Český hudební slovník osob a institucí

Rabas, Václav

Rabas, Václav, varhaník a pedagog, narozen 14. 8. 1933, Dolní Bezděkov (okr. Chrudim), zemřel 20. 4. 2015, Pardubice.
 
Jeho prvními učiteli hry na varhany byl otec Josef Rabas, sám varhaník a kapelník, později Karel Žídek, ředitel kůru v Chrudimi, a Jaroslav Lautner, ředitel hudební školy v Pardubicích. Ve studiu Rabas pokračoval na pražské konzervatoři u Josefa Kubáně (1950–55) a na AMU u Jiřího Reinbergera (1955–59). Zvítězil v Soutěži Československých konzervatoří (1951) a v Mezinárodní varhanní soutěži v rámci festivalu Pražské jaro (1958). Umělecké koncertní činnosti se věnoval od roku 1956 a po celou dobu své umělecké koncertní činnosti kladl důraz na interpretaci nové varhanní tvorby. Koncertoval v  Sovětském Svazu, Maďarsku, Bulharsku, Polsku, Holandsku, Francii, Švédsku, vystoupil na mnoha mezinárodních festivalech, např. ve Štrasburku, Vídni, Barceloně, Olivě, Lodži, Maastrichtu, Granadě, Moskvě a Leningradu. Na autorském večeru skladatele Miloslava Kabeláče v rámci Mezinárodního festivalu hudby ve Štrasburku uvedl mimo jiné jeho Symfonii č. 8 „Antifony“ a to v premiéře (15. 6. 1971), stejně jako na domácích pódiích Fresky pro Varhany (1959), Invokace (1963) a Symfonietu č. 4 (1986) Klementa Slavického, Fantasii per organo Josefa Matěje (1983), Slavnostní variace na vánoční písně Petra Ebena v Rudolfinu (1988) a Vigilie per organo (2000) Luboše Sluky. Rabas byl vyznamenán cenou Bohuslava Martinů (1968), byl Zasloužilým umělcem (1983), obdržel Zlatý štít Pantonu (1981) a byl mu propůjčen titul Národní umělec (1989).
Byl varhaníkem a ředitelem kůru krematoria v Pardubicích (1962–71), ředitelem Lidové školy umění v Pardubicích (1972), docentem varhanní hry na pražské AMU (1977–91) a  zakládajícím ředitelem Konzervatoře Pardubice (1978–90), kde od roku 1992 vyučoval hru na varhany. Jako pedagog vychoval mnoho hudebních osobností – vesměs všichni jeho studenti byli přijímáni na JAMU a na AMU. Nejvýznamnějším studentem byl Aleš Bárta oceněný první cenou Pražského jara (1984), soutěže Ference Liszta v Budapešti (1983) a soutěže o cenu Antona Brucknera v Linci (1982).
Rabasova diskografie je velmi bohatá – natočil kompletní varhanní dílo Bohuslava Matěje Černohorského, Miloslava Kabeláče, Klementa Slavického, Luboše Sluky a Otmara Máchy. Vydával u společností Supraphon a Panton. Kritiky a recenze jeho vystoupení vycházely u nás především v Hudebních rozhledech (č. 12, 1984; č. 5, 1980), v zahraničí pak například v Le Nuvel Alsacien ve Francii nebo v časopise Sovětskaja kultura v Sovětském Svazu.