Český hudební slovník osob a institucí

Městské divadlo Brno

Městské divadlo Brno (Svobodné divadlo; Městské a oblastní divadlo v Brně; Krajské oblastní divadlo; Divadlo bratří Mrštíků; Městské divadlo Brno – Divadlo bratří Mrštíků) hudební divadlo, zahájení činnosti 1945, Brno.

A. Dobový kontext založení Svobodného divadla (1945)

B. Vedení divadla od počátku až po současnost

C. Hudební scéna

D. Stanislav Moša a jeho kvalitativní zásluhy na vznik Hudební scény

E. Zahraniční angažmá

F. Skladatelé Městského divadla Brno působící na Hudební scéně

G. Ocenění Městského divadla Brno

H. Dramaturgie Hudební scény Městského divadla Brno podle sezon

A. Dobový kontext založení Svobodného divadla (1945)

Skupina studentů brněnské konzervatoře se s počáteční euforií konce druhé světové války rozhodla založit druhou činoherní scénu (vedle Mahenova divadla) s názvem Svobodné divadlo na Falkensteinerově ulici (dnes Gorkého), jehož sídlem byl Nový domov. První uvedenou inscenací byla Manon Lescaut (14. června 1945). V čele uměleckého vedení divadla stál Milan Pásek. V přípravném Závodním výboru s ním spolupracoval Julius Jeřábek, Miroslav Piensch-Pavlovský, Miroslav J. Doležel a Bohdan (Theodor) Rosenmayer. Povolení ke vzniku dal referent tehdejšího Národního výboru pro Velké Brno architekt Jiří Kroha. Původní ideou byla návaznost na avantgardu 20. a 30. let, což se ovšem po neúspěšné inscenaci Komedie podvodů (1945) neosvědčilo a Karel Tauš v Národní obrodě konstatoval, že divadlo k avantgardismu neinklinuje. Ambiciózní mladé divadlo chtělo vytvářet dialog s oficiální činoherní scénou Státního divadla. Současně v Brně vznikala potřeba uvést do provozu divadlo pro mládež. V 50. letech se vlivem politické intence vyčlenily tyto požadavky do samostatného divadla s repertoárem vysloveně pro školní a učňovskou mládež. Nově vzniklé Divadlo bratří Mrštíků chtělo vědomě navazovat na dramatický vrchol domácího naturalismu konce 19. století. V té době ještě nedocházelo k využití prozaického díla Mrštíků, jak je tomu v současnosti, kupříkladu inscenace Rok na vsi jako repertoárová inscenace u většiny českých scén.

Krátce po vzniku Milan Pásek odešel a na místo ředitele byl dosazen Rudolf Walter, jehož reprodukčním směrem bylo usilovat o vnější, ale i vnitřní progres divadla za použití nových pohybových a hudebních prvků. Během prvních tří zkušebních let bylo odehráno pět premiér a dalších patnáct bylo nastudováno.

V sezoně 1947/48 se divadlo přestěhovalo z Falkensteinerovy ulice na Jakubské náměstí (dnes Divadlo Bolka Polívky), teprve v roce 1965, kdy se soubor opery Národního divadla nastěhoval do nově postaveného divadla, se tehdejší druhý činoherní soubor přesídlil do budovy na Lidické ulici, kde sídlí dodnes.

B. Vedení divadla od počátku až po současnost

V čele divadla na pozici ředitele se postupně vystřídaly tyto osobnosti: Milan Pásek (1945 – následuje odchod na pozici ředitele Národního divadla), Rudolf Walter (1945–48), Jaroslav Novotný (1948–49), Miroslav Pavlovský (1949), Oskar Linhart (1950), Zdeněk Dopita (1950–60), Jaroslav Tumlíř (1960–64), Libor Pleva (1964–66), Jan Moravec (1966–67), Milan Pásek (1967–88), Vladimír Kulendlík (1988–90), Jan Kolegar (1990–92), Stanislav Moša (od 1992). Od roku 2003 je šéfem muzikálového souboru Petr Gazdík a uměleckým šéfem zpěvohry Igor Ondříček.

C. Hudební scéna

V roce 2004 vznikl muzikálový sál a v té době se jednalo o nejlépe koncipovaný sál v Evropě. Jeho kapacita je 680 diváckých míst. Budova získala mnohá ocenění, jakými jsou 1. místo v soutěži o nejlepší stavbu Jihomoravského kraje, stavbu roku 2004 a čestné uznání v soutěži o nejlepší investici roku TOP INVEST. Hudební scéna se věnuje uvádění inscenací nejen soudobé muzikálové produkce, ale pojímá i velkoformátové činoherní inscenace. První hrou, která otevřela novou scénu Městského divadla Brno, byl muzikál Hair (Vlasy). Vznik Hudební scény v roce 2004 dovršil dlouholetou snahu Městského divadla Brno o samostatně koncipované muzikálové divadlo.

Ikonami Hudební scény mohou být jmenováni mnozí umělci, jako například Hana a Petr Ulrychovi, Zdeněk Merta, Jiří Žáček, Pavel Fieber, Miloš Štědroň, Milan Uhde, Zbyněk Srba, Šimon Caban, Vašo Patejdl, Eduard Krečmar, Petr Kofroň, Juraj Deák, Christoph Weyers, Igor Barberić, Juraj Nvota a další.

D. Stanislav Moša a jeho kvalitativní zásluhy na vznik Hudební scény

Stanislav Moša postupně dokázal vychovat tým muzikálových herců, tanečníků a zpěváků a získal v průběhu přípravy samostatné scény i tým aranžérů, dirigentů, choreografů, scénografů a dramaturgů. Navázal tak na téměř dvacetileté úsilí někdejšího Divadla bratří Mrštíků, které inklinovalo díky spolupráci s významnými skladateli, jako byli Pavel Blatný, Zdeněk Pololáník a další, k muzikálovému trendu.

Iniciativa Stanislava Moši však byla kvalitativně na vyšší úrovni. Usiloval o původní muzikálové divadlo co nejvyšších interpretačních i dramaturgických kvalit a postupně dokázal sjednotit spolupracovníky také z řad herců a režírujících herců, např. Petr Gazdík či Stano Slovák. K nim přistoupili významní dirigenti, jako je Karel Cón, současně vynikající skladatel a aranžér, Dan Kalousek (nynější šéfdirigent), Ema Mikešková, Jiří Petrdlík, Martin Procházka, Igor Rusínko, František Štěrbák, Ondřej Tajovský, Jakub Žídek a další, scénografové Petr Hloušek, Jaroslav Milfajt, Christoph Weyers a další.

E. Zahraniční angažmá

Muzikálový soubor Městského divadla Brno je na natolik vysoké úrovni, že je schopen nastudovat hry v cizích jazycích, jako je angličtina, francouzština, němčina nebo španělština. Díky tomu divadlo opakovaně vystupovalo v zahraničí. V roce 2005 soubor vystoupil v Německu a Dánsku s inscenací Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť (104 repríz), další rok následovalo Nizozemsko, Belgie a Portugalsko s představením Muzikály z Broadwaye (68 repríz) a v roce 2006 hostoval soubor v Německu s muzikálem Vlasy (53 repríz). Díky vzniku Hudební scény a jejím technickým možnostem došlo k výraznému kvalitativnímu posunu divadla, a to nejen ve schopnosti pořádání zahraničních zájezdů, ale také ve spolupráci se zahraničím (jmenujme například divadlo v Ingolstadtu, Wiltzu a další). Městské divadlo Brno se také účastní mnoha festivalů v lucemburském Wiltzu či v rakouském Gars am Kamp.

F. Skladatelé Městského divadla Brno působící na Hudební scéně

Původní tvorba Hudební scény Městského divadla Brno od začátku inklinovala k vytvoření linie českého a moravského muzikálu. Je velkou zásluhou Stanislava Moši, který rovněž inspiroval a dovedl k realizaci celou ideu nově postaveného a fungujícího hudebního divadla, že vedle světové tvorby a objevených nebo nových muzikálových titulů dokázal inspirovat i domácí scénu. K těmto skladatelským osobnostem patří Karel Cón, který je současně dirigentem a aranžérem Městského divadla Brno, Zdeněk Merta, Oldřich Veselý, Miloš Štědroň a Petr Ulrych. Kromě nich se na Hudební scéně objevil i Aleš Březina, který je znám především jako představitel českého redukcionismu a minimalismu. V Městském divadle Brno se prezentoval především společně s Šimonem Cabanem jako autor Muchovy Epopeje.

Snahy o původní muzikál nové scény začaly již Mošovým a Mertovým Bastardem a pokračovaly projektem inspirovaným Dantovou Božskou komedií (doposud Peklo a Očistec). Kromě toho oba autoři spolu vytvořili úspěšnou operu Ruleta pro Prahu.

Karel Cón je jedním z nejzkušenějších aranžérů Městského divadla Brno a současně autorem úspěšných scénických i muzikálových kreací. Spolu s Milošem Štědroněm napsali swingový muzikál Viki kráčí za štěstím, kromě toho se podílel na celé řadě dalších kreací.

Miloš Štědroň napsal pro Městské divadlo Brno muzikál Nana na předlohu Milana Uhdeho a na text téhož spisovatele i všechny tři další muzikály: Červený a černý, Divá Bára (spoluautor Leoš Kuba) a Viki kráčí za štěstím (spoluautor Karel Cón).

Petr Ulrych vytvořil postupně spolu se Stanislavem Mošou v návaznosti na Zeyerovu slovenskou pohádku Radúz a Mahulena muzikálovou hudební baladu, která byla uvedena v obnovené premiéře. Následoval Máchův Máj v přepisu dvojice Stanislava Moši a Petra Ulrycha. Vančurova Markéta Lazarová, opět jako týmové dílo těchto autorů, Koločava inspirovaná zakarpatskou tematikou a románem Ivana Olbrachta Nikola Šuhaj loupežník a remake Radúze a Mahuleny.

Jak Miloš Štědroň, tak i Leoš Kuba a Petr Ulrych často uplatňovali modální a folklorní postupy. Miloš Štědroň a Leoš Kuba zejména v Divé Báře, Petr Ulrych především v Koločavě a v Radúzovi a Mahuleně, ale i v Markétě Lazarové. Karel Cón je pak typem univerzálního hudebníka, který mistrovsky ovládá celou stylovou paletu big bandu, ale dokáže též reagovat na požadavky historizující faktury. Zdeněk Merta má rovněž pozoruhodný rozkmit od rocku a art-rocku až k jazzu a muzikálovému projevu.

Všechny tři hudební linie Hudební scény se navzájem prolínají a vysoká úroveň interpretace, choreografie, scénografie, doprovodných efektů a zejména pěvecké a taneční úrovně členů souboru hudební scény působí zpětně i na úroveň scénické hudby v Městském divadle Brno.

G. Ocenění Městského divadla Brno

Kvalitu divadla podtrhují mnohá ocenění, která divadlo za svou existenci získalo. Ať už se jedná o vynikající herecké výkony, hudební nastudování k inscenacím přes režii až po scénografii.

Ceny Thálie: Zdena Herfortová za roli Alžběty I. v dramatu Alžběta Anglická (1995), Petra Jungmanová za roli Harry v muzikálu Babylon (1998), Alena Antalová – Cena mladého činoherce do 33 let (1999), Markéta Sedláčková za roli Lízy Ďulínkové v muzikálu My Fair Lady (ze Zelňáku) (1999), Dušan Vitázek za roli Bergera v muzikálu Vlasy (Hair) (2004), Radka Coufalová za roli Vypravěčky v muzikálu Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť (2006), Petr Štěpán za roli Darryla van Horna v muzikálu Čarodějky z Eastwicku (2007), Erik Pardus za roli cara Pavla I. v dramatu Smrt Pavla I. (2008), Petr Gazdík za roli Jeana Valjeana v muzikálu Les Misérables (Bídníci) (2009), Dušan Vitázek za dvojroli v muzikálu Jekyll a Hyde (2011), Hana Holišová za roli Jany v muzikálu Papežka (2012), Michal Isteník za roli Čičikova v dramatizaci Gogolova románu Mrtvé duše (2014).

Cena Alfreda Radoka: 2. místo Městské divadlo Brno v kategorii Divadlo roku (1996), 3. místo Městské divadlo Brno v kategorii Divadlo roku (1998), Petr Ulrych za hudbu k muzikálové baladě Koločava (2001), Vladimír Franz za hudbu k inscenaci Amfitryon (2006), Petr Kofroň za hudbu k muzikálu Magická flétna (2006), Hana Burešová za inscenaci Smrt Pavla I. v kategorii Inscenace roku (2007), Erik Pardus za hlavní roli inscenace Smrt Pavla I. (2007), Vladimír Franz za hudbu Smrt Pavla I.

Další významná divadelní ocenění: Cena města Brna v oboru dramatického umění za významný přínos brněnské kultuře v oblasti dramatického umění (1997), Stanislav Moša byl vyznamenán Cenou za estetický průlom za režii muzikálu Kabaret na festivalu „Borštnikovy ceny“ ve slovinském Mariboru (2007), Stanislav Moša obdržel Cenu Divadelních novin za režii muzikálu Probuzení jara (2010). Petr Gazdík získal Cenu Českého divadla za počin roku 2012 za režii muzikálu Kvítek z horrroru.

H. Dramaturgie Hudební scény Městského divadla Brno podle sezon

Sezona 2004/05: Vlasy (Hair The American Tribal Love-Rock Musical), text napsali Gerome Ragni a James Rado, hudbu k původnímu muzikálu z roku 1967 zkomponoval Galt MacDermont. Jedná se o rockový muzikál, který je produktem hippie kultury. V Městském divadle Brno měl 142 repríz, z toho v 74 v zahraničí. Zahrada divů (2004) je pohádkový muzikál autorské dvojice Zdeněk Merta (hudba) a Stanislav Moša (libreto). Netopýr je významnou operetou, která proslavila v roce 1874 ve vídeňském Divadle Na Vídeňce Johanna Strausse mladšího. Muzikál na motivy románu Émila Zoly Nana je společným dílem dlouholetých spolupracovníků Miloše Štědroně a Milana Uhdeho. Bouře, romance či pohádková hra, která vychází z pera Williama Shakespeara, je zároveň první uvedenou činohrou na Hudební scéně.

Sezóna 2005/06: Oliver! je muzikál na námět románu anglického spisovatele Charlese Dickense. Muzikálová adaptace skladatele a autora libreta Lionela Barta byla poprvé uvedena v londýnském West Endu v červnu 1960 a jednalo se o první muzikál, který měl úspěšné uvedení na Broadwayi. Jesus Christ Superstar, jehož autorem je Andrew Lloyd Webber, je jedním z nejslavnějších muzikálů vůbec. První uvedení měl v Londýnském West Endu a později na Broadwayi v roce 1971. Jde o rockový muzikál, který popisuje poslední dny Ježíše Krista od příchodu do Jeruzaléma až po ukřižování a je vyprávěn z pohledu Jidáše Iškariotského. Oddyseia je jedním z prvních původních českých muzikálů. Muzikálová férie tohoto soudobého původního muzikálu Městského divadla Brno je obzvláště atypickou, čemuž pomohl především moderní prostor Hudební scény. Autoři Zbyněk Srba, Pavel Vrba a Oldřich Veselý zvolili tuto atypičnost na úkor filozoficky stavěných otázek Homérova díla. Magická flétna skladatele Petra Kofroně a režisérů Zdeňka Plachého a Jiřího Šimáčka je muzikál, který vychází z Mozartovy opery Kouzelná flétna. Zachovány byly Mozartovy árie, avšak libreto Emanuela Schikanedera bylo výrazně změněno. Šumař na střeše nebo také Anatěvka je muzikálem, kterému jako předloha posloužily povídky židovského spisovatele Šoloma Alechejma o mlékaři Tovjem a jeho touze provdat tři ze svých pěti dcer. Premiéra se konala v New Yorku roku 1964. Orfeus v podsvětí je jedna z nejhranějších operet Jacquese Offenbacha, která má nespočet světových adaptací. Je považována za první celovečerní operetu.

Sezona 2006/07: Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť je první muzikálová inscenace Andrewa Lloyda Webbera, jehož spolutvůrcem byl textař Tim Rice. Jedná se o biblický muzikál, který je na motivy příběhu Josefa a jeho bratrů. Cikáni jdou do nebe, muzikál Emila Loteanua a Jevgenie Dogy. Tato zpěvohra je tragickou baladou, která je situovaná do romského prostředí. Muzikál dává velké příležitosti protagonistům a na scéně Městského divadla Brno je ve stálém repertoáru. Čarodějky z Eastwicku je slavný britský muzikál z roku 2000 podle námětu stejnojmenné knihy Johna Updikea. Jedná se o hudební komedii, k níž napsal libreto John Dempsey a hudbu Dan Rowe. Markéta Lazarová je muzikálová balada, poetické dílo na motivy Vladimíra Vančury o mladé dívce a charismatickém Mikoláši. Děj se odehrává v krutém středověku, který s sebou nese mnohé překážky.

Sezona 2007/08: Jazz Side Story je americký muzikál Arthura Laurentse, Leonarda Bernsteina a Stephena Sondheima z roku 1957. Příběh je inspirován dílem Williama Shakespeara Romeo a Julie a odehrává se v ulicích západní části New Yorku. Fame – americký muzikál o potenciálních studentech hudebních, dramatických a tanečních oborů, kteří se potkávají na přijímacích zkouškách výběrové High School of Performing Arts v New Yorku. Libreto Davida de Silvy ve spolupráci s Josém Fernandezem, texty Jacquese Levyho a hudba Stevea Margoshese představují souhru ve vzniku světového muzikálu. Červený a černý je muzikálovou adaptací slavného románu Červený a černý (Le Rouge et le Noir, 1830) od francouzského spisovatele Stendhala. Skladatel Miloš Štědroň ji napsal ve spolupráci s Milanem Uhdem. Jánošík aneb na skle malované – původní polský muzikál, který měl v roce 1970 premiéru ve Varšavě. Autorem libreta je Ernest Bryll, hudbu zkomponovala režisérka Katarzyna Gaertner. Muzikál je inspirován lidovou tvořivostí a jedná se o příběh legendárního zbojníka Juraje Jánošíka. Mam’zelle Nitouche je nejznámější operetou francouzského operního skladatele Florimonda Hervého, který zkomponoval tuto operetu na libreto Henryho Meilhaca a Arthura Millauda. Jde o komediální příběh odlišných světů kláštera, divadla a kasáren.

Sezona 2008/09: Peklo, muzikál scény Městského divadla Brno, bere inspiraci z Dantova Pekla, jedná se však o inspiraci výhradně okrajovou. Peklo v pojetí autorské dvojice Zdeněk Merta a Stanislav Moša je první z tzv. magických muzikálových trilogií. Následuje Očistec (2013) a plánovaný Ráj. Sněhurka a sedm trpaslíků je činohrou, která byla uvedena na Hudební scéně v roce 2007. Skladatel Karel Cón a libretisté Stanislav Slovák, Jan Šotkovský a Petr Štěpán čerpali inspiraci z pohádek bratří Grimmů. Činohra je výjimečná svými hororovými prvky, ale i pohádkovou laskavostí. Bídníci – Les Misérables, francouzský muzikál, jehož předlohou je stejnojmenná kniha Victora Huga. Premiéra prvního muzikálového provedení byla v roce 1980 v Paříži v Palais des Sports. Autory muzikálu je libretista Alain Boublil a hudbu složil Claude-Michel Schönberg. Jedná se o příběh osiřelé Cosetty, která při své životní pouti najde domov i lásku. Evita – světový muzikál Andrewa Lloyda Webbera a Tima Rice z roku 1976, který měl premiéru v Londýně v Princ Edward Theatre. Příběh je o manželce argentinského diktátora Juana Peróna, Evy Perónové. Zobrazuje její život od prvopočátku přes slávu až po smrt. Balada o lásce (Singoalla) je původní mystický muzikál Městského divadla Brno, jeho téma pochází ze švédské mytologie, kdy Singoalla je archetyp ženy, jejímiž nejvyššími hodnotami je láska a věrnost. Autorem hudby je Daniel Fikejz.

Sezona 2009/10: Mozart!, muzikál libretisty Michaela Kunzeho a amerického skladatele Sylvestera Levaye byl poprvé uveden v roce 1999 ve Spojených scénách vídeňských. Popisuje život fenomenálního skladatele, který svádí boj s genialitou na jedné straně a průměrností na straně druhé. Probuzení jara, tato původní tragédie německého dramatika Franka Wedekinda, která ve své době vyvolala skandál, zobrazuje starší generaci, jež je naprosto lhostejná k potřebám mladých. Muzikálovou podobu dílu dali v roce 2006 libretista Steven Satera a skladatel Duncan Sheik. Hello Dolly!, americký muzikál o vdově v nejlepších letech, která se staví do role dohazovačky, měl premiéru v 19. ledna 1964 na newyorské Broadwayi, pod názvem The Matchmaker (Dohazovačka). Předlohou k muzikálu je komedie The Merchant of Yonkers od Thorntona Wildera. Ptákoviny podle Aristofana, politicko-satirický muzikál, který Stanislav Moša poprvé režíroval v pražském Národním divadle roku 1989. Jde o humornou inscenaci podle řeckého dramatika Aristofana.

Sezona 2010/11: Muchova epopej, muzikálové dílo, které nám chce ukázat základní postoj umělce k vlastní tvorbě a cestě k proslavení. Námětu se zhostili libretista Šimon Caban a hudby se ujal Aleš Březina. Mary Poppins, muzikál uvedený v roce 2004 v Londýně v Prince Edward Theater, na námět knih britsko-australské spisovatelky Pamely Lyndon Traversové. Pojednává o Mary Poppinsové, která je kouzelnou vychovatelkou, jež dokáže přetvořit svět nejen dětí, ale i dospělých. Jméno růže, muzikál na motivy knihy Umberta Eca. Na Hudební scéně Městského divadla Brno byl uveden jako činohra v roce 2011 v režii Petra Kracika. Popisuje život v roce 1327 prostřednictvím příběhu dvou mnichů. Děj se odehrává v klášteře krutého středověku. Chicago je americký jazzový muzikál napsaný podle stejnojmenné hry Maurine Dallas Watkinsové. Autory jsou John Kander, Fred Ebb a Bob Fosse. Pojednává o životě Roxie Hartové a její cestě z nudného života do života plného vzrušení a showbusinessu. Kvítek z horrroru, inspirací libretisty Howarda Ashmana a skladatele Alana Menkena k jejich hororové muzikálové komedii byl nízkorozpočtový americký film, z roku 1960. Děj je o květině, která touží po lidské krvi, a o snaze majitele květinu uspokojit, jelikož mu získala slávu.

Sezona 2011/12: Kráska a zvíře je muzikálová pohádka, jejíž téma je čistá láska dívky k princi v podobě zvířete. Díla se ujal skladatel a aranžér Martin Doepke s libretistou Christianem Bieniekem a textaři Elke Schlimbachovou a Grantem Stevensem. Jekyll a Hyde – muzikál na motivy knihy Roberta Louise Stevensona Podivný případ Dr. Jekylla a pana Hyda. Nejznámější muzikálovou verzí je ta z roku 1997, uvedena v Plymouth Theatre na Broadwayi, k níž napsal hudbu Frank Wildhorn. Je příběhem dvou zcela odlišných osobností v jedné osobě. Papežka, původní dílo spisovatelky Donny Woolfolk Cross v podání Denise Martina a Christophera Jila přišlo na muzikálovou scénu poprvé v Německu v roce 2011 a stalo se dílem roku. Je o dívce, která se díky přetvářce dostala až na papežkou pozici, na níž by setrvala, kdyby se nezamilovala a neporodila dítě. Divá Bára je původní romantický muzikál na literární předlohu Boženy Němcové. O vznik se zasloužil dramatik Milan Uhde a skladatel Miloš Štědroň. Inspiruje se životem samotné autorky, v němž se setkávala s netolerancí a neláskou ze strany svého okolí. Pokrevní bratři je anglický muzikál na předlohu novely Alexandra Dumase staršího Korsičtí bratři. Autorem muzikálu, který měl premiéru ve West End Theatre roku 1983, je William Russell. Jde o výrazně sociální melodrama odloučených dvojčat, kteří se zamilují do stejné dívky.

Sezona 2012/13: Funny Girl je inspirován skutečným příběhem herečky Fanny Briceové, která působila v newyorských divadlech před první světovou válkou, a jejího manžela Nicka Arnsteina. Je společným dílem autorů Isobely Lennartové, Julea Styna a Boba Merrilla z roku 1964. Očistec – v Městském divadle Brno je tento muzikál druhým dílem trilogie muzikálů inspirovaných Danteho Lidskou komedií. Jedná se o společné dílo Stanislava Moši a Zdeňka Merty, které je pojato jako veselá neposlušná revue, nikoli jako místo utrpení. Zorro je muzikál podle románu chilské spisovatelky Isabel Allendeové Zorro: legenda začíná z roku 2005, která postavě původního Zorra dala poněkud odvážnější charakter. Jedná se o muzikál Johna Camerona, Stephena Clarka a Helen Edmundsonové, který byl uveden 4. března 2008 v Congress Theatre v Eastbourne. Kočky – muzikál, který byl poprvé uveden na West Endu v roce 1981 skladatelem Andrewem Lloydem Webberem, vychází z básnické sbírky Praktická kniha o šikovných kočkách Thomase Stearnse Eliota a je nejdéle hraným muzikálem v dějinách londýnského West Endu. Pohádkový děj je o kočkách, kdy pouze jedna bude mít možnost druhého života.

Sezona 2013/14: Flashdance, muzikálová adaptace filmu Adriana Lynea z roku 1983 od autorů Robbieho Rotha a Roberta Caryho. Premiéru měla roku 2008 v Theatre Royal Plymouth. Hlavní postavou je Alex, jež se touží stát tanečnicí a během příprav na zkoušky na konzervatoř se zamiluje. Mladý Frankenstein, původní román z roku 1818 Mary Shelleyové o doktorovi, který stvoří umělého člověka, byl přetvořen ve filmovou hororovou nadsázku a do muzikálové podoby jej uvedl Mal Brooks společně s hudebníkem Thomasem Meehanem v roce 2007. Benátský kupec – premiéru na Hudební scéně Městského divadla Brno měla muzikálová hra v roce 2014 v hlavní roli s Boleslavem Polívkou. Komediální, romantická Shakespearova hra je na jevištích již od roku 1596. Je příběhem o židovi a lichváři Shylockovi a křesťanském kupci Antoniovi. Don Juan, hra poprvé uvedená v roce 1630, je dílem španělského dramatika jménem Tirso de Molina, vypráví příběh o svůdníkovi, který si neváží žen.

Sezona 2014/15: Duch, romantický muzikál na motivy filmového zpracování z roku 1990 v režii Jerryho Zuckera. V muzikálové podobě byl poprvé uveden v Manchesteru v roce 2011. Je příběhem o nepřekonatelné síle lásky, které neklade překážky ani samotná smrt. Johny Blue je muzikál inspirovaný faustovským tématem na motivy písně, jež je baladou o slepém chlapci, který se vyhýbá jiným dětem. Píseň byla vstupem soutěže Eurovision Song Contest roku 1981. Let snů LILI je nizozemský muzikál z roku 2011 uváděný v zábavním parku Efteling. Autory jsou německý skladatel Martin Lingnau a textaři Jurrian van Dongen a Koen van Dijk. Děj pojednává o dívce Lili a jejím dobrodružství za záchranou světa pohádkových bytostí. Ostrov pokladů je napsán podle dobrodružného románu skotského autora Roberta Louise Stevensona vyprávějícího příběh „buccaneers a zakopaného zlata“. Muzikálového pojetí známé knihy Ostrov pokladů se ujali němečtí autoři Dennis Martin a Christoph Jilo, kteří v něm spojili život spisovatele a romantického světa pirátů.

Sezona 2015/16: Evangelium o Marii je muzikál uvedený na Nové scéně Bratislavského divadla roku 1992 režisérem Jozefem Bednárikem. Zpracovává známé téma těžkého a bolestného života matky Ježíše Krista, která je věrná a oddaná poslání, které bylo jejímu synu svěřeno. Král Lear, jedna z vrcholných tragédií Williama Shakespeara, je činohrou Městského divadla Brno v režii Stanislava Moši a jeho hudebním spolutvůrcem Zdeňkem Mertou je pojata jako tragédie pošetilosti. V titulní roli vystoupil Boleslav Polívka. Pískání po větru – světový muzikál Andrewa Lloyda Webbera inspirovaný stejnojmenným filmem z roku 1961. První verze měla premiéru ve Washingtonu v National Theatre v roce 1996. Jde o příběh, kdy se nevinný dětský svět dostává do střetu s realitou. Prodaný smích je muzikálem, který nalézá inspiraci v německé proslulé dětské literatuře Jamese Krüsse. Oslovený Stanislav Moša spolu s týmem uvedli světovou premiéru v roce 2016. Děj je o chlapci, který prodá svůj smích, vzápětí mu dochází jeho opravdová hodnota a snaží se jej získat zpět. Radúz a Mahulena je muzikál čerpající z poetického dramatu Julia Zeyera, který našel inspiraci ve slovanské pohádce. Jde o nesmrtelný příběh romantické zakázané lásky mezi znepřátelenými rody. Světovou premiéru měl 8. listopadu 1997 v Městském divadle Brno. Titanic – muzikál s hudbou a texty Maury Ystona podle knihy Petera Stonea, který byl uveden na Broadwayi v roce 1997, je příběhem potápějící se lodi Titanic.

Sezona 2016/17: Bítls je koncertní revue West Endu a Broadwaye zobrazující kariéru anglické rockové skupiny The Beatles od roku 1962 do jejich rozpadu v roce 1970. Zpracování muzikálu v Městském divadle Brno odráží životy chlapců, kteří se setkají se členy skupiny v malém jihomoravském městečku v roce 1964. Chaplin – muzikál založený na příběhu legendárního umělce Charlieho Chaplina byl uveden v roce 2006 na festivalu New York Musical Theatre Festival skladatelem a textařem Christopherem Curtisem a Thomasem Meehanem. Limonádový Joe je muzikál na motivy filmové verze knihy Jiřího Brdečky z roku 1964 a je československou hudební komedií z Divokého západu, režírovanou Oldřichem Lipským. Hlavní postavou je Joe pijící Kolalokovu limonádu a brojící proti pistolníkům popíjejícím whiskey. Viki kráčí za štěstím je swingový muzikál městského divadla Brno z pera Milana Uhdeho a skladatele Miloše Štědroně. Tématem je spokojené, avšak nenaplněné manželství. Viki touží po něčem jiném než po klidném životě s manželem a hledá rozptýlení na dekadentních večírcích.

Sezona 2017/18: Děsnej pátek je muzikál na motivy románu Mary Rodgersové z roku 1972. Na tento motiv postupně vzniklo mnoho filmových adaptací, první byl Podivný pátek z roku 1976 v režii Stevea Carra. V centru syžetu je dcera s matkou, které si vymění svá těla a pak se snaží je získat zpět. V Městském divadle Brno se tématu ujal režisér Petr Gazdík, hudbu složil Tom Kitt. Horečka sobotní noci se z původního filmového zpracování z roku 1948 od hudebního režiséra Johna Badhama na jeviště poprvé dostala v londýnském Palladium Theater roku 1998. Příběh je o Tonym, který touží jen po sobotním parketu, postupně se však z tohoto snu probouzí.

Monty Pythonʼs Spamalot – muzikál, který je adaptací filmu z roku 1975 Monty Python a Svatý Grál. Jedná se o parodii Artušovy legendy. Premiéra proběhla v roce 2005 na Broadwayi v režii Mikea Nociolse. Představ si... – muzikál měl oficiální premiéru 19. listopadu 2008 v New London Theatre na West Endu, po dvou měsících byl však stažen. Jde o příběh jdoucí paralelně s příběhem holocaustu a hromadnou sebevraždou povstaleckých Židů proti nadvládě Římanů v 1. století před naším letopočtem.

Sezona 2018/19: Big – muzikál, který je adaptací filmu s Tomem Hanksem v režii Mikea Ockrenta a skladatele Davida Shirea, byl uveden na Broadwayi v roce 1996 v Shubert Theatre. Příběh je o dvanáctiletém chlapci, který si díky speciálnímu stroji na karnevalu přeje, aby dospěl. Přes noc se přání vyplní, spolu s kamarádem se poté snaží najít stroj, který by jej vrátil zpět do dětství. Nine byl původně vytvořen Maury Yestonem jako třídní projekt v BMI Music Theatre Workshop Lehmana Engela v roce 1973 a později byl inovovaný. Je o režisérovi čelícímu krizi středního věku, která mu brání v tvorbě i osobním životě. Poslední loď měla premiéru na Brodwayi v roce 2014 v Neil Simon Theatre. Autorem hudby je skladatel a textař Matthew Thomas Sumner. Na scénáři se podílel John Logan. Příběh je o spolupráci mužů v námořním městě, kteří čelí konci lodního průmyslu, a Gideona Fletchera, jenž opouští město a vrací se až po letech, kdy se vyrovnává s krutou realitou zpustošeného města.

Sezona 2019/20: Devět křížů, světová muzikálová premiéra Městského divadla Brno v režii Petra Gazdíka vypráví příběh z vesničky u Velké Bíteše, kdy se dívka Eliška zamiluje do cizince, který se zotavuje u její rodiny. Ten musí odcestovat a dívka se provdává za jiného, v den svatby jsou všichni pobiti cizincem a na místě činu vesničané vztyčí devět křížů. Grand Hotel, muzikál z roku 1989 uvedený na Broadwayi je inspirován románem Vicki Baum, Menschen im Hotel a následným celovečerním filmem MGM z roku 1932. Děj se zaměřuje na hosty a události probíhající v luxusním hotelu během víkendu. Mamma Mia – muzikál dramatičky Catherine Johnsonové, na němž se spolupodíleli členové skupiny ABBA, Björn Ulvaeus a Benny Andersson. Premiéra se uskutečnila v Prince Edward Theatre v roce 1999. Jedná se o příběh Donny a jejích milenců, které pozvala na svou svatbu její dcera Sofie ve snaze najít otce. Ráj, Hudební scéna touto hrou uzavírá trilogii inspirovanou Dantem, v níž exceluje autorská dvojice Zdeněk Merta a Stanislav Moša. Jde o dojemný příběh staršího Rudena a chlapce nesoucího jméno Malej, kteří ve zničeném světě nalézají spříznění.