Český hudební slovník osob a institucí

Hloušková, Marie

Hloušková, Marie, pěvkyně-altistka a mezzosopranistka, narozena 2. 1. 1895, Čáslav, zemřela 29. 6. 1940, Brno.

Zpěv studovala soukromě v Praze u Egona Fuchse a Marie Nedbalové. Zpočátku absolvovala několik koncertních vystoupení v Praze. Kariéru operní sólistky začala v roce 1920 v Bratislavě. Zde se v letech 1920–22 stala členkou Slovenského národního divadla, kde účinkovala poprvé v roli Veruny v opeře Viléma Blodka V studni. Zároveň byla v těchto letech učitelkou zpěvu na Hudební a dramatické akademii. V sezoně 1922/23 krátce působila v Novém německém divadle v Praze. V letech 1923–35 působila jako sólistka opery Národního divadla v Brně.
Měla sytý, hluboký alt a brilantní pěveckou techniku. Vynikala v operách Bedřicha Smetany (Hubička: Martinka, Tajemství: panna Róza), Antonína Dvořáka (Rusalka: Ježibaba) a Zdeňka Fibicha (Šárka: Vlasta). Ze světového repertoáru účinkovala zejména v operách Giuseppe Verdiho (Aida: Amneris, Trubadúr: Azucena), Georgese Bizeta (Carmen: Carmen), Richarda Wagnera (Lohengrin: Ortruda), a Modesta Petroviče Musorgského (Chovanština: Marfa). V roce 1933 zpívala hlavní roli v opeře Rudolfa Karla Smrt kmotřička. Často spoluúčinkovala na koncertech Besedy brněnské v kantátách od Antonína Dvořáka, v roce 1927 zde zpívala poprvé v Janáčkově Glogolské mši, roku 1929 účinkovala v Oratoriu Josefa Bohuslava Foerstra.
Marie Hloušková spolupracovala s významnými dirigentskými osobnostmi, například s Františkem Neumannem, Břetislavem Bakalou, Zdeňkem Chalabalou či Milanem Sachsem.
Věnovala se i činnosti pedagogické. Jejími žáky byli například Josef Válka a Růžena Hořáková.