Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Vycpálek, Vratislav

Tisk

(Aťka; Koukal, J.; Sázavský, V.; Vratislav; Dr. Vp.)

Charakteristika: Skladatel, hudební vědec a národopisný pracovník

Datum narození/zahájení aktivity:30.7.1892
Datum úmrtí/ukončení aktivity:9.10.1962
Text
DíloLiteratura

Vycpálek, Vratislav (pseud. Aťka, J. Koukal, V. Sázavský, Vratislav), skladatel, hudební vědec a národopisný pracovník, narozen 30. 7. 1892, Rychnov nad Kněžnou, zemřel 9. 10. 1962, Praha.

 

Syn Josefa Vycpálka, bratranec Ladislava Vycpálka. Po maturitě na táborském gymnáziu (1904–13) studoval zeměpis, dějepis a hudební vědu (u Zdeňka Nejedlého) na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a pedagogické oddělení pražské konzervatoře (1920–22). Titul PhDr. získal v roce 1929 na základě disertační práce Jan Malát, český hudební pedagog a skladatel. V letech 1920–35 vyučoval na obchodní akademii v Praze.

Byl členem pražského sboru Hlahol a Filharmonického sboru. Přispíval do deníku 28. říjen a do týdeníku Signál, večerníku Práva lidu a do Ranních novin.

Byl aktivním členem hudebního odboru Masarykova lidového ústavu, spolupracoval se Svazem dělnických pěveckých jednot, člen výboru POČ. Byl sběratel lidových písní a propagátor hudebního folkloru. V průběhu druhé světové války byl pensionován.

Po roce 1945 vyučoval přechodně na pražské konzervatoři a na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, pracoval v ÚEF. Byl stálým poradcem Vycpálkova souboru a dalších souborů lidové tvořivosti. V roce 1953 získal Smetanovu cenu hl. města Prahy.

Skladatelsky se Vycpálek věnoval převážně hudbě vokální a úpravám lidových písní a tanců, ale psal také skladby klavírní (též instruktivní) a komorní, melodramy a scénické hudby (hlavně k dětským hrám). Po osvobození napsal mnoho masových a budovatelských písní, mládežnických i malých kantát pro různé soubory.


Dílo

I. Dílo hudební (výběr)

 

Hledám tě, píseň s klavírem (Alois Jirásek, 1916; Česká hudba 1929/30);

Sbory a mezihra do Goethova Fausta (1913);

Dvě koledy, 3 hlasy a varhany (1914);

Capartům, cyklus dětských písní (1940);

Tři motivy J. Nerudy, bas a klavír (Zimní, Jarní, Uličnický, 1943);

Srdce a mračna, 3 písně na S. K. Neumanna (1945);

Ukolébavka nezrozenému, komorní kantáta pro ženský sbor, violu a klavír (Vlad. Hammer, 1946);

Zrod svobody, melodram s klavírem (Zd. Vaňorná, 1946);

Zem, z níž jsme vyšli, mužský sbor se sóly (Jos. Hora, 1946);

V libeňské továrně, pro taneční kolektiv (1950);

Mír světel, dětský sbor (1950);

Zdravice Rudé armádě, unisono s klavírem (M. Pujmanová, 1951);

Medvědářův bubínek, scénická hudba (hra L. Mašínové, 1951);

3 písně z Ohlasu písní ruských (F. L. Čelakovský, 1952);

Duma o vodě, ženský sbor se sólem a klavír (R. Sojka, 1953);

Dva žertovné mužské sbory (J. Neruda, 1954);

Ouvertura a scénická hudba ke hře Naši furianti (Lad. Stroupežnický, 1955);

Fidlovačka-polka (zpívané trio, na vlastní text 1955).

 

II. Dílo literární (výběr)

Studie, stati, texty o lidové písní a tanci (folkloristické práce)

Bibliografie českých lidových písní (Česká hudba 1929/30, s. 9–14);

Soupis tištěných sbírek a úprav našich lidových písní (Hudba a národ, 1940, s. 31–55);

Lid. píseň a národní ráz v hudbě (Hudební výchova 1940, s. 58–60);

Z čes. tanců (rozbory mateníků, Český lid I, 1946 a II, 1947);

Obroda lid. tanců (Lidová kultura I, 1945);

O novou lid. píseň (Právo lidu 1946, č. 70);

Tance z Čech (České lidové tance, 1950);

Z dějin furianta (Československá ethnografie 1956, s. 25–37);

Náš devadesátník (Ludvík Kuba, Český lid 1953, s. 53);

Autor Slovanstva ve svých zpěvech (Hudební rozhledy, 1953, s. 189);

Dvořákova „Špacírka“ (Hudební rozhledy 1957, s. 474).

 

 

Práce hudebně literární

Krásnohorská a Smetana (Eva 1940, s. 9);

Malát a Sládek (Týden, Nový Bydžov, 1943, s. 8 –10);

Neznámá báseň Svatopluka Čecha (k Janáčkově Naši písni, Hudební rozhledy1954, s. 213).

 

Rukopisné studie o vztahu k hudbě českých básníků

P. Bezruč, Svat. Čech, F. L. Čelakovský, Jos. Hora, J. Neruda (cena soutěže SČS a ČHF o cenu O. Hostinského 1956) a S. K. Neumann.

 

Práce historiografické

Prvé období Dvořákova tvoření (Věstník pěvecký a hudební 1916, 34–37);

Její pastorkyňa (Česká hudba 1916, 10–12);

Fr. Pivoda (Česká hudba 1928, 7–8);

O. Ostrčil (Česká hudba 1929, 77–78);

Wagner a Brahms (Česká hudba 1933, 174–76);

Jan Malát a Ant. Dvořák (Věstník pěvecký a hudební 1941, 208–210).

Literatura

ČSHS.

 

Simona Sedláčková

Datum poslední změny: 2.11.2012