Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Burešová, Alena

Tisk


Charakteristika: Muzikoložka a pedagožka

Datum narození/zahájení aktivity:9.6.1947
Text
DíloLiteratura

Burešová, Alena, muzikoložka, pedagožka, narozena 9. 6. 1947, Krnov.
 
Po maturitě na střední všeobecně vzdělávací škole v rodišti (1965) absolvovala na filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci studium oborů hudební výchova – čeština (1970) a klavír – zpěv sólo (1971). V době studia vyučovala hře na klavír na Lidové škole umění v Krnově a zároveň spolupracovala s Krnovským dětským sborem. Po absolutoriu krátce pracovala jako lektorka klavírní hry v olomouckém Parku kultury a oddechu, v roce 1971 se stala asistentkou Roberta Smetany při řešení badatelského programu o českých světských písních zlidovělých a 1972 podnikla srovnávací sběratelskou sondu těchto písní na Jindřichohradecku a Valašsku (materiál obsahoval přes tisíc záznamů českých lyrických zlidovělých písní, výsledky sběru byly vtěleny do studie K problematice zlidovělých písní, in Sborník Vlastivědné společnosti muzejní, Olomouc 1973). Byla 1973  převedena jako učitelská síla na  katedru hudební vědy a výchovy, po zrušení katedry v roce 1980 přešla na katedru teorie kultury a 1989 se podílela na znovuobnovení studia hudební vědy na filozofické fakultě; na samostatné katedře muzikologie působí dosud. Titul PhDr. získala v roce 1974 na základě práce Vokální tvorba Pavla Bořkovce, další studium bylo spojeno se stážemi v zahraničí: krátkodobě Maďarsko (Pecs, Ústav Zoltána  Kodálye, 1974), NDR (Berlín,  Humboldtova univerzita, 1975), SSSR (tříměsíční pobyt v Moskvě: konzervatoř, Ústav Gněsinových, hudební fakulta Lomonosovovy univerzity, 1976); postgraduální kurz hudební teorie absolvovala na hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze 1980–82 u Karla Risingra. Hodnost CSc. získala 1985 na základě disertace Základní tendence soudobé české tvorby pro dětské sbory, habilitovala se 1994 na univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem s monografií Pavel Bořkovec.
 
Na olomoucké muzikologické katedře vyučuje hudební analýzu, hlasovou výchovu, dějiny hudby 20. století, dějiny a estetiku sborového zpěvu, dějiny a didaktiku hudební výchovy. Je autorkou koncepce přípravného kurzu pro uchazeče o studium, školitelkou doktorandského studia, řešitelkou řady projektů Fondu rozvoje vysokých škol, organizuje studentské odborné soutěže fakultní i celostátní. Organizační činnost vyvíjí též  mimo fakultu: téměř dvacet let byla členkou výboru a dalších komisí mezinárodního festivalu dětských pěveckých sborů Svátky písní Olomouc, po přijetí do Svazu českých skladatelů a koncertních umělců se podílela na přípravách konference Janáčkiana v Ostravě. Po vzniku Asociace hudebních umělců a vědců stála u zrodu Tvůrčího centra v Olomouci a byla jeho první předsedkyní (1989–95), je členkou různých odborných komisí (napříkald Nadace Český hudební fond) a výborů (Česká hudební rada, Nadace Františka Lýska, Společnost Zdeňka Fibicha, Česká muzikologická společnost, Spolek pro komorní hudbu v Olomouci, Tvůrčí centrum AHUV v Olomouci a dalších).
 
Badatelsky se orientuje na několik problémových oblastí, především  na sborovou tvorbu a dějiny české hudby 20. století, kde výsledkem jsou především samostatné publikace Pavel Bořkovec (heslo o Bořkovcovi zpracovala i pro The New Groves Dictionary of  Music and Musicians, 2. edition, London 2001) a Cantus iuventutis. Rovněž  další okruh zájmu (vztah hudby a slova) vedl ke vzniku řady prací. Burešová se uplatňuje i jako editorka především notových sborníků pro dětské sbory, jež souvisely s akcemi Svátky písní Olomouc (K slavnostním příležitostem, 1983; Domove líbezný, 1984; Dny radosti, 1985; Folklórní inspirace, 1986; Komu píseň zpíváme, 1986; Pojeďte s námi, 1987; Veljo Tormis, 1987; Louka na jaře, 1988; Život jako písnička, 1988), ale také sborníků Copak to ale za mozeka hraje? Hanácké zpěvohry 18.století  (s Eduardem Petrů, Ostrava 1985), Kritické edice hudebních památek I (Olomouc 1996, UP, s Janem Vičarem) a Pomněnky – Pampelišky. Výběr ze sbírek lidových písní v úpravě Františka Lýska (Brno 1998).  Dlouhodobě se zaměřuje i na popularizaci hudby: zveřejnila přes tři sta recenzí, kritik, programových brožur, propagačních letáků o skladatelích atd., vystoupila na  konferencích doma i v zahraničí (Německo, Polsko, Rusko, Maďarsko, Bulharsko, Slovinsko).

Dílo
Knižní publikace
Pavel  Bořkovec (Olomouc 1994);
Cantus iuventutis (Olomouc 2003).
 
Drobnější samostatné publikace
Příspěvek k problematice vztahu hudby a slova v prvních desetiletích XX. století (Ostrava 1979, Městské kulturní středisko);
K některým otázkám současné české sborové tvorby pro děti (Olomouc 1984, Park kultury a oddechu);
Soudobá česká sborová tvorba pro děti předškolního věku (Praha 1986, Ústav pro kulturně výchovnou činnost).

Studie a stati v odborném tisku (výběr)

Česká dětská sborová tvorba v sedmdesátých letech XX. století jako nová estetická kvalita (Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Fac. phil., Culturologica 1, Olomouc 1984, s. 71–81);
O deklamaci v soudobých sborech pro děti (sborník Dětský sborový zpěv jako součást národní kultury, Olomouc 1986, Česká hudební společnost a PKO, s. 30–42);
Výběrová bibliografie k oblasti teorie sborové praxe (Bulletin č. 6, Informační centrum dětského sborového zpěvu, PKO Olomouc 1985, s. 30–42);
Veljo Tormis – pěvec národa (Hudební rozhledy 41, 1988, č. 5, s. 222–223);
Gorkij v naší hudbě (Hudební rozhledy 41, 1988, č. 12, s. 26–29);
Česko–ruské vztahy v hudebních časopisech dvacátých let (sborník Československo–sovětské literární a kulturní vztahy I, Olomouc 1989, s. 275–294);
Sovětská hudba v meziválečném období u nás (sborník Janáčkiana 1988, Ostrava 1989, s. 64–70);
Der Rattenfänger von Pavel Bořkovec (Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Philosophica – Aesthetica 12,  1993, Musicologica I, s. 49–64);
Die Olmützer Zeitschrift Beethoven (Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Philosophica – Aesthetica 12, 1993, Musicologica I, s. 109–113);
Zu den Stilprinzipien im Schaffen von Pavel Bořkovec (sborník Musikgeschichte zwischen Ost- und Westeuropa, Tagungsbericht, Chemnitz 1995, s. 159–163);
Lýskova práce v dětských sborech (sborník Musica viva in schola XII, Brno 1995, s. 163–166);
Česká dětská sborová interpretace a tvorba v dnešní hudební výchově (sborník Dějiny hudební výchovy, Muzikologické studie 5, Ostrava 1996, s. 211–215);
Lidová píseň v interpretaci dětských pěveckých sborů (sborník Lidová píseň a hudební výchova, Olomouc 1997, s. 83–89);
K problematice vydávání a edic české sborové tvorby pro děti (sborník Kritické edice hudebních památek II, UP  Olomouc 1996, s. 164–168);
K otázce apercepce Janáčkovy hudby (Sborník z konference Janáčkiana 1996, Ostrava 1997, s. 46–57);
Musiktheater in mährischen  Schulinstitutionen (sborník Musikgeschichte in Mittel- und Osteuropa, Tagungsbericht,  Chemnitz 1998, Heft 3, s. 198–210);
Instruktivní klavírní literatura Eugena Suchoně (sborník Eugen Suchoň v kontexte európskej hudby 20. storočia, Bratislava 1998, s. 97–103);
Folklór v klavírní instruktivní literatuře dvacátého století (sborník Musica viva in schola XV, Brno 1999, s. 69–75);
Die Legende vom Rattenfänger in der tschechischen Kultur (sborník Musicologica Olomucensia V, Acta Universitatis Palackianae Olomucensis 2000, s. 31–39);
Bohuslav Martinů ve sborové tvorbě pro děti (sborník Bohuslav Martinů český a světový, Ostrava 2000, s. 41–46);
Dětský sborový zpěv (sborník Cantus choralis 99, Ústí nad Labem AUP 61, Studia musica VIII, s. 125–128);
Fibich als Liederkomponist (sborník Fibich – Melodrama – Art nouveau, Praha 2000.
Literatura
I. Lexika
HSPK.
 
II. Ostatní
Recenze na monografii o Pavlu Bořkovcovi: Lidové noviny 22. 9. 1995, s. 3 (Petr Kofroň); Hudební rozhledy 49, 1996, č. 5, s. 34 (Jitka Slavíková); Opus musicum 28, 1996, č. 2, s. 74–76 (Jiří Fukač), Hudební věda 33, 1996, č. 2, s. 190–192 (Jaromír Havlík).
Recenze publikací K některým otázkám současné české sborové tvorby pro děti a Soudobá česká sborová tvorba pro děti předškolního věku: Estetická výchova 1989, č. 7, s. 212–213 (Stanislav Pecháček).
 
Ivan Poledňák
Datum poslední změny: 19.1.2009