojžíška (1862–1938), které vyšly též tiskem – Těšínská jablíčka, Slezské písně, Národní písně a tance z Těšínska, stejně jako jeho Teoreticko-metodickopraktická škola hry na housle (Mariánské Hory 1921).

Téměř celá Rundova rukopisná pozůstalost shořela v roce 1944 při bombardování Ostravy.