Cvejičová, Máša
Charakteristika: Tanečnice, baletní mistryně a choreografka
Datum narození/zahájení aktivity:10.12.1901
Datum úmrtí/ukončení aktivity:26.3.1977
Text
• Literatura •
Cvejičová, Máša (roz. Marie Svobodová), tanečnice, baletní mistryně a choreografka, narozena 10. 12. 1901, Praha, zemřela 26. 3. 1977, Brno.
Tato žačka Augustina Bergra se již ve třinácti letech stala členkou Národního divadla v Brně (1914–20). Ve dvacátých letech působila jako sólistka a choreografka v divadlech v Lublani, Záhřebu a Bělehradě (1920–29). Svou profesi rozvíjela u tanečního mistra Bonfiglia v Miláně (1928–29) a u Olgy Preobraženské v Paříži (1932). V roce 1930 dostal její manžel, pěvec Nikola Cvejič, nabídku angažmá od ředitele brněnského Národního divadla, souhlasil však jen s podmínkou, že bude přijata i jeho žena jako choreografka a šéfka baletu. Oto Zítek podmínku splnil, manžele Cvejičovi angažoval, ačkoliv dosavadním šéfem baletu byl Ivo Váňa Psota. Cvejičová se uvedla nepříliš zdařilým uvedením Labutího jezera (1930), podílela se s Psotou na nastudování Novákovy Signoriny Gioventù a Nikotiny (1931). Samostatně uvedla Stravinského Ptáka Ohniváka a Baranovičovo Perníkové srdce, inscenovala také např. Glazunovovu Raymondu (vše 1931). Započala období, kdy se vedle děl ruských autorů soustředila i na moderní tvorbu Igora Stravinského (Petruška, 1932, Apollon musagètes, Svatba, 1933) nebo Sergeje Prokofjeva (Marnotratný syn,1933). Zajímavým akcentem v její dramaturgii byl zájem o hudební díla jihoslovanského původu. Po odchodu I. V. Psoty do zahraničí ji nový ředitel Václav Jiříkovský pověřil vedením baletu. V dirigentovi Antonínu Balatkovi našla umělecky spřízněného spolupracovníka se stejným dramaturgickým zaměřením (v letech 1919–29 byl dirigentem královského divadla v Lublani). V roce 1933 uvedli Balatkův balet Z Jitřní země, o rok později taneční pohádku Zlatá fantazie, k níž Balatka upravil Čajkovského hudbu. K jugoslávskému skladateli K. Baranovičovi se Cvejičová vrátila ještě v roce 1935 uvedením jeho Nosáčka. M. Cvejičová inscenovala např.: Pavoučí hostinu (1933), Španělské capriccio (1933), Polovecké tance (1933), Špalíček (1933), Lašské tance (1935), jako první u nás přivedla na scénu Makový květ (1935). Po návratu Ivo Váni Psoty do funkce uměleckého šéfa se stala Cvejičová šéfkou a choreografkou brněnské zpěvohry (1936–44 a 1948–61). Působila též jako pedagožka (v letech 1930–44 v brněnské škole Ivo Váni Psoty).
Literatura
I. Lexika
Český taneční slovník (Praha 2001, s. 39).
Postavy brněnského jeviště III (Brno 1994, s. 569–573).
II. Ostatní
p: Tři výročí M. Cvejičové (Svobodné slovo, Brno, 11. 12. 1966, medailon).
(t): Máša Cvejičová se loučí s divadlem (Práce, Brno, 19. 2. 1967, medailon).
(MBK): Průkopnice ruského a sovětského baletu u nás (Rovnost, Brno, 8. 12. 1971, medailon).
(MBK): Jubileum Máši Cvejičové (Brněnský večerník, Brno, 10. 12. 1971, medailon).
KAM v Brně, Z divadelní historie (Brno, prosinec 2001, s. 6, medailon).
Kateřina Boková Text
Datum poslední změny: 18.3.2009