Charakteristika: Dirigent a pedagog
Datum narození/zahájení aktivity:14.5.1919
Datum úmrtí/ukončení aktivity:14.2.1978
Text
Rohan, Jindřich, dirigent a pedagog, narozen 14. 5. 1919, Brno, zemřel 14. 2. 1978,
Praha.
Po maturitě na reálném gymnáziu v rodišti uprchl před nacisty a stal se příslušníkem československých zahraničních jednotek v Anglii a ve Francii. Po návratu do vlasti studoval dirigování nejprve na konzervatoři v Brně, poté u Metoda Doležila na pražské konzervatoři (1945–47) a u Roberta Brocka, Aloise Klímy a Karla Ančerla na AMU v Praze (1947–50); současně byl soukromým žákem Václava Talicha. V letech 1947–50 působil jako korepetitor opery Národního divadla v Praze, 1950–54 byl šéfdirigentem Symfonického orchestru Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého. 1954 se stal dirigentem-asistentem Václava Smetáčka v Symfonickém orchestru hlavního města Prahy FOK, v letech 1957–78 byl zde druhým dirigentem. V sezóně 1961/62 byl šéfdirigentem rozhlasového orchestru v Reykjavíku na Islandu. Od roku 1960 pedagogicky působil na dirigentské katedře AMU v Praze jako odborný asistent.
V průběhu své umělecké kariéry dosáhl řady úspěchů v zahraničí (Německo, Rakousko, Švýcarsko, Island, Japonsko, USA atd.) S orchestrem FOK se zúčastnil mnoha zahraničních turné (kromě uvedených států Norsko, Švédsko, Itálie, SSSR atd.). Ve vlasti byl zván k většině českých orchestrů (mj. Státní filharmonie Brno, Janáčkova filharmonie Ostrava a další). Rohan premiéroval četné skladby soudobých českých autorů (mimo jiné I. symfonii a baletní symfonii Pyrrhos Svatopluka Havelky), dále uvedl díla Karla Boleslava Jiráka, Pavla Bořkovce, Radima Drejsla, Tomáše Vačkáře, Ivana Řezáče, Jiřího Jarocha, Štěpána Luckého, Jana Tausingra, Jiřího Pauera, Zdeňka Šestáka, Jiřího Dvořáčka, Věroslava Neumanna, Vladimíra Sommera, Josefa Matěje, Lubomíra Železného, Václava Riedlbaucha, Jiřího Temla, Václava Dobiáše a další). Na festivalu Pražské jaro provedl v květnu 1971 Missu solemnis Františka Xavera Brixiho a Quatro pezzi sacri Giuseppe Verdiho, v květnu 1973 Fantastické scherzo Igora Stravinského a Jarní symfonii Benjamina Brittena, v koncertech FOK provedl mimo jiné I. symfonii Dmitrije Šostakoviče, symfonickou báseň Praga Josefa Suka, suitu Pták Ohnivák a oratorium Oidipus Rex Igora Stravinského, Paraboly Bohuslava Martinů, skladbu Vespro della Beata Virgine Claudia Monteverdiho, Janovy pašije, Matoušovy pašije i Mši h moll Johanna Sebastiana Bacha, Quatro pezzi sacri Giuseppe Verdiho, oratorium Stvoření světa Josepha Haydna, Německé requiem Johannese Brahmse, Symfonii op. 21 Antona Weberna, kantátu Carla Orffa Carmina burana a jiné. Na gramofonové desky firem Supraphon a Panton nahrál skladby Schelomo a Hebrejská rapsodie pro violoncello a orchestr Ernsta Blocha, dále I. symfonii Svatopluka Havelky, Symfonii č. 1 Mírovou Václava Kálika, díla Tomáše Vačkáře (Concerto recitativo, Metamorfózy na téma japonské ukolébavky, Tři dopisy dívkám), Lubomíra Železného (Koncert pro flétnu, smyčcový orchestr a klavír), skladby Jana Tausingra (Musica evolutiva), Oldřicha Flosmana (Symfonie č. 1) atd.
Rohan byl umělcem velmi široce vzdělaným a mimořádně pracovitým; v jeho dirigentských kreacích většinou převládal intelekt nad ryze muzikální spontaneitou. Pro českou hudbu vykonal nemálo záslužné práce zejména svými dirigentskými vystoupeními v cizině. Řada recenzí Rohanových dirigentských výkonů byla publikována v Hudebních rozhledech, v domácím denním tisku i v zahraničních odborných periodikách.
Literatura
Český biografický slovník 20. století (Praha 1999).
ČSHS.
MEH.
Kozák, Jan: Českoslovenští koncertní umělci a soubory (Praha 1964).
Svaz českých skladatelů a koncertních umělců (Praha 1978).
Petar Zapletal
Datum poslední změny: 21.11.2010