Český hudební slovník osob a institucí

Šmíd, František 1)

Šmíd, František 1), kapelník, skladatel a nakladatel, narozen 28. 4. 1886, Podhorní Újezd (Nová Paka), zemřel 19. 3. 1956, Praha.

Vyučený kameník, v hudbě se cvičil od dětství, pak studoval soukromě u Josefa Bohuslava Foerstra v Praze. V 16 letech nastoupil jako elév k hudbě pěšího pluku 102 v italském Trentu, poté sloužil u vojenských kapel pěších pluků 94 v Terezíně (1906) a v Mostaru 82 (1907). Roku 1908 se stal dirigentem u tyrolského zeměbraneckého střeleckého pluku I a později zeměbraneckého pluku 8 v Praze. V roce 1911 byl jmenován kapelníkem u pěšího pluku 58 v Stanislawów (Halič). Po pěti letech službu ukončil. V roce 1915 se stal dirigentem u hudby 2. hulánského pluku na Ukrajině. Po vzniku Československa působil jako vojenský kapelník posádkové hudby Pardubice, která se roku 1920 stala posádkovou hudbou Josefov a následně hudbou pěšího pluku 19. Službu ale nenastoupil a následující rok byl přeložen do zálohy. Ve skladbě byl samoukem. Napsal četné pochody, tance, přednesové a náladové kusy, směsi lidových písní a jiné, jež příležitostně vydával (od 1910, též vlastním nákladem). Vedl v Praze vlastní nakladatelství hudby zábavné a taneční (1921–49) a založil při něm velmi rozšířenou Edici Eroica, která přinášela klavírní úpravy populárních skladeb domácích a cizích (mimo jiné Dvořákovy Slovanské tance). Význačně se účastnil založení Ochranného svazu autorského a byl jeho prvním ředitelem (1919–20). Sestrojil notový psací stroj (1922, muzeum v Pardubicích) a zdokonalil jej potom v tzv. šmídograf (1940, patentován), s nímž pracoval (1955) v národním podniku Impressa, zavedl též jiná zlepšení v rozmnožování hudebnin.