Česká píseň
Charakteristika: Smíšený pěvecký komorní sbor
Datum narození/zahájení aktivity:0.0.1954
Text
• Literatura •
Česká píseň, smíšený pěvecký komorní sbor, zahájení činnosti 1954, Plzeň.
Sbor byl založen při tehdejším Krajském studiu Československého rozhlasu v Plzni v roce 1954 zcela účelově. Ve vysílání měl uvádět buď samostatně, nebo s doprovodem Plzeňského lidového souboru české lidové písně. V souvislosti se svým posláním dostal sbor také název. Ve svých začátcích provedl několik desítek lidových písní. Sbormistr Zdeněk Lukáš však s ním vedle písňových úprav začal studovat také původní sborové skladby. V roce 1957 pak se sborem uskutečnil první veřejné vystoupení a brzy nato s velkými úspěchy celovečerní koncert. O rok později se sbor poprvé zúčastnil celostátní Soutěže tvořivosti mládeže, kde v kategorii vyspělých souborů získal třetí místo. V následujícím roce hostovala Česká píseň na Pražském jaru. Společně s dalšími amatérskými tělesy tu vystoupila v pořadu k poctě Josefa Bohuslava Foerstera, ale měla i samostatný koncert. V roce 1960 vystoupila v Praze znovu a vydala se také na první zahraniční zájezd do Vídně. Na počátku 60. let však Zdeňka Lukáše vystřídal ve funkci sbormistra Jaroslav Krček. Přicházely úspěchy na koncertech a soutěžích a v roce 1965 uspořádala Česká píseň další zahraniční zájezd do Budapešti a brzy nato do Walesu. Při uvolňování politické situace v 60. letech se představila také v tehdejším západním Německu. V roce 1968 se do čela sboru vrátil Zdeněk Lukáš a úspěšná práce pokračovala i nadále. Kromě zájezdu do Německa (1969) se kolektiv zúčastnil mezinárodní soutěže smíšených sborů v holandském Haagu, kde získal titul absolutního vítěze. Doma se vyznamenal cyklem koncertů, které se konaly vždy druhou neděli v měsíci a Česká píseň tu předvedla široký rozsah svého repertoáru od doby gotické až po současnost.
V roce 1972 přijal sbor pozvání na mezinárodní festival do Španělska; několikrát koncertoval i během cesty. Na nátlak politických činitelů musel Zdeněk Lukáš po slavnostním koncertě k 20. výročí trvání sboru z Plzně odejít a kolektiv poté přestal zkoušet, i když v rozhlase ještě občas natáčel. Teprve v roce 1979 se zbytku nadšenců ujal nový sbormistr Zdeněk Vimr, s nímž se sboru začalo znovu dařit. Nejenže koncertoval, ale pravidelně se účastnil např. Setkání západočeských sborů. Úspěchy přinesl také zájezd do Francie v roce 1983 a do polského Štětína v roce 1987. V tehdejší soutěži Písně přátelství obsazoval sbor pravidelně přední příčky v ústředních kolech. Pro nesoulad mezi sbormistrem a kolektivem došlo však na počátku roku 1990 k rozdělení na Českou píseň a Novou Českou píseň. Následné období pak bylo pro sbor poměrně obtížné, protože Zdeňka Vimra neměl kdo nahradit. Během dalších let se ve vedení České písně rychle vystřídala řada osobností (Ivan Pařík, Lubomír Hendrych, Roman Michálek a Jiří Štrunc), což nebylo vždy ku prospěchu. Přesto se mohl sbor představit např. v Rakousku či v Itálii. V roce 1993 uspořádal několik koncertů k životnímu jubileu svého zakladatele a sbormistra Zdeňka Lukáše, jehož skladby stále tvoří páteř repertoáru obou Českých písní. Zúčastnil se také mezinárodního festivalu ve Švýcarsku, kde obsadil druhé místo. V roce 1994 odcestoval do Holandska, aby se podílel na premiéře Amerického Te deum Karla Husy a uspořádal slavnostní koncert k 40. výročí svého trvání. Zpíval také v Bretani a v roce 2000 opět v Rakousku. Významné bylo nastudování cyklu sborů Benjamina Brittena Slavnost koled a uvedení Cecilské mše Charlese Gounoda v Regensburgu s tamním chrámovým sborem. Doma pak několikrát vystoupil s Mozartovým Requiem. Na podzim roku 2004 spolu s Novou Českou písní oslavil půlstoletí svého trvání.
Literatura
Fiala, Jaroslav: Úspěšné půlstoletí pěveckého sboru Česká píseň (Plzeň 2004).
Jaroslav Fiala Datum poslední změny: 4.2.2008