Picka, František
Charakteristika: skladatel, dirigent, ředitel kůru, varhaník, klavírista, hudební kritik a organizátor hudebního dění
Datum narození/zahájení aktivity:12.5.1873
Datum úmrtí/ukončení aktivity:18.10.1918
Text
Picka, František, skladatel, dirigent, ředitel kůru, varhaník, klavírista, hudební kritik a organizátor hudebního dění, narozen 12. 5. 1873, Strašice (okres Rokycany), zemřel 18. 10. 1918, Praha.
František Picka, bratr skladatele Břetislava Picky, získal základy hudebního vzdělání u svého otce, učitele Františka Václava Picky (hra na housle, hra na violu). Již v jedenácti letech vypomáhal otci jako varhaník v Lochovicích. Po ukončení měšťanské školy byl přijat na varhanickou školu v Praze, kde jeho hudební vývoj nejvíce ovlivnili František Zdeněk Skuherský a Karel Stecker. Klavír studoval ve třídě Jindřicha Kàana (1886–90). Výrazně přispěl k rozvoji pražského kulturního života. Působil jako sbormistr v různých spolcích, korepetoval na koncertech Umělecké besedy, hrál na varhany u sv. Petra (1891) a v kostele Panny Marie před Týnem (1893). Dva měsíce řídil operety v Hurtově divadelní společnosti v Libni (září, říjen 1894). Stal se ředitelem kůru u minoritů u svatého Jakuba (1894–97) a v dominikánském kostele svatého Jiljí (po Eduardu Treglerovi, 1897–1918), kam zval sólisty a členy operního orchestru Národního divadla. Na varhany hrál také v karlínské synagoze a v kostele v Mladé Boleslavi, kde provedl řadu svých skladeb. V devadesátých letech byl hudebním referentem časopisu Dalibor (1892–96, později Hudební revue a dalších časopisů) a korepetitorem v pěvecké škole Františka Pivody (1899). Na doporučení Antonína Dvořáka obdržel stipendium vídeňské poroty (členem byl Johannes Brahms, 1899), získal finanční podporu České akademie za skladby Betlém a Missa Festiva a ocenění Zpěváckého spolku Hlahol za mužský sbor Bratři dále. Organizoval tematicky zaměřené projekty: Giovanni Pierluigi da Palestrina – 300. výročí úmrtí, Rudolfinum, 28. března 1895; Wolfgang Amadeus Mozart; Eduard Tregler; písňový večer s Amálií Bobkovou; České vlastenecké divadlo a další.
V roce 1900 získal z iniciativy Karla Kovařovice angažmá v Národním divadle (sbormistr a korepetitor) a po dvou letech se stal třetím kapelníkem (1902–18). První rok řídil scénickou hudbu a balet, od roku 1903 dirigoval v opeře. Během svého působení v Národním divadle zkomponoval scénickou hudbu k několika desítkám divadelních her. Mezi nejúspěšnější patřila hudba k vánoční hře Betlém Karla Maška, která byla později vysílána i v rozhlase (1936, 1947). Vytvářel programy oper, překládal libreta, byl autorem textových a hudebních úprav. Spolupracoval s režiséry Jaroslavem Kvapilem (téměř všechny uváděné hry Williama Shakespeara), Josefem Šmahou, Gustavem Schmoranzem a dalšími. Během divadelních prázdnin vedl zájezdy Národního divadla do českých a moravských měst (1916, 1917).
Jako skladatel se uplatnil zejména v chrámové hudbě. Zkomponoval několik latinských mší, českou mši, requiem, Te Deum, moteta, ofertoria, graduale a další. Duchovní skladby Františka Picky byly součástí repertoáru mnoha kostelních kůrů v českých městech i v zahraničí (Německo, Rakousko, Švýcarsko a jinde). Ve spisu O nynějším stavu hudby církevní vůbec a v Praze zvlášť se kriticky vyjádřil ke stavu církevní hudby (nesprávná deklamace textu, přejímání melodiky soudobých skladeb z chorálu, způsob provozování, prováděný repertoár, nedostatečný notový materiál, nízká kvalita kantorů). Je autorem opery Malíř Rainer, ze světských druhů dále skládal sbory, písně, klavírní a komorní skladby.
Dílo
Dílo hudební (výběr):
Duchovní skladby
Šest motet pro smíšený sbor a varhany op. 14a, gradualia a ofertoria na Boží Hody: vánoční, velikonoční a svatodušní (1892; vyd. Urbánek, Praha).
Tři Pange lingua pro smíšený sbor op. 14b (1894; vyd. Urbánek, Praha).
Osm offertorií pro smíšený sbor op. 14c (1897, vyd. Urbánek, Praha).
Duo Responsoris pro Hebdomade Sancta pro smíšený sbor op. 14d (1898–1900; vyd. Urbánek, Praha).
Česká mše pro lid pro smíšený sbor a varhany op. 15a (text Boleslav Jablonský, 1897; vyd. Urbánek, Praha).
Česká mše pro lid pro 1/2 (dětské) hlasy a varhany/harmonium op. 15b (text Boleslav Jablonský, 1897; vyd. Urbánek, Praha).
Mše F dur pro smíšený sbor a varhany op. 17a (1895; vyd. Urbánek, Praha).
Mše F dur pro smíšený sbor, varhany a malý orchestr op. 17b (1895; vyd. Urbánek, Praha).
Te Deum pro smíšený sbor, varhany, 2 trubky a 3 pozouny op. 18 (1895, vyd. Urbánek, Praha).
Mše Es dur a Pange lingua pro mužský sbor op. 19 (Credo s průvodem varhan, 1896; vyd. Urbánek, Praha).
Missa solemnis c moll pro smíšený sbor a varhany op. 21 (1898; vyd. Urbánek, Praha 1925).
Requiem c moll pro mužský sbor op. 27 (1899; vyd. Vilímek, Praha).
Tři církevní zpěvy pro střední hlas a varhany op. 31 (1892–1900; vyd. Kotrba, Praha 1901).
Umučení Kristovo, mužské sbory op. 32 (text Václav Müller, 1900; vyd. Kotrba, Praha).
Mše G dur pro smíšený sbor a varhany op. 33 (1901; vyd. Kotrba, Praha).
Te Deum C dur pro smíšený sbor a varhany a Pange lingua pro smíšený sbor a cappella op. 35 (1903; vyd. Böhm, Vídeň 1904).
Improperia pro tenor, smíšený sbor, harfu a varhany op. 36 (1901; vyd. Leuckart, Lipsko).
Hebdomas Sancta, smíšené sbory op. 37 (1903; vyd. Böhm, Vídeň 1904).
Missa festiva D dur pro smíšený sbor a orchestr op. 40 (1904; vyd. časopis Cyril).
Mše B dur pro smíšený sbor a varhany a Pange lingua pro smíšený sbor a cappella op. 41 (1905; vyd. Urbánek, Praha).
Missa brevis a Pange lingua C dur pro smíšený sbor a varhany op. 43 (1906; vyd. Kotrba, Praha).
Tři antifony mariánské pro smíšený sbor, malý orchestr a varhany op. 44 (1906).
Čtyři církevní zpěvy pro střední hlas a varhany op. 46 (1907; vyd. Kotrba, Praha).
Mše A dur a Pange lingua pro 2 stejné hlasy a varhany op. 52 (1913).
Mše As dur a Pange lingua pro smíšený sbor op. 54 (1914; vyd. Kotrba, Praha).
Te Deum F dur a Pange lingua pro mužský sbor a varhany op. 55.
Te Deum Es dur a Pange lingua pro smíšený sbor, varhany a 4 lesní rohy op. 57 (1914).
Zpěvy k obřadům při pohřbu, mužské sbory op. 58 (text 7. sboru Josef Vymětal, 1914; vyd. Českoslovanská akciová tiskárna, Praha 1916).
Mše D dur a Pange lingua pro mužský sbor op. 59 (1916).
Requiem As dur pro mužský sbor op. 61 (1916).
Duchovní skladby bez opusového označení
Veni Sancte Spiritus pro smíšený sbor (1887).
Modlitbička, mužský sbor (1887; vyd. Varyto).
Stabat Mater pro smíšený sbor a smíšený kvartet (1888).
Motetta na I. a II. neděli adventní pro smíšený sbor (1888).
Beatus, qui lingua, graduale pro smíšený sbor a varhany (1889).
Constitues eos principes, offertorium na sv. Petra a Pavla pro mužský sbor (1894).
Salve Regina F dur pro smíšený sbor a varhany (1894).
Desiderium animae, offertorium pro smíšený sbor a varhany (1898).
Non duplices sermonem, offertorium pro smíšený sbor a varhany (1899).
Propter veritatem, graduale pro smíšený sbor (1899).
Salve Regina F dur pro smíšený sbor a varhany (1907).
Laetentur coeli, offertorium pro 2 ženské hlasy a varhany (1910; vyd. časopis Cyril).
Ave Maria Des dur pro vyšší hlas a varhany (1912).
Confitebor tibi, Domine, offertorium pro mužský sbor (1912).
Quis est homo pro soprán, harfu a varhany (1913).
Constitues eos principes, graduale pro smíšený sbor, varhany a žestě (1914).
Coelestis instar lilii, hymnus k sv. Aloisi pro mužský sbor (1914).
O salutaris Hostia pro mužský sbor (1914).
Sbory k pašijím na Květnou neděli pro mužský sbor (1914).
Beatus vir, graduale pro smíšený sbor a varhany (1915).
Ave Maria Es dur pro smíšený sbor (1915).
Tu es sacerdos pro smíšený sbor a varhany (1917).
Ave Maria pro mužský sbor (vyd. Cyril 65, 1939, č. 1–2, příloha 1–2; Kisch-Trojan, Nové Benátky 1939).
O Sanctissima, úprava pro mužský sbor (vyd. Cyril 65, 1939, č. 1 – 2, příloha 2; Kisch-Trojan, Nové Benátky 1939).
Zdrávas Maria pro soprán a varhany (vyd. časopis Varyto).
Ascendit Deus, offertorium pro mužský sbor.
Eripe me, Domine. Graduale in Dominica Passionis pro mužský sbor.
Mše g moll pro smíšené hlasy a varhany.
In omnem terram, offertorium pro smíšený sbor, varhany a žestě.
Omnes de Saba, graduale pro smíšený sbor a varhany.
Salve Regina As dur pro smíšený sbor.
Ó Maria, plná slasti pro střední hlas a varhany.
Písně
Pět písní pro zpěv a klavír op. 1 (text Vítězslav Hálek, Josef Václav Pokorný, František Ladislav Čelakovský, 1890; vyd. Urbánek, Praha).
Písně pasácké, 4 mužské sbory op. 2 (text Rudolf Pokorný, 1891; vyd. Urbánek, Praha).
Písně pro střední nebo vyšší hlas a klavír op. 5 (text Josef Václav Sládek, Jaroslav Vrchlický, jistý Mnata, Svatopluk Čech, jistý Irgens, Matěj Anastasia Šimáček, 1891; vyd. Urbánek, Praha 1926).
Starosvětské písničky pro vyšší hlas a klavír op. 8 (text Josef Václav Sládek, 1891; vyd. Urbánek, Praha).
Starosvětské písničky pro vyšší hlas a klavír op. 11 (text Josef Václav Sládek, 1891; vyd. Urbánek, Praha).
Písničky pro střední hlas a klavír op. 24 (text František Serafínský Procházka, 1898; vyd. Vilímek, Praha).
Písničky pro střední hlas a klavír op. 25 (text František Serafínský Procházka, 1898; vyd. Vilímek, Praha).
Písničky pro střední hlas a klavír op. 26 (text František Serafínský Procházka, 1899; vyd. Urbánek, Praha).
Pohádka touhy pro vyšší/střední hlas a klavír op. 30 (text jistý Irgens, 1899; vyd. Urbánek, Praha).
Věrná milá pro 2 ženské hlasy a klavír op. 38 (text František Serafínský Procházka, 1900; vyd. Kotrba, Praha).
Čtyři písně pro střední hlas a klavír na německé texty op. 45 (1899; vyd. Kotrba, Praha).
Marné touhy, 7 písní pro vyšší hlas a klavír op. 48 (text Karel Mašek, Jaroslav Kvapil, Karel Burian, 1910; vyd. Kotrba, Praha).
Básně pro soprán a smyčcový kvartet op. 53 (text Jaroslav Vrchlický, Richard Dehmel – překlad Josef Vymětal, Antonín Trýb, 1913).
Hanácky pěsničke pro střední hlas a klavír op. 60 (text Ondřej Přikryl, 1916; vyd. Buček, Prostějov).
Slovácká selanka, scéna pro soprán, tenor a klavír op. 62 (1917).
Novy Hanácky pěsničke pro střední hlas a klavír op. 63 (text Ondřej Přikryl, 1917; vyd. Kisch-Trojan, Nové Benátky 1927).
Tři dvojzpěvy pro soprán, tenor a klavír op. 65 (text Jaroslav Vrchlický, 1918).
Písně bez opusového označení
É morta, píseň pro střední hlas a klavír (text Jaroslav Vrchlický, 1889).
Čtvero písní pro hlas a klavír (1889).
Úsměvy, 3 písně pro hlas a klavír (text Růžena Jesenská, 1890).
Čtyři písně pro hlas a klavír (1890).
Co krásy a kouzla pro vyšší hlas a klavír/orchestr (text Bohdan Kaminský, 1906; vyd. Kotrba, Praha).
Ó, jen se dívej pro vyšší hlas a klavír (text Jaroslav Vrchlický, 1912).
Za vínky zelené pro střední hlas a varhany (text František B. Kheml, 1913).
Dobré předsevzetí pro hlas a klavír (1913).
Čtyři lidové písně pro hlas a orchestr (1918).
Odmilovat pro hlas a klavír (text Ondřej Přikryl, 1918).
Letní hymnus pro soprán a klavír (text Ema Destinnová, 1918; vyd. Kisch-Trojan, Nové Benátky 1926).
Sbory
Tři mužské sbory op. 7 (text Josef Václav Sládek, Rudolf Pokorný, 1897; vyd. Urbánek, Praha).
Tři pijácké, mužské sbory op. 10 (text Josef Václav Sládek, 1892; vyd. Urbánek, Praha).
Praporu sokolskému, mužský sbor op. 13a (text Karel Pippich, 1892; vyd. Urbánek, Praha).
Hoj, vzhůru, pestrý sokole!, mužský sbor op. 13b (text Josef Václav Sládek, 1896; vyd. Urbánek, Praha).
Jarní večer, romance pro smíšený sbor a klavír op. 16 (text Friedrich von Matthisson, překlad Otakar Kučera, 1893; vyd. Urbánek, Praha).
Tři smíšené sbory op. 20 (text Josef Václav Sládek, Heinrich Heine, 1893, 1896, 1897; vyd. Urbánek, Praha).
Smutná pohádka, balada pro tenor, mužský sbor a klavír op. 22 (text Lothar Suchý, 1898; vyd. Urbánek, Praha).
Před sňatkem a po sňatku, 2 smíšené sbory op. 28 (text František B. Kheml, 1892–98; vyd. Urbánek, Praha).
V samotách, mužské sbory op. 51 (text Antonín Trýb, 1911, 1913).
Sbory bez opusového označení
Podzimní píseň, mužský sbor (1889).
Lípa, mužský sbor (1889).
Dva oslavné mužské sbory (1888).
Tři mužské sbory (text Alois Vojtěch Šmilovský, Václav Řezníček, 1889).
Česká píseň pro smíšený sbor (text Svatopluk Čech, 1890).
Píseň sokolí, mužský sbor (text Josef Václav Sládek, 1891).
Tři sbory pro ženské hlasy (text Julius Zeyer, 1891).
České písně pro mužský sbor (text Josef Václav Sládek, 1893; vyd. Horálek, Praha 1893).
Bratři, dále, mužský sbor (text Josef Václav Sládek, 1893; vyd. Horálek, Praha 1899).
Zpěv, slavnostní mužský sbor (text Svatopluk Čech, 1902; vyd. Kotrba, Praha 1903).
Pod naším praporem, mužský sbor (1907).
Svatební hudba pro mužský sbor, varhany a 4 lesní rohy (text Jan Pauly, 1911; vyd. Starý, Praha 1934).
Druhá svatební hudba pro mužský sbor, varhany a 4 lesní rohy (text František B. Kheml, 1914).
U pomníku Hany Kvapilové, smíšený sbor (text Karel Mašek, 1914).
Me sme me, hymna Hané pro mužský sbor (text Ondřej Přikryl, 1916; vyd. Buček, Prostějov 1926).
Rok za rokem, oslavný mužský sbor (1918).
Klavírní skladby
Čtyři skladby op. 4 (1889; vyd. Bursík a Kohout, Praha).
Z přírody, 3 skladby op. 6 (1890; vyd. Otto, Praha).
Pele-Mele op. 9 (1892; vyd. Urbánek, Praha).
Maličkosti op. 23 (1895–98; vyd. Otto, Praha).
Husitská rhapsodie op. 29a (1899; vyd. Urbánek, Praha).
Husitská rhapsodie pro klavír čtyřručně op. 29b (1899; vyd. Urbánek, Praha).
Souvenir. Valse – Capriccio op. 49 (1912; vyd. Otto, Praha).
Na Šumavě, 3 nálady op. 50 (31. 7. 1912; vyd. Otto, Praha).
Klavírní skladby bez opusového označení
Adagio (1888).
Sonáta pro klavír (nedokončená, 1889).
Šest skladeb pro klavír (1889).
Poetické nálady (1891).
Rondino (1902; vyd. Kotrba, Praha).
Miniatury (vyd. Otto, Praha).
Ze starých časů (vyd. Otto, Praha).
Komorní skladby
Dvě skladby pro violoncello/housle a klavír op. 3 (1889; vyd. Bursík a Kohout, Praha).
Malá suita pro housle a klavír op. 12 (1891; vyd. Urbánek, Praha).
Romance pro housle a klavír op. 34 (1900; vyd. Kotrba, Praha 1902).
Tři serenády pro housle a klavír op. 64 (1915; vyd. Kisch-Trojan, Nové Benátky).
Komorní skladby bez opusového označení
Balada g moll pro housle a klavír (1887).
Sen v jeskyni, valčík pro 2 housle, flétnu, klarinet, violu a kontrabas (1888).
Čtyři skladby pro housle a klavír (1888).
Lístky do památníku pro housle a klavír (1891).
Ukolébavka a Menuetto pro 3 housle (1893; vyd. Vilímek, Praha).
Adagio pro 4 lesní rohy (1905).
Smuteční hudba pro 4 lesní rohy (komponováno k pohřbu Hany Kvapilové, 1907).
Slavnostní fanfára pro 4 lesní rohy (1909).
Dvě skladby pro housle a varhany (1915).
Idyla pro housle a klavír (1918; vyd. Kisch-Trojan, Nové Benátky cca 1920).
Scherzo, Ukolébavka a Píseň pro 2 housle (vyd. Vilímek, Praha).
Opera
Malíř Rainer, opera o 4 dějstvích op. 47 (libreto Karel Mašek podle hry Josefa Jiřího Kolára, překlad do německého jazyka Karel Burian, 1909–10; premiéra Národní divadlo v Praze, 28. 4. 1911, dirigent autor).
Hudba k činohrám
Tragédie člověka op. 39 (1904; Emerich Madách, premiéra Národní divadlo 1903/04).
Betlém op. 42 (1905; Karel Mašek, premiéra Národní divadlo, 6. 12. 1905).
Matěj Kopecký op. 56 (1914; Ladislav Novák).
Faust (Johann Wolfgang Goethe, premiéra Národní divadlo 1906/07).
Hanička (Gerhart Hauptmann, premiéra Národní divadlo 1907/08).
Oresteia (Aischylos, premiéra Národní divadlo 1907/08).
Kníže (Arnošt Dvořák, premiéra Národní divadlo 1908/09).
Cesta do pekel (Paul Apel, premiéra Národní divadlo 1911/12).
Ve stínu lípy (Svatopluk Čech, premiéra Národní divadlo 1917/18).
Slepý mládenec (Josef Kajetán Tyl, premiéra Národní divadlo 1917/18).
Jan Žižka (Alois Jirásek, premiéra Národní divadlo 1918/19).
Jan Hus, Gero, Pan Johanes, Lucerna (Alois Jirásek).
Jak se vám líbí, Othello, Mnoho povyku pro nic, Král Lear, Kupec benátský, Hamlet, Zkrocení zlé ženy, Večer tříkrálový, Caesar a Kleopatra, Richard III., Jindřich IV. (William Shakespeare).
Androkles a lev, Caesar a Kleopatra (Bernard Shaw).
Dáma s kaméliemi (Alexandre Dumas ml.).
Neznámý (Jerome Klapka Jerome).
Salomena (Bohumil Adámek).
Se srdcem divno stát (Alfred de Musset).
Velebníček (James Matthew Barrie).
Zvěstování Panny Marie (Paul Claudel).
David (Lothar Suchý).
Sulamit (Julius Zeyer).
Falkenštejn (Jaroslav Hilbert).
Hodiny (Jan Červenka).
Dámy a husaři (Aleksander Fredro).
Ostatní skladby
Fantasie c moll pro varhany (1888).
Scherzo pro velký orchestr (1890).
Idylly pastorální pro malý orchestr (1900).
Danza Spagnola, baletní hudba pro orchestr a klavír (pod pseud. Cecco Fornello, 1912).
Úpravy
Bedřich Smetana: Když zavítá máj, z opery Dvě vdovy (úprava pro mužský sbor, 1911).
Meditace na chorál svatováclavský Josefa Suka (úprava pro varhany, 1914; vyd. Urbánek, Praha 1914).
Edvard Hagerup Grieg: Album písní (úprava pro střední hlas a klavír, vyd. Urbánek, Praha).
František Škroup: Kde domov můj (úprava pro mužský sbor, vyd. Urbánek, Praha).
Dílo literární (výběr):
O nynějším stavu hudby církevní vůbec a v Praze zvláště (Dalibor 18, 1896, s. 2, 33, 53–54; Dalibor 19, 1896/97, s. 57–58, 69–70, 77–78, 86–88, 109–111, 133–134, 157–158, 174–175, 198, 205–206, 229–232, 245–246; Dalibor 20, 1898, s. 2–3, 17–18, 57–59, 101–105).
O repertoiru opery Národního divadla (Hudební revue 1, 1908, s. 26).
Operní skladatelé a jejich díla (Praha 1910).
František Picka zemřel 1918. Nedokončený vlastní životopis (doplňky Ludmila Marková-Picková, Praha 1938).
Hugenoti (Giacomo Meyerbeer, překlad).
LiteraturaI. Lexika
OSN.
Einstein, Alfred: Das neue Musiklexikon (Lipsko 1926).
Frank, Paul – Altmann, Wilhelm: Kurzgefaßtes Tonkünstler Lexikon: für Musiker und Freunde der Musik (Řezno 1936).
Schmidl, Carlo: Dizionario universale dei musicisti. Supplemento (Milán 1938).
ČSHS.
DČHK.
Stieger, Franz: Opernlexikon. Teil II: Komponisten (Tutzing 1975–77).
II. Ostatní
Nejedlý, Zdeněk: Františka Picky Malíř Rainer (Smetana 1, 1910/11, s. 234–235).
Sychra, Cyril: František Picka jako církevní skladatel (Smetana 8, 1917/18, s. 129–130).
Nebuška, Otakar – Vymětal, Josef: František Picka. K jeho úmrtí (Hudební revue 12, 1918/19, s. 60–64).
Burian, Karel: Karel Burian Františku Pickovi 1908–1912 (z korespondence svého otce vybral Jaroslav Picka, Praha 1926).
Sychra, Cyril: František Picka. O hudbě církevní (Cyril 53, 1927, č. 5–6, s. 48–50; č. 9–10, 78–80).
Borecký, Jaromír: Stručný přehled dějin české hudby (Praha 21928).
Štikar, Jan: O Františka Picku (Cyril 64, 1938, č. 7–8, s. 58–59).
Khodl, František Jan: Vzpomínka na Františka Picku, ředitele kůru sv. Jiljí (Cyril 64, 1938, č. 7–8, s. 59–63).
Procházková, Malvína: Ze života hudebního skladatele Františka Picky (Cyril 64, 1938, č. 7–8, s. 64–66; č. 9–10, s. 94–96).
Sychra, Cyril: František Picka v mých vzpomínkách (Cyril 64, 1938, č. 7–8, s. 66–68).
Štikar, Jan: Pickovy skladby církevní (Cyril 64, 1938, č. 7–8, s. 68–69).
Říhovský, Vojtěch: Ze vzpomínek na Františka Picku (Cyril 64, 1938, č. 7–8, s. 70).
Marková-Picková, Ludmila: Seznam skladeb Františka Picky (Cyril 64, 1938, č. 7–8, s. 71–75; č. 9–10, s. 99–102).
Štikar, Jan: Klasobraní o Pickovi (Cyril 64, 1938, č. 9–10, s. 96–99).
Pihert, Jindřich: O Františku Pickovi. K dvacetiletému výročí jeho úmrtí (Praha 1939).
Marková-Picková, Ludmila: To byl starý český kantor (Neděle venkova, příloha Venkova, 10. 3. 1940).
Hutter, Josef a kol.: České umění dramatické II. Zpěvohra (Praha 1941).
Nejedlý, Zdeněk: Dějiny opery Národního divadla. Díl druhý (Praha 1949).
Novák, Vítězslav: O sobě a o jiných (Praha 1970, 1. díl – 2. vydání, 2. díl – 1. vydání).
Paclt, Jaromír: Hudba v českém divadle a činohře 1848–1918. Ke genezi a typologii scénické hudby (in: Prolegomena scénografické encyklopedie, svazek 14, Praha 1972, s. 111–156).
Vacková, Jiřina: František Picka (Hudební rozhledy 38, 1985, č. 10, s. 466–469).
Panenková, Josefina: Kalendárium (Národní divadlo 2008, č. 9, s. 21).
Drahovzalová, Dagmar: František Picka, významný skladatel duchovní hudby přelomu 19. a 20. století (bakalářská práce, Pedagogická fakulta, Univerzita Karlova a Collegium Marianum, Týnská vyšší odborná škola, Praha 2009).
Gajdošíková, Jana: Česká salónna klavírna hudba v rokoch 1879–1900 a predpoklady jej vzniku (diplomová práce, Filozofická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci, 2010, zvl. s. 66–68).
www.ndbrno.cz/modules/theaterarchive/?h=person&a=detail&id=7674
ArchivalieNárodní knihovna. Hudební oddělení.
Národní muzeum. České muzeum hudby.
Archiv Národního divadla v Praze.
Radek Poláček
Datum poslední změny: 17.9.2015