Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Letfus, Oldřich

Tisk


Charakteristika: Klavírista a skladatel

Datum narození/zahájení aktivity:28.8.1900
Datum úmrtí/ukončení aktivity:2.2.1959
Text
Literatura

Letfus, Oldřich, klavírista a skladatel, narozen 28. 8. 1900, Svatý Kopeček u Olomouce, zemřel 2. 2. 1959, Krompach (u České Lípy).
 
Po gymnaziálních studiích v Olomouci, začal studovat na pražské konzervatoři skladbu u Josefa Bohuslava Foerstera (1919–21). V roce 1926 ukončil studia Hudební vědy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (disertace Harmonika Smetanova – od Braniborů ke Dvěma vdovám). Jako improvizátor, korepetitor a doprovázeč se uplatnil zvláště v Československém rozhlasu, kde od roku 1931 hrál v jazzovém duu dvou klavírů s Ervínem Schulhoffem. Příležitostně hrával i v komorním a jazzovém kvartetu (s Ervínem Schulhoffem, houslistou Richardem Zikou a s Vladimírem Říhou na saxofon) v rámci popularizačních programů Karla Boleslava Jiráka. Od roku 1937 až do své smrti pracoval (s výjimkou let 1942–46) nejprve interně a později externě v Československém rozhlasu. Vystupoval živě v zábavných programech ale také upravoval a aranžoval skladby pro sóla a orchestr (četné práce pro orchestr Vlastislava Antonína Viplera) a další. V souboru České duo spolu s houslistou Josefem Martinem koncertoval také v zahraničí (Belgie, Holandsko). Vytvořil populární Pražské klavírní duo s pianistou Janem Kalábem. Po vynuceném přerušení činnosti za druhé světové války obnovil opět spolupráci s Československým rozhlasem a založil vlastní rytmickou skupinu, která doprovázela každodenní, mnohdy živě vysílaný ranní rozhlasový tělocvik. Zanechal po sobě též tvůrčí odkaz v podobě mnoha scénických rozhlasových, klavírních, komorních a symfonických skladeb (např. symfonická báseň Divoženka, Houslová sonáta či Klavírní suita).
Literatura
I. Lexika
ČSHS.
EJ.
 
II. Ostatní
Dorůžka, Lubomír – Poledňák, Ivan: Československý jazz (Praha 1967).
Kotek, Josef: Kronika české synkopy I (Praha 1975).
 
Jozefína Dzurňáková
Datum poslední změny: 4.4.2006