Charakteristika: společnost pro propagaci osobnosti a tvorby Otakara Ostrčila
Datum narození/zahájení aktivity:15.12.1935
Text
Společnost Otakara Ostrčila, společnost přátel skladatele, zahájení činnosti 15. 12. 1935, Praha, ukončení činnosti pravděpodobně v 80. letech 20. století.
Společnost Otakara Ostrčila (SOO) vznikla záhy po Ostrčilově úmrtí a sdružovala skladatelovy přátele a ctitele. Na ustavujícím zasedání 15. 12. 1935 bylo stanoveno několik hlavních cílů, kterým se SOO věnovala se střídavým úspěchem po celou dobu své činnosti – usilovala o hájení Ostrčilova programu v Národním divadle, zachovávala a šířila jeho skladatelské dílo, starala se o vydání hudebnin, věstníků a knižních publikací, dokumentovala uměleckou kariéru Ostrčilovu a udržovala památku jeho lidské a umělecké osobnosti. Tyto zásady byly schváleny 14. 11. 1935 v prvních stanovách spolku. Předsedou společnosti byl zvolen Zdeněk Nejedlý (1935–39), čestným předsedou se stal skladatel Josef Bohuslav Foerster. Po odchodu Nejedlého ho ve funkci zastoupili dva místopředsedové, Otakar Jeremiáš a Josef Bartoš. Jednatelkou společnosti byla Anna Jandová Patzaková (1935–39), po ní vedl agendu Josef Plavec, který se zasadil o vydání většiny hudebnin. Na činnosti SOO se podílela celá řada jejích členů, mj. Vladimír Helfert, Jiří Mařánek, Mirko Očadlík, František Pala, Ferdinand Pujman, Artuš Rektorys, Hanuš Thein a Alfons Waissar. Do majetku SOO přešla většina materiálu pramenného charakteru.
Mezi nejvýznamnější ediční počiny SOO patří vydání dvojjazyčného klavírního výtahu opery Honzovo království, provozních materiálů Suity c-moll či vydání Ostrčilových raných děl. SOO se zasadila o odhalení pamětních desek skladatele ve Vápenném Podole (1936), na Smíchově (1939) a o otevření památníku v Soběslavi (1941). Uspořádala rovněž výstavu v Muzeu Bedřicha Smetany v Praze (1939) či vzpomínkové slavnosti ve Vápenném Podole (1946). V letech 1944–51 vydávala neperiodický Věstník Společnosti Otakara Ostrčila, který redigoval Josef Bartoš.
K útlumu činnosti SOO došlo po roce 1951, aktivita byla znovu obnovena v roce 1957. Za zemřelého předsedu Josefa Bartoše byl dosazen do této funkce Mirko Očadlík, místopředsedkyní se stala zpěvačka Ada Nordenová, ve funkci jednatele zůstal Josef Plavec a nově byla do funkce jmenována zpěvačka a pedagožka Marie Budíková-Jeremiášová. Hlavním úkolem obnovené SOO bylo prosazování Ostrčilových děl do programu Národního divadla k výročí 80. narození skladatele a rovněž propagace celého jeho díla prostřednictvím rozhlasu, výstav a ediční činnosti. Čestné členství přijali Zdeněk Nejedlý a Otakar Jeremiáš. V roce 1971 je jako vedoucí SOO uváděna Anna Jandová Patzaková, v roce 1978 se SOO připojila k České hudební společnosti. Po smrti Ostrčilovy manželky Julie Ostrčilové (1892–1972) i jeho dcery Blanky aktivita SOO téměř ustala. Přesné datum zániku SOO není známo, pravděpodobně se tak stalo v 80. letech.
Literatura
I. Lexika
ČSHS.
Sigmund, Aleš Jan: Lexikon českých hudebních nakladatelů. Česká hudba a hudební nakladatelé (Sychrov 2004, s. 56).
II. Kapitoly v knihách, kvalifikační práce, bibliografie, články
Kulturní informace. Společnost Otakara Ostrčila (Rudé právo, 16. 10. 1935).
Slavnostní schůze Společnosti Otakara Ostrčila (Rudé právo, 17. 12. 1935).
Ustavení Společnosti Otakara Ostrčila (Rytmus 1, 1935–36, s. 41).
k [= ?]: Společnost Otakara Ostrčila obnovena (Hudební rozhledy 10, září 1957, č. 16, s. 687).
Červinková, Blanka: Otakar Ostrčil (25. 2. 1879 – 20. 8. 1935). Bibliografie (Praha, Městská knihovna 11971).
Kratochvílová, Markéta: Skladatelské dílo Otakara Ostrčila. Tematický katalog, kritika pramenů, recepce (Olomouc, Univerzita Palackého, Filozofická fakulta, Katedra muzikologie 2011, s. 8, 44–45; doktorská disertační práce).
Kratochvílová, Markéta: Otakar Ostrčil. A Catalogue of the Works (Nadace pro dějiny kultury ve střední Evropě a KLP – Koniasch Latin Press, Praha 2014 [2016]).
III. Knihy a věstníky vydané Společností Otakara Ostrčila
Památce Otakara Ostrčila (SOO a Melantrich, Praha 1935).
Rok po premiéře Honzova království (SOO, [Praha] 1936).
Výročí šedesátých narozenin Otakara Ostrčila. 1879–1939 (SOO, Praha 1939; ed. Anna Patzaková).
Věstník Společnosti Otakara Ostrčila (8 svazků, 1944–51).
Otakar Ostrčil – Otakar Jeremiáš ve svých dopisech, v práci a zápasech o pokrokovou linii českého umění (SOO, Praha 1959).
IV. Notové publikace Společnosti Otakara Ostrčila vydané samostatně či s dalšími nakladateli
Ostrčil, Otakar: Preludium. 15. 1. 1935 (SOO, Praha 1936).
Ostrčil, Otakar: Honzovo království. Hudební hra o 7 obrazech (SOO, Praha 1936; klavírní výtah Karel Šolc).
Ostrčil, Otakar: Suita c-moll pro velký orchestr, op. 14. Partitura s klavírní úpravou na dvě ruce (SOO, Praha 1939; klavírní výtah upravil Karel Šolc).
Ostrčil, Otakar: Uhodilo (SOO, Praha 1941).
Ostrčil, Otakar: Dvě písně pro baryton (SOO a Melantrich, Praha 1942; Písně z mládí Otakara Ostrčila, sešit I; ed. Josef Plavec).
Ostrčil, Otakar: Dvě písně pro tenor (SOO a Melantrich, Praha 1942; Písně z mládí Otakara Ostrčila, sešit II; ed. Josef Plavec).
Ostrčil, Otakar: Smyčcový kvartet (1899) (SOO, Praha 1943; ed. Richard Zika).
Ostrčil, Otakar: Dvě písně pro vyšší hlas (SOO a Melantrich, Praha 1946; Písně z mládí Otakara Ostrčila, sešit III; ed. Josef Plavec).
Ostrčil, Otakar: Dvě písně pro střední hlas (1899) (SOO a Melantrich, Praha 1946; Písně z mládí Otakara Ostrčila, sešit IV; ed. Josef Plavec).
Ostrčil, Otakar: Dvě písně pro soprán (SOO a Melantrich, Praha 1947; Písně z mládí Otakara Ostrčila, sešit V; ed. Josef Plavec).
Ostrčil, Otakar: Dvě písně pro hlubší hlas (SOO a Melantrich, Praha 1947; Písně z mládí Otakara Ostrčila, sešit VI; ed. Josef Plavec).
Archivalie
Archiv Společnosti Otakara Ostrčila je uložen v Národním muzeu – Českém muzeu hudby (nezpracováno).
Jan Pirner
Datum poslední změny: 21.4.2019