Český hudební slovník osob a institucí

Památník Antonína Dvořáka v Nelahozevsi

Památník Antonína Dvořáka, muzeum, zahájení činnosti 1951, Nelahozeves.

Dům v Nelahozevsi č. p. 12, tzv. Engelhardtova hospodu, si najal František Dvořák z Dřínova (1814–94) s manželkou Annou, roz. Zdeňkovou z Uhů (1820–82) na jaře roku 1941 a již 8. září se zde novomanželům jako první z devíti dětí narodil syn Antonín Dvořák (1841–1904). Kromě hospody provozoval František Dvořák, vyučený řezník, v Nelahozevsi také masný krám v domě č. p. 24, kde měl masnu již od roku 1818 jeho otec. V červenci roku 1842 hospoda vinou podnapilých čeledínů vyhořela a rodina se musela na čas přestěhovat do domu čp. 2; po dokončení oprav hospody se po několikaměsíční přestávce nastěhovala zpět. 

V době Dvořákova narození žilo v Nelahozevsi 438 obyvatel. Lobkowiczové, majitelé zdejšího panství se sídlem v Roudnici na Labem, zde provozovali pivovar, vinopalnu, mlýn, kovárnu, přívoz přes Vltavu a panský dvůr. Zámek v Nelahozevsi tedy nebyl rodovým hlavním sídlem, ale zasedala na něm hospodářská správa rodinného majetku a s ní zde působil i knížecí justiciár (vrchnostenský úředník s civilní soudní mocí).

Dvořák chodil od roku 1847 do nelahozeveské školy, kde se učil u kantora Josefa Spitze, o němž se tradovalo, že uměl hrát na všechny hudební nástroje. Školní docházku ukončil v roce 1853 s velmi dobrým prospěchem, za který byl od knížete Lobkowicze odměněn modlitební knížkou Nábožný křesťan. Od malička projevoval hudební nadání, zpíval a hrával v kostele sv. Ondřeje (kde byl také po narození pokřtěn; kostel stojí přímo naproti jeho rodnému domu) na housličky, což jeho otec velmi podporoval. Sám František Dvořák hrával na citeru a se svými bratry na housle a trubku. Stavba železniční dráhy z Prahy do Lovosic (na trase Praha–Kralupy nad Vltavou–Podmokly) a první slavnostní průjezd vlakem po této dráze v dubnu 1851 za účasti arcivévody Albrechta patrně podnítily Dvořákův celoživotní zájem o lokomotivy a železnici.

V Nelahozevsi prožil Dvořák prvních dvanáct let svého života, po skončení školní docházky v roce 1953 se i s rodinou přestěhoval do Zlonic. Dvořák se přesto rád do Nelahozevsi vracel. I místní obyvatelé pamatovali na svého slavného rodáka, když mu v roce 1901, v roce jeho 60. narozenin, uspořádali velkolepé oslavy, kterých se ale Dvořák nakonec nezúčastnil.

V roce 1913 byla na Dvořákově rodném domě odhalena pamětní deska od Františka Hnátka a v roce 1941 se konaly v Nelahozevsi v rámci Dvořákova výročí velké oslavy, které navštívilo kolem 2 000 návštěvníků.   

Jako Památník (Památník Antonína Dvořáka v Nelahozevsi; PADN) byl Dvořákův rodný dům otevřen v 9. září 1951 při příležitosti 110. výročí skladatelova narození zásluhou Společnosti Antonína Dvořáka. Dům sestává ze dvou částí – jednopatrové budovy bývalého hostince a pokojů pro hosty v prvním patře v levé části a bývalého masného krámu v pravé části. Expozice je umístěna v budově bývalého hostince, kde se nachází rodná světnička skladatele (kromě ní jsou v přízemí prostory bývalé hospody, tanečního sálu a kuchyně). Z originálních předmětů po Dvořákovi je zde vystaveno pouze několik předmětů (houpací křeslo z Dvořákova pražského bytu, jedna ze dvou Dvořákových viol, modlitební knížka Nábožný křesťan, psací brk, dva pamětní věnce a několik kusů nádobí).

V roce 1956 přešel Památník v rámci zestátnění Muzea Antonína Dvořáka do jeho správy (a celek tak pod Památník národního písemnictví). V roce 1971 byla otevřena nová expozice (autor Karel Mikysa), která byla v roce 1991 při příležitosti významnému jubilea Dvořákova narození částečně aktualizována. Roku 1997 byl pravý domek, bývalý krám, navrácen do podoby odpovídající času skladatelova života a sloužil částečně jako depozitář, stejně jako některé místnosti v prvním patře levé budovy, bývalé hostinské pokoje). V současnosti je dům opět majetkem rodiny Lobkowiczovy. Expozice a provoz muzea je ve správě Muzea Antonína Dvořáka – Českého muzea hudby.

S otevřením expozice v roce 1951 byly také zahájeny pravidelné oslavy „Dvořákova Nelahozeves“ konané v den skladatelových narozenin. Velkého významu nabyly zejména v roce 1991 během 150. výročí narození skladatele za účasti prezidenta Václava Havla a kardinála Miloslava Vlka.