Kalaš, Julius
(Luis Kassal)
Charakteristika: Skladatel, pedagog a pianista
Datum narození/zahájení aktivity:18.8.1902
Datum úmrtí/ukončení aktivity:12.5.1967
Text
• Dílo • Literatura •
Kalaš, Julius (pseud. Luis Kassal), skladatel, pedagog a pianista, narozen 18. 8. 1902, zemřel 12. 5. 1967, Praha.
Studoval klasické gymnázium v Praze (1913–21), po maturitě byl přijat do 3. ročníku pražské konzervatoře, kde byl ve skladbě žákem Jaroslava Křičky a Josefa Bohuslava Foerstra (absolvoval 1924), pokračoval na mistrovské škole u Josefa Suka (do 1928). Souběžně vystudoval práva (JUDr. 1930) a až do roku 1948 působil jako úředník Zemského finančního ředitelství v Praze. Od roku 1948 vyučoval na Filmové fakultě AMU (obor zvuk a hudba ve filmu), poté se stal děkanem (1949–50) a následně proděkanem této fakulty (1950–57). Po druhé světové válce působil jako funkcionář v různých organizacích (Ochranný svaz autorský, Dilia, Český hudební fond).
Intenzivní byla především jeho spolupráce s Pěveckým sdružením učitelů kocourkovských, kde působil jako umělecký vedoucí, skladatel a klavírista od roku 1925 do roku 1953. S tímto osmičlenným sdružením vytvořil nový typ satiry (např. parodie Otoman a lesní panna – 1933 nebo hudební pásmo Kocourkovský kongres duchů – 1955), využívající slovních hříček v kombinaci se známými melodiemi a Kalašovou písňovou tvorbou, na níž po druhé světové válce navázala divadla malých forem a satirické skupiny (např. Ivan Mládek).
Rozsáhlou část jeho díla tvoří operety a hudební komedie (např. Bílá paní 1941, Valašská nevěsta 1953, Mlynářka z Granady 1954, Dovolená s Andělem 1955, Učitel tance 1969). Jako skladatel v oblasti proslul především ve filmové hudbě (asi čtyřicet filmů), na níž spolupracoval většinou s Kocourkovskými učiteli (např. U nás v Kocourkově, ve spolupráci s Jaroslavem Ježkem – 1934; Škola základ života – 1938; Katakomby – 1940; Pytlákova schovanka – 1949; Císařův pekař a Pekařův císař – 1953). Ve své tvorbě artificiální navázal na podněty svého učitele Josefa Suka.
Dílo
Dílo hudební (výběr)
Skladby komorní
Smyčcový kvintet A dur, op. 1 (1924);
2 skladby pro klavír (1925);
Moře. 3 skladby pro klavír (1925);
Smyčcový kvartet f moll (1942);
Arabesky pro klavír (1946).
Skladby orchestrální
Slavnostní ouvertura, op. 2 (1924);
Symfonie „Domažlická“, op. 4 (1927–28);
Ouvertura pro orchestr, op. 7 (1931);
Serenáda pro smyčce Es dur, op. 50 (1944);
Vzkříšení. Symfonická báseň, op. 51 (1945);
Koncert pro violoncello a orchestr (1949);
Koncert pro violu a orchestr (1950);
Fantazie pro violoncello a orchestr (1952);
Slavík a růže. Symfonická báseň pro flétnu a orchestr podle Oscara Wilda (1956);
Bubny míru. Symfonický obraz (1960).
Skladby vokální
Balada o Krasnoarmějci Ivanovi. Mužský sbor, op. 3 (1924);
3 ženské sbory na slova Karla Tomana, op. 6 (1931);
Kejklíř. Kantáta na slova Otakara Fischera, op. 37 (1939);
Jen dál! Kantáta na slova Jana Nerudy, op. 70 (1951);
Polka jede. Kantáta na slova Jana Nerudy, op. 72 (1952);
125 satyrických balad a písní pro pěvecké sexteto.
Operety
Láska nezná hranice, op. 17 (1934);
Bílá paní, op. 42 (1941);
Komediant, op. 48 (1943);
Valašská nevěsta, op. 75 (1953);
Mlynářka z Granady, op. 78 (1954);
Dovolená z Andělem, op. 76 (1955);
Učitel tance (1969).
Opera
Nepokoření. Opera na libreto Miloše Václava Kratochvíla (1960).
Balet
Slavnost v Coqueville. Balet podle Emila Zoly, op. 80 (1955).
Filmová hudba
Obrácení Ferdyše Pištory (1931);
U nás v Kocourkově (1934);
Jízdní hlídka (1936);
Lidé na kře (1937);
Škola základ života (1938);
Katakomby (1940);
Muži bez křídel (1946);
Vzbouření na vsi (1949);
Pytlákova schovanka (1949);
Císařův pekař (1953);
Pekařův císař (1953). Literatura
I. Lexika
Gardavský, Čeněk: Skladatelé dneška (Praha 1961).
ČSHS.
MEH.
ČSS.
EJ.
Československý biografický slovník (Praha 1992).
HSPK.
II. Ostatní
Kocourkovští učitelé se zpovídají (Praha 1939).
Brousil, A. M.: Česká hudba v českém filmu (Praha 1940).
Brousil, A. M.: Hudba v našem filmu (Praha 1948).
Kalaš, Julius: Jak jsem psal svůj violoncellový koncert (Hudební rozhledy 3, 1950/51, č. 10–12, s. 72).
Na besedě s Juliem Kalašem (Hudební rozhledy 13, 1960, č.5, s. 189).
Smolka, Jaroslav: Česká hudba našeho století (Praha 1961, s. 99–100)
Nová česká operetní tvorba (Praha 1962).
Nová česká a slovenská operetní a musicalová tvorba (Praha 1970).
Nová česká operetní a muzikálová tvorba 1970–1980 (Praha 1980).
Kateřina Smékalová Datum poslední změny: 22.3.2006