Český hudební slovník osob a institucí

Hřímalý, Jan

Hřímalý, Jan (psán Ivan Vojcechovič Gržimali, Ivan Voitsekhovich Grzhimali), houslista a hudební pedagog, narozen 13. 4. 1844, Plzeň, zemřel 11. 1. 1915, Moskva (Rusko).

Syn Vojtěcha Hřímalého. Ve svých šesti letech se začal věnovat hře na housle, ve studiu pak pokračoval v letech 1855–61 na pražské konzervatoři pod vedením Mořice Mildnera. Rok po absolutoriu získal místo koncertního mistra opery v Amsterodamu, kde setrval do roku 1868. V roce 1869 přesídlil do Ruska vyučovat housle a komorní hru na carskou konzervatoř v Moskvě. Oženil se s Isabellou Laubovou, dcerou profesora zdejší konzervatoře, Ferdinanda Lauba. Po něm v roce 1874 místo profesora převzal a učil tu až do své smrti. Z jeho žáků lze jmenovat například Josefa Kotka, Reinholda Glièra, Issaye Barmase, Alexandera Pečnikova a další. Mimo to vykonával funkci koncertního mistra carské hudební společnosti a téměř třicet byl prvním houslistou v Kvartetu carské hudební společnosti (Kvartět impratorskogo russkogo muzykalnogo obščestva). Vystupoval též se svými bratry v Kvartetu bratří Hřímalých (Jan – první housle, Vojtěch – druhé housle, Bohuslav – viola, Jaromír – violoncello). Jako interpret propagoval novoruskou školu, mocnou hrstku a zejména díla Pjotra Iljiče Čajkovského. Napsal instruktivní skladby Doppelgriff-Übungen, Tonleiter studien a nově vydal Mazasovu houslovou školu. K čtyřicetiletému výročí umělecké a pedagogické činnost obdržel od konzervatoře čestný diplom a bronzové poprsí Beethovena, na jeho počest hudební společnost založila stipendium pro chudé žáky.