Charakteristika: Flétnista, pedagog a skladatel
Datum narození/zahájení aktivity:4.6.1940
Text
• Diskografie • Literatura •
Válek, Jiří 1), flétnista, pedagog a skladatel, narozen 4. 6. 1940, Olomouc.
Studoval hru na flétnu na Vyšší hudební škole v Kroměříži (nyní Konzervatoř Pavla Josefa Vejvanovského) u Roberta Slámy (1954–59) a na Akademii múzických umění v Praze u Josefa Boka a Františka Čecha (1960–64). Po absolutoriu působil jako první flétnista Symfonického orchestru Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého v Praze (1960–64), 1964–75 byl členem Českého noneta, od 1975 dosud je sóloflétnistou orchestru České filharmonie.
V letech 1972–75 učil obor hry na flétnu na pražské konzervatoři, od 1978 byl externím učitelem, od 1970 docentem a od 1997 je profesorem Hudební fakulty Akademie múzických umění v Praze. Osmkrát vyučoval v kursech tzv. Sommerakademie Prag – Wien – Budapest v Rakousku. V letech 1999 a 2000 vedl letní kursy v Lichtenštejnském paláci v Praze, 2001 kursy v Japonsku. Vychoval řadu významných flétnistů – Romana Novotného, Jaroslava Pelikána, Janu Brejchovou, Hanu Knauerovou a další.
Od roku 1960 dosud vyvíjí Jiří Válek sólistickou činnost: koncertoval v rámci tzv. Týdnů nové tvorby československých skladatelů, Tribuny mladých umělců, vystupoval jako sólista na Mezinárodním hudebním festivalu Pražské jaro, v televizním Respiriu, v rámci abonentních koncertních cyklů Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK, České filharmonie, krajských symfonických těles, Pražského komorního orchestru atp. S Českou filharmonií, s Českým nonetem i dalšími tělesy absolvoval početnou řadu vystoupení v zahraničí (téměř všechny evropské země, Japonsko, USA, Kanada, Jižní Amerika, Hongkong, atd.).
Válek pořídil desítky zvukových snímků pro Český (Československý) rozhlas a pro gramofonové firmy v ČR i v zahraničí (mimo jiné Supraphon, Panton, Lotos, Gramofonové závody, Melantrich, Chandos, Naxos, Vanguard Classics, Pony Canyon, Octavia Records). V roce 1978 mu byla udělena Zlatá deska Supraphonu za kompletní nahrávku sonát Georga Friedricha Händela. Mnohokrát vystoupil jako sólista a komorní hráč také v České televizi i v zahraničních televizních studiích. Pravidelně je zván k účasti v soutěžních porotách, jichž je členem nebo předsedou (soutěž Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro 1982, 1986, 1994, 1997, 2001, festivaly v Budapešti, v Ženevě , v Krakově, v Linci atd.).
Velmi významnou součástí Válkovy umělecké činnosti je jeho působení v oblasti jazzu, kde uplatnil své improvizační schopnosti: vystupoval s různými jazzovými formacemi v jazzových klubech, na festivalech, nahrál četné gramofonové, rozhlasové i televizní snímky. Sám je rovněž autorem několika desítek skladeb malých forem (vesměs jazzového charakteru); všechny jsou zaznamenány na rozhlasových nebo gramofonových nahrávkách.
Válek patří po několik desetiletí k nejvýznamnějším reprezentantům české školy hry na flétnu. Charakteristickými rysy jeho hry jsou krásný kulatý tón, mimořádně oslnivá technická brilance, smysl pro stylovou diferenciaci hraných děl, bezpečná intonace, jistota dechové techniky a přesné rytmické cítění spolu s moderním frázováním.
Diskografie
Diskografie (výběr)
Artificiální hudba
Bach, Johann Sebastian: Koncert pro flétnu, housle, cembalo a orchestr (Supraphon);
Bach, Johann Sebastian: Suita h moll (Supraphon, Vanguard Classics, Naxos);
Bach, Johann Sebastian a synové: The Greatest Works for Two Flutes and Basso Continuo (s Romanem Novotným, Melantrich);
Bach, Johann Sebastian a synové (The Greatest Works for Two Flutes and Basso continuo (Melantrich);
Flétnové koncerty autorů tzv. mannheimské školy (Supraphon);
Flétnové sonáty 20. století (Supraphon);
Flutissimo (Octavia Records);
Händel, Georg Fiedrich: Sonáty pro flétnu a continuo op. 1, č. 1 až 11 (Supraphon);
Martinů, Bohuslav: Trio pro flétnu, housle a klavír (Supraphon, Lotos);
Martinů, Bohuslav: Madrigalová sonáta (Supraphon, Lotos);
Martinů, Bohuslav: Promenády (Lotos);
Martinů, Bohuslav: Sonáta č. 1 pro flétnu a klavír (Panton, Supraphon, Lotos);
Martinů, Bohuslav: Koncert pro flétnu, housle a orchestr (Panton);
Mozart, Wolfgang Amadeus: Koncert G dur pro flétnu a orchestr (Panton, Pony Canyon);
Mozart, Wolfgang Amadeus: Koncert D dur pro flétnu a orchestr (Panton, Pony Canyon);
Mozart, Wolfgang Amadeus: Koncert C dur pro flétnu, harfu a orchestr (Pony Canyon, Naxos);
Mozart, Wolfgang Amadeus: Andante C dur pro flétnu (Pony Canyon);
Pauer, Jiří: Interpolace pro flétnu sólo (Supraphon);
Rejcha, Antonín: Kvartety pro flétnu, housle, violu a violoncello (Panton, Pony Canyon);
Schulhoff, Ervín: Dvojkoncert pro flétnu, klavír a orchestr (Panton);
Skladby francouzských autorů pro flétnu (Supraphon);
Telemann, Georg Philipp: Koncert a moll pro dvě flétny a orchestr (Supraphon);
Telemann, Georg Philipp: Koncert A dur pro flétnu, housle, violoncello a orchestr, Supraphon);
Telemann, Georg Phillipp: Koncert e moll pro příčnou a zobcovou flétnu a orchestr (Supraphon);
Telemann, Georg Philipp: Koncert pro flétnu, fagot a smyčce (Panton);
Vivaldi, Antonio: Šest koncertů pro flétnu (Naxos);
Železný, Lubomír: Koncert pro flétnu, smyčce a klavír (Panton).
Nonartificiální hudba (jazz, pop music)
Fried, Alexej: Trojkoncert pro flétnu, klarinet a lesní roh s Felixem Slováčkem,Milošem Petrem a orchestrem Gustava Broma) (Panton);
Hair: Music from the Air (Supraphon);
Hic sunt Leones (ARTA Records);
Karel Velebný + SHQ (Supraphon LP + CD);
Kořínek, Petr: Pocta R. A. Dvorskému (flétnová sóla, Jazz Art Production);
Konstelace – Jiří Válek s Josefem Vobrubou (Panton);
Parnas (s Karlem Velebným, Supraphon);
Karel Růžička + 9 (Panton);
Tribute k 60. narozeninám Karla Velebného (ARTA Records 1991);
Vladimír Tomek s přáteli (Panton). Literatura
Skála, Pavel: Jiří Válek – Konstelace Josefa Vobruby (Melodie 16, 1978, č. 9, s. 287).
Petar Zapletal Text
Datum poslední změny: 16.2.2009