Český hudební slovník osob a institucí

Dílo literární

Práce tiskem nevydané       

Česká hudba baroka a klasicismu (Skripta přednášek na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, b. r.);

Evropská hudba baroka a klasicismu (Skripta přednášek na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, b. r.).

Samostatně vydané publikace

Josef Haydn a naše hudba 18. století. Úvod do problematiky vzájemných vztahů (Praha, Státní hudební vydavatelství ¹1961; edice Hudební rozpravy, sv. 9);

Leopold Koželuh. Život a dílo (Praha, Státní hudební vydavatelství ¹1964; obsahuje tematický katalog skladeb);

Mladý Josef Haydn. Jeho vývoj ke klasickému slohu (Praha, Panton ¹1988).

Studie a stati (výběr)

Milan Poštolka: Leopold Koželuh. /monografická skizza/ (in: Miscellanea Musicologica, sv. 2, Praha 1957, s. 89–90);

Leopold Koželuh, ein zeitgenosse Mozart (in: Internationale Konferenz über das Leben und Werk W. A. Mozarts, Praha 27. – 31. Mai 1956, Bericht, Praha 1956, s. 135–145);

Joseph Haydn und Leopold Koželuh. Ein Beitrag zur Erforschung der Beziehungen zwischen der tschechischen Musikkultur des 18. Jahrhunderts und dem schaffen Joseph Haydns (in: Bericht über die internationale Konferenz zum Andenken Joseph Haydns. Budapest 17.–22. September 1959, ed. Bence Szabolcsi, Dénes Bartha, Budapest, Akadémiai Kaidó 1961, s. 109–115);

Tvůrčí přínos Leopolda Koželuha (Časopis Národního muzea 130, oddíl věd společenských, 1961, č. 2, s. 170–179);

Názvuky beethovenského výrazu v klavírních sonátách Leopolda Koželuha (Zprávy Bertramky, 1961, č. 26, s. 12 ad.);

Hudební památky Morawtzovy sbírky (Časopis Národního muzea 131, oddíl věd společenských, 1962, č. 2, s. 89–113);

Liszts Beziehungen zu Böhmen im Spiegel der Korrespondenz (in: Franz Liszt in Böhmen, ed. Alexander Buchner, Praha, Artia 1962, s. 187–206, do němčiny přeložili Charlotte Kirschner a Ferdinand Kirschner – Poštolka údajně chybou tiskárny neuveden; totéž anglicky; totéž německy pod titulem Liszt und Böhmen im Spiegel der uveröffentlichten Korrespondenz in: Studia musicologica Academiae Scientiarum Hungaricae 5, sv. 1–4, Budapešť 1961 [publikováno 1963], s. [255]–266);

Raně romantické prvky v skotsko-irských klavírních triích Leopolda Koželuha (Zprávy Bertramky, 1963, č. 35, s. 1 ad.);

Musical experience as Interpersonal Process: a Contribution to the Semantics of Music (Psychiatry 27, 1964, s. 259–265; společně s Ferdinandem Knoblochem a Janem Srncem).

Die böhmische Musikeremigration (in: Internationaler Sommerkurs für Musikbibliothekare 1964. Zusammenfassender Bericht, Berlín 1965);

Bohemika 18. století v Maďarsku (Hudební věda 2, 1965, č. 4, s. 683–697; Hudební věda 3, 1966, č. 1, s. 151–157);

Thematisches Verzeichnis der Sinfonien Pavel Vranickýs (in: Miscellanea Musicologica, sv. 20, Praha 1967, s. 101–128);

Die „Odae Sacrae“ des Campanus (1618) und des Tranoscius (1629): ein Vergleich (in: Miscellanea Musicologica, sv. 21–23, Praha 1970, s. 107–152);

Libreta strahovské hudební sbírky (in: Miscellanea Musicologica, sv. 25–26, Praha 1973, s. 79–149);

Musikbriefe in der Musikabteilung des Nationalmuseums in Prag (in: Beiträge zur Musikdokumentation. Franz Grasberger zum 60. Geburtstag, ed. Günter Brosche, Tutzing, Hans Schneider 1975, s. 363–390; s katalogem);

Two Unknown Pupils of Haydn; Two Unknown Haydn Sources (in: Haydn Studies, Proceedings of the International Conference, Washington, D. C., 1975, ed. Jens Peter Larsen, Howard Serwer, James Webster, New York – London, W. W. Norton & Company ¹1981, s. 177–181);

Remarks: Bohemia (in: Haydn Studies, Proceedings of the International Conference, Washington, D. C., 1975, ed. Jens Peter Larsen, Howard Serwer, James Webster, New York – London, W. W. Norton & Company ¹1981, s. 339);

Hudební památky ze sbírky Zdeňka Nejedlého (Časopis Národního muzea 150, řada historická, 1981, č. 1–2, s. 37–55);

Vyhraňování větných typů v symfoniích prvních pěti let Haydnova působení u Esterházyů (in: Josef Haydn a hudba jeho doby, Bratislava, Mestský dom kultúry a osvety 1982, s. 46–53);

Dopisy Josefiny Duškové (Hudební věda 19, 1982, č. 1, s. [77]–81);

Dopisy Graciana Černušáka v Národním muzeu v Praze (in: Gracian Černušák a otázky české hudební historiografie, kritiky, lexikografie, pedagogiky a výchovy hudebního publika. Hudebněvědná konference, Brno 7.–8. prosince 1982. K 100. výročí narození hudebního historika a kritika Graciana Černušáka, ed. Rudolf Pečman, Brno, Svaz českých skladatelů a koncertních umělců 11983, s. 34–40; totéž zkráceně in Hudební rozhledy 36, 1983, č. 5, s. 226–229);

Haydnova umělecká emancipace (1766–1774) (Hudební věda 20, 1983, č. 3, s. [195]–226);

Skladatel a kapelník hraběte Morzina. K 250. výročí narození Josepha Haydna (in: Miscellanea Musicologica, sv. 30, Praha 1983, s. 39–80);

War Johann Friedrich Fasch Haydns Forträger als Kapellmeister des Grafen Morzin? (in: Johann Friedrich Fasch [I.], Zerbst 1983, s. 26–29);

Čeští hudebníci a jejich vliv na vývoj evropského hudebního klasicismu (Zpravodaj Společnosti pro starou hudbu 5, 1984, s. 15–18);

Gluck. Marginálie k dvoustému výročí úmrtí (Hudební rozhledy 40, 1987, č. 11, s. 518–520);

Haydn, Fasch and Count Morzin (The Musical Times 129, únor 1988, č. 1740, s. 78; přeložil John Tyrrell).

Hesla ve slovnících a encyklopediích

Příruční slovník naučný, sv. I.–IV. (Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1962–67; textace circa 1500 hesel oboru hudba);

MGG1 (hesla Josef Gustav Mraczek, František Xaver Partsch, František Martin Pecháček, František Pícha, Vladimír Polívka, Giovanni Punto, Johann Baptist Vaňhal ad., celkem 22 hesel);

The New Grove Dictionary of Opera. Vol. 1–4 (London, Macmillan 1994; bohemikální hesla);

Répertoire International des Sources Musicales (Leopold Koželuh, Jan Vaňhal, Antonín Vranický, Pavel Vranický);

New Grove1 (hesla Anton Laube, František Mužík ad., celkem 49 hesel);

New Grove2 (hesla Josef Bárta, Antonín František Bečvařovský (společně s Undine Wagner), Johann Joseph Ignaz Brentner, Bohumír Jan Dlabač (společně s Markem Germerem), František Xaver Dušek (s doplňky redakce), Josefa Dušek (s doplňky redakce), Johann Christoph Gayer, Joseph Georg Gayer, Josef Gelinek, Johann Anton Görbig, Jacob Gunther (společně s Jiřím Sehnalem), Franz Habermann, Heinrich Christoph Hataš, František Ondřej Holý, Franz Friedrich Hůrka, Karel Blažej Kopřiva, Johann Antonín Koželuh, Leopold Koželuh, Jan Křtitel Kuchař, Anton Laube, Josef Lipavský, Ferdinand Joseph Johann Lobkowitz, Ferdinand Joseph Johann Lobkowitz (společně s William Meredith), Jan Antonín Mareš, František Adam Míča, František Antonín Míča, František Mužík (s doplňky redakce), Franz Joseph Oehlschlägel, Franz Xaver Partsch, Václav Pichl, Jan Praupner, Václav Praupner, Jakub Jan Ryba (společně s Markem Germerem), Josef Seger, Josef Antonín Sehling, Karoline Seidler-Wranitzky (společně s Rogerem Hickmanem a doplňky redakce), Jan Matěj Smrček (společně s Michaelou Freemanovou), Bernard Šťastný, František Václav Tomeš (společně s Michaelou Freemanovou), František Ignác Antonín Tůma, Česlav Vaňura, Kajetán Vogel, Mauritius Vogt, Antonín Volánek, Anton Wranitzky (společně s Rogerem Hickmanem), Jan Zach, Anton Zimmermann (společně s Darinou Múdrou)).

Editor not, autor přemluvy, vydavatelské zprávy či doslovu (výběr)

Leopold Koželuh: Pět sonát. Klavír (Praha, Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění 11959; editor společně s Danou Šetkovou; Praha, Supraphon 1984; edice Musica Viva Historica, sv. 51);

Josef Antonín Štěpán – Jiří Antonín Benda – František Antonín Rössler-Rosetti – Václav Pichl – Leopold Koželuh – František Xaver Partsch – Vincenc Mašek – Antonín Rejcha – Antonín František Bečvařovský: Písně. Výběr z vokální tvorby. Zpěv a klavír (Praha, Státní hudební vydavatelství ¹1962; editor společně s Oldřichem Pulkertem);

Sonatine boemiche (Praha, Supraphon, 1965; edice MAB, sv. 17).

Leopold Koželuh: Tre sinfonie. Partitura (Praha – Bratislava, Supraphon ¹1969; editor, autor předmluvy a vydavatelské zprávy; edice MAB, řada I., sv. 72);

Jan Nepomuk August Vitásek: Sinfonia in C. Partitura (Praha, Český hudební fond 1974; autor předmluvy; edice Maestri Antichi Boemi).

Průvodní texty k nahrávkám (výběr)

Jan Dismas Zelenka (LP, Supraphon, SUA 19561, 1964; průvodní text);

Parthias and Notturnos (F. X. Dušek, J. Mysliveček, J. Fiala, L. Koželuh, F. A. Rössler-Rosetti) (LP, Supraphon, SUA 19665, 1966; průvodní text);

Joseph Haydn: Smyčcové kvartety op. 20/5 a op. 54/2 (LP, SUB 10088, 1960; průvodní text);

Nizozemští mistři. Taneční hudba 14. až 17. století (LP, Supraphon, DV 5828/SV 8045, 1963; průvodní text);

Ludwig van Beethoven: Symfonie F dur č. 6, op. 68 (LP, Supraphon, SUA 10796, 1966; průvodní text);

Ludwig van Beethoven: Symfonie A dur č. 7, op. 92 (LP, Supraphon, SUA 10797, 1967; průvodní text);

Ludwig van Beethoven: Symfonie c moll č. 5, op. 67 (LP, Supraphon, 010-0225, 1968; průvodní text).

Články, recenze, diskuse, nekrology, katalogy výstav, rozhovory, drobnosti

Bilance oslav dvoustého výročí narození W. A. Mozarta v Československu (Hudební rozhledy 10, 1957, č. 1, s. 36 ad.);

K maďarské větvi naší hudební emigrace v 18. a 19. století (Hudební rozhledy 12, 1959, č. 4, s. 150–151; oprava v č. 7, s. 301);

K stopadesátému výročí úmrtí Josepha Haydna (Zprávy Bertramky, 1959, č. 19, s. 5 ad.);

Haydn jako operní kapelník (Hudební rozhledy 14, 1961, s. 600);

Poslední Lisztův žák (informace o pozůstalosti Augusta Stradala) (Hudební rozhledy 14, 1961, s. 973);

Nové vydání Riemannova slovníku (Hudební rozhledy 15, 1962, č. 7, s. 288);

Musikkinstrumenter fra Tsjekkoslovakia gjenom tidene (Oslo, Kunstindustrimuseet 1963; společně s Oldřichem Pulkertem a Jaroslavem Vanickým; přeložil Oldřich Liška);

Na počest vynikajícího vědce Otto Ericha Deutsche. Festschrift Otto Erich Deutsch zum 80. Geburtstag (Hudební rozhledy 17, 1964, č. 8, s. 347);

Významný sborník. Hans Albrecht in memoriam (Hudební rozhledy 17, 1964, č. 10, s. 436);

Hudební sémantika z interpersonálního hlediska (Hudební věda 2, 1965, č. 2, s. 271–277; společně s Ferdinandem Knoblochem a Janem Srncem);

PhDr. Jaroslav Vanický. † 15. června 1966 (Hudební věda 3, 1966, č. 4, s. 572–575);

A. Craig Bell, Chronological Catalogue of Handel’s Works (Hudební věda 8, 1971, č. 4, s. 471 ad.);

Českoslovesnká vlastivěda. Díl IX, Umění – Svazek 3, Hudba (Hudební věda 9, 1972, č. 3, s. [258]–261);

Nalézání a ověřování hodnot minulosti (Hudební rozhledy 27, 1974, č. 8, s. 375);

K 25. výročí úmrtí Emila Axmana (3. 6. 1887 – 25. 1. 1949) (Časopis Národního muzea 143, historické muzeum, 1974, č. 1–2, s. 76–77);

Klaus Zelm: Die Opern Reinhard Keisers (Hudební věda 14, 1977, č. 2, s. 187–188);

Zdeněk Culka pětašedesátiletý (Hudební věda 17, 1980, č. 2, s. 190–191);

Jindřich Keller (Hudební nástroje 18, 1981, č. 6, s. 236–237);

Zemřel Jindřich Keller (Hudební věda 19, 1982, č. 2, s. 191–192);

Jindřich Keller (* 4. 6. 1939 Strakonice – † 22. 10. 1981 Praha) (Časopis Národního muzea 150, řada historická, 1981, č. 3–4, s. 229);

Bendův komorní orchestr. Pozdravný text pro publikaci k 25. výročí trvání tělesa (in: Bendův komorní orchestr 1956–1981, red. Zdeněk Vodák, Ústí nad Labem 1982, s. 24);

Jan Kouba: ABC hudebních slohů. Od raného středověku k J. S. Bachovi (Hudební věda 20, 1983, č. 4, s. 374–377);

Za Ludmilou Jiráčkovou (Časopis národního muzea 153, řada historická, 1984, č. 2, s. 111);

Známe české baroko a klasicismus? (Hudební rozhledy 39, 1986, č. 6, s. 274; totéž pod názvem Poznáváme českou hudbu baroka a klasicismu v dostatečné šíři? in: Zpravodaj společnosti pro starou hudbu, 1986, č. 3, s. 13–14; varianta textu společně se Zdeňkou Pilkovou);

Richard Rybarič: Stredovek, renesancia, barok (Dejiny hudobnej kultúry na Slovensku I.) (Hudební věda 23, 1986, č. 2, s. 181–183);

Jiří Štefan: Ecclesia metropolitana Pragensis. Catalogus collectionis operum artis musicae (Hudební věda 23, 1986, č. 3, s. 274–277);

Od Břevnova do Kroměříže. Rozhovor s Miroslavem Venhodou (Opus musicum 19, 1987, č. 1, s. 14–18);

Miloš Štědroň: Claudio Monteverdi, génius opery (Hudební rozhledy 41, 1988, č. 4, s. 181–182);

Manfred F. Bukofzer: Od Monteverdiho po Bacha (Hudební rozhledy 41, 1988, č. 6, s. 287);

Ernest Zavarský: Johann Sebastian Bach (Hudební věda 25, 1988, č. 2, s. 180–182);

Jaroslav Šeda: Pražští madrigalisté (Hudební věda 25, 1988, č. 4, s. 368–369);

Hudba v olomoucké katedrále 17. a 18. století (Hudební věda 29, 1992, č. 1, s. 71–73).