Wallaschek, Richard
Charakteristika: Hudební vědec
Datum narození/zahájení aktivity:16.11.1860
Datum úmrtí/ukončení aktivity:24.4.1917
Text
Wallaschek, Richard, hudební vědec, narozen 16. 11. 1860, Brno, zemřel 24. 4. 1917, Vídeň.
A. Biografie
B. Dílo
A. Biografie
Syn prezidenta notářské komory v Brně Richard Wallaschek studoval 1878–85 práva na univerzitách ve Vídni a v Heidelbergu a filozofii v Tübingenu, kde roku 1885 promoval, o rok později pak získal doktorát práv na univerzitě v Bernu. 1887 se habilitoval spisem Ästhetik der Tonkunst na univerzitě ve Freiburgu im Breisgau, kde byl pověřen výukou a vedením Akademického ústavu rétoriky. Roky 1890–95 strávil na studijním pobytu v Britském muzeu v Londýně, 1896 získal druhou habilitaci na univerzitě ve Vídni pro estetiku a psychologii hudby (habilitační přednáška Der Nutzen der Ethnologie für die Ästhetik). Od roku 1897 na vídeňské univerzitě pedagogicky působil, od roku 1908 pak jako mimořádný a od 1911 jako řádný profesor. Zasáhl do vývoje výuky metodologie hudební vědy, když v posledních letech svého působení vystupoval proti stylověkritické metodologii Guida Adlera. 1900–02 vyučoval také estetiku na vídeňské konzervatoři Společnosti přátel hudby (Gesellschaft der Musikfreunde). V letech 1896–04 byl hudebním referentem listu Die Zeit (značka rw), kam přispíval i estetickými úvahami (Die Kunst als Lebensbedingung. Nietzsche und die Antik, Neues zur Musiktheorie und Musikgeschichte, Die Aufgabe der Musikwissenschaft, Über Programm-Musik atd.). Jako kritik v něm přivítal vídeňské provedení Smetanovy Prodané nevěsty, k moderním směrům v hudbě stál spíše v opozici.
B. Dílo
Wallaschek platí za zakladatele vídeňské komparatistiky (k jeho nejvýznamnějším žákům náležel Robert Lach) a hudební psychologie. Ve své práci Primitive Music z roku 1893 podal poprvé přehled hudebních nástrojů různých etnik. Na rozdíl od výkladu vzniku hudby na základě řeči (Herbert Spencer) a pod vlivem Schopenhauera vysvětloval Wallaschek jako východisko hudby rytmus a jeho spontánní projevy. Usiloval o opuštění evropocentrického pohledu na hudební dějiny, o výzkum na základě experimentálně-laboratorních metod, zdůrazňoval potřebu interdisciplinarity a zevšeobecňujících hledisek.
Dílo
Dílo literární
Knižní
Ästhetik der Tonkunst (disertace Tübingen 1885, tiskem Stuttgart 1886).
Über die juristische Person (disertace, Bern 1886).
Recht und Moral (habilitační spis, Freiburg 1888).
Natural Selection and Music (London 1893).
Primitive Music. An Inquiry Into the Origin and Development of Music, Songs, Instruments, Dances and Pantomimes of Savage Races (London 1893, 2New York 1970, rozš. něm. vyd. pod názvem Anfänge der Tonkunst, Leipzig 1903).
Psychologie und Pathologie der Vorstellung (Beiträge zur Grundlegung der Aesthetik, bez místa vydání, 1905).
Über den Wert phonographischer Aufnahmen von Gesängen der Naturvölker (Verhandlungen des XIV. Internationalen Amerikanisten-Kongresses in Wien, Wien 1909).
Geschichte der Wiener Hofoper (sborník Die Theater Wiens, sv. 4, Wien 1909).
Psychologie und Technik der Rede (Leipzig 1919, 21914).
Subjektive Kunstgefühl und objektives Kunsturteil (Kongress-Bericht für Asthetik und allgemeine Kunstwissenschaft in Berlin 1913, Stuttgart 1914, s. 163–169).
Psychologische Ästhetik (vyd. posmrtně Oskar Katann, Wien 1930).
Časopisecké články a kritiky
On the Origin of Music (Mind 16, 1891, s. 375–388).
Über die Bedeutung der Aphasie für den musikalischen Ausdruck (Vierteljahrsschrift für Musikwissenschaft 7, 1891, s. 53–73).
Das musikalische Gedächtnis und seine Leistungen bei Katalepsie, im Traum und in der Hypnose (Vierteljahrsschrift für Musikwissenschaft 8, 1892, s. 204–251).
How we think of Tones and Music (Contemporary Review 66, 1894, s. 259–168).
Musikalische Ergebnisse des Studiums der Ethnologie (Globus. Illustrierte Zeitschrift für Länder- und Völkerkunde 7, 1895, s. 101nn.).
Die verkaufte Braut (Die Zeit, 3.10.1896. s. 12–13, přetištěno v Reittererová, Vlasta – Reitterer, Hubert: Vier Dutzend rothe Strümpfe... Zur Rezeptionsgeschichte der Verkauften Braut von Bedřich Smetana in Wien am Ende des 19. Jahrhunderts, Wien 2004, s. 292–297).
On the Difference of Time and Rhythm in Music (Mind, New Series 4, 1895, s. 28–35).
Anfänge unseres Musiksystems in der Urzeit (Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien 27, 1897, s. 127–170).
Urgeschichte der Saiteninstrumente (Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft Wien 28, sv. 1, Sitzungsbericht, 1898).
Die Aufgabe der Musikwissenschaft (Die Zeit, 4.7.1898).
Neues zur Musiktheorie und Musikgeschichte (Die Zeit, 13.8.1898).
Die Entstehung der Scala (Sitzungsberichte der kaiserlichen Akademie der Wissenschaften, mathematisch-naturwissenschaftliche Klasse CVIII/IIa, 1899).
Das ästhetische Urteil und die Tageskritik (Jahrbuch der Musikbibliothek Peters 11, 1904).
Die physiologischen Grundlagen des musikalischen Hörens (Vorträge zur Verbreitung naturwissenschaftlicher Kenntnisse in Wien 51, 1911, Heft 7, s. 179–200; také http://www.landesmuseum.at/pdf_frei_remote/SVVNWK_51_0177-0200.pdf, stav k 19.11.2011).
LiteraturaI. Lexika
Riemann12.
Grove5.
MGG1.
MGG2.
LdM.
Österreichisches Musiklexikon (oeml), red. Rudolf Flotzinger, sv. 5, Wien 2006.
II. Ostatní
Lach, Robert: Zur Erinnerung an Richard Wallaschek (Zeitschrif für Ästhetik und allgemeine Kunstwissenschaft 12, 1917, s. 352–359, otisk v: Psychologische Aesthetik, vyd. Oskar Katann, Wien 1930, s. XXI–XXXV).
Graf, Walter: Österreichs Beiträge zur Musikethnologie (Beiträge Österreichs zur Erforschung der Vergangenheit und Kulturgeschichte der Menschheit, New York 1959).
Graf, Walter: Die vergleichende Musikwissenschaft an der Universität Wien (Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft 95, 1965, s. 155–161).
Graf, Walter: Die vergleichende Musikwissenschaft in Österreich seit 1896 (Yearbook oft he International Folk Music Council 6, 1974, s. 15–43).
Poledňák, Ivan: Stručný slovník hudební psychologie (Praha 1984, viz rejstřík).
Partsch, Erich: Von der Historie zur Empirie. Richard Wallaschek Entwurf einer reformierten Musikwissenschaft (Studien zur Musikwissenschaft 36, 1985, s. 87–110, s kompletní bibliografií).
Antonicek, Theophil: Musikwissenschaft in Wien zur Zeit Guido Adlers (Studien zur Musikwissenschaft 37, 1986 s. 165–193).
McColl, Sandra: Positivism in Late Nineteenth-century Thought about Music the Case of Richard Wallaschek (Studies on Music 26, 1992, s. 34–74).
McColl, Sandra: Music Criticism in Vienna 1896–1897. Critically Moving Forms (Oxford 1996).
McColl, Sandra: Richard Wallaschek Vienna’s Most Uncomfortable Music Critic (International Review of the Aestetics and Sociology of Music 29, 1998, s. 41–73).
Weber, M – Leman, M. (vyd.): Music, Gestalt and Computing. Studies in Cognitive and Systematic Musicology (Berlin – Heidelberg – New York 1997, s. 13–29).
Kokorz, Gregor: Ausgewählte Aspekte zur Geschichte der Musikethnologie (Newsletter Moderne 4 (2001) Heft 1, s, 12–15, http://www-gewi.kfunigraz.ac.at/moderne/kok.pdf, stav k 19.11.2011).
Graziano, Amy B. – Johnson, Julene K.: Richard Wallaschek’s Nineteenth-century Contribution to the Psychology of Music (Proceeding of the 8th International Conference of Music Perception and Cognition, Music Perception 23, 2006, 293–303, také http://www.icmpc8.umn.edu/proceedings/ICMPC8/PDF/AUTHOR/MP040290.PDF, stav k 19.11.2011).
Graziano, Amy B. – Johnson, Julene K.: The Influence of Scientific Research on Nineteenth-century Musical Thought. The Work of Richard Wallaschek (International Review of the Aesthetics and Sociology of Music 37, 2006, s. 17–32).
Thoma, Nadja: Das Afrika-Bild in österreichischen Schulbüchern im Fach Musikerziehung
– eine kritische Lektüre (Stichproben. Wiener Zeitschrift für kritische Afrikastudien 6, 2006, Nr. 10, s. 127–141).
ArchivaliePersonalakt Wallaschek Z 3912, Universitätsarchiv Wien.
Vlasta Reittererová
Datum poslední změny: 2.12.2011