Melkus, Libor
Charakteristika: Hudební pedagog
Datum narození/zahájení aktivity:6.7.1921
Datum úmrtí/ukončení aktivity:17.3.2013
Text
Melkus, Libor, hudební pedagog, narozen 6. 7. 1921, Brno, zemřel 17. 3. 2013, Letovice.
Svá studia konal v Brně. Navštěvoval zde reálku (maturita 1939) a začal studoval na technice; po uzavření vysokých škol pracoval manuálně a jako technik (v letech 1940–42 absolvoval abiturientský kurz na vyšší průmyslové škole). Od mládí se živě zajímal o hudbu, učil se hře na housle i klavír, hrával v letech 1938–42 v Orchestrálním sdružení za řízení Vladimíra Helferta a Bohumíra Lišky, zpíval (1940–44) v mužském pěveckém sboru Opus, kde absolvoval sbormistrovskou školu vedenou Vilémem Steinmanem. Po válce studoval na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity hudební výchovu a dějepis (1945–48), absolvoval externí aspiranturu u Františka Lýska (CSc. 1963, PhDr. 1967 na Filozofické fakultě UJEP, dnešní Masarykovy univerzity).
Po ukončení brněnského studia byl krátce (1948–49) gymnaziálním profesorem v Brně-Králově Poli (vedl zde úspěšný smíšený sbor) a asistentem na katedře hudební výchovy Pedagogického institutu (Pedagogické fakulty) Masarykovy univerzity (1949–50). Dlouhodoběji a významně pracoval v letech 1950–62 ve Výzkumném ústavu pedagogickém: nejdříve na brněnském pracovišti, od 1960 v Praze (vedoucí oddělení hudební výchovy). Přešel pak (v září 1962) na Univerzitu Palackého v Olomouci jako odborný asistent (hudebněvýchovné pracoviště bylo různě začleňováno a pojmenováváno) a roku 1968 se tam habilitoval a vyučoval až do odchodu do důchodu v roce 1986; v letech 1969–73 vedl při katedře hudební vědy a výchovy na Filozofické fakultě Kabinet hudební pedagogiky. Vyučoval předměty hudební pedagogika, psychologie, didaktika, sociologie, etnomuzikologie, přednášel i pro katedru teorie kultury. Byl členem různých odborných komisí a grémií (též ve Svazu československých skladatelů), roku 1965 spoluzakladatelem a pak místopředsedou Československé (České) společnosti pro hudební výchovu, zúčastnil se hudebněvýchovných kongresů v Budapešti, Dijonu a Moskvě, byl členem různých edičních, lektorských apod. orgánů (edice Comenium musicum, redakční rady periodika Hudební výchova, Estetická výchova; přispíval do Hudebních rozhledů atp.), festivalových a soutěžních komisí, konal četné odborné i osvětové přednášky.
V počátcích své odborné práce se zaměřoval hlavně na hudební folkloristiku, po příchodu do Výzkumného ústavu pedagogického (VÚP) na hudební pedagogiku. Ve VÚP se zabýval především otázkami hudební výchovy na základní a mateřské škole, na hudebních školách a družinách mládeže. Teoreticky zde rozpracovával otázky cíle, obsahu a systému učiva na základních devítiletých školách, vedl dlouhodobé výzkumy a experimentální ověřování osnov, metodických materiálů, učebnic atp.; na jejich tvorbě se i sám podílel. Z této práce, ovlivňované a často dezaktualizované stálými tlaky a zásahy do koncepce školy a praktické školní politiky, se většinou odvozovaly publikované materiály (různé informativní stati, referáty, návrhy osnov atp.). Melkus se v rámci možností snažil o odborné přístupy a podílel se na přípravě tzv. nového pojetí hudební výchovy.
Trvalejší význam mají práce věnované výzkumu hudebního rozvoje dětí, zejména jejich hudební představivosti (tomu byla věnována i kandidátská práce Problémy zaostávání hudebního rozvoje žáků mladšího školního věku; knižně vyšel titul Rozvoj dětské hudební představivosti při nácviku písní). Melkus vytvořil řadu metodických prací, vyučovacích pomůcek, učebnic a zpěvníků. V Olomouci vedle pedagogické činnosti pokračoval ve zkoumání dětského hudebního vývoje, pracoval na resortních apod. výzkumech (metodika hudební výchovy na školách 1. a 2. cyklu, základní teoretické a metodologické problémy výchovy a vzdělávání dospělých, výzkum hudebních zájmů, postojů a aktivit vysokoškolských studentů, atp.; mnohé texty tohoto druhu zůstaly nepublikovány). Významným počinem byl jeho překlad knihy B. M. Těplova Psychologie hudebních schopností (Praha, SHV 1965); z ruštiny přeložil též další odborné texty, vydal drobná skripta, editoval publikaci Hudební výchova 68 – Ročenka Československé společnosti pro hudební výchovu (Praha, ČSSHV 1968).
Dílo
Dílo literární
Samostatně vydané publikace (výběr)
Hudební nástroje symfonického orchestru (s J. Beranem, Praha, SPN 1953, více vydání);
Portréty hudebních skladatelů (s J. Beranem, Praha, SPN 1953, více vydání);
Hudební výchova v družinách mládeže (s Vladimírem Jůvou, Praha, SPN 1958);
Zpěvník pro 6. a 7. postupný ročník všeobecně vzdělávacích škol (Praha, SPN 1954, další vydání se spolupracovníky);
Poslech hudby. Průvodní text ke gramofonovým deskám pro hudební výchovu v 1.–5. ročníku ZDŠ (s Ivanem Poledňákem a Hanou Hlavsovou, Praha, Supraphon 1960);
Hudební výchova pro 1. ročník pedagogických škol (s Ladislavem Danielem a Josefem Plavcem, Praha, SHV 19632, více vydání);
Rozvoj dětské hudební představivosti při nácviku písní (Praha, Supraphon 1970, edice Comenium musicum 8).
Studie, stati (výběr)
Dovednosti reprodukovat udaný tón nebo melodický úryvek (Komenský 84, 1960, s. 22–33);
Některé problémy rozvoje hudebních představ u žáků mladšího školního věku (in: Zprávy VÚP 1960, č. 3, s. 65–77);
K novému pojetí hudební výchovy na ZDŠ (Pedagogika 12, 1961, s. 280–294);
Některé problémy rozvoje hudebních představ u žáků mladšího školního věku (in: sborník Některé otázky didaktiky, metodiky a hygieny výchovně-vzdělávacího procesu na základní devítileté škole, Zprávy VÚP 4, Praha, SPN 1964, s. 126–173);
K otázce rozvíjení hlasového rozsahu (in: Sborník Pedagogického institutu v Olomouci, řada B, Praha, SPN 1964, s. 65–83);
Problém zaostávání hudebního rozvoje žáků mladšího školního věku (in: Sborník Pedagogického institutu v Olomouci, řada A, Praha, SPN 1965, s. 119–141);
Metody hudebně pedagogického výzkumu (in: Metodologické problémy hudební pedagogiky, Sborník ČSSHV, Praha 1969, s. 49–59);
Hudební zájmy, postoje a hudební aktivity vysokoškolských studentů (in: sborník AUPO, Fac. Paed., Hudební věda a výchova 3, Praha, SPN 1984, s. 151–161);
Systém a náplň přípravy učitelů hudební výchovy pro 5.–12. ročník základních a středních škol (in: AUPO, Fac. Paed., Hudební věda a výchova 4, Praha, SPN 1987, s. 103–112).
Články (výběr)
Některé otázky výběru lidové hudební tvorby pro hudební výchovu (Pedagogika 5, 1955, s. 733–743);
Význam a úloha lidové hudební tvorby ve škole (Hudební výchova 4, 1956, s. 1–2 a 24–26);
K zahájení výzkumu a ověřování pokusných učebních osnov zpěvníků a učebnic hudební výchovy (Hudební výchova 5, 1957, s. 138–139);
K otázce nového pojetí hudební výchovy na ZDŠ (in: Základní devítiletá škola, Zprávy VÚP 2, Praha, SPN 1961, s. 295–309);
Glosy k hudební výchově (s Ivanem Poledňákem, Hudební rozhledy 15, 1962, s. 12–15);
Poznatky z tříletého výzkumu osnov a učebnic hudební výchovy (s Ivanem Poledňákem, Estetická výchova 4, 1961/62, č. 3, příloha, s. 10–11, č. 5, příloha, s. 2–3, č. 7, příloha, s. 15–16);
Hudební výchova (heslo in: Pedagogický slovník I., Praha, SPN 1965, s. 145–147; zde v II. na s. 471–472 též heslo Zpěv);
Musikerziehung in der ČSSR (s Ivanem Poledňákem, Musik in der Schule 17, 1966, č. 1, s. 1–5);
Stručně o 8. mezinárodním kongresu ISME v Dijonu (in: sborník Hudební výchova 68 – Ročenka ČSSHV, Praha 1968, s. 86–89);
K problematice vysokoškolské přípravy učitelů hudební výchovy v ČSSR (in: sborník AUPO, Fac. Paed., Hudební věda a výchova 3, Praha, SPN 1984, s. 103–114).
LiteraturaI. Lexika
ČSHS.
II. Ostatní
Poledňák, Ivan: Libor Melkus pětaosmdesátiletý (in: AUPO, Musica VIII, Hudební věda a výchova 10, Olomouc, UP 2006, s. 57–61).
Zenkl, Luděk: Některé aktuální podněty z prací Libora Melkuse dnešní hudební pedagogice (tamtéž, s. 63–64).
Poledňák, Ivan: … a jsou i další jubilea (in: Kontexty hudební pedagogiky I, sborník příspěvků z konference konané 6.–7. dubna 2006, Praha, Univerzita Karlova v Praze-Pedagogická fakulta-katedra hudební výchovy 2007, s. 17–21).
Ivan Poledňák
TextDatum poslední změny: 18.1.2010