Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Čotek, Pavel

Tisk


Charakteristika: Skladatel, kritik a pedagog

Datum narození/zahájení aktivity:12.3.1922
Datum úmrtí/ukončení aktivity:20.7.2005
Text
DíloLiteratura

Čotek, Pavel, skladatel, kritik a pedagog, narozen 12. 3. 1922, Fryšava pod Žákovou horou (Žďár nad Sázavou), zemřel 20. 7. 2005, Olomouc.

 

Zprvu se učil hudbě (hlavně hře na housle) v Dačicích u Františka Obsta a Josefa Nováka, po maturitě na reálném gymnáziu Otakara Březiny v Telči (1941), kde hrával v místních amatérských orchestrech, absolvoval na pražské konzervatoři pedagogické oddělení u Vojtěcha Bořivoje Aima (asistoval mu u mužského sboru Typografia), Bohumila Liebicha a Antonína Modra (1942–47). Skladbu studoval soukromě u svého strýce (matčina bratra), skladatele a hudebního teoretika Otakara Šína a po jeho smrti u Jaroslava Řídkého, později v letech 1961–65 absolvoval studium kompozice na brněnské JAMU jako žák Ctirada Kohoutka. Působil jako učitel hudby a zpěvu ve Slaném (1947–48) a v Poličce (1948–49), byl ředitelem hudební školy Bedřicha Smetany v Litomyšli (1948–52; tehdy se oženil s klavírní pedagožkou Zdeňkou Tkanou) a hudební školy v Chocni (1952–57), kde měl na něj velký vliv jeho přítel skladatel Lubor Bárta. Čotek se horlivě zapojoval do dobového hudebního dění jako dirigent a sbormistr, autor scénických apod. hudeb; získal ocenění Kulturní pionýr I. stupně a odznak práce Českého svazu mládeže v oboru hudební skladby (za Romantické písně, 1946).

 

Od roku 1958 byl Čotkův život spjat s Olomoucí, kde působil jako skladatel, kritik (psal zejména v 60. a 70. letech pro Hudební rozhledy), organizátor hudebního života. Dlouhodobě působil jako vysokoškolský pedagog: z podnětu Roberta Smetany začal 1960 vyučovat hře na klavír a postupně hlavně hudební teorii (harmonie, kontrapunkt, hudební formy, analýzy) na katedře hudební vědy a výchovy Univerzity Palackého (působil do 1987), pak jako docent (jmenován 1975, práce Vokální hudba a novodobé kompoziční techniky) na katedře hudební vědy (1991–2002). Spolupracoval s různými sólisty, soubory komorními i sbory, s institucemi jako Moravská filharmonie, Podzimní festival duchovní hudby, byl po dlouhá léta (od 1973) činitelem (i předsedou)  programové rady festivalu dětských pěveckých sborů Svátky písní Olomouc; externě vyučoval na konzervatoři v Ostravě.

 

Jako skladateli se mu nejvíc dařilo v 70. a 80. letech. Napsal více než osmdesát skladeb orchestrálních, komorních i vokálních, z nichž většina byla uvedena na domácích koncertních pódiích, ale i v zahraničí, některé byly vydány tiskem a nahrány na gramofonových deskách a CD. Získal řadu ocenění, mimo jiné Cenu Svazu českých skladatelů a koncertních umělců za sborový cyklus Všemi hlasy (1975) a výroční cenu za rok 1977 téže organizace za sborovou tvorbu. Byl nositelem státního vyznamenání Za vynikající práci (1982), dále Zlaté medaile Univerzity Palackého (1987) a Ceny města Olomouc. Jeho osmdesátiny byly připomenuty koncertem v Chocni a v Olomouci dvěma autorskými večery, konferencí a sborníkem Hudba v Olomouci – Historie a současnost I – In honorem Pavel Čotek. Čotkova hudba byla uváděna pravidelně na Týdnech soudobé hudby v Praze a na výměnných koncertech v centrech Asociace hudebníků a hudebních vědců a na různých festivalech. Byl členem a funkcionářem Svazu českých skladatelů a koncertních umělců, pracoval jako člen komisí ústředních orgánů svazu skladatelů v Ostravě (podílel se na organizaci každoročních skladatelských přehlídek Hudební současnost) i v Praze a po dvě období jako člen celostátního výboru Českého hudebního fondu v Praze; v Olomouci se zúčastnil na dění v Tvůrčím centru Asociace hudebních umělců a vědců (AHUV). Vedle dále uvedených děl psal i skladby instruktivní, příležitostné (fanfáry, znělky apod.).

 

Jako skladatel prošel vývojem od tradicionalistických začátků, poznamenaných i ohledy k prostředí, v němž působil, ke snahám o hudební konstruktivismus. Partitury se podle Jana Vičara vyznačují koncízností, jemnou vypracovaností a grafickou úhledností. Sám Čotek svou tvorbu charakterizoval tak, že východiskem byla novákovsko-sukovská orientace, postupně obohacovaná a prostupovaná znaky soudobého myšlení a vyjadřování, leč se snahou o srozumitelnost, komunikativnost a ušlechtilost. Dělítkem obou tvůrčích period byl skladatelův přechod do Olomouce a studium na JAMU, nový styl, vyznačující se i zřetelem na zvukovou barevnost, se objevil výrazněji ve skladbách Komorní hudba pro smyčce a bicí, Concertino grosso, Koncert pro dva hráče na bicí nástroje a orchestr. Čotkův život i jeho díla nesou příznačné rysy „středního proudu" české hudby své doby.
Dílo

Dílo hudební

Skladby komorní (výběr)

Klavírní chvilky (1955);

Suita pro housle a klavír (1958);

Sonatina pro klavír (1960);

Sonáta pro housle a klavír (1962);

Podobizna ptáka. Melodram pro dva hlasy a komorní soubor (1963);

Pět malých vět pro klarinet a klavír (1969);

Dechová hudba pro pikolu, trubku, basovou trubku, basový trombón a klavír (1970);

Agógé pro violu a klavír (1974);

Bicinium pro dva libovolné nástroje (1979);

Causerie pro basklarinet a klavír (1980);

Bluety pro pět dechových nástrojů (1982);

Miniatury (Metamorfózy) pro hoboj (1987);

Intermedio pro varhany (1993);

Canzone da sonar pro sopránový saxofon a klavír (1993).

 

Skladby orchestrální

Komorní hudba pro smyčce a bicí nástroje (1963);

Concertino grosso pro hoboj, klarinet, lesní roh a smyčce (1964);

Symfonické etudy pro velký orchestr (1965);

Koncert pro dva hráče na bicí nástroje a orchestr (1967, oceněno, vydáno, nahráno);

Responsoria pro varhany a orchestr (1970);

Smyčcová scherza pro komorní orchestr (1973);

Glosa pro velký orchestr (1974, nahráno);

Lidové tance pro dechový orchestr (1982);

Olomoucké barokní ozvěny pro komorní orchestr (1993, nahráno);

Moravské taneční nálady pro velký dechový orchestr (1997).

                      

Vokální tvorba (výběr)

Ohlasy národních písní pro ženský sbor a cappella (1948);

Pohlednice ze socialistického města. Mužský sbor (1951);

Ostravské nebe. Mužský sbor (1951);

Májová (1952);

Písničky k žatvě. Ženské sbory na lidovou poezii s doprovodem klavíru (1954);

Dvě písně na slova Josefa Hory pro střední hlas a klavír (1958);

Písničky na zimu pro soprán, flétnu a harfu (1961);

Copánek. Ženský sbor (1963);

Doma. Cyklus písní pro soprán a klavír na slova Milana Bureše a Petra Křičky (1968);

Dvě starojaponské písně pro soprán a klavír (1969);

Solfeggii per voci bianchi pro dětský sbor (1975–78);

Paměť. Cyklus sborů pro mužský, ženský a smíšený sbor (1980);

Kantáta z veselých not pro dětský sbor a orchestr na slova J. Havla (1980);

Prstem po Praze (1985);

Čtyři z Uničovska pro dětský sbor a klavír (1996);

Tři písně z Horácka (Vysočiny) (1996).

Literatura

I. Lexika

Gardavský, Čeněk a kol.: Skladatelé dneška (Praha 1961).

ČSHS.

ČSS (heslo Jan Vičar).

 

II. Diplomní práce o Čotkovi

Ocisková, Eva: Skladatelský profil Pavla Čotka (diplomní práce na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci 1981).

Juráková, Ivana: Pedagogická a organizační činnost učitele a hudebního skladatele Pavla Čotka, nositele Vyznamenání za vynikající práci (diplomní práce na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci 1986).

Linková, Ilona: Písňová tvorba pro vyšší ženský hlas skladatele Pavla Čotka (tamtéž 1988).

Závodská, Lenka: Dětská písňová tvorba olomouckého skladatele Pavla Čotka (tamtéž 1991).

Matoušková, Pavla: Pavel Čotek - hudební skladatel a pedagog (klavírní tvorba) (tamtéž 2001).

 

III. Ostatní

Navrátil, Miloš: Současná tvář skladatele Pavla Čotka (Hudební rozhledy 26, 1973, č. 9, s. 421–428).

Ocisková, Eva: Pavel Čotek, Komponist und Pädagoge (Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas Philosophica, Philosophica-Aesthetica 12, 1993, Olomouc, VUP 1993, s. 115–126).

Vičarová, Eva, ed.: Hudba v Olomouci. Historie a současnost I. In honorem Pavel Čotek (Olomouc 2003, UP v Olomouci; s krátkým životopisem a soupisem díla).

Vičar, Jan: Za Pavlem Čotkem (Hudební rozhledy 58, č. 9, 2005, s. 20).

 

Ivan Poledňák

Datum poslední změny: 29.4.2009