Český hudební slovník osob a institucí

Kramenič, Adolf

Kramenič, Adolf, skladatel a kapelník, narozen 25. 2. 1889, Brandýs nad Labem, zemřel 19. 12. 1953, Choceň.

Hudbě se učil u kantora Františka Štolce ve svém rodišti. V letech 1903–06 studoval na pražské konzervatoři v oddělení varhan a skladby u Josefa Kličky a Karla Steckera. Pak působil jako varhaník a ředitel kůru v Kostelci nad Labem (1906–10) a ve Vlašimi. Za války sloužil v orchestru rakouského pěšího pluku 28, s ním se dostal na ruskou frontu, kde byl zajat. Roku 1916 vstoupil do československých legií, nejprve do záložní roty 1. střeleckého pluku, později do 4. střeleckého pluku Prokopa Velikého, u nějž byl v roce 1917 jmenován prozatímním kapelníkem. Službu ale nenastoupil a na jaře 1918 byl z legií propuštěn. Po vzniku republiky působil v Chocni jako úředník Československých drah (do 1921) a zároveň kapelník nádražního souboru a sbormistr Zvukoboru. Za svou dvacetiletou sbormistrovskou činnost obdržel čestný odznak Pěvecké obce české (14. 12. 1943). Po založení choceňské hudební školy zde vyučoval klavír a teoretické předměty. Skladatelsky se většinou věnoval chrámové hudbě, je autorem 70 skladeb, zvláště mší. V nich s oblibou cituje lidové i umělé motivy (hymnu Kde domov můj?, motiv Smetanova Vyšehradu apod.). Mimoto složil směs národní písní Pozdrav otčině (1925, vydal Emil Šolc), či 10 lužických národních písní pro mužský sbor (1941) a jiné.