Ogoun, Luboš
Charakteristika: Tanečník, choreograf, režisér a šéf baletu
Datum narození/zahájení aktivity:18.2.1924
Text
• Dílo • Literatura •
Ogoun, Luboš, tanečník, choreograf, režisér a šéf baletu, narozen 18. 2. 1924, Praha.
V tanci žák Roberta Brauna a Heleny Štěpánkové, absolvent Ústavu pro vzdělávání profesorů tělesné výchovy (1948) a choreografie na katedře tance divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze (1953). Po osvobození v roce 1945 nastoupil jako tanečník do angažmá Národního divadla v Praze (Otrok v Šeherezádě, 1946; Zelenka ve Filosofské historii, 1949). V roce 1951 se stal vedoucím taneční složky a choreografem Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého (1951–53), odkud přešel jako choreograf do Armádní opery Praha (1953–55; Mirandolina, 1954). Pedagogem a choreografem Národního divadla v Praze byl v sezóně 1956–57 (Plameny Paříže, 1956; Prométheus, 1957). Šéfem baletu v Plzni byl po Jiřím Němečkovi v letech 1957–61. V tomto angažmá se jeho choreografický rukopis výrazně proměnil podle Zory Šemberové do „neuvěřitelně zvláštních pohybových tvarů“ (baletní konferenci v Karlových Varech 1965). V Plzni uvedl Rudý mák (1958), Popelku (1959), a především Baladu o námořníkovi (1961), kterou postavil ve stylu aktuálního poetického baletu. Klasickou taneční techniku, kterou vždy považoval podle svých slov za „uhelný pohybový základ“ doplňoval a dotvářel expresivními pohyby inspirovaným gymnastikou a akrobacií. V době plzeňského angažmá se aktivně podílel na tehdejším československém baletním dění, seminářích, festivalech a konferencích, k taneční problematice se jako reprezentant nové vlny choreografie šedesátých let vyslovoval i v tisku (jako jediný poukazoval na rozpor mezi snahou o moderní balet a ekonomickými ukazateli). V letech 1961–64 se stal šéfem baletu Národního divadla v Brně, kde inscenoval své vrcholné choreografie (Leningradská symfonie, 1962; Hirošima, 1963; Taras Bulba, 1963; Svěcení jara, 1964). Brno opustil, aby založil (spolu s Pavlem Šmokem a Vladimírem Vašutem) a stal se šéfem (1964–68) ambulatorního ansámblu Studio Balet Praha – Balet Praha (Podivuhodný mandarín, 1964; Hirošima, 1964; Cena Serge Lifara v Paříži 1967). Po čtyřech letech se vrátil do Brna, kde působil v různých funkcích, s výjimkou roku 1970, kdy byl uměleckým vedoucím Laterny magiky, do roku 1991. Šéfem baletu Národního divadla v Brně byl v letech 1968–70 (Don Juan Richarda Strausse, 1969). V souvislosti s normalizačními tendencemi po srpnové okupaci (1968) byl Ogoun přeřazen až do roku 1990 na místo choreografa a uplatňoval se i jako režisér v opeře, činohře a zpěvohře (Slzy nože Bohuslava Martinů 1969, Kníže Igor Alexandra Borodina 1973, Malý princ M. Háby 1979; z muzikálů Romance o lásce Miloše Štědroně 1974, Cyrano z předměstí Pavla Hammela a Mariána Vargy 1978), pohybově spolupracoval na Muži z kraje
Dílo
Za novou hodnotu (Taneční listy 1, 1963, č. 4, s. 49);
Gymnastika – tanec (Taneční listy 2, 1964, č. 2, s. 20);
Vedení kontra odbory (Taneční listy 2, 1964, č. 3, s. 33);
Z návštěvy v Maďarsku (Taneční listy 2, 1964, č. 1, s. 2);
Čechoslovák v Paříži (Taneční listy 3, 1965, č. 1, s. 3);
Za Milanem Ječmínkem (Taneční listy 6, 1968, č. 3, s. 9);
Baudelaire –Béjart (Taneční listy 7, 1969, č. 7, s. 13). Literatura
I. Lexika
Baljet – Encyklopedija (Moskva 1981, s. 380).
Encyklopedie Česká divadla (Praha 2000).
Český taneční slovník (Praha 2001).
II. Ostatní
Přehled činnosti československých divadel (Praha 1958, s. 191).
Sborník Divadelní žatvy: Aktiv o problémech současného baletního umění, Svaz čsl. divadelních umělců (Brno 1960, s. 36, 38, 50).
Vašut, Vladimír: Baletní repertoár 1945-60 (Praha 1960).
Schmidová, Lidka: Československý balet (Praha 1962, s. 24, 36, 51).
Brodská, Božena: Březnová taneční televize – Balada o námořníkovi (Taneční listy 1, 1963, č. 4, s. 54).
on: Jak dál (Taneční listy 1, 1963, č. 4, s. 58).
Kröschlová, Jarmila: Výrazový tanec (Praha 1964, s. 72, 76).
Sborník referátů Baletní seminář, Svaz čsl. divadelních a filmových umělců (Brno 1964, s. 14, 16, 19-25, 39, 42, 44, 48, 59-61, 65, 67, 69, 70, 76, 78, 79; 77).
Hošková, Jana: Kontrasty bez kontrastů (Taneční listy 3, 1965, č. 6, s. 6).
Pný: Balet Praha v zahraničí (Taneční listy 3, 1965, č. 9, s. 13).
Pokorný, František: Ogoun, Šmok, Fidlovačka (Taneční listy 3, 1965, č. 1, s. 1).
Sborník 20 let Divadla a opery a baletu Zdeňka Nejedlého (Ústí n. Labem 1965).
Sborník referátů Baletní přehlídka, Svaz čsl. divadelních umělců (Karlovy Vary 1965, s. 5-32, 42-46, 54, 57, 59, 60, 71-93, 96, 138, 145, 150, 1679? 173-178).
Sto let českého divadla v Plzni 1865-1965 (Plzeň 1965).
Paseková, Dana: Balet Praha do třetice (Taneční listy 4, 1966, č. 9, s. 6).
jh: Gramofonrevue a Balet Praha (Taneční listy 5,1967, č. 3, s. 2).
red: Hledání – jistoty, nejistoty Baletu Praha (Taneční listy 5, 1967, č. 8, s. 2).
Paseková, Dana: Pozoruhodná premiéra Baletu Praha (Taneční listy 1968, č. 7, s. 9).
Burian, Karel V.: Hvězdy baletu (Praha 1971, s. 34, 177).
Burian, Karel V.: Olga Skálová (Praha 1972, s. 34, 46, 57; 34).
Koegler, Horst: Friedrichs Ballettlexikon (Hannover 1972, s. 433).
Almanach 90 let stálého českého divadla v Brně 1884-1974, Státní divadlo v Brně (Brno 1974).
Jírový, Zdeněk: Luboš Ogoun má padesát (Taneční listy 12, 1974, č. 2, s. 2).
Sborník 60 let Státního divadla v Ostravě 1919-1979 (Ostrava 1979, s. 246).
Vašut, Vladimír: Šach králi, Bolero, Pták Ohnivák v Brně (Taneční listy 18, 1980, č. 6, s. 6).
Soupis repertoáru ND v Praze 1881-1983, Národní divadlo v Praze (Praha 1983).
Vašut, Vladimír: Baletní libreta (Praha 1983, s. 13, 44, 46, 69, 78, 80, 81, 85, 121, 160, 193, 217, 238, 254).
Dufková, Eugenie: K jubileu českého choreografa, Program, Státní divadlo v Brně (Brno 1984, č. 6, s. 252-254).
Hegerová, Ivana: Trojlístek jubilantů – zasloužilý umělec Luboš Ogoun, národní umělec Jiří Němeček, národní umělec Miroslav Kůra (Taneční listy 22, 1984, č. 4, s. 23).
Vašut, Vladimír: Saša Machov (Praha 1986, s. 125, 156, 174, 181, 211).
Koegler, Horst: The Concise Oxford Dictionary od Ballet (Oxford – New York 1987, s. 309, 333).
Dufková, Eugenie: Cesty baletu XIV., Program, Státní divadlo v Brně (Brno 1987, č. 6, s. 216-219).
Národní divadlo a jeho předchůdci (Praha 1988, s. 347).
Dufková, Eugenie: Olga Skálová (Brno 1988, s. 60, 67, 78, 87).
Vašut, Vladimír: Saša Machov (Ostrava 1988, s. 125, 156, 174, 181, 211, 222, 223).
Vašut, Vladimír: Balet Praha (Taneční listy 27, 1989, č. 5, s. 8; č. 6, s. 12; č. 8, s. 10; č. 9, s. 16; č. 10, s. 16).
Ročenky Česká divadla, Divadelní ústav (Praha 1960-1993).
66).
Postavy brněnského jeviště III. (Brno 1995, s. 457).
Čápová, Gabriela: Luboš Ogoun, dipl. práce HAMU (Praha 1995).
Siegel, Jaroslav: Jaroslav Čejka a jeho bláznivý svět, Humor a Kvalita (Praha 1996, s. 43, 47).
Almanach Divadlo Na Vinohradech, DNV (Praha 1997, s. 230, 232).
Dufková, Eugenie: Malé memoáry (Brno1997).
Krakešová, Eva: Ve službách Terpsichory (Praha, 1997, s. 68, 84, 90, 93-102, 141, 149).
Vašut, Vladimír: Pavel Šmok na přeskáčku (Praha 1997, s. 14, 15, 18, 19, 24-26, 30, 33, 36, 66).
hk: Výročí (Taneční listy 36, 1999, č. 3, s. 20).
Ed: Vyznamenání Luboši Ogounovi, Aplaus (Brno 2002, č. prosinec, s. 7).
Jana Holeňová Text
Datum poslední změny: 23.3.2009