Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Matějka, Josef 1)

Tisk

(Karel Josef; Matiegka, Joseph)

Charakteristika: Hráč na lesní roh

Datum narození/zahájení aktivity:28.1.1728
Datum úmrtí/ukončení aktivity:20.4.1804
Text
Literatura

Matějka, Josef 1) (Karel Josef), hráč na lesní roh, pokřtěn 26. 1. 1728, Horní Cerekev, zemřel 20. 4. 1804, Praha.
 
Během studií na jesuitském semináři v Telči zpíval na kůru, později hrál na lesní roh ve svatováclavském semináři v Praze. Opustil kněž­skou dráhu a hrál na pražských kůrech v Týně; u Sv. Jiljí a v Loretě (1754). Potom hornista u hraběte Fürstenberga (od 1769) a arcibiskupa (od 1773), u Sv. Víta, na Stra­hově a v operním orchestru. Jeho syn Josef Matějka byl hrál rovněž na lestní roh a působil v Miláně.
Literatura
Dlabacz.
Srb-Debrnov, Josef: Slovník hudebních umělců slovanských (rukopis, Národní muzeum Praha).
ČSHS.
 
Petr Macek
Text
Literatura

Matiegka, Joseph 1) (psán též Matějka, Josef), hornista a hudební pedagog, narozen 28. 1. 1728, Horní Cerekev, zemřel 20. 4. 1804, Praha.

Jako jedenáctiletý odešel do jezuitského semináře v Telči, kde získal jako dobrý zpěvák stipendium a mohl tak dokončit studium humanitních věd. Poté odešel do Prahy a byl zde přijat do svatováclavského semináře jako hornista. Zde se seznámil s dalšími významným českým hornistou, Smejkalem. Studoval několik let filozofii a teologii, neboť se chtěl věnovat dráze duchovního. Toto jeho přání se mu však nesplnilo. Zdravotní stav mu zabránil, aby byl přijat do arcibiskupského semináře. Rozhodl se tedy věnovat se plně hudbě. Brzy hrál v kostelech a při různých hudebních akademiích nejnáročnější koncerty a sólové party s neobyčejnou zručností a půvabem. Záhy byl jmenován hornistou v Týnském chrámu, ve farním kostele sv. Jiljí a v roce 1754 v lobkovické Loretě. Navíc byl od roku 1769 dvorním hudebníkem (Hofmusikus) knížete Karla Egona Fürstenberga a od roku 1773 hornistou pražského arcibiskupa Antonína Petra Příchovského z Příchovic. V roce 1800 přijal dále místo hornisty Svatovítského chrámu, v operním orchestru a na kůru Strahovského kláštera (pod vedením Dlabače). 5. února 1804 oslavil Matějka padesát let působení ve službě knížete Lobkovice v pražské Loretě při slavnostní mši, na jejímž provedení se podílela řada významných pražských hudebníků. Lobkovicové odměnili Matějku jako svého věrného služebníka uspořádáním oslavy, kterou zařídil ředitel jejich dvorní hudby, Franz Strobach. Téhož roku Matějka zemřel. Byl pohřben na hřbitově v Košířích.

Matějka byl nejen významným hudebníkem (Mozart napsal hornové party ve své Pražské symfonii a Donu Giovannim údajně přímo pro Matějku a Šebku), ale také pedagogem − vyškolil ve hře na lesní roh více než padesát žáků, mezi nimi i slavné hornisty Václava Sticha (Punto), Václava Zalužana, jeho syna Josefa Zalužana, Niemecžka, Bradácže a další. V dráze hornového virtuóza pokračoval i jeho syn, Josef Matějka ml.


Literatura

I. Lexika

Meusel, Johann Georg: Teutsches Künstlerlexikon oder Verzeichnis der jetztlebenden teutschen Künstler (Lemgo 1778, 18082, svazek 2, s. 17).

Dlabacz (1815, svazek 2, s. 277−278).

Schilling, Gustav: Encyclopädie der gesamten musikalischen Wissenschaften oder Universal-Lexicon der Tonkunst (Stuttgart 1834−38, svazek 4, s. 592).

Gassner, Ferdinand Simon: Universal-Lexikon der Tonkunst: neue Hand-Ausgabe in einem Bande (Stuttgart 1849, s. 593).

Eitner, Robert: Biographisch-bibliographisches Quellen-Lexikon (Graz 1959, svazek 6, s. 379−380).

II. Ostatní

Jahrbuch der Tonkunst von Wien und Prag (1796, II. Virtuosen und Dilettanten, s. 126, 151).

Fitzpatrick, Horace: The Horn and Horn-Playing and the Austro-Bohemian Tradition from 1680 to 1830 (London 1970, s. 50, 85, 86, 88, 90, 91, 97, 121−122, 168, 193, 194, 196, 201).

Záloha, Jiří: Hudební život na dvoře knížat ze Schwarzenberku v 18. století (Hudební věda 24, 1987, s. 49).

Kratochvíl, Jiří: Dějiny a literatura žesťových nástrojů (Praha 2001, s. 123).

Tereza Berdychová

Datum poslední změny: 13.2.2012