Charakteristika: skladatel, varhaník, houslista, klavírista, korepetitor, kapelník, sbormistr a hudební pedagog
Datum narození/zahájení aktivity:15.12.1855
Datum úmrtí/ukončení aktivity:28.3.1937
Text
Klička, Josef, skladatel, varhaník, houslista, klavírista, korepetitor, kapelník, sbormistr a hudební pedagog, narozen 15. 12. 1855, Klatovy, zemřel 28. 3. 1937, tamtéž.
Josef Klička, otec skladatele a harfeníka Václava Kličky a harfenistky Heleny Kličkové-Nebeské, získal základy hudebního vzdělání u svého otce Mansveta Kličky, varhaníka a ředitele kůru v Klatovech. Studoval hru na housle na konzervatoři v Praze ve třídě Antonína Bennewitze (1866–70) a na varhanické škole u Františka Zdeňka Skuherského, Otomara Smolíka a Adolfa Průchy (přijat do 2. ročníku, 1872–74). Během studia hrál na postu druhých houslí v orchestru Prozatímního divadla, byl varhaníkem v kostele Nejsvětější Trojice a v Emauzském klášteře (1874) a ve stejném roce se stal členem Kruhu mladých hudebníků. Od roku 1882 se učil zpěvu na gymnáziu v Žitné ulici. Stal se kapelníkem divadelní společnosti Pavla Švandy ze Semčic (1876–78) a po Zdeňku Fibichovi vedle Bedřicha Smetany druhým kapelníkem Prozatímního divadla (1878–81). Řídil zde zejména operety, hudbu k činohrám a výpravným hrám. Ve spolupráci s režisérem Františkem Kolárem komponoval hudbu k činohrám a živým obrazům. Pedagogicky působil na pražské varhanické škole (od roku 1885), byl jmenován profesorem hry na varhany na pražské konzervatoři (1889) a na mistrovské škole (1920–25). Mezi jeho žáky patřili Bedřich Antonín Wiedermann, Eduard Tregler, Ondřej Horník, František Michálek a další. V letech 1892–95 zastupoval Antonína Dvořáka během jeho pobytu v Americe ve funkci ředitele konzervatoře. Od roku 1896 vyučoval ve Strakově akademii a v letech 1890–97 řídil pražský Hlahol. Do repertoáru zařazoval zejména skladby slovanských autorů a soudobá díla. Stal se prvním inspektorem hudebních škol (1910–20) a členem České akademie věd a umění (1934).
Josef Klička je označován za zakladatele tradice české moderní varhanní improvizace a interpretace. Kladl důraz na umění improvizace, slohové rejstříkování a plné využívání techniky nástroje. Prosazoval široký repertoár zahrnující německé i románské skladatele a skladby z období baroka až po soudobou tvorbu. Varhanní koncerty, které realizoval po třicet let v Rudolfinu, měly vysokou uměleckou úroveň. Byl také vynikající klavírista a doprovazeč koncertních a operních pěvců. Jako skladatel se věnoval kompozici skladeb sólových (zejména pro varhany či harfu), vokálních (kolem 30 písní, sbory), orchestrálních, komorních, duchovních (např. 9 mší), kantát, hudbě k sokolským cvičením ad. Ve varhanní tvorbě spojil umění polyfonie s novoromantickou harmonií.
Dílo
Dílo hudební
Varhanní
10 preludií a fug (1873).
Koncertní fantazie c moll, op. 27.
Koncertní fantazie na motivy Smetanova Vyšehradu op. 33 (vyd. Chrudim 1916).
Koncertní fantazie g moll, op. 35 (vyd. Bursík a Kohout, Praha).
Koncert pro varhany a orchestr d moll, op. 48 (1909).
Legenda d moll, op. 49 (vyd. v Pařížském albu).
Legenda D dur, op. 54 (vyd. v edici Česká varhanní tvorba, SNKLHU, Praha 1954).
Legenda h moll, op. 98.
Sonáta fis moll (1917, premiéra Bedřich Antonín Wiedermann, Smetanova síň Obecního domu, Praha).
Koncertní fantazie fis moll (vyd. Vilímek, Praha).
Koncertní fantazie na chorál sv. Václave (vyd. Bursík a Kohout, Praha).
Harfové
Maličkosti (1892).
Fantazie na srbské národní písně (1897).
Nokturno (1898).
Serenáda (1899).
Fantazie na české národní písně op. 83 (1900).
Na vlnách (1902).
Improvizace (1904).
Československá rhapsodie (1921).
Klavírní
Vidiny (1875, vyd. Starý, Praha).
Víly sen (1875, vyd. Starý, Praha).
Probuzení (1875, vyd. Starý, Praha).
Vzpomínání (vyd. Otto, Praha 1899).
Kočičky (vyd. Springer, Praha 1931).
Duchovní
Mše D dur, č. 2 pro smíšený sbor a varhany op. 24 (1881).
Mše B dur, č. 4 pro smíšený sbor a varhany op. 32.
Hymnus Králi mučedníkův pro smíšený sbor, varhany a orchestr/klavír a harmonium op. 36 (1891, klavírní výtah vyd. Bursík a Kohout, Praha).
Missa sexta pro smíšený sbor a varhany op. 47.
Missa de Beata pro 1 hlas a varhany op. 85 (vyd. Kotrba, Praha).
Ave Maria pro 2 smíšené sbory, varhany a harfu (premiéra Praha, 3. 4. 1892).
Benedixisti Domine pro smíšený sbor.
Attendite, universi populi pro smíšený sbor.
In surrecerunt in me vivi pro smíšený sbor.
Regina coelorum pro bas a varhany.
Rozevři se nebe pro smíšený sbor.
Kantáty
Žalm 47 ke slavnosti 300. narozenin Jana Amose Komenského pro smíšený sbor, harmonium a klavír op. 42 (premiéra Praha, 11. 12. 1892, vyd. Starý, Praha).
Příchod Čechů na Říp (text Josef Srb-Debrnov, 1893, premiéra Praha, 4. 3. 1894).
Lumírův odkaz (1905).
Mužské sbory
Naše perla op. 43 (text Josef Srb-Debrnov, vyd. Starý, Praha).
Slavnostní sbor op. 70 (text Adolf Heyduk, vyd. Lumír, Praha).
Já v snách tě viděl op. 71 (1897, text Josef Václav Sládek, vyd. Pěvecká a hudební jednota Smetana, Praha 1925).
Blaník op. 91 (vyd. Starý, Praha).
Náš zpěv op. 95 (1907, text Vítězslav Hálek, vyd. Starý, Praha).
Mládenci (text Vítězslav Hálek, vyd. Starý, Praha).
Nová záře, mužský sbor (text Josef Srb-Debrnov).
Dnes krásná noc (vyd. Starý, Praha).
Zastaveníčko (vyd. Starý, Praha).
Je večer.
Naše Hory.
Křepelka.
Přání, s průvodem smyčcového kvarteta.
Ženské sbory
Dva sbory pro 3 ženské hlasy a 4ruční klavír op. 22 (2. vyd. Urbánek, Praha).
Dva sbory pro ženské hlasy a klavír op. 30 (vyd. Bursík a Kohout, Praha).
Šestero sborů op. 62 (vyd. Kotrba, Praha).
Buď zdráva (1888).
V přírodě (premiéra Praha, 11. 11. 1891).
Prosba k osudu (1919).
Výmluva s doprovodem 4ručního klavíru (text František Ladislav Čelakovský).
Bodlák s průvodem 4ručního klavíru.
Měsíčku, tys tak osamělý (vyd. Starý, Praha).
Smíšené sbory
Zlatý prestol, velký smíšený sbor op. 52 (1894, text Josef Srb-Debrnov, vyd. Starý, Praha 1905).
Ballada o české hudbě op. 90 (vyd. Kotrba, Praha).
České písni pro 8hlasý smíšený sbor op. 96 (text Jaroslav Zyka-Borotínský, vyd. Kotrba, Praha).
Polka jede, op. 97 (text Jan Neruda, vyd. Kotrba, Praha).
Rozevři se nebe, žalm (premiéra Praha, 20. 12. 1896).
Krejčí (1921, text Josef Václav Sládek).
Písně
Pohřeb na Kaňku. Duma z dob husitských op. 31 (text Alois Vojtěch Šmilovský, vyd. Urbánek, Praha, premiéra Praha, 12. 12. 1886).
Komár pro 3 ženské hlasy a 4ruční klavír op. 34 (text Alois Vojtěch Šmilovský, vyd. Starý, Praha).
Král duchů pro zpěv a harfu op. 72.
Umlklo stromů šumění pro soprán, alt a klavír (1875, vyd. Starý, Praha).
Kytice slovenských písní pro 2 soprány a alt (1896).
Čím jsi pro zpěv a klavír (1915).
Měsíčku, tys dnes osamělý pro 3 hlasy a klavír.
Jen zpívej pro vyšší hlas a klavír.
Dobrou noc pro 2 hlasy a klavír (text Eliška Krásnohorská, vyd. Vilímek, Praha).
Modlitba pro soprán a tenor z Kancionálu Jana Amose Komenského.
Komorní
Scherzo pro 3 housle a klavír op. 63 (vyd. Urbánek, Praha).
Selanka pro hoboj a harfu op. 84.
Smyčcový kvartet (1872).
Koncertní fantazie pro hoboj a klavír (1878).
Maličkosti pro housle a harfu (1. Selanka, 2. Na vlnách, 3. Španělský tanec, 1892–93).
Duo pro harfy (1904).
Klavírní trio (1905).
Trio g moll pro housle, violoncello a harfu (1915).
Kvintet A dur pro 2 housle, 2 violy a violoncello (1917).
Sextet pro smyčcový kvintet a klavír.
Romance pro hoboj a klavír (také upravený doprovod pro smyčcový kvartet).
Orchestrální
Fantazie d moll (1875).
Svatební hudba pro orchestr a varhany (1876).
Slavnostní předehra ku zahájení plesu Akademického Čtenářského Spolku v Praze dne 17. února 1892 pro 4ruční klavír op. 41 (vyd. Akademický Čtenářský Spolek, Praha 1892).
Slavnostní pochod.
Hudba k sokolským cvičením(vyd. Československá obec sokolská, Praha)
Ranní cvičení (sestavila Jarmila Horejcová-Kühnová, 1929).
Prostná cvičení mužů (sestavil Emil Štrunc, text chorálu Augustin Šíp, 1931).
Polka. Z podiových závodů žen (sestavila Jarmila Horejcová-Kühnová, 1932).
Kanafaska, rytmická polka pro 6 děvčat-dorostenek a jednoho hocha-dorostence (sestavila Jarmila Horejcová-Kühnová, 1932).
V různém rytmu. Prostná cvičená pro vyspělé cvičence (sestavil Emil Štrunc, 1934).
Rytmika v národních písních pro dorostenky (sestavila Jarmila Horejcová-Kühnová, 1936).
Ráno (sestavila Stáza Volmůtová, 1937).
Ostatní
Spanilá mlynářka, opera (libreto Josef Otakar Veselý, Václav Juda Novotný, premiéra Národní divadlo, dirigent Mořic Anger, Praha 1886).
Úpravy
Kdož jste boží bojovníci (úprava pro mužský sbor, vyd. Pěvecká obec československá, Praha 1920).
Naše hymna Hej, Slované (úprava pro mužský sbor).
Polský hymnus (úprava pro mužský sbor).
LiteraturaI. Lexika
Srb-Debrnov, Josef: Dějiny hudby v Čechách a na Moravě (Praha 1891).
OSN.
Saerchinger, Cesar: International Who's Who in Music and Musical Gazetteer (New York 1918).
Remy, Alfred – Baker, Theodore: Baker's Biographical Dictionary of Musicians (New York 31919).
Einstein, Alfred: Das neue Musiklexikon (Berlín 1926).
Frank, Paul – Altmann, Wilhelm: Kurzgefasstes Tonkünstler Lexikon: für Musiker und Freunde der Musik (Řezno 1936).
PHSN.
Schmidl, Carlo: Dizionario universale dei musicisti: Supplemento (Milán 1938).
Moberg, Carl-Allan – Sundström, Einar: Sohlman's Musiklexikon. Nordiskt och allmänt uppslagsverk för tonkonst, musikliv och dans (Stockholm 1951).
Pena, Joaquin – Angles, Higinio – Querol Gavalda, Miguel: Diccionario de la musica labor (Barcelona 1954).
ČSHS.
DČHK.
Stieger, Franz: Opernlexikon. Teil II: Komponisten (Tutzing 1977).
Robijns, Jozef – Zijlstra, Miep: Algemene muziek encyclopedie (Haarlem 1979–84).
II. Periodika
Věstník pěvecký a hudební 18, 1914, s. 53.
Hudební revue 9, 1916, s. 139.
Dalibor 37, 1920–21, s. 77.
Věstník pěvecký a hudební 29, 1925, s. 99.
Věstník pěvecký a hudební 39, 1935, s. 151.
Radiojournal 13, 1935, s. 7.
Věstník pěvecký a hudební 40, 1936, s. 23.
Bartoš, Josef: Josef Klička se narodil před 90 lety (Nový den, 16. 12. 1945).
Hudební rozhledy 8, 1955, s. 672.
III. Ostatní
Nejedlý, Zdeněk: Doba Kličkova. 1890–1897 (in: Památník zpěváckého spolku Hlaholu v Praze, vydaný na oslavu 50tileté činnosti. 1861–1911, Praha 1911, s. 131–142).
Smolák, Adolf: Hudební skladatel Josef Klička. Životopisná črta o jeho umělecké, skladatelské a životní práci (Klatovy 1925).
Borecký, Jaromír: Stručný přehled dějin české hudby (Praha 21928).
Bartoš, Josef: Prozatímní divadlo a jeho opera (Praha 1938).
Hoffmeister, Karel: Josef Klička (Praha 1944).
Nejedlý, Zdeněk: Dějiny opery Národního divadla (Praha 21949).
Rajnoha, Petr: Josef Klička a jeho varhanní dílo (disertační práce, AMU, Praha 2007).
http://musicsack.com/PersonFMTDetail.cfm?PersonPK=100006765
http://archiv.narodni-divadlo.cz/
www.arta.cz/index.php?p=f10138cz
www.arta.cz/index.php?p=shop_item&id=F10151
www.czechmusic.net/klasika/klicka.htm
www.rozhlas.cz/nakladatelstvi/autori/_zprava/klicka-josef-1855-1937--101036
ArchivalieArchiválie
Národní muzeum. České muzeum hudby.
Národní knihovna. Hudební oddělení.
Státní oblastní archiv v Plzni. http://badatelna.eu/fond/10310/
Knihovna a archiv Pražské konzervatoře.
Výroční zprávy.
Archiv Národního divadla v Praze.
Radek Poláček
Datum poslední změny: 15.2.2016