Český hudební slovník osob a institucí

Fried, Alexej

Fried, Alexej, skladatel, dirigent, narozen 13. 10. 1922, Brno, zemřel 19. 6. 2011, Praha.

V letech 1932–40 studoval reálné gymnázium v Brně. Na tamní konzervatoři studoval hru na klavír u Anny Skalické, kompozici u Theodora Schäfera (1945–47); na pražské konzervatoři byl ve skladbě posluchačem Emila Hlobila (1947–48), na Hudební fakultě Akademie múzických umění pak Pavla Bořkovce (1948–53). V době studií na gymnáziu v Brně byl trumpetistou a vedoucím studentského orchestru Alex’ Boys. V letech 1942–44 působil jako hudebník z povolání, od 1944 do konce války (1945) byl vězněn v koncentračním táboře. Roku 1945 založil a vedl zábavní orchestr v Brně, v průběhu studií na HAMU stál v čele Lidového souboru pražské konzervatoře (1949–50), Orchestru Jaroslava Ježka (1950–51) a Velkého estrádního souboru Právnické fakulty UK (1951–53, pod názvem Velký taneční orchestr Alexeje Frieda pak s tímto tělesem působil v Československém rozhlase 1953–55). V letech 1954–55 byl v rozhlase zároveň hudebním redaktorem.

Od roku 1955 byl Fried ve svobodném povolání, přičemž  zastával různé vedoucí funkce: 1961–63 byl tvůrčím tajemníkem Svazu československých skladatelů, 1954–68 uměleckým ředitelem Mezinárodního jazzového festivalu v Praze, o jehož založení a prosazení se společně s Lubomírem Dorůžkou, Ivanem Poledňákem a dalšími významně zasloužil, 1964–67 byl  uměleckým ředitelem Armádního uměleckého souboru.

Po celou svou profesionální kariéru dělil Fried své umělecké aktivity mezi hudbu vážnou a populární. V prvém tvůrčím období zaujal především jako vynikající aranžér: jeho aranžmá  (napříkald standardu Alexander´s Ragtime Band Irvinga Berlina pro zmíněný big band Alex´s Boys nebo skladby  Caravan Duka Ellingtona, vypracované původně pro orchestr Ladislava Habarta a označené za nehratelné –  později tuto úpravu s velkým úspěchem nahrál Orchestr Karla Vlacha) vysoko převyšovala běžný domácí průměr a upoutala jazzové odborníky v zahraničí. Ve vlastní  kompoziční tvorbě usiloval Fried od počátku o dosažení vyvážené syntézy mezi prvky populární hudby a jazzovými idiomy (především improvizací, harmonií, rytmem a instrumentační barevností) na straně jedné a formovými zákonitostmi a technickými postupy hudby vážné na straně druhé.

Friedův záběr v oblasti populární hudby a jazzu byl od prvních skladatelských pokusů žánrově mimořádně široký. Psal  běžné populární písně (Kolem nás rozkvétá máj, Pražské blues, Moje kakaové baby), filmovou a scénickou  hudbu, muzikály (Legenda o ďáblu, původně rozhlasová komedie, později muzikál s názvem Ďábel prošel městem, Slavnost v Harlemu, Divoká řeka, Karneval v San Catarině) i vyhraněně jazzové kompozice (mimo jiné Dialog pro dva altsaxofony a big band, Jazzový koncert pro klarinet a big band, Moravská svatba, Slunovrat, Koncert pro big band) a skladby na pomezí obou oblastí (Trojkoncert pro flétnu, klarinet, lesní roh a orchestr, Kvintet pro Barok Jazz Kvintet); ve sféře hudby vážné vytvořil řadu skladeb koncertantních (Gotický koncert pro komorní orchestr, Quernica - kvintet pro sopránsaxofon a smyčcové kvarteto, Trojkoncertino pro hoboj, klarinet, fagot, smyčce a bicí nástroje a další) a komorních (Tympanon, trio pro housle, sopránsaxofon a klavír, Panem et circenses, hudební obraz pro flétnu, sopránsaxofon, lesní roh a orchestr a jiné).

Friedovy snahy o stylovou syntézu patří – podobně jako skladby jiného brněnského tvůrce, Pavla Blatného – do skupiny děl tzv. třetího proudu (vedle již uvedených zejména Sidonie pro trubku a big band, Akt pro trubku, flétnu a big band). Četné Friedovy skladby byly hrány v zahraničí na jazzových festivalech (skladbu Sidonie provedl a na gramofonovou desku firmy BASF nahrál známý jazzový trumpetista Don Ellis) a v běžném koncertním provozu (USA, Německo, Švýcarsko, Španělsko, Finsko a jinde), nahrávány na gramofonové desky, vydávány tiskem a recenzovány ve specializovaných odborných časopisech (Downbeat, Gramophone); doma je hrál především Orchestr Gustava Broma, ale pravidelně zaznívaly i v programech symfonických těles (zejména Trojkoncert pro flétnu, klarinet a lesní roh a orchestr a oba Koncerty pro klarinet a symfonický orchestr).

V roce 2002 udělil Český rozhlas Brno Alexeji Friedovi Cenu Gustava Broma za mimořádný vklad k vývoji a úrovni českého jazzu.