Český hudební slovník osob a institucí

Černocký, Josef 2)

Černocký, Josef 2), varhaník, pedagog a rozhlasový hudební režisér, narozen 11. 4. 1915, Ostrava-Zábřeh, zemřel 1. 7. 1970, Brno.

Byl synem varhaníka Josefa Černockého. Vystudoval gymnázium v Ostravě a již během studií dojížděl do Prahy učit se hudbě u Bedřicha Antonína Wiedermanna. Po smrti svého otce převzal v roce 1932 jeho místo varhaníka a ředitele kůru ve svém rodném městě. Na gymnáziu maturoval roku 1934 a od té doby se věnoval výhradně hudbě. Odešel studovat pražskou konzervatoř (1934–38), kde absolvoval varhanní hru u Bedřicha Antonína Wiedermanna, teorii u Otakara Šína a sborový zpěv u Františka Spilky. U Wiedermanna poté studoval ještě soukromě. Kromě absolutoria složil státní pedagogické zkoušky pro střední školy a učitelské ústavy pro obor klavír, sborový zpěv a varhany (1935–36). Současně s konzervatoří studoval také hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, ovšem kvůli uzavření vysokých škol za okupace získal titul až v roce 1945. Během války pracoval jako hudební režisér ostravské rozhlasové stanice (1940–45), pro kterou vytvořil menší sbor zaměřený na valašskou a lašskou lidovou píseň. Pro ostravský rozhlas také připravoval četné přednášky. V roce 1945 byl povolán na brněnskou konzervatoř jako profesor varhanní hry, později byl pověřen vyučováním na JAMU, kde převzal po smrti Františka Michálka vedení varhanního oddělení (1952). Vychoval několik významných brněnských varhaníků – mezi jinými například Dagmar Lédlovou, Karla Pokoru, Vratislava Bělského, Miloslava Bučka a také svou dceru Drahomíru Černockou-Horákovou, která později též vyučovala na brněnské konzervatoři varhany. Svými žáky byl oceňován jako laskavý a skromný pedagog a současně vynikající muzikant. Sám koncertně vystupoval od roku 1936. Kromě klasického koncertního repertoáru soustavně propagoval díla soudobých českých a moravských skladatelů. Provedl například Koncertantní symfonii Jana Hanuše (1952), Variaci na vánoční píseň Josefa Blatného (1956), mnohokrát uvedl i Sonatu solemnis Františka Musila. Často spoluúčinkoval na oratorních a kantátových koncertech. Hrával například varhanní party v dílech Leoše Janáčka (Otčenáš, Taras Bulba, Glagolská mše). Jeho hra byla oceňována pro virtuozitu, barevnost a osobitý zvuk. Kromě České republiky koncertoval i v zahraničí na zájezdech do Maďarska (1955) či Německa (1957). Ke konci života se zabýval teoretickými pracemi o stavbě varhan. Jeho ženou i uměleckou partnerkou byla sopranistka Drahomíra Černocká.