Charakteristika: skladatel, dirigent a pedagog
Datum narození/zahájení aktivity:27.8.1882
Datum úmrtí/ukončení aktivity:23.1.1969
Text
Křička, Jaroslav, skladatel, dirigent a pedagog, narozen 27. 8. 1882, Kelč, zemřel 23. 1. 1969, Praha.
Jaroslav Křička se narodil jako nejstarší ze tří dětí řediteli školy a kůru v Kelči Františku Křičkovi (1848–91) a Františce Křičkové (1861–1936), roz. Mlinářové původem z Maršovic na Moravském Horácku. Jaroslav Křička měl o dva roky mladšího bratra Petra (1884–1949) a o čtyři roky mladší sestru Pavlu (1886–1972).
Hudební základy získával Jaroslav Křička od svého otce, který založil učitelskou a uměleckou tradici rodu Křičků. František Křička byl nadučitelem v Kelči od roku 1877 až do své smrti v roce 1891 a své děti denně učil hře na klavír, housle a němčině, později, když už byl nemocný, sehnal jim učitele. Hře na klavír učil Jaroslava Křičku Josef Vodička, dále byl jeho učitelem František Hlaváček, který Jaroslava Křičku učil základům hry na housle a zpěvu. Otec však nadále vytvářel různá hudební cvičení a Jaroslav mu vypomáhal svým altem v kůru, při pohřbech či o Božím těle. Brzy vystupoval Jaroslav jako vokalista při velké figurální mši, zastupoval otce u varhan, ačkoliv bez pedálů, a účinkoval jako klavírista.
Po smrti Františka Křičky se v březnu roku 1892 Františka Křičková s dětmi přestěhovala do Brna na Václavskou ulici č. 3 (tehdy Ugartovu). V Brně Jaroslav s Petrem navštěvovali hodiny klavíru u Karla Sázavského. Od školního roku 1892/1893 navštěvoval Jaroslav Křička piaristické gymnázium v Havlíčkově Brodě (tehdy Německém Brodě). V té době již Křičkovi žili od léta 1892 na Maršovské rychtě u rodičů Františky Křičkové, jimiž byli rychetník František Mlinář (1834–1900) a Františka Mlinářová, rozená Kostelecká (1837–1921).
Během navštěvování gymnázia bylo Křičkovo doposavadní soustavné hudební studium přerušeno. V Havlíčkově Brodě však byl veden klášterní kůr Josefem Rackem a Jaroslav Křička se brzy stal členem sboru, po mutaci začal zpívat první bas. Racek Jaroslava Křičku učil také základům hry na violoncello a obsadil jej do orchestru. Křičkův kladný vztah k hudbě a talent se během studií na gymnáziu projevil také jeho aktivním sestavením vokálního a smyčcového kvartetu a také malého orchestru se spolužáky. Což jej dovedlo k prvním vlastním skladbám (tance a pochody). Kromě hudby se v této době již velmi zajímal o divadlo a vedl si záznamy o navštívených představeních (operních, operetních i činoherních) v Havlíčkově Brodě. Po maturitě v roce 1900 začal, především na přání rodiny, studovat práva na Karlově univerzitě v Praze. Navštěvoval však také přednášky Otakara Hostinského a Karla Steckera na filozofické fakultě. Po krátké době zjistil, že jej to táhne k hudbě, studia práv zanechal a na radu Karla Steckera přistoupil v roce 1902 k přijímací zkoušce na pražskou konzervatoř. Setkává se zde poprvé s Karlem Knittlem a Antonínem Dvořákem, kterého Křička již dávno velmi obdivoval. Zkoušen byl však Josefem Kličkou a Karlem Steckerem. První rok se věnoval hře na varhany u Josefa Kličky, ale od druhého roku se zaměřuje pouze na kompozici. Studoval harmonii, nauku o nástrojích, hru z partitury a řízení u Karla Knittla, kontrapunktu a skladbě se učil u Karla Steckera a věnoval se také hře na tympány u Filipa Bláhy.
V době studií na konzervatoři se přátelil Jaroslav Křička s Rudolfem Karlem a Václavem Talichem, se kterými se věnoval dílům českých klasiků a také dílům Vítězslava Nováka a Josefa Suka. Jako dirigent se roku 1903 ujal dělnického mužského sboru ve Vršovicích, který převzal od Milana Zuny, později řídil pěvecký sbor pražských rukavičkářů na Starém Městě a ve druhém ročníku studií na konzervatoři (školní rok 1903/04) se ujal vedení spolku Harmonie. Také dirigoval dělnický pěvecký kroužek a orchestr. Po Václavu Talichovi převzal Akademický pěvecký sbor a v roce 1904 řídil také Symfonický orchestr diletantů v Praze. Vedle dirigentské činnosti však Jaroslav Křička neopomíjel také činnost skladatelskou, které se věnoval především na prázdninách v Maršovicích.
Roku 1904 se Jaroslav Křička zúčastnil pohřbu Antonína Dvořáka a byl jedním z konzervatoristů, kteří nesli smuteční věnce. Jaroslav Křička tak přišel o svůj sen být ve Dvořákově třídě a osobně se s ním stýkat. Antonín Dvořák byl společně s Bedřichem Smetanou a Zdeňkem Fibichem pro Jaroslava Křičku vzory, ke kterým se později přidali představitelé české moderny Vítězslav Novák a Josef Suk. Ze zahraničních současných autorů byl Jaroslav Křička velmi ovlivněn operou Louisa Gustava Charpentiera, kterou pod vedením Karla Kovařovice navštívil v Národním divadle v Praze celkem čtrnáctkrát (1903).
Konzervatoř absolvoval Jaroslav Křička řízením dvou vět své symfonie Mládí (1905) a po zakončení studií v Praze se na doporučení Karla Hoffmeistra rozhodl pro studia v Berlíně (1905–6), kde se vydává za Antonem Foersterem. V Berlíně na Jaroslava Křičku velmi zapůsobí hostující Umělecké divadlo z Ruska, které ovlivnilo jeho rozhodnutí přijmout místo učitele hudby v Dněpropetrovsku (tehdy Jekatěrinoslavi), kde působil od roku 1906 do roku 1909. Vyučoval zde teorii, harmonii a komorní hru. Založil však na ústavu také orchestr, se kterým prováděl také díla Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka. Studoval partitury symfonických děl a učil se, ale oslnila jej především ruská hudba (Michail Ivanovič Glinka). V Dněpropetrovsku složil mnoho děl a také svoji nejznámější píseň Albatros ze sbírky Severní noci.
Po návratu do své vlasti se Křička zastavil u Leoše Janáčka na varhanické škole v Brně, bohužel mu Janáček nemohl nabídnout žádné místo, ale velmi se zajímal o Křičkův pobyt v tehdejším carském Rusku. V Praze začal Jaroslav Křička soukromě učit a ještě v roce 1909 převzal po Milanu Zunovi vinohradský Hlahol (vedl jej 1909–11).
Neustále přispíval do časopisu Hudební revue a spřátelil se s Václavem Štěpánem a Ladislavem Vycpálkem, žáky Vítězslava Nováka, což mělo vliv na jeho pozdější tvorbu. Od roku 1911 také zastoupil Karla Steckera na pražské konzervatoři. V této době již také usilovně pracuje na svém prvním velkém díle, ke kterému dosud uzrával – na své první opeře – Hipolytě (1910–17) a řídí Pražský Hlahol (1911–20).
14. září 1918 se Jaroslav Křička oženil s Marií Krbovou, žačkou Josefa Bohuslava Foerstera, pianistkou a zpěvačkou v Hlaholu. Narodili se jim tři synové (Aleš Vladimír *1919, Ivan Tomáš *1921 a Michael Pavel *1923). Po smrti Karla Steckera se stal roku 1919 profesorem skladby na konzervatoři v Praze (žáci Jaroslav Řídký, Karel Hába, Emil Hlobil, Karel Janeček, Václav Trojan, Ján Cikker, ad.), ale i nadále vyučoval také soukromě (Jarmil Burghauser).
Roku 1936 byl jmenován profesorem skladby i na mistrovské škole a v letech 1942–45 se stal rektorem pražské konzervatoře. Po roce 1945 žil střídavě v Praze a Červených Dvorcích na Šumavě, kde se již věnoval pouze kompoziční činnosti.
Jaroslav Křička získal mnoho titulů a veřejných uznání. Již v roce 1921 byl zvolen členem České akademie věd a umění a ke konci života, roku 1957, získal titul zasloužilého umělce. Tvorba Jaroslava Křičky zahrnuje téměř všechny hudební žánry, těžiště skladatelova díla však spočívá v tvorbě vokální a vokálně instrumentální. Velmi významnou a ojedinělou je také jeho hudební tvorba pro děti, a to písňová i operní (dětská zpěvohra Ogaři, 1918), ve které se odráží jeho vlastní vzpomínky z dětství na venkově.
Dílo
I. Dílo hudební
Instrumentální dílo
a) Skladby pro klavír
Navečery, 1902–03, cyklus klavírních skladeb, 1. Večerní, 2. Domovu, rukopis nezvěstný.
Klavírní skladby ze studentských let, 1902–03, 1. Valse melancholique, 2. Pokušení, 3. Polka G dur, rukopis.
Valse-Furiant, 1905 v Berlíně, pro klavír, zařazeno do Veselých kousků.
Veselé kousky, 1905 v Berlíně, 1907–08 v Dněpropetrovsku, 1910 v Praze a 1912 v Praze, sedm skladeb pro klavír na dvě ruce: 1. Valse-Furiant, 2. Capriccio erotico, 3. Manuetto, 4. Notturno idyllico, 5. Humoreska, 6. Evina ukolébavka, 7. Scherzino-Furiant, Edice: Berlín: N. Simrock, 1920.
Rozmar, 1907 v Dněpropetrovsku, pět klavírních skladeb: 1. Polka, 2. Valčík, 3. Mazurka, 4. Balada, 5. Pochod, Edice: Praha: Fr. A. Urbánek, 1910 (1. vyd. v revizi Romana Veselého a Ilony Kurzové-Štěpánové), Praha: Orbis, 1951 (5. vyd., 7. vydání ve stejné revizi jako 3. vyd.).
Dva kousky, 1907 v Dněpropetrovsku, pro klavír na dvě ruce, 1. Capriccio erotico, 2. Menuetto, zažazeno do Veselých kousků.
Další dva kousky, 1908 v Dněpropetrovsku, pro klavír na dvoje ruce, 1. Notturno idyllio, 2. Humoreska, zařazeno do Veselých kousků, rkp.
Humoreska Es dur, 1909 v Praze, pro klavír, Edice: hudební příloha Zlaté Prahy, roč. XI/1911, seš. 8; zařazeno do Klavírních drobností.
Scherzino-Furiant, 1910 v Praze, pro klavír na dvě ruce, zařazeno do Veselých kousků.
Intimní skladby, 1910–11, cyklus skladeb pro klavír na dvě ruce, 1. Andante noc malinconia, 2. Grave con effusione, 3. Andante noc tenerezza, 4. Tempo di valse, Edice: Berlín: N. Simrock, 1913.
Evina ukolébavka, 1912 v Praze, pro klavír na dvě ruce, zařazeno do Veselých kousků.
Suita ze scénické hudby k „Zmoudření Dona Guijota“, 1914, k divadelní hře Viktora Dyka, pro klavír na dvě ruce, 1. Předehra, 2. Pastorela, 3. Notturno-scherzo, 4. Turnaj, 5. Tichá slavnost; Edice: Praha: Fr. Chadím, 1914.
Bábinčin maršovský valčík, 1917 v Maršovicích, pro klavír na dvě ruce, pro vokální verzi text Petr Křička; Edice: Eatedrata-polka ve sbírce Universální orchestr M. U. č. 5 (Praha: Mojmír Urbánek, 1928); Pro mužský sbor bez doprovodu v úpravě skladatele (Praha: Mojmír Urbánek, 1944), Pro dechovou hudbu (Praha: Orbis, 1951 v instrumentaci Václava Vačkáře); Pro malou dechovku (SHV, 1953 v edici Malá dechovka č. 25); Pro dechovou hudbu (SHV, 1953, 1963 (2. vyd.)); Pro universální orchestr (SHV, 1953 v edici Universální orchestr č. 22); Pro zpěv a klavír (Praha: Mojmír Urbánek, 1934 (1. vyd.), SNKLHU, 1957 v Lidové edici (2. vyd.), Praha: Supraphon, 1969 (3. vyd.)); Pro zpěv s doprovodem kytary (SHV, 1957 v edici Oblíbené písně č. 17); Pro klavír na dvě ruce s podloženým textem (SHV, 1959); Pro klavír na dvě ruce s podloženým textem (SHV, 1959 v edici Oblíbené valčíky 2 jako č. 11); Pro malý instrumentální soubor (SHV, 1959 v edici Malý zábavní soubor 3 č. 21); Pro harmoniku sólo v úpravě J. Wattera (SHV, 1960 v edici Oblíbené melodie č. 3); Pro dechovou hudbu v instrumentaci Karla K. Chvalovského (SHV, 1962 v edici Dechová hudba 313); Pro harmoniku sólo (SHV 1963 v edici Abcd melodií mladého harmonikáře 3).
Zastaveníčko, 1917, pro klavír na dvě ruce, Edice: Praha: K. J. Barvitius, 1918.
Lyrická suita, 1919 ve Stráži nad Nežárkou, cyklus skladeb pro klavír na dvě ruce, I. Prologo e Canzone, II. Serenata, III. Scherzo, IV. Intermezzo, V. Finale; Edice: Praha: Hudební Matice UB, 1921.
Z deníku, 1923, drobná skladba pro klavír; Edice: Lidové noviny 27. 3. 1923.
Klavírní drobnosti, 1909 a 1924, tři skladby pro klavír na dvě ruce, 1. Dumka, 2. Scherzino, 3. Humoreska Es dur; Edice: Praha: Mojmír Urbánek 1947; č. 2 v Lidové noviny 8. 2. 1925, č. 3 hudební příloha Zlaté Prahy 15, 1911, seš. 8.
Polka A dur (Facile), 1924, pro klavír na dvě ruce; Edice: Praha: Fr. A. Urbánek, 1936; Trio v Lidové noviny 1. 6. 1924.
Klavírní album pro mládež, 1925, skladby Čajkovského, Schumanna, Kullaka, Mendelssohna a Volkmanna, vybral a podle stupně obtížnosti sestavil Jaroslav Křička; Edice: Praha: František Chadím, 1925.
Motto perpetuo, 1925, drobná skladba pro klavír; Edice: Lidové noviny, 8. 2. 1925; zařazeno do Dvou klavírních drobností.
Dva pochodové kousky, 1930, pro klavír na dvě ruce, 1. Tempo giusto, 2. Alla marcia; Edice: Praha: Hudební Matice UB, 1943.
Ninna Nanna all´Annavera Solares, 1947, ukolébavka pro klavír, rkp.
V rytmu kolomyjky, 1947, podkarpatské tance a písně pro klavír dvouručně s podloženým textem; Edice: Praha: Mojmír Urbánek, 1948.
Další klavírní kousky zamýšlené i hravé a Laterna magica, 1959, šest skladeb pro klavír na dvě ruce, 1. Laterna magica, 2. Inquieto, 3. Preludio, 4. Pastorale, 5. Intermezzo, 6. Improptu, rkp.
b) Skladby pro sólové nástroje
Zastaveníčko pro housle a klavír, 1907 v Dněpropetrovsku, Edice: Dva kousky (1. Zastaveníčko, 2. Ukolébavka), Berlín: N. Simrock, 1921.
Alla norvegese, 1907, menuet pro housle a klavír, rukopis ztracen.
Dva kousky pro housle a klavír, 1907 v Dnětropetrovsku, 1920 v Praze, 1. Zastaveníčko, 2. Ukolébavka; Edice: Berlín: N. Simrock, 1921.
Ukolébavka pro housle a klavír, 1907, 1920 v Praze, zařazeno do Dvou kousků.
Fugička pro sólové housle, 1924, Edice: Lidové noviny 28. 12. 1924.
Partita ve starém slohu, 1935 a 1941, pro housle bez doprovodu, I. Preludio, II. Arietta, III. Gavotta, IV. Mennuetto, V. Fughetta; Edice: Praha: Mojmír Urbánek, 1948.
Deset variací d moll pro harfu, 1943, na Mozartovo thema, rkp.
Ukolébavka „Michaela“ pro housle a klavír, 1953, rkp.
Píseň hor pro flétnu a klavír, 1966, rkp.
Pastorela vánoční pro flétnu a klavír, 1967, rkp.
c) Komorní hudba
Malá suita pro dvoje housle a klavír ve starém slohu, 1907, I. Preludium, II. Arietta, III. Fuga, Edice: Berlín: N. Simrock, 1920 (1. vyd.), 2. vydání v revizi Bedřicha Voldána pro dvoje sólové housle a malý orchestr ČHF.
I. Smyčcový kvartet D dur („Ruský“), 1907, I. Allegro non troppo, II. andante semplice noc variazioni, III. Prestamente noc allegrezza, rkp.
Divertimento Novodvorico, 1921, serenáda pro smyčcový kvartet, I. Gavotte, II. Menuetto, III. Finale, rkp. nezvěstný.
Doma, 1923–24 k zasvěcení rodinného domku na Ořechovce, trio pro housle, violoncello a klavír, Prologo, Fuga, Intermezzo, Scherzo, Intermezzo a Epilogo; Edice: Praha: Hudební Matice UB, 1938.
Sonáta e moll pro housle a klavír. Památce Jana Štursy, 1925; Edice: Praha: Hudební Matice UB, 1942.
Sonatina C dur pro dvoje housle (housle a violu), 1927 v Maršovicích, I. Allegro non troppo, II. Andante, III. Allegro vivo; Edice: Praha: Hudební Matice UB, 1932.
Malé domácí trio pro housle, violoncello a klavír, 1934, Divertimento famigliare, ve starém slohu, I. Serenata, II. Aria, III. Minnuetto, IV. Rondo; Edice: Praha: SNKLHU, 1959.
Do kolečka do kola pro 2–3 housle a violoncello, 1935, snadné taneční kousky ve starém slohu, 1. Pochod, 2. Gavotte, 3. Mazurka, 4. Menuetto; Edice: Praha: Melantrich, 1938; Brno: Pazdírek, 1938.
II. Smyčcový kvartet e moll, 1937–38, pro dvoje housle, violu a violoncello, I. Allegro deciso, II. Adagio, III. Andante tranquillo. – Allegro scherzando; Edice: Praha: Hudební Matice UB, 1942 (kapesní partitura).
Concertino pro dvoje housle, dechový kvintet a klavír, 1940, I. Allegro moderato, ma deciso, II. Andante tranquillo, III. Allegro moderato, rkp.
Partitura ve starém slohu pro sólové housle, 1941, I. Preludio, II. Arietta, III. Gavotta, IV. Mennuetto, V. Fughetta; Edice: Praha: Mojmír Urbánek, 1948.
III. Smyčcový kvartet („Valašský“), 1949, I. Andante cantabile. Allegretto; II. Adagio, poco rubato. Allegro moderato; Edice: Praha: SNKLHU, 1953.
Divertimento pro dechový kvintet, 1950, 1. Pochod, 2. Valčík, 3. Polka, 4. Dumka, 5. Veselice, rkp.
Concertino in F pro lesní roh a smyčce, 1951, I. Allegro non troppo ma energico, II. Andante cantabile, II. Rondo. Allegramente; Edice: Praha: SHV, 1962 a 1980.
Tři milostné věty z „Lyrické suity“ pro smyčcový kvartet, 1954, I. Dvojportrét, II. Zastaveníčko, III. Ruku v ruce, rkp.
Tři romantická nokturna pro nonet, 1957, 1. Dumka, 2. Vzpomínka, 3. Kolozpěv; rkp.
Sonatina in G pro housle a klavír, 1961, I. Allegro energico, II. Andante, III. Allegro vivo; Edice: Praha: Panton, 1966.
Dvě moravské lidové písně pro dvoje housle, violoncello a klavír, 1962, 1. Zazpívaj slavíčku, 2. Balzamína, rkp.
d) Orchestrální skladby
Polonéza D dur, 1899, pro orchestr, rukopis ztracen.
Taneční suita, 1903, pro smyčcový orchestr, 1. Menuet, 2. Taneček, 3. Moravský tanec, rkp.
Dvě symfonické sloky (1. Hudba vod, 2. Píseň o zapomenutí), 1903–04, rkp.
Quasi marche funebre, 1904 k úmrtí hudebního skladatele Antonína Dvořáka, symfonická věta pro orchestr, fragment v rkp.
Furiant pro velký orchestr, 1904, rkp.
I. Symfonie d moll („Jarní“), 1905–07, komponováno 1905 v Praze, 1906 v Berlíně, 1906–07 v Dněpropetrovsku a 1942 v Praze, pro velký orchestr, části: I. Allegro molto (Bouře a sny), II. Andante con moto (Láska), III. Soberzo (Furiant), IV. Finale (Víra), I. a II. věta věnována Lídě Ženíškové, rkp.
Nostalgie, 1905 v Berlíně, Intermezzo pro smyčcový orchestr s harfou, rkp.
Touha, 1905, lyrická předehra pro orchestr, rkp. ztracen.
Dětská suita, 1906–07 v Dněpropetrovsku, pro malý orchestr, 1. Pohádka o strašidlech, 2. Panenka spí, 3. Hra na slepou bábu, 4. Panenka tančí, 5. Vojáčci se loučí, rkp.
Víra, 1906–07 v Dněpropetrovsku, symfonická báseň pro velký orchestr, Edice: ČHF
Polonéza C dur, 1907 v Dněpropetrovsku, rkp. s pseudonymem Jaroslav z Kelče.
II. Symfonie a moll („Letní“), 1907–08 v Dněpropetrovsku, pro velký orchestr, I. Allegro (Touha), II. Andante sostenuto (Samota), III. Scherzo (Na vsi), IV. Finale (Bloudění Oněginovo), rkp.
Sarabanda z I. Anglické suity J. S. Bacha, 1908 v Dněpropetrovsku, pro malý orchestr upravil Jaroslav Křička, rkp.
Elegie na smrt N. A. Rimského-Korsakova, 1908 v Dněpropetrovsku, pro velký orchestr, rkp.
Serenáda pro malý orchestr A dur (Galantní humoreska), asi 1909, nedokončeno, rkp.
Idylické scherzo, 1909 v Dněpropetrovsku, pro velký orchestr, komponováno podle původní skicy Letní symfonie, Edice: Berlín: N. Simrock, 1929.
Modrý pták, 1911, předehra k Maeterlinckově pohádce pro velký orchestr, Edice: Berlín: N. Simrock, 1913.
Čtyři kusy orchestrální, 1912, 1917, 1925 a 1926, 1. Estrada, 2. Bábinčin valčík, 3. Karneval, 4. Věrná stráž; Edice: Praha: Mojmír Urbánek, 1928.
Pražský karneval, 1917, symfonická báseň pro velký orchestr od Bedřicha Smetany, revize a úprava původní Smetanovy partitury v r. 1917.
Adventus, 1920 a 1921 v Praze, symfonická selanka pro velký orchestr; Edice: ČHF.
Variazioni sul tema popolare „Corre Caterina“, 1927, sedm variací na téma české národní písně Utíkej, Káčo, pro malý orchestr, rkp.
Matěj Kopecký I., Overture, 1929, pro malý orchestr, rkp. nezvěstný, opis.
Starý duch a nový svět, Ouvertura, 1929, pro velký orchestr k hudební komedii Bilý pán aneb Těžko se dnes duchům straší, rkp.
Suita z hudby k filmu „Svatý Václav“, 1930, pro malý orchestr (I. verze), 1. Jízda do boje, 2. Budeč, 3. Březový háj a kupci z Východu, 4. Kvas na Boleslavi, 5. Píseň starce a přípitek Václavův, 6. Slavnostní pochod knížete Václava a chorál; rkp.; 1938, pro malý orchestr (II. verze), 1. Válečný pochod, 2. Budeč, 3. Byzantští kupci, 4. Březový háj, 5. Chorál, rkp.
Valašská svatba z opery „Ogaři“, 1931, pro malý orchestr, rkp.
Fantasie z opery „Ogaři“, 1931, pro malý orchestr; Edice: ČHF.
Suita ze zpěvohry „Tlustý pradědeček“, 1932, pro malý orchestr, rkp.
Chvalozpěv ženě, 1933, kantáta pro vysoký hlas a malý orchestr na biblická slova; Edice: ČHF.
Suita z opery „Bílý pán aneb Těžko se dnes duchům straší“, 1935, 1. Rychlovlak do Satalic, 2. Valse noble a ping pong, 3. Fugato scherzino a valse douce, 4. Intermezzo, 5. Dohra; rkp.
Horácká suita, 1935 v Maršovicích, pro velký orchestr, 1. Pozdrav, 2. Pastorela, 3. Lidová píseň, 4. Lyžařské finále, rkp.
Suita z baletu „Král Lávra“, 1937, pro velký orchestr, 1. Předehra, 2. Břitva, 3. Oslí mazurka, 4. Koliniální tanec, 5. Valčík a nokturno, 6. Intermezzo, 7. Skočná, rkp.
I. Sinfonietta, 1940–41, pro smyčcový orchestr a tympány, I. Večer, II. Zastaveníčko, III. Noční scherzo, IV. Úsvit; Edice: Praha: SHV, 1963.
Majales. Overtura, 1942, pro velký orchestr, rkp.
Do života! (IV. věta I. symfonie), 1942 v Praze, nová finální věta.
Dva tance na valašské písně, 1950, pro malý orchestr, 1. Panáček, 2. Kosa; rkp.
Lesní předehra, 1961, pro malý orchestr; rkp.
Proč, jaro, vždy tak pospícháš?, 1962, orchestrální meditace pro velký orchestr, rkp.
II. Sinfonietta semplice, 1962, per 1 orchestra classica; I. Allegro moderato, leggiaro, II. Andante tranquillo, III. Finale. Allegro mistersioso; rkp.
III. Sinfonietta in sol Horror vacui, 1964–65, pro velký orchestr, I. Horror vacui. Allegro energico, II. Canzons. Moto tranquillo, III. Rondo. Allegro deciso; rkp.
Vokální dílo
a) Písně
Písně ze studentského náčrtníku I.,1902–03, komponováno v Praze a Maršovicích, soubor písní a náčrtů pro zpěv a doprovod klavíru na vlastní texty (1–6) Jaroslava Vrchlického, Karla Tomana, Petra Křičky, Jakuba Steina, Karla Babánka a neznámého autora, rukopis (Šel jsem žitem zrajícím – text J. Vrchlický, Písnička z mládí – autor textu neznámý).
Písně ze studentského náčrtníku II., 1903, osm písní pro zpěv s doprovodem klavíru na vlastní slova, 1. Má touha, 2. Láska, 3. Nocí jsem šel, 4. Lístek do památníku, 5. Hvězdičko má!, 6. Hučí jezy, 7. Cigánskou zahraji, 8. Sbohem, Edice: První touhy, sešit 2, Praha: K. J. Barvitius, 1947.
První touhy, 1903–05, komponováno v Praze a Berlíně, původní název Zelené a červené, cyklus 13 milostných písní pro vyšší hlas a doprovod klavíru na vlastní básně, na texty Stanislava Kovandy, Otto Juliuse Bierbauma (překlad Jaroslav Křička), Sešit 1: 1. Co je v mém srdci lásky, 2. Tiše zpívá moje láska, 3. Viktorie, 4. Rány srdce, 5. Pták (O. J. Bierbaum, věnováno Emě Destinové); Sešit 2: 1. Má touha, 2. Láska, 3. Lístek do památníku, 4. Nocí jsem šel, 5. Hvězdičko má!, 6. Sbohem, 7. Hučí jezy, 8. Cigánskou zahraj!; Edice: Sešit 1: Praha: K. J. Barvitius, 1918 (1. vyd.), 1933 (2. vyd.), Sešit 2: Praha: K. J. Barvitius, 1947.
Toulky podzimní, 1906 v Dněpropetrovsku, čtyři písně pro nižší hlas s průvodem klavíru na slova Jaroslava Vrchlického, 1. Vstup, 2. Oblaka, 3. Péro, 4. Zvonce v mlze, Edice: Brno: Ol. Pazdírek, 1933.
Neber si, dceruško, 1907 v Praze, píseň pro střední hlas a klavír na slova neznámého autora, rkp.
Ukolébavka, 1909 v Dněpropetrovsku, píseň pro střední hlas s průvodem klavíru na text Konstantina Balmonta v překladu Petra Křičky, zařazena do cyklu písní Severní noci.
Albatros, 1909 v Dněpropetrovsku, píseň pro střední has s průvodem klavíru na text Konstantina Balmonta v překladu skladatele, zařazena do cyklu písní Severní noci, ve kterém byl použit překlad z ruštiny Petra Křičky, Edice: Vídeň: Universal Edition, 1911.
Severní noci, 1909 v Dněpropetrovsku a 1910 v Praze, čtyři písně na slova Konstantina Balmonta v překladu Petra Křičky pro střední hlas a doprovod klavíru: 1. Albatros, 2. Labuť, 3. Ukolébavka, 4. U skandinávských skal; Edice: Praha: Umělecká Beseda, 1916; 1921; 1927 s textem českým, německým a francouzským; 1932; 1942.
O lásce a smrti, 1910 v Maršovicích, cyklus čtyř písní pro střední hlas s doprovodem klavíru na texty Konstantina Balmonta v překladu Petra Křičky, Antonína Sovy a Karla Hlaváčka; 1. Přes daleké moře, 2. Naivní rozhovor, 3. Co je slyšeti na horách, 4. Konejšení; Edice: Praha: Hudební Matice UB, 1916 s textem českým a německým; 1922.
Pětice madrigalů, 1910, 1942, tři písně pro tenor s průvodem klavíru na texty Torquata Tassa v překladu Jaroslava Vrchlického, 1910: 1. Přízeň jara, 2. Poklidné oči, 3. Uloupený polibek; Edice: Praha: Poklidné oči otištěny jako hudební příloha Zlaté Prahy, roč. XV/1911, seš. 8, č. 1 v rkp.; 1942: 1. Pláč a smích, 2. Právo noci, rkp.
Tři bajky, trojice písní, 1912 v Maršovicích, 1. O neposlušných kůzlatech, píseň pro vyšší hlas a klavír na slova pohádky Boženy Němcové; 1917 v Maršovicích, 2. Jeřáb a volavka, píseň pro vyšší hlas a klavír na slova bajky ze sbírky Afanasjevovy v překladu Jeronýma Holečka; 3. Pohádka o kohoutkovi a slepičce, píseň pro vyšší hlas a klavír na slova pohádky Boženy, Edice: Praha: Umělecká Beseda, 1917, 1921 (2. vyd.), 1925, 1942 (4. vyd.); Píseň 3 také ve výboru Zvířátka (Praha: SHV, 1953 a 1962 (2. vyd.).
Dopis Vítězslavu Novákovi, 1914, píseň pro střední hlas s doprovodem klavíru na vlastní slova, rkp. nezvěstný.
Písně rozchodu, 1916, čtyři písně pro střední hlas a klavír na slova Otakara Theera: 1. Večer, 2. Zimní den, 3. Smutná láska, 4. Bolest; Edice: Praha: Hudební Matice UB, 1916, 1922 (2. vyd.).
Krajina, 1918 v Maršovicích, balada pro nižší hlas a klavír na slova Viktora Dyka, rkp.
Jaro pacholátko, 1919 ve Stráži nad Nežárkou, tři recitativy pro vysoký hlas a klavír na texty neznámého autora: 1. Probuzení, 2. Včelka, 3. Sysel a krtek; Edice: Praha: Hudební Matice UB, 1921; SHV, 1960 (2. vyd.); píseň č. 3 ve sbírce Zvířátka (Praha: SHV, 1953, 1962 (2. vyd.)).
Dva rozmarné zpěvy, 1919, dvojice písní pro střední hlas a klavír na slova Jana Nerudy a Josefa Václava Sládka, 1. A nos amours, 2. Zpověď, rkp.
České, 1922, osm národních písní pro klavír s podloženým textem, 1. Vzali mě na vojnu, 2. Pověz ty mě, 3. Jestli mě ráda máš, 4. U panského dvora, 5. Hrály dudy, 6. Když tě vidím, má panenko, 7. Náš táta mě pořád nutí, 8. Já nechci žádného.
Památník ze staré školy, 1922, čtyři zpěvy pro vyšší hlas a klavír, na vlastní slova, 1. Klavír, 2. Dobrá žabka, 3. Vidění, 4. První žal; Edice: Praha: Hudební Matice UB, 1925;.
Dva zpěvy altové, 1923, 1935, 1. na dušičky (píseň pro střední hlas a klavír na slova F. S. Procházky, 1923), 2. Kalina (píseň pro střední hlas a klavír na slova Petra Křičky, 1935), rkp.
Dvě písně na slova Petra Křičky, 1924, 1925, pro střední hlas s doprovodem klavíru na slova Petra Křičky: 1. Psani zavěšené na kliku matčiny ložnice, 2. Na starou notu; Edice: Kutná hora: Česká hudba, 1927; zařazeno do cyklu Rodinné zpěvy.
Písně ruských mistrů, 1925, sbírka písní pro zpěv s doprovodem klavíru, které vybral Jaroslav Křička; Edice: Praha: František Chadím, 1925.
Epitafy, 1926, čtyři písně pro bas a komorní orchestr na slova J. L. Budína: 1. Rudolf Zamrzla, 2. Rudolf Karel, 3. Vojtěch Říhovský, 4. Karel Hašler; rkp.
Je vaše piano dobře naladěno?, 1927, cyklus písní pro zpěv a klavír na slova básní Jaroslava Seiferta, 1. Zloděj a hodinky, 2. Útěcha, 3. Má Itálie, 4. Svatební cesta; Edice: č. 2 Útěch vydána jako hudební příloha časopisu Nova muzika, Lublaň, 1928, ostatní čísla v rkp.
Satirikon, 1927–28, cyklus písní pro vyšší hlas, bicí nástroje a trubku na slova Vladimíra Bidlo, Konstantina Biebla, Adolfa Hoffmeistera a Václava Laciny: 1. Revoluce a gramofon, 2. Krádež a spravedlnost, 3. Credo, 4. Zázrak, 5. Intermezzo, 6. Píseň ozubeného kola; Edice: č. 3 v časopisu Eva, č. 6, 1934; ostatní č. v rkp.
Dvě písně, 1927, 1934, pro zpěv s průvodem klavíru na slova Pavla Skřivana a Adolfa Hoffmeistera, 1. Honzík, 2. Credo; Edice: hudební příloha časopisu Eva, 1934, č. 6.
Dědečkovy písně, 1930, dvě písně pro vyšší a střední hlas a klavír, na slova Jana Karníka, 1. Resignace, 2. V podkroví; Edice: č. 2 Praha: Hudební edice Družstevní práce 1936; č. 1 v rkp.
Honzík, píseň pro sólový hlas s doprovodem klavíru na slova Pavla Skřivana, Edice: hudební příloha časopisu Eva, 1934, č. 6.
Říkadla a písničky pro hochy a holčičky, 1936, deset písní s průvodem klavíru na slova Libuše Vokrové-Ambrosové, 1. Mšice a nehoda, 2. Nezpůsoby, 3. Píďalky a cestování, 4. Tiše, 5. Závody, 6. Čekanka, 7. Skoky do vody, 8. Šidlo, 9. Lesník a Laňka, 10. Zvonek; Edice: Praha: Hudební edice Družstevní práce 1936.
Angelus, 1939 v Maršovicích, smíšený sbor bez doprovodu na báseň Petra Křičky, rkp.
Těple pěsničky po slezsky, 1947, pět písní pro zpěv s doprovodem klavíru na slova Arnošta Chamráda ve slezském nářečí, 1. Karolinka, 2. Umirajiček, 3. Pověšeny, 4. Floryjanek, 5. Kret; rkp.
Hanácky legendičke a pěsničke, 1947, 1949, cyklus písní pro střední hlas s průvodem klavíru na slova Ondřeje Přikryla; 1. Přáni, 2. Hanák v ozkosťách, 3. Bóřka jede, 4. Ječmen, 5. Me sme me, 6. Červeny gatě, 7. Gurášné, 8. Órodná Haná; rkp. nezvěstný.
Nove pletky po slezsky, 1949, čtyři písničky pro soprán s doprovodem klavíru na slova Frana Směji; 1. Chvala, 2. Klebetnica, 3. Milenci, 4. Sluby; rkp.
Ohlasy sladké Francie, 1950, dvě písně pro zpěv s doprovodem klavíru, 1. Robinet, 2. Zpovědník, rkp.
Tři pohádky Boženy Němcové, 1951, tři písně pro vysoký koloraturní soprán s doprovodem klavíru na texty pohádek Boženy Němcové, 1. O Smolíčkovi, 2. Pohádka bez konce, 3. Jak se učil Honzík latinsky; rkp.
Slovácké pěsničky, 1952, pro různé hlasy s doprovodem klavíru na texty Otto Strachoty.
Starý trubadúr, 1952, čtyři valčíková scherzina pro baryton s doprovodem smyčcového orchestru s kytarou na verše Fr. S. Procházky; 1. Starý trubadúr, 2. Masopust, 3. Kyrysaři, 4. Raci; rkp.
Dvě Bezručovské drobnosti, 1953, dvě písně s průvodem klavíru na verše Petra Bezruče, rkp.
Tři písničky na verše Petra Bezruče, 1953, 1. Šmelcovna, 2. Dík povýšence, 3. Pyšný Janek; rkp.
Hrabyň, 1954, píseň pro baryton s doprovodem klavíru na báseň Petra Bezruče, rkp.
Naše paní Božena Němcová, 1954, pět písní pro mezzosoprán a klavír na slova Františka Halase; 1. Svatební, 2. Naše paní bojuje s drakem, 3. Umírání, 4. Paní jemná, 5. U hrobu naší paní Boženy Němcové; Edice: Praha. SNKLHU, 1959.
Další dvojice Bezručovských písní, 1955, pro střední hlas s průvodem klavíru na slova Petra Bezruče; 1. Tři hosté, 2. Cesta za milou; rkp.
Valašské tesknice, 1956, 1958, sedm písní pro baryton a klavír na verše Oldřicha Zemka; rkp. nezvěstný.
Písně slunečné s měsíčním intermezzem, 1957, šest písní pro vysoký soprán s doprovodem malého orchestru na verše Jana Čarka; rkp.
Deux chanson Nezvaliennes, 1964, dvě písně pro zpěv s doprovodem klavíru na slova Vítězslava Nezvala ve francouzském překladu Francoise Kérela; 1. L Adieu le mouchoir, 2. Chansons de la Saint-Sylvestra; rkp.
Ozvěny srdce, 1964–66, čtyři písně pro střední hlas s průvodem klavíru, rkp.
b) Melodramy
Odchod, 1902, melodram na báseň Viktora Dyka, rukopis nezvěstný.
Matka a syn, 1935, melodram pro ženský a mužský hlas s doprovodem dvou klarinetů, fagotu, trubky, bubnu, klavíru, violoncella a kontrabasu na slova Helly Wuhrmannové v překladu Pavly Moudré, rkp.
Za Zdeňkem, 1949, melodram pro recitaci a klavír na báseň Petra Křičky, rkp.
c) Drobnosti písňové
Moravo! Moravo!, 1889–90, píseň pro zpěv s doprovodem klavíru na vlastní text, rukopis.
Reflexe k 28. říjnu, 1923, píseň pro zpěv s doprovodem klavíru na vlastní text; Edice: Lidové noviny 28. 10. 1923.
Zdravice monarchistická, 1928, žertovný popěvek pro zpěv a klavír na vlastní slova; Edice: Pestrý týden 3, č. 41, 13. 10. 1928.
Dvě marianské pěsničky hanácké, 1947, pro zpěv s doprovodem klavíru na slova Ludmily Losíkové v hanáckém nářečí: 1. Na Póti, 2. Dennice; rkp. nezvěstný.
Pod Radoščem, 1949, tři písně pro zpěv s doprovodem klavíru na slova Josefa Štefka: 1. Pod Radoščem, 2. Co se s tebú, synku, 3. Kopanická zvonička; rkp.
Přípitek, 1950, píseň pro baryton a klavír, rkp.
Heslo J. A. Komenského, 1952, čtyři sbory na slova J. A. Komenského s použitím jeho nápěvů; 1. Píseň o českých vyhnancích, 2. Ukolébavka, 3. Heslo Jana Amose Komenského, 4. Cesta světla; rkp.
Hymna Horské Kvildy, 1963, píseň pro zpěv s doprovodem klavíru na vlastní slova, rkp.
Čtyři písně ze „Zmoudření Dona Quijota“, 1914, ze scénické hudby k divadelní hře Viktora Dyka Zmoudření Dona Quijota, pro střední hlas s doprovodem klavíru, 1. Konečně, rytíři, 2. Ovečka bílá, 3. Každý čert je s ďáblem v spolku, 4. V sadě zraje rybíz; Edice: Praha: Fr. Chadím, 1914, písně zařazovány také do Suity k Zmoudření Dona Quijota pro komorní orchestr.
Tylovské zpěvy. Tři písně z „Jiříkova vidění“, 1926, tři písně pro střední mužský hlas s doprovodem klavíru, ze scénické hudby k národní báchorce J. K. Tyla Jiříkovo vidění; 1. Vojínovo loučení, 2. Kuplet o paškálu, 3. Kuplet o copu; rkp.
Píseň o minci do divadelní hry „Lišák“, 1927, slova neznámého autora, rkp.
Starošampaňská. Píseň z filmu „Cech panen Kutnohorských“, 1938, rkp.
Waltz „Gabriela“. Píseň z filmu „Gabriela“, 1941, s doprovodem klavíru na vlastní slova; Edice: Praha: Mojmír Urbánek 1942.
d) Kantáty
Pokušení na poušti pro sóla, smíšený sbor, orchestr a varhany, 1921–22, kantáta pro sóla, smíšený sbor, orchestr a varhany na slova evangelia sv. Matouše, kap. IV., verš 1–11, podle posledního vydání Kralické bible z r. 1613; Edice: Praha: Hudební matice UB, 1925 (klavírní výtah).
Zlodějka Jenny pro sóla, smíšený sbor a orchestr, 1927, kantáta – balada, na slova básně Petra Křičky, rkp.
Tyrolské elegie pro sóla, mužský sbor a orchestr, 1930, kantáta, na báseň Karla Havlíčka Borovského; Edice: ČHF.
Studentské vzpomínky pro sóla, smíšený sbor a orchestr, 1934, na slova Jana Svítila-Karníka; Edice: ČHF.
Moravská kantáta pro malá sóla, smíšený sbor a orchestr, 1935–36, na báseň Jana Karníka, I. Prolog, II. Haná, III. Slovácko, IV. Valašsko, V. Horácko, VI. Epilog; Edice: Praha 1951 (klavírní výtah).
Král Lávra I. Scénická kantáta se zpěvy a tanci, 1936, na slova stejnojmenné básně Karla Havlíčka Borovského.
Zlatý kolovrat pro sóla, smíšený sbor a orchestr, 1943, kantáta o šesti zpěvech na báseň K. J. Erbena, rkp.
Romance o duši Jana Jakuba Ryby, 1944–45, pro sóla, smíšený sbor a orchestr, rkp.
Tři jezdci, 1947, kantáta pro smíšený sbor a orchestr na báseň Petra Křičky, rkp.
Jaro v Nedošínském háji, 1954, kantáta pro malá sóla, smíšený sbor a orchestr na slova Marie Metyšové podle motivů Jiráskovy Filosofské historie.
Praze!, 1959–60, kantáta pro smíšený sbor a orchestr na báseň Františka Halase, rkp.
Dvacatero díků a čtvero proseb vzdávaných Bohu, 1966–67, chvalozpěv pro sólový hlas (baryton), smíšený sbor a orchestr na slova hymnu sv. Františka z Assisi Píseň bratra Slunce ve staroitalském jazyku ze 13. století; rkp.; 1967 instrumentoval pro orchestr Antonín Kincl.
Sborová tvorba
a) Sborové písně
Sokolské sletové písně, 1937, pro zpěv a klavír na slova J. K. Hlineckého, 1. Sletu zdar!, 2. Píseň při vztyčování vlajky, 3. Píseň při spouštění vlajky; Edice: Praha: Československá obec sokolská, 1937.
Pochodové písně vojenské, 1938, tři vojenské pochodové zpěvy s průvodem klavíru na vlastní slova, 1. Nás nic a nikdo neporazí!, 2. Jen stále výš!, 3. Čímže, synku, čímže budeš?; rkp.
Vlasti! Tři hymnické zpěvy, 1939, pro jednohlasý smíšený sbor s průvodem klavíru nebo orchestru na slova Jaroslava kvapila a Karla Hynka Máchy; 1. Motiv svatováclavský, 2. Čechové jsou národ dobrý, 3. Pozdravujte zemi, obláčkové; Edice: Praha: Hudební Matice UB, 1940.
Zpěvy národa, 1939 v Maršovicích, pět hymnických zpěvů pro jednohlasý smíšený sbor s průvodem orchestru na slova Svatopluka Čecha, Josefa Hory, Rudolfa Krupičky, Jaroslava Naumana a Jana Nerudy; 1. Pod starým praporem, 2. My!, 3. Rodné zemi, 4. Buď, národe!, 5. Jen dál!; rkp.
Písně pro potěchu lidu, 1945, soubor zpěvů s doprovodem klavíru na slova J. Brata, K. J. Erbena, Františka Hrbka, Fráni Šrámka a K. M. Walló, rkp.
b) Dětské sbory
Moravské děti panu presidentovi, 1930, jedno až tříhlasé dětské sborové písně s doprovodem klavíru podle nápěvů moravských lidových písní na slova Pavly Křičkové, 1. Unisono, 2. Sólo, 3. Od Břeclavy, 4. Valašky, 5. Hanačky, 6. Kyjovačky, 7. Všechny; Edice: Brno: Vydavatelský odbor ÚSJU b. r.
Trojice snadných tříhlasých sborků, 1932, pro dětské hlasy bez doprovodu na slova Pavly Křičkové, Rudolfa Těsnohlídka a Jiřího Wolkera; Edice: Praha: Hudební Matice UB, 1933, 1941 (2. vyd.). 1945 (3. vyd.).
Den slávy a jiné dětské sbory a písně, 1. Den slávy (trojhlasý dětský sbor s doprovodem klavíru na slova Jaroslava Neumana, 1928; Edice: Praha: POČ, 1928 – partitura a hlasy), 2. Dorost československého Červeného Kříže panu presidentu Masarykovi (píseň pro zpěv bez doprovodu; Edice: Měsíčník dorostu československého Červeného Kříže 5, 1925, č. 7), 3. Loutkářská (hymna loutkářů pro zpěv a klavír na slova A. B. Šavrdové, 1925; Edice: příloha časopisu Loutkář 12, 1925), 4. Zlínská školní hymna (pochodová píseň pro klavír se zpěvem na slova Pavly Křičkové, 1933; Edice: Ed. Sádlo, 1935; zařazeno do Rázně vpřed!), 5. Koledníci z Horácka (Edice: Lidové noviny 24. 7. 1929).
Zdravice monarchistická, 1928, žertovný popěvek pro zpěv a klavír na vlastní slova; Edice: Pestrý týden 3, č. 41, 13. 10. 1928.
Veselá říkadla z Ostravska i z Prahy, 1933, soubor písní a říkadel pro dva dívčí nebo chlapecké hlasy na slova Fr. Bednáře a Jaroslava Hlouška, 1. Uleť, bědrunečko!, 2. Bědrunečko, dej slunečko, 3. Nynej dítě, 4. Pavel, Gavel, sukeník, 5. Rybáři u Libně, 6. Prašná brána; rkp.
Tři dětské nebo ženské sbory, 1936, na slova K. J. Erbena, A. Heyduka a P. Křičkové, 1. Své mamince, 2. Sirotek, 3. Já parobek bědný.
Maminkám k svátku, 1936, 1941, pět písní pro 2–4 hlasý dětský nebo ženský sbor na slova K. J. Erbena, Ad. Heyduka, P. Křičkové, J. V. Sládka a Ad. Svobody; 1. Bez lásky, 2. Své mamince, 3. Sirotek, 4. Já parobek bědný, 5. Matičce; Edice: Praha: Hudební Matice UB, 1942 ve sbírce Zpěvy mládeže; 1948 (2. vyd.).
Dva dětské nebo ženské sbory, 1941, na slova Ad. Svobody a J. V. Sládka.
Říkadla i s „áčky“ pro malé zpěváčky, 1941, dvanáct 1–3 hlasých písní a popěvků pro dětský sbor a klavír, na slova L. V. Appla, leontiny Mašínové a na texty prostonárodních říkadel; 1. Ježek, 2. Byl jeden pes, 3. Svatý Petr, 4. Cestou z bálu, 5. Ohníček, 6. Dudáček, 7. Datlík, 8. Adamiš, 9. Ej, krkavec, 10. Kominíček, 11. Bába a kohout, 12. Kolomazník; rkp.
Písničky milým srdcím, 1942, šedesát školních písní pro jeden čtyřhlasý dětský sbor na verše Antonína Jaroše; 1. Ranní píseň, 2. Hodná maminka, 3. Matčina láska, 4. Kohoutek a slepičky, 5. Jarní, 6. Jaro jede, 7. Se skřivanem, 8. Letěli holubi, 9. Polní práce, 10. Pomlázka, 11. Otloukání píšťalek, 12. Říkadlo, 13. Česká píseň, 14. Úly, 15. Do památníku, 16. Hraj, muziko, 17. Medáčí sázka, 18. Dokola, 19. Prší, 20. Lípy, 21. Dolina, 22. Kačeny, 23. U vody, 24. Mysliveček, 25. Srneček, 26. Houbař, 27. Holoubek, 28. Ovečka, 29. Cibuláři, 30. Prsty, 31. Cesta do prahy, 32. Kominík, 33. Myška, 34. Bodlák, 35. Mlíčko, 36. V kovárně, 37. Šije bába, 38. Kamnář, 39. Krejčí, švec, 40. Dříví, 41. Ukolébavka, 42. Dušiček, 43. Havíři, 44. Taneček, 45. Kalamajka, 46. Oukrop, 47. Na bílém koni, 48. Dudy, 49. Mikuláš, 50. Pastýřova píšťalka, 51. Půlnoční, 52. Sníh, 53. Do Betléma, 54. U jeslí, 55. Vánoce, 56. Na koledě, 57. Zima, 58. Nemocné brusle, 59. Koroptvička, 60. Modlitbička; Edice: Praha: J. Otto, 1942.
c) Ženské sbory
Melancholický valčík, 1902, tříhlasý ženský sbor s doprovodem klavíru na slova Jana z Wojkowicz (Valčíku sladký, pomalý), rkp.
Moravské písně, 1903, cyklus dvojzpěvů na slova moravské lidové poezie pro ženský sbor s doprovodem klavíru, 1. Chodila po poli, 2. Polajka, 3. Šla děvečka, 4. Vletěla husička, 5. Aj, veža, veža, 6. Okolo Hovoran, 7. Anička, dušička, 8. Jedna hora, dvě hory; Edice: Tři moravské písně (č. 1–3), Praha: Fr. A. Urbánek, 1914; Praha: Slovácké dvojzpěvy, Orbis, 1951; píseň č. 8 pouze v rkp.
Slovensku, 1918, tři ženské sbory na slova Adolfa Haydka, Svatozára Hurbana-Vajanského a Pavla Országha-Hviezdoslava: 1. K Duchu Svätému, 2. Reč Kvétov, 3. Slovenčina; Edice: Praha: Hudební Matice UB, 1919, 1921 (2. vyd.), 1932 (3. vyd.).
Rýmovačky pro zpěvačky, 1933, tři ženské sbory na básně Vítězslava Nezvala, 1. Pouliční obrazy, 2. Týdenní dni, 3. Čísla, rkp.
Dvojzpěv o víně. S doprovodem dechových nástrojů, 1934, píseň pro dva ženské hlasy s doprovodem hoboje, klarinetu a lesního rohu na biblický text, rkp.
Dvě žertovné sousedské, 1935, dva ženské sbory na básně Antonína Klášterského, 1. Rukávce, 2. Kryjčí; Edice: Praha: Hudební Matice UB, 1942.
Domovu, 1936, ženský sbor bez doprovodu na slova Petra Křičky; Edice: Praha: Ed. Sádlo, 1936 (partitura a hlasy).
Dva sbory pro čtyři ženské (dívčí) hlasy, 1942, na slova Antonína Jaroše a slezské lidové písně z Čabysova; 1. Původ ptactva, 2. Byl jest pobožný mládenec jeden, rkp.
Dva ptačí zpěvy, 1961, pro dívčí sbor na slova Jana Hostáně: 1. Pohněvaní ptáčkové, 2. Ptáček zpěváček, rkp.
Florentia, 1963, čtveřice ženských sborů na verše Miroslava Floriana, 1. Žena v březnu, 2. Jeseň, 3. Myčce v restauraci, 4. Poezii.
d) Mužské sbory
Sedmdesát tisíc, 1905 v Praze a 1906 v Berlíně, mužský sbor s průvodem orchestru na slova Petra Bezruče, rkp. a opis.
Osudy prostých, 1910, 1924, čtvero mužských sborů na slova Petra Křičky, Em. Součka, cihláře v Bohovicích a moravské lidové poezie, 1. Nešťastný Jano. Balada, 2. Jan Burda, mlynář ze Zvole, 3. Práce, 4. Chodzila Maryška; rkp.
Vzhůru srdce!, 1918, pět mužských sborů na verše Petra Křičky, Jana Nerudy a J. V. Sládka: 1. Sílen buď, 2. Je proti nám, kdo není s námi, 3. České jaro, 4. Vzhůru již hlavu, národe!, 5. Lyžaři; Edice: Praha: Hudební Matice UB, 1918, 1921 (2. vyd.).
Krutý host, 1923, mužský dvojsbor na vlastní slova; Edice: Praha: Hudební Matice UB, 1925.
Dva smuteční pochody, 1935, dvojice mužských sborů na verše Fráni Šrámka, 1. Marš fynébr, 2. Tam…; Edice: č. 2 Praha: Hudební Matice UB 1945.
Chodská láska, 1935, dva milostné sbory v lidovém tónu pro mužský sbor na verše Antonína Klášterského, 1. Loučení, 2. Hu vokýnka; Edice: Olomouc 1947.
Rodnému kraji, 1942, 1. Kelecké triptychon, 2. Chvalozpěv na horách, 3. Domovu (ženský sbor bez doprovodu na slova Petra Křičky; Edice: Praha: Ed. Sádlo 1936).
Kelecké triptychon, 1942 v Maršovicích, 1. Za chůvou, 2. U kapličky sv. Anny, 3. Návrat; Edice: PSPU Praha, b. r.
Nocleh po smrti, 1943, mužský sbor na starý lašský text lidový, rkp.
e) Smíšené sbory
Zrození pramene. S doprovodem čtyřručního klavíru, 1910, na slova Konstantina Balmonta v překladu Petra Křičky, rkp.
Naše zem. Pět smíšených a mužských sborů, 1912–21, 1. Pozdrav (smíšený sbor na slova Rudolfa Medka; Edice: Praha: Hudební Matice UB, 1921), 2. Ve východní záři (smíšený sbor na slova Jana Nerudy; Edice: Praha: Hudební Matice UB, 1922); 3. Náš národ (mužský sbor na slova Antonína Klášterského; Edice: Praha: Hudební Matice UB, 1921); 4. Pověšeny (mužský sbor na verše Arnoše Chamráda; Edice: Praha: Hudební Matice UB, 1921); 5. Slavnostní sbor (mužský sbor na slova básně Josefa Václava Sládka František Palacký, 1912; Edice: Praha: Fr. A. Urbánek, 1913).
Záblesky, 1917 v Maršovicích, 1918 v Praze, čtyři smíšené sbory na slova Viktora Dyka, Jana Nerudy, Otakara Theera a Karla Tomana: 1. Život plyne jako sen, 2. Krajina, 3. Staroměstská věž, 4. Advent; Edice: Praha: Hudební Matice UB, 1918, 1921 (2. vyd.), 1938 (3. vyd.).
Dvě pochodové písně, 1918 a 1919, pro smíšený sbor bez doprovodu na slova J. V. Sládka a Vildy Davida: 1. Byli jsme a budem!, 2. Svorně k cíli!; Edice: Praha: Mojmír Urbánek, 1922 (partitura a hlasy).
Čtyři hravé básně, 1929, 1932 a 1933, rkp., 1. Dva páry černých koní (ženský sbor na slova Vítězslava Nezvala, 1929, rkp.), 2. Caruso (ženský sbor na slova Vítězslava Nezvala, 1929, rkp.), 3. Šílený ministrant (ženský sbor na slova Vítězslava Nezvala, 1932), 4. Tón (žertovný sbor pro kvartet smíšených hlasů na slova Vítězslava Nezvala, 1933).
Mateřídouška a jiné smíšené sbory, 1933–41, 1. Mateřídouška (na slova úvodní básně z Kytice K. J. Erbena ), 2. Angelus (na báseň Petra Křičky), 3. Moravská orlice (na slova Jana Karníka), 4. Jaro (na slova Thomase Nashe v překladu Františka Chudoby), 5. Sa plavog Jadranskog mora (Barcarolla na srbský text Safeta Buriny), rkp.
Dvě legendy pro smíšený sbor, 1936, 1942, dva smíšené sbory bez doprovodu na slova lidové poesie: 1. Adam a Eva, 2. Svatba v Káni Galilejské; Edice: Praha: Melantrich, 1945; Brno: Pazdírek, 1945.
Žalm Josefu Sukovi k 50. narozeninám. Ženský sbor, 1924, slova biblického žalmu „Ó, jak jsou sladké ústům mým výmluvnosti Tvé…“; Edice: Lidové noviny 6. 1. 1924.
Jevištní dílo, scénická hudba a hudba k filmům
a) Opery a balety
Hipolyta, 1910–1917 střídavě v Praze a Maršovicích, zpěvohra o třech dějstvích, libreto Julius Munk podle novely Maurice Hewletta Ippolita in the Hills, Edice: Hipolyta (libreto) Praha: Fr. Borový, 1917; Arie Hipolyty „Madonno přečistá“ pro zpěv a klavír vyšla nákladem Mojmíra Urbánka jako hudební příloha časopisu Dalibor, roč. XXX IX/1922–23, čís. 1.
Černá noc. Náčrt k opeře (torzo), asi 1924, na libreto Lva Blatného.
Chantelcer, 1927, scénická hudba k divadelní hře Edmonda Rostanda, rkp.
Bílý pán aneb Těžko se dnes duchům straší. Hudební komedie (I. verze), 1927–29, hudební komedie o 2 dějstvích s předehrou a dohrou na libreto Jana Löwenbacha podle novely Strašidlo Canterwillské Oscara Wildea; Edice: Praha: Hudební Matice UB, 1929 (libreto), hudební materiál v rkp.
Bílý pán aneb Těžko se dnes duchům straší. Strašidlo v zámku. Komická opera (II. verze), 1930, opera o šesti obrazech na libreto Jana Löwenbacha-Budína v novém zpracování Maxe Broda podle novely Strašidlo Cantervillské Oscara Wildea; Edice: Vídeň: Universal Edition, 1931 (klavírní výtah, Spuk im Schloss oder Böse Zeiten für Gespenster).
Budečské jesličky, 1936, vánoční zpěvohra o třech jednáních, 1. Hoja dunda, 2. Zvěstuji dějinu, 3. A již nemeškejme, 4. Co já, ubožátko, 5. Kdo chce vesel být, 6. Hle, dudák náš dobrý, 7. Žezulinka kuká, 8. Anička konopě močila, 9. Náno, pojď pro světlo!, rkp. nezvěstný.
České jesličky, 1936–37, vánoční zpěvohra o prologu a třech dějstvích, libreto podle českých lidových vánočních her a národních koled napsali Jan Port a Bohuš Stejskal; Edice: Praha: Dilia, 1968 (klavírní výtah).
Král Lávra. Zpívaný balet, 1938–39, scénická pohádka o třech dějstvích s prologem a epilogem, se zpěvy a tanci pro sóla, sbor a orchestr na libreto Josefa Jenčíka a Jaroslava Křičky podle stejnojmenné básně Karla Havlíčka Borovského; rkp.
Jáchym a Juliana, 1945–48, lidová opera o pěti obrazech podle básnické knihy Bedřicha Beneše-Buchlovana; Edice: Praha: Dilia, 1951.
Zastaveníčko aneb Nokturno, 1935, rokoková opera buffa o čtyřech jednáních na libreto Františka Kožíka podle námětů povídky Aloise Jiráska Zahořanský hon; Edice: Praha: Dilia, b. r. (klavírní výrah).
Kalhoty, 1961, zpěvoherní miniatura na vlastní libreto podle námětu povídky Paoly Lombroso, rkp.
Dvě komedie televizní, 1963, dvě operní miniatury na vlastní libreto podle povídek O´Henryho: 1. Měsíc divů, 2. Šlechetný kasař aneb S poctivostí nejdál dojdeš; rkp.
b) Operety
Zahořanský hon, 1949–50, hudební veselohra o čtyřech jednáních na libreto Františka Kožíka podle námětu stejnojmenné povídky Aloise Jiráska, rkp.; Edice: Praha: Dilia, 1950 (klavírní výtah).
Český Paganini aneb Slavík a Chopin, 1950–51, opereta o třech jednáních na libreto Jana Pakosty a Rudolfa Lazpy, rkp. nezvěstný.
Kolébka, 1950–51, hudební veselohra se zpěvy a tanci o třech jednáních podle povídky Aloise Jiráska; Edice: Praha: Dilia, b. r. (klavírní výtah).
Charlotta a loupežníci, 1951, hudební veselohra o třech dějstvích podle námětu Emila Zoly, rkp.
Tichý dům, 1951–52, opereta o čtyřech obrazech na libreto Jana Pakosty podle Malostranských povídek Jana Nerudy; Edice: Praha: Dilia, 1959 (klavírní výtah skladatele a libreto).
Chudý kejklíř, 1953, hra se zpěvy a tanci o třech dějstvích podle divadelní hry Josefa Kajetána Tyla, rkp.
Polka vítězí!, 1954, opereta o třech dějstvích na libreto Františka Kožíka; Edice: Praha: ČHF, 1955 (klavírní výtah skladatele).
Cirkus Humberto, 1955, opereta o čtyřech obrazech na libreto Josefa Konigsmarka podle románu Eduarda Basse; Edice: Praha: Dilia, 1956 (klavírní výtah skladatele).
c) Scénické hudby k divadelním a rozhlasovým hrám
Zmoudření Dona Quijota, 1914, scénická hudba k divadelní hře Viktora Dyka pro komorní orchestr.
Penthesilea, 1914, scénická hudba k tragedii Heinricha von Kleista pro komorní orchestr a ženský sbor, rkp.
Pohádka zimního večera, 1916, scénická hudba k divadelní hře Williama Shakespeara pro komorní orchestr a zpěvní hlas, rkp.
Husité, 1919, scénická hudba k dramatické hře od Arnošta Dvořáka, rkp.
Z otroctva rekov, 1920, scénická hudba k divadelní hře Vavro Šrobára, rkp.
Země mnoha jmen, 1923, scénická hudba k divadelní hře Josefa Čapka, rkp.
Ženský sněm, 1923, scénická hudba k divadelní komedii Aristofanově, rkp.
Tanec víl, 1924, hudba k pantomimické scéně, rkp.
Strakonický dudák I., 1924, scénická hudba k národní báchorce od J. K. Tyla, rkp.
Salome,1924, scénická hudba pro soubor Anky Čekanové, rkp.
Nervy, 1925, scénická hudba k pohybovému dramatu Anky Čekanové, rkp.
Hudba k tanečním studiím Anky Čekanové I., 1926, pro dvoje housle, violu a klavír, rkp.
Jiříkovo vidění, 1926, scénická hudba k národní báchorce J. K. Tyla, rkp.
Český Betlém, 1926, scénická hudba k rozhlasové vánoční hře Miloše Kareše, rkp.
Chantlecler, 1927, scénická hudba k divadelní hře Edmonda Rostanda, rkp.
Hudba k tanečním studiím Anky Čekanové II., 1928, pro malý orchestr, 1. Trilogie bájeslovná, 2. Jméno Anna, 3. Zábavní koutek – Eden, rkp.
Strakonický dudák II., 1930, scénická hudba se zpěvy a tanci k národní báchorce J. K. Tyla, 1. Lesní panny, 2. Tempo pohodlné polky, 3. Písničky Vocílkovy, 4. Písnička Kalagunova, 5. Zpěv Mazuky, 6. Kvapík, 7. Vstup krále, 8. Pekelný kvapík, 9. Finale; rkp.
Zahořanský hon, 1949, scénická hudba k rozhlasové hře Františka Kožíka, rkp.
Velký loutkař, 1952, scénická hudba ke hře Stanislava Žočka, rkp. nezvěstný.
Dobrý voják Švejk, 1953–54, hudba ke hře Ant. Fencla podle námětu stejnojmenné knihy Jaroslava Haška, rkp.
Přistihnu-li tě někdy…, 1955, hudba a zpěvy k veselohře Eugena Labicha; Edice: Praha: Dilia, 1956 (klavírní výtah se zpěvy).
d) Hudba k filmům
Svatý Václav, 1929–30 společně s Oskarem Nedbalem, hudba ke stejnojmennému filmu režiséra Jana S. Kolára, rkp.
Naši furianti, 1937, hudba k filmu, rkp.
Cech panen Kutnohorských, 1938, hudba k filmu, rkp.
Gabriela, 1941, hudba k filmu; Edice: Praha: Mojmír Urbánek 1942.
Barbora Hlavsová, 1942–43, hudba k filmu, rkp.
Skalní plemeno, 1943, hudba k filmu, rkp.
Jarní píseň, 1944, hudba k filmu, rkp.
Nikola Šuhaj, 1946, hudba k filmu, rkp.
Štika v rybníce, 1951, hudba k filmu režiséra Vl. Čecha, rkp.
Skladby pro mládež
a) Klavírní skladby
Loutková suita, 1920, pět skladeb pro děti a klavír na dvě ruce, 1. Rytířská, 2. Čertovská historie, 3. Vesnická komedie, 4. Loupežníci v českých lesích, 5. Kašpárek; Edice: Praha: Uměleck´sdružení českých učitelek hudby, 1920; SHV 1961.
Cirkus v pěti tónech, 1934, deset snadných klavírních kousků pro pět prstů, 1. Fanfára, 2. Na visuté hrazdě, 3. Sloni a velbloudi, 4. Pan ředitel a jeho ponny, 5. Ella, hop!, 6. Kouzelník, 7. Nezranitelný fakir, 8. Krotitel šelem, 9. Šaškové, 10. Opičí klec; Edice: Mohuč: ed. Schott, 1936.
Idylky a medajlonky z „Babičky“ Boženy Němcové, 1944, deset přednesových skladbiček pro mladé pianisty, 1. Babička přijede!, 2. Babička vypravuje, 3. Na Starém Bělidle, 4. Ve mlýně, 5. V myslivně, 6. Na Ratibořském zámku, 7. Slečna Hortensie, 8. Viktorka u splavu, 9. Štědrý den, rkp.
Neboráček, 1947, drobnost pro klavír na dvě ruce; Edice: Praha: SHV, 1958.
Dětský Lunapark, 1961, cyklus drobných klavírních skladeb pro mladé pianisty, rkp.
b) Houslové skladby
Malý Kubelík I., 1930–33, cyklus pěti přednesových skladeb pro mladé houslisty s doprovodem klavíru, 1. Vánoční, 2. Pochod, 3. Tanec pidimužíků, 4. Mušketýrská polonéza, 5. Dumka; Edice: Praha: Ed. Sádlo, 1933; Praha: SNKLHU, 1957; Praha: SHV, 1961.
Malý Kubelík II., 1957, 1. Ukolébavka, 2. Mazurka, 3. Menuetto, 4. Polka, 5. Zimní valčík; rkp.
c) Dětské písně
Dětem, 1917, písně a popěvky na slova prostonárodních říkadel pro zpěv a klavír, 1. Myška, 2. Ukolébavka, 3. Jiná ukolébavka, 4. Houpačka, 5. Velikonoční, 6. Poděkování, 7. Otloukání píšťalky, 8. Halekání, 9. Rozčítadlo, 10. Běžela rajna, 11. Honzíček, 12. Pohádky, 13. O ježkovi, 14. Primasova Dorotka, 15. Žertovná, 16. Dvorní koncert, 17. Jídelní lístek; Edice: č. 1–16 Praha: Jan Štenc, 1919, 1922 (2. vyd.); č. 17 v rkp.
Jiříčkovy písničky, 1917, 1922–23, soubor dětských písní pro zpěv a klavír na slova lidových říkadel a na umělé texty J. L. Budína, J. Bureše, Petra Denka, Karla Kovala, Petra Křička a F. S. Procházky; 1. Čáp, čáp, čápušky, 2. Myšičko, myš, 3. Na lávce, 4. Turek a hudar, 5. Zdvořilý zajíc, 6. Balada řízná!, 7. Král Bubáček, 8. Píseň cvrčka, 9. Ukolébavka, 10. O Ježíškovi, 11. Hledám tě, andílku; Edice: Praha: Hudební Matice UB. 1923; SHV 1957; č. 2 a 8 otištěno také ve výboru dětských písniček Zvířátka, SHV 1953 a 1962 (2. vyd.).
Zvířátka, 1917–36, výbor z dětských písniček Jaroslava Křičky pro zpěv a klavír; Edice: Praha: SNKLHU, 1953; Praha: SHV, 1962 (2. nezměněné vydání); Praha: Supraphon, 1968 (3. vyd.).
Písně a pochody, 1919 ve Stráži nad Nežárkou, soubor písní pro jednohlasý zpěv s průvodem klavíru na slova Pavly Křičkové, J. V. Sládka a Vilmy Sokolové: 1. Hymnus, 2. Již jde jaro, 3. Vlaštovička, 4. Houpací kůň, 5. Hvězdička, 6. Kozlíčkovo naučení, 7. Hajdy, děti!, 8. Mlýn, 9. Žežulka; Edice: Praha: Hudební Matice UB, 1921, 1932 (2. vyd.), 1933 (3. vyd.), 1937 (4. vyd.), 1941 (5. vyd.), 1948 (6. vyd.), partituru a instrumentaci Aloise Klímy rozmnožil ČHF; č. 6 a 9 ve sbírce Zvířátka (Praha: SHV, 1953 a 1962).
Daniny písničky a říkadla, 1928 v Praze a v Riccione, pro malé děti, deset písní pro zpěv a klavír na slova Pavly Křičkové a Leontiny Mašínové: 1. Jak mluví cepy, 2. Koně, 3. Kobylka, 4. Zachráněný, 5. Kocour-polka, 6. Sýček, 7. Hádanky, 8. Clasique, 9. Ukolébavka panence, 10. Radio u pavouků; Edice: Praha: Hudební Matice UB, 1928, 1957 (2. vyd.); č. 2, 3, 5 a 6 ve sbírce písní Zvířátka (Praha: SHV 1953 a 1962 (2.vyd.)).
Vzkříšení, 1929, tři zpěvy pro dětský sbor unisono s doprovodem tří houslí na slova Karla Drimla, rkp.
Nové písně a pochody, 1931, 1935, deset zpěvů jednohlasých s klavírním doprovodem ad libit, na texty Vladimíra Fajnora, Antonína Klášterského, Míly Pachnerové, Juliuse Stretze a slova prostonárodního říkadla; 1. Tělocvík, 2. Kazisvět, 3. Zmrzlinář, 4. Krejčí, 5. Jara vjezd, 6. Malý zahradník, 7. Za motýlkem, 8. Veš a blecha, 9. Skřivánek, 10. Bratom; Edice: Praha: Hudební Matice UB, 1937, 1938 (2. vyd.).
Pozměněná novoměstská, 1932 v Praze, dětská píseň pro zpěv a klavír na slova Jaroslava Křičky; Edice: časopis Hudební národ 5, č. 2.
Míšovy písničky pro děti, 1932, soubor dětských písní pro zpěv a klavír na dětské texty na slova lidové poesie; Edice: Brno: Oldřich Pazdírek, 1933; č. 11 otištěno ve sbírce Zvířátka, Praha, SHV 1962.
Jdou zvířátka, jdou…, 1934, dvanáct dětských písní pro zpěv s průvodem klavíru na slova A. Kutinové, 1. Předehra, 2. Kuřátka, 3. Kačenky, 4. Kočičky, 5. Husičky, 6. Štěňátka, 7. Vrabčáci, 8. Žabičky, 9. Housata, 10. Zajíček, 11. Sluníčko sedmitečné, 12. Výletníci; Edice: Praha: Besední pořady, 1935; č. 7, 10 a 12 otištěno ve sbírce písní Zvířátka (Praha: SNKLHU 1953, SHV 1962).
Děti se modlí za mír a sněženky vyzvání jaru, 1936, píseň pro střední hlas s průvodem klavíru na slova Helly Wuhrmannové, rkp.
Zvířátka z lesa, 1936, soubor písní pro dětský sbor s průvodem klavíru na slova A. Kutinové, 1. Předehra, 2. Had, 3. Ptáčátka, 4. Kukačky, 5. Housenka, 6. Komáři, 7. Včelky, 8. Čmelák, 9. Datlíci, 10. Svatojanské mušky, 11. Mravenci, 12. Lesní valčík; Edice: Praha: Besední pořady, 1943; č. 5, 9 a 10 otištěno ve sbírce Zvířátka (Praha: SNKLHU, 1953).
O zvířátkách a jiné žertovné písně dětské, 1954, devět dětských písní vybraných z autorových starších písňových sbírek v úpravě pro zpěv s doprovodem nonetu s klavírem, rkp.
Danečkovy písničky, 1957, dvanáct básniček Jana Čarka o dětech pro mezzosoprán a klavír, rkp.
Oblázky z lásky pro malé hlásky, 1961–62, soubor jednohlasých dětských sborových písní s jednoduchým doprovodem klavíru na verše Františka Hrubína, Antonína Kábeleho, Vítězslava Nezvala, Marie Štulíkové a lidového říkadla; Edice: Ostrava: KOS, 1963; Praha: Panton, 1966 (2. vyd.).
Večerní modlitbička, 1968, dětský popěvek na slova lidové poezie, rkp.
d) Dětské zpěvohry
Ogaři, 1918 v Maršovicích, dětská zpěvohra ze života valašských dětí, 2 jednání na text Ozefa Kaldy; Edice: Praha: Mojmír Urbánek, 1919 (klavírní výtah); Praha: B. M. Klika, 1919 (libreto).
Tlustý pradědeček, lupiči a detektývové aneb: Dobře to dopadlo. Zpěvohrak, 1932, dvě dějství, pro malé a velké děti na libreto Josefa Čapka; Edice: Praha: Fr. Borový, Hudební Matice UB, 1933 (klavírní výtah s obálkou Josefa Čapka); Fr. Borový, Praha, 1932 (libreto).
Hra na květinky. A-o-i-e-u, jaro již je tu!, 1937, písně pro sólové hlasy a dětský sbor s klavírem ke hře na květinky pro malé děti na slova A. Kutinové; Edice: Praha: Melantrich, 1944.
Psaníčko na cestách, 1941, malá zpěvohra pro dětské divadlo, pro sóla, sbor a komorní orchestr na libreto Jaroslava a Petra Křičkových podle Pošťácké pohádky Karla Čapka, rkp.
Oživlé loutky Matěje Kopeckého, 1941, malá zpěvohra pro dětské divadlo z komedií a her Matěje Kopeckého pro sóla, sbor a komorní orchestr na libreto Jaroslava Křičky, rkp.
O kohoutkovi a slepičce, 1953, hudba ke kreslené filmové pohádce podle námětu Marie Majerové, pro smyčcový kvartet, rkp. nezvěstný.
Kubula a Kuba Kubikula, 1955, hudba k loutkovému filmu na námět Vladislava Vančury, rkp.
Jak krtek ke kalhotkám přišel, 1956, hudba ke kreslené filmové pohádce Zdeňka Milera pro komorní orchestr, rkp.
O vlku a lišce, 1956, hudba k loutkové filmové pohádce pro komorní orchestr, rkp.
Pohádka o 12 měsíčkách, 1962, zpěvohříčka pro školní mládež na námět pohádky Boženy Němcové zdramatizovaný Ivanou Sommernitzovou; Edice: Praha: Dilia, 1965
Lidové písně v úpravách
a) Sólový hlas s doprovodem
Lidové písně československé I., 1921, soubor lidových písní v úpravě pro zpěv a klavír, 1. Osiřalo dítě, 2. Půjdem spolem do Betléma, 3. Zahučaly hory, 4. Dybych věděl, má Aničko, 5. Hej, hore háj, 6. Když jsem plela len, 7. Keď já smutný pojdem, 8. Což se mně, má milá, hezká zdáš, 9. Cibulička, 10. Dievča, dievča, laštovička, 11. Kdyby mě to Pán Bůh dal, 12. Neošidil som sa, 13. Stojí Jano, 14. Až já budu nade dvorem, 15. Pod našima okny, 16. Už je slúnko z téj hory ven; Edice: Généve: Edition Henn, 1922, Chansons populaires tschécoslovaques.
Vánoční koledy I., 1923, 1927, pět lidových koled pro vyšší hlas a klavír, 1. Pochválen buď Ježíš Kristus!, 2. Gloria! Co to?, 3. Poslechněte mne málo, 4. Pásli ovce Valaši, 5. Zamračený koledník; Edice: Praha: Hudební Matice UB, 1927.
Z bretoňského zápisníku I.-II., 1925–26, soubor lidových písní pro zpěv bez doprovodu, rkp.
Dvě lidové písně francouzské, 1926, pro zpěv s doprovodem klavíru, 1. Plavovláska, 2. Deset děvčat, rkp.
Čtyři písně československé. S doprovodem orchestru, 1929, pro střední hlas a malý orchestr, rkp., opis
Michele-le. Italský lidový popěvek, 1932, v úpravě pro zpěv a klavír; Edice: Jarní almanach Kmene 1932; ve sbírce Míšových písniček pro děti.
Ach, synku, 1946, česká lidová píseň pro zpěv s doprovodem smyčcového kvarteta, rkp.
Vánoční koleda soláňská, 1948, stará lidová koleda valašská s doprovodem varhan, rkp. nezvěstný.
Hluboko, maměnko a jiné lidové pěsničky, 1949, pásmo valašských lidových písní s doprovodem klavíru, rkp.
Lidové písně československé II., 1950, soubor lidových písní v úpravě pro zpěv a klavír.
Edice: Genéve: Edition Hann, 1950 pod názvem Chansons populaires Tchécoslovaques.
V tom bruntálském kostelíčku, 1951, lidová píseň valašská pro sólový zpěv s varhany, rkp.
Slezské, 1962, šestnáct lidových písní slezských ze sbírky Heleny Šalichové a ze zápisů Josefa Mojžíška pro střední hlas se snadným klavírním doprovodem, rkp.
Vánoční koleda lidová, 1962, pro lidový zpěv chrámový s doprovodem varhan, rkp.
b) Ženský (dětský) sbor
Vánoční koledy, 1917, patnáct lidových koled vánočních v úpravě pro 3–4 hlasý ženský nebo dětský sbor bez doprovodu, 1. Nesem vám noviny, 2. Požeň, bratře!, 3. Pojďte chlapci k nám!, 4. Gloria! Co to?, 5. Kuku, kuku, chaso vzhůru!, 6. Vítej děťátko, 7. Poslechněte mne málo, 8. Gloria in excelsis, 9. Pochválen buď Ježíš Kristus!, 10. Chtíc, aby spal, 11. Pásli ovce Valaši, 12. Svatou dobu již tu máme, 13. Půjdem spolem do Betléma, 14. Náš pantáto rozmilý, 15. Narodil se Kristus Pán; Edice: Praha: Hudební Matice UB, 1917 (1. vyd.), 1920 (2. vyd.), 1949 (3. vyd.).
Lidová píseň švýcarská, asi 1926, rkp.
V háji vyrostla kalinka. Ruská lidová píseň, 1927, v úpravě pro dětský sbor bez doprovodu; Edice: časopis Radost 4, 1927–28.
Vieille chanson de Guggisberg. Francouzská lidová píseň, 1927, starofrancouzská lidová píseň v úpravě pro dětský sbor, rkp.
Tři anglické lidové písně, 1928, pro jednohlasý dětský sbor s doprovodem klavíru, 1. Old King Cola, 2. Sleep, baby, sleep!, 3. Dame get up; rkp.
Písně pro bakulata, 1926–28, devět lidových písní anglických, francouzských, dánských, ruských a švýcarských pro dětský sbor bez doprovodu i s doprovodem klavíru, rkp.
Dvě slezské písně, 1932, pro dívčí nebo dětský sbor, 1. Vlaštovička lita, 2. Svatební; Edice: Praha: příloha časopisu Hudba a škola 4, č. 8.
Deset slezských písní lidových, 1932–33, pro školní sbor (ze sbírky Josefa Mojžíška); Edice: Brno: Oldřich Pazdírek, 1933.
Straňanské a jiné slovácké písničky z Kopanic, 1934, deset lidových písní pro 3–4 hlasý dívčí sbor, 1. Cez Dzedzinu, 2. Konopa, 3. Teskním, 4. Nepij, Jano, 5. Nebudem dobrý!, 6. Kreše minár, 7. Na tu svatú Katerinu, 8. Mám já jednu kopaničku, 9. Chodím, chodím, 10. Lopenické vršky holé; Edice: Zlín: Kabinet pro hudební výchovu při KPS a hudební kroužek OPS, 1954.
Tři kopaničářské písničky, 1937, pro dětský sbor bez doprovodu na slova lidové poesie, 1. Nebudem dobrý, 2. Mamičenko moja, 3. Píseň sirotka; Edice: Třebechovice pod Orebem: Antonín Dědourek, 1937.
Dvě švédské hymny, 1936, v úpravě pro ženský sbor, rkp.
Hezký Janek z lesa jede, 1940, Valašská lidová píseň pro ženský sbor bez doprovodu, rkp.
Valašská vonička, 1940, směs Valašských lidových písní pro ženský sbor a basklarinet nebo fagot; 1. Chodí šohaj kole domu; 2. Škoda ťa, synečku; 3. Ach, laštověnka, černý fták; 4. Lepší s mladým v lesi drva ščípat; 5. Okolo Bality těče voda; 6. Ach, můj myslivečku; 7. Uvázal Koníčka u suchéj jedličky; rkp.
Druhá desítka slezských písní, 1943, 1. Ty bruzovsky kosteličku, 2. U suseda dobra voda, 3. Juchelky v novej šini, 4. Pasla volky na dolině, 5. Ach, muj mily maryjanku, 6. Ej, zarzej, 7. Pytal se mě jeden chlapec, 8. Před tum našum šinum, 9. Komaři se ženili, 10. Leva nožka, prava nožka; Edice: Brno: Ol. Pazdírek, 1944; č. 7 Praha: SNKLHU, 1958.
c) Mužský sbor
Pětice lidových písní, 1903 (č. 1–4), 1926 (č. 5), pro mužský sbor bez doprovodu i s doprovodem klavíru, 1. Utonulý, 2. Boleraz, 3. Ej, za horú, 4. Zelený hájové, 5. Teče voda, teče, rkp.
Zornička a jiné lidové písně a tance, 1919–20, šest lidových písní v úpravě pro mužský sbor bez doprovodu, 1. Vysoko zornička, 2. Velický pan farár, 3. Kdo má počernú galánku, 4. Tancovala by som!, 5. Prešporská kasárna, 6. Tancuj, vykrúcaj; Edice: Praha: Hudební Matice UB, 1923´, 1949 (2. vyd.).
Moravské pěsničky, 1940, čtrnáct lidových písní moravských v úpravě pro mužský sbor, 1. Javorník, Javorník, 2. Můj koníčku, sivý, 3. Na horách, na dolách, 4. A v te naši zahradce, 5. Oči, očka, 6. Okolo Anova, 7. Uderela jedna, 8. Panímámo, hezkou ceru máte, 9. Dvanácte trubačů troubilo, 10. Zazpívaj, slavíčku, 11. Ach, ty Jurko, Jurenko, 12. Ej, hory, hory, 13. Dyby černé očenka, 14. Hore Velků; Edice: Praha, Hudební Matice UB, 1941.
Můj koníčku sivý, 1943, moravská lidová píseň pro mužský sbor, rkp.
Štveřice valašských pěsniček, 1945, čtyři lidové písně valašské v úpravě pro mužský sbor, rkp.
Jiná štveřice valašských pěsniček, 1945, čtyři lidové písně valašské v úpravě pro mužský sbor, rkp.
Vonička rozmarýna, 1949, pásmo slováckých písní pro mužský sbor, rkp.
Šumavské písně I. pro sóla a mužský sbor s doprovodem, 1952, ze sbírky Karla Weise pro tenor, soprán a mužský sbor s doprovodem malého orchestru, rkp.
Patero lidových písní severomoravských, 1959, pro mužský sbor, rkp.
Slezské písně lidové, 1960, pro mužský sbor, rkp.
Pošumavský stráně, 1960, česká lidová píseň pro mužský sbor, rkp.
Dvě lidové písně moravské, 1961, pro mužský sbor, rkp.
d) Smíšený sbor
Hymny národů, 1919, šest hymnických zpěvů v úpravě pro smíšený sbor bez doprovodu: 1. Česká, 2. Slovenská, 3. Slovinská, 4. Francouzská. Marseillaise, 5. Anglická, 6. Americká; Edice: Praha: POČ, 1921, 1932 (2. vyd.).
Dvě české lidové písně, 1921, v úpravě pro smíšený sbor, 1. Červená růžičko, 2. V dobrém jsme se sešli.
České, moravské a slezské, 1921, 1924 a 1926, deset lidových písní a tanců v úpravě pro smíšený sbor: 1. Červená růžičko, rozvijej se, 2. Dycky mně maměnka říkávala, 3. Kačenko, poď do kostela, 4. Zavazali ciganovi oči, 5. Měla jsem včera synečka, 6. V čirem poli hruška stoji, 7. Nechoď, synku, přes Polanku, 8. V tej Uherskej Skalici, 9. V dobrém jsme se sešli, 10. Dobrý večer, moja milá; Edice: Praha: Hudební Matice UB, 1927; 1928 (2. vyd.).
Dvě slezské písně, 1924, v úpravě pro smíšený sbor, 1. Zavazali ciganovi oči, 2. Nechoď, synku, přes Polanku.
Dvě slezské písně lidové II., 1933, v úpravě pro smíšený sbor, 1. Kaj je to polečko nězorané, 2. Křesajtě, mlynáři, rkp.
Tři lidové koledy, 1933, pro 4–5 hlasý komorní smíšený sbor, rkp.
Za Starú Breclavú a jiné lidové písně, 1946–60, lidová píseň slovácká v úpravě pro žákovský sbor, rkp.; Edice: časopis Malovaný kraj 6, 1970, č. 1.
Pomněnky, 1949, tucet lidových písní pro smíšený sbor bez doprovodu, rkp.
Polské písně lidové i umělé, 1950, šest polských lidových písní v úpravě pro smíšený sbor, rkp. nezvěstný.
Balzamína a jiné lidové písně a tance pro smíšený a mužský sbor, 1960 a 1962, pro smíšený a mužský sbor, rkp.
Duchovní písně
Dvě církevní vložky. Zpěv s doprovodem, 1907 a 1908 v Dněpropetrovsku, pro sólový hlas s průvodem lesního rohu a varhan, na latinské církevní liturgické texty, 1. O Sanctissima, 2. Ave Maria, 1941, píseň pro nižší hlas a varhany, rkp.
Zdráva buď, nebes královno, 1915 v Maršovicích, kostelní píseň v úpravě Jaroslava Křičky s průvodem varhan, rkp.
Žalm 102 (Za Janem Štursou), 1925, zpěv pro střední hlas a varhany na slova biblického žalmu „Poraženo jest jako bylina a uvadlo srdce mé…“, rkp.
Vánoční („Svatokopecké“). Zpěv s doprovodem, 1929, pro dvojhlasý zpěv s doprovodem varhan na text anonymního autora; Edice: Lidové noviny 24. 7. 1929; v úpravě pro smíšený sbor s orchestrem ve Valašské jitřní mši.
Valašská jitřní mše pastorální pro sóla, smíšený sbor a orchestr (varhany), 1941 ve Volšovech, na slova Františka Táborského; Edice: Olomouc: Velehrad, 1942, 1948 (2. vyd.).
Vítej nám, Ježíšku!, 1943, vánoční píseň pro sbor nebo soprán a alt s doprovodem varhan a orchestru na slova neznámého autora; Edice: Olomouc: Velehrad, 1944.
Requiem in memoriam fratris Dilectissimi pro smíšený sbor a varhany (orchestr), 1949, smuteční mše, 1. Introitus, 2. Kyrie, 3. Graduale, 4. Tractus, 5. Sequentia, 6. Offertorium, 7. Sanctus, 8. Benedictus, 9. Agnus, 10. Communio, 11. Absolutio, 12. In paradisum; rkp.
Účelová hudba (k tělovýchovným hrám, pochody, tance, intrády, znělky)
a) Hudba k tělovýchovným hrám
Na úsvitě nové doby. Scénická hudba k I. Dělnické Olympiádě, 1921, pro dechovou hudbu, rkp.
Pochod dorostu Červeného Kříže, 1921, píseň pro zpěv a klavír na slova Bedřicha Molnára; Edice: Měsíčník dorostu Červeného Kříže 1, 1921; Praha 1921; Václav Vilím: Národní písničky, Praha 1925 a zahraniční časopisy.
Prací k svobodě. Scénická hudba k II. Dělnické Olympiádě, 1927, k třídílné pantomimické hře, rkp.
Nápodobivá cvičení nejmladšího žactva, 1931, pro klavír podle tělocvičné sestavy Marie Provazníkové; Edice: Praha: Českoslovenká Obec Sokolská, 1932.
Prostná cvičení žáků, 1931; Edice: Praha: Československá Obec Sokolská 1932.
Napodobivá cvičení nejmladšího žactva, 1931, pro klavír podle tělocvičné sestavy Mar. Provazníkové; Edice: Praha: Československá Obec Sokolská 1932.
Roční doby. Scénická hudba k sokolskému cvičení, 1931, pro dětský sbor s doprovodem klavíru; Edice: Praha: Československá Obec Sokolská 1932.
Prostná cvičení mužů, 1936, na slet Sokolské župy Plzeňské; Edice: Plzeň: Planografie.
Prostná cvičení dívek nižších tříd, 1937, hudba k tělocvičné sestavě při X. všesokolském sletu v Praze; Edice: Praha: Československá Obec Sokolská.
Národní tance pro vystoupení vyspělých dorostenek, 1937, na X. všesokolském sletu v Praze; Edice: Praha: ČOS, 1938.
Prostná cvičení žákyň 9–14 letých, 1937, hudba k tělocvičné sestavě pro vystoupení na X. všesokolském sletu v Praze; Edice: Praha: ČOS.
Budovat a bránit. Scénická hudba k X. sletu všesokolskému, 1938, rkp.
Taneční prostná dorostenek na národní písně, 1946, cvičení k vystoupení XI. všesokolském sletě v Praze; Edice: Praha: Československá Obec Sokolská, 1947.
b) Pochody
Vojenský pochod Es dur, 1915, pro vojenskou dechovou hudbu, rkp.
Karneval 1925. Sletový pochod sokolský, 1925, pochod karnevalu hudebních umělců pro klavír na dvě ruce se zpěvem na text Petra Křičky; Edice: Praha: Smetanova kolej 1925 (faksimile).
Vám, letci, vám. Letecký pochod se zpěvem, 1933, na slova Ludvíka Mandause; Edice: Praha: Mojmír Urbánek, 1934.
V nový život, 1936, slavnostní pochod sokolský pro velký symfonický orchestr na slova Petra Křičky složil Josef Suk, upravil Jaroslav Křička; Edice: Praha: Hudební matice UB, 1936 (v úpravě pro sólový hlas), 1938 (v úpravě pro jednohlasý zpěv s klavírem), 1946 (v úpravě pro sólový hlas), 1948 (velká partitura pro symfonický orchestr a smíšený sbor).
Slavnostní pochod („Vítězný“), 1937, pro orchestr, rkp. nezvěstný.
Národ sokolí, 1947, sletový pochod sokolský, sokolská píseň pro zpěv s doprovodem klavíru na slova Jaroslava Křičky.
Pochod „1948“, 1948, pro orchestr, rkp.
Májový pochod, 1950, pro studenty a orchestr, rkp.
Pochod šumavských světáků, 1954, pochod se zpěvem, pro dechovou hudbu, na vlastní text, rkp.
c) Taneční hudba
Nazdar maturitě 1900!, 1899, mazurka pro smyčcový orchestr, rukopis.
Estradata – polka, 1912, pro klavír, Edice: Praha: Mojmír Urbánek, 1928, v instrumentaci pro univerzální orchestr.
Bábinčin maršovský valčík, 1917, pro klavír na dvě ruce.
Posedlá. Polka z rozhlasové hudby „Český Betlém“, 1927, pro malý orchestr Aničce Čekanové, rkp.
Medlov. Taneční píseň, 1935, pro zpěv s doprovodem klavíru na slova Pavly Křičkové, rkp.
Verunka. Kelecká polka, 1937, pro malý orchestr; Edice: Praha: Mojmír Urbánek, 1941.
Myslivecký valčík, 1940, pro malý orchestr; Edice: Praha: Mojmír Urbánek, 1941; SHV, 1957 (2. vyd.); Praha: Mojmír Urbánek, 1944 (v úpravě pro mužský sbor bez doprovodu).
Uhřická polka („Spěšná polka“), 1940, pro klavír; Edice: Praha: Mojmír Urbánek, 1941; Praha: SNKLHU, 1953.
Čtyři krátké valčíky k tanci, 1944, pro klavír se zpěvem, 1. Sušická alej, 2. Soláňský valčík, 3. Tmavozelený valčík, 4. Okarecký valčík; Edice: č. 1 Praha: SNKLHU, 1953 (v instrumentaci A. Austa pro malou dechovku a pro univerzální orchestr).
Zednická polka, 1950, pro orchestr, rkp.
Od Otavy křivé, zlatonosné, 1952, mazurka pro dechovou hudbu, rkp.
Valčík dumavý z dumné Šumavy, 1952, pro malý orchestr.
Nejni nad Sušici, 1952, polka pro orchestr se zpěvem na vlastní slova, rkp.
Dvorecký valčík se zpěvem, 1953, pro orchestr se zpěvem na vlastní slova, rkp.
Michaela – polka, 1954, polka pro malý orchestr, rkp.
Při měsíčku, 1954, valčík se zpěvem, v rondové formě pro malý orchestr, na text skladatele, rkp.
Olomucká polka hanácká, 1961, pro klavír, rkp.
d) Intrády, fanfáry a znělky
Entrata Academica. K promoci Josefa Bohuslava Foerstera, 1929, na motiv J. B. F. pro soubor žesťových a bicích nástrojů; Edice: sborník J. B. Foerster, Praha 1949, s. 28; zařazeno do Intrády, fanfáry a znělky.
Entrata Academica k oslavám 80. narozenin Otakara Ševčíka, 1932, rkp.
Zdravice presidentu dr. Edvardu Benešovi, 1938, pro soubor žesťových nástrojů, rkp.
Slavnostní znělka města Bystřice pod Hostýnem, 1942 v Praze, rkp.
Entrata muziale, 1943, slavnostní fanfáry pro instrumentální soubor, rkp.
Znělka pro Kostelec nad Labem, 1943, pro malý orchestr, rkp.
Znělka města Kroměříže, 1945, rkp.
Valtická znělka, 1947, rkp.
Intrády pro Pražské pozounéře, 1949, 1. Smuteční intráda, 2. Husitská píseň vítězná, 3. Veselá fanfára, rkp.
Fanfára k poctě 85. narozenin Williama Rittera, 1952, rkp. nezvěstný.
Fanfára k odhalení pomníku Františku Táborskému v Bystřici pod Hostýnem, 1958, pro soubor žesťových nástrojů, rkp.
Znělka ke sjezdu antropologů, 1958, pro soubor žesťových nástrojů a tympány, rkp.
Fanfare Sollenelle, consacré a la ville de l´Addis Abeba, 1958, pro tři trubky, čtyři lesní rohy, tři trombony, tympány a dva činely, rkp. nezvěstný.
Znělka „Kelče Křičků“, 1962, pro soubor žesťových a bicích nástrojů, rkp.
Dvě znělky Bezručovské, 1963, fanfáry pro čtyři pozouny, rkp
II. Dílo literární
Křička, Jaroslav: Touha, lyrická předehra k dramatu o 1 aktu (náčrt, podepsán Jaroslav z Kelče, listopad 1905, rkp.)
Křička, Jaroslav: Z vánoční návštěvy Moskvy a Petrohradu (Hudební rozhledy 1, 1908, s. 223).
Křička, Jaroslav: Letní dopis z Ruska (Hudební revue 1, 1908, s. 365).
Křička, Jaroslav: Za Rimským-Korsakovem (Hudební rozhledy 2, 1909, č. 1, s. 9).
Křička, Jaroslav: Anton Foerster (Hudební rozhledy 2, 1909, č. 1, s. 503).
Křička, Jaroslav: Rudolfa Karla Ideály (Hudební rozhledy 3, 1910, s. 6).
Křička, Jaroslav: Rimského-Korsakova Letopis (Hudební rozhledy 3, 1910, s. 140, 259).
Křička, Jaroslav: O komposičním fenoménu (Hudební rozhledy 3, 1910, s. 208).
Křička, Jaroslav: O Musorgském a jeho B. Godunovu (Hudební rozhledy 3, 1910, s. 452).
Křička, Jaroslav: O písňovém odkazu novoruské školy (Hudební rozhledy 3, 1910, s. 464).
Křička, Jaroslav: N. Findějzen: Nástin rozvoje ruské hudby v XIX. století (Hudební rozhledy 3, 1910, s. 473).
Křička, Jaroslav: Jubileum pražské konservatoře (Hudební rozhledy 4, 1911, s. 319).
Křička, Jaroslav: Pražské dopisy A. M. Balakireva (Hudební rozhledy 4, 1911, s. 372).
Křička, Jaroslav: N. Findějzen: Boieldieu a dvorní opera francouzská v Petrohradě na počátku XIX. věku (Hudební rozhledy 4, 1911, s. 59).
Křička, Jaroslav: O. Sielecký: Nový překlad Schubertovy Zimní cesty (Hudební rozhledy 4, 1911, s. 146).
Křička, Jaroslav: Smolenskago Stěpana Vasiljeviče paměti (Hudební rozhledy 4, 1911, s. 207).
Křička, Jaroslav: Z Ruska (Hudební rozhledy 4, 1911, s. 216, 341).
Křička, Jaroslav: Pražské německé divadlo (Hudební rozhledy 4, 1911, s. 390).
Křička, Jaroslav: Čtyři kantáty J. S. Bacha (Hudební rozhledy 6, 1912/13, s. 84).
Křička, Jaroslav: „Blahoslavenství“ C. Francka, ke koncertu Pražského Hlaholu 20. XI. 1912 (Hudební rozhledy 6, 1912/13, hudební příloha).
Křička, Jaroslav: Leoše Janáčka Věčné evangelium (Hudební rozhledy 10, 1917, s. 161).
Křička, Jaroslav: Karel Hoffmeister (Hudební rozhledy 12, 1918/19, s. 14).
Křička, Jaroslav: Ještě o hymně (Hudební rozhledy 12, 1918/19, s. 22).
Křička, Jaroslav: Václava Štěpána smyčcový sextet (Hudební rozhledy 12, 1918/19, s. 53).
Křička, Jaroslav: Ukrajinská republikánská kapela (Hudební rozhledy 12, 1918/19, s. 366).
Křička, Jaroslav: Dobrý tón (Motto: Hubuju, tedy jsem) (Hudební rozhledy 13, 1919/20, s. 61).
Křička, Jaroslav: Ukrajinská republikánská kapela (Hudební rozhledy 13, 1919/20, s. 278).
Křička, Jaroslav: Dopis Jar. Křičky (Pramen, plzeňský měsíčník 1, 1920, 10. X. 1920, č. 10 s. 476).
Křička, Jaroslav: Pokušení na poušti. Kantáta pro sóla, sbor, orchestr a varhany (ad lib.) podle evangelia sv. Matouše, kap. IV, verš. 1–11 (Listy Hudební Matice 2, 1922, s. 37–38).
Křička, Jaroslav: Jednou nohou v Anglii a druhou div ne v kriminále (Lidové noviny, 16. 8. 1922).
Křička, Jaroslav: Ruská hudba (Praha 1922).
Křička, Jaroslav: Karel Kovařovic (Věštník České akademie 1922).
Křička, Jaroslav: Návštěva bruselské konzervatoře (Pramen, plzeňský měsíčník 4, 1923, č. 1, s. 39).
Křička, Jaroslav: Hlasy ulice (Z cestovního denníku) (Lidové noviny, 6. 9. 1923).
Křička, Jaroslav: Smetana a Rusko (Listy Hudební Matice 3, 1924, č. 6–7, s. 223–224).
Křička, Jaroslav: O Janáčkových sborech (Listy Hudební Matice 4, 1924, č. 1–2, s. 12–18).
Křička, Jaroslav: Proč mám rád své povolání, odpověď v Anketě (Lidové noviny, 10. 5. 1924).
Křička, Jaroslav: Na pochodu. Na slova J. Křičky (Zpěv a klavír) Hudba J. Weinberger (Kutná Hora: Čes. hudba 1924).
Křička, Jaroslav: Jak jsem začal skládat o dětech a zvířatech (Listy Hudební Matice 5, 1925, č. 3, s. 103–104).
Křička, Jaroslav: O pouliční a jiné lidové písni (Lidové noviny, 8. 7. 1926).
Křička, Jaroslav: K českému provedení „Mesiáše“ (Listy Hudební Matice 6, 1927, č. 4, s. 114–118).
Křička, Jaroslav: Mesiáš, oratorium od G. F. Händla, z angl. vyd. E. Prout a Novello přeložil Jaroslav Křička (libreto s úvodem) (Praha 1927).
Křička, Jaroslav: Ke koncertu Donských kozáků (Národní osvobození, 22. 3. 1927).
Křička, Jaroslav: Která kniha na vás nejvíce působila, odpověď v Anketě (Lidové noviny, 3. 4. 1927).
Křička, Jaroslav: K premiéře (Bílého pána) (strojopis 1927).
Křička, Jaroslav: Mistru O. Ostrčilovi k 50. narozeninám (báseň, rkp., 1929).
Křička, Jaroslav: Z mých uměleckých začátků (Hudba a škola 1, 1929, č. 8–9, s. 159).
Křička, Jaroslav: Sv. Václav, film, hudební práce na něm s O. Nedbalem (Lidové noviny, 4. 4. 1930).
Křička, Jaroslav: Na okraj některých Novákových partitur. O instrumentaci (Listy Hudební Matice 10, 1931, č. 3–5, s. 114–120).
Křička, Jaroslav: Co jsou to „C-dury“ a „c-molly“, opusy a věty? (Praha 1931).
Křička, Jaroslav: Humor, vtip či psinu chce dnešní člověk? (Z debaty v Ústavu pro nár. výchovu) (Panorama 9, duben 1931, s. 2).
Křička, Jaroslav: Ze vzpomínek na Oskara Nedbala (Slovenské pohlady 47, 1931, č. 2).
Křička, Jaroslav: K prvnímu provedení Tyrolských Elegií. Vzpomínky (Tempo (LHM) 11, 1931/32, č. 6, s. 207–209).
Křička, Jaroslav: Polemika Křičkova s dopisem Dra Červeného v anketě o dobré a špatné hudbě na gramofonových deskách (Eva, 1. 9. 1932).
Křička, Jaroslav: Pro domo mea. Básně přednesené v předvečer narozenin 26. 8. 1932 na Oravskom Podzámku (rkp.).
Křička, Jaroslav: Přání (k 60. narozeninám J. Suka) (Tempo (LHM) 13, 1933/34, č. 5, s. 195–196).
Křička, Jaroslav: Moje vzpomínka (in Sborník Pěveckého kruhu Tovačovský v Praze 1933, s. 22).
Křička, Jaroslav: Dvě vzpomínky (na Karla Steckra a Karla Kovařovice) (in Sedmdesát let Umělecké besedy 1863–1933, Praha 1933, s. 174).
Křička, Jaroslav: Vzpomínky na gymnasiální léta (in Almanach Dvě stě let gymnasia v Něm. Brodě, Německý Brod 1935).
Křička, Jaroslav: Horácká suita (Horácké listy 27–32, 1935, 20. 9., č. 38, s. 1).
Křička, Jaroslav: O Jaroslavu Novotném (Tempo 15, 1936, č. 11, s. 1).
Křička, Jaroslav: Náčrtky autobiografické. (in Sborník na paměť 125 let konzervatoře hudby v Praze, Praha 1936, s. 400–405).
Křička, Jaroslav: Úvodem ke koncertu 12. 3. 1937 v Kroměříži. Rozbor Pokušení na poušti, Moravské kantáty, Tyrolské elegie a Studentských vzpomínek.
Křička, Jaroslav: Odpoledne u Alberta Roussela (Tempo 17, 1937, č. 4, s. 38–39).
Křička, Jaroslav: Drážďanský festival (Lidové noviny, 2. 6. 1937).
Křička, Jaroslav: Mrs. Rosa Newmarch. K 80. narozeninám 18. 12. 1937 (Tempo 17, 1937, č. 5, s.49–50).
Křička, Jaroslav: Sonáta e moll. Památce J. Štursy. Památník ze staré školy op. 35. Klavírní trio „Dana“ op. 38. II. kvartet e moll (Rytmus 5, 1939/1940, č. 5, s. 34).
Křička, Jaroslav: O hudebních filmech a vůbec (Lidové noviny, 11. 5. 1940).
Křička, Jaroslav: Král Lávra (Národní a stavovské divadlo 17, 1940, č. 12, s. 4–5).
Křička, Jaroslav: Pozdrav nemocným muzikantům (Lidové noviny, 24. 5. 1940).
Křička, Jaroslav: Prázdninové toulky Moravou (Lidové noviny, příloha, 27. 10. 1940).
Křička, Jaroslav: Bloudění u Křižanova (Prázdninové dobrodružství) (Kolo, umělecká revue Moravského kola spisovatelů 10, 10. 12. 1940, s. 500).
Křička, Jaroslav: Vzpomínám vděčně Karla Kovařovice (in Vzpomínáme Karla Kovařovice, Praha 1940, s. 104–114).
Křička, Jaroslav: Příspěvek k anketě Nejkrásnější česká koleda (Venkov, příloha, 5. 1. 1941).
Křička, Jaroslav: Proč mám rád své povolání. Prosloveno v rozhlase 2. 3. 1941 (Hudební věštník 34, 1941, č. 6, s. 62–64).
Křička, Jaroslav: Asrael s Filharmonií pod Talichem v Národním (Lidové noviny, 18. 5. 1941).
Křička, Jaroslav: Jaroslav Křička o sobě. (Starší vzpomínka „Jak se u nás muzicírovalo“) (Praha v týdnu, 20. 6. 1941).
Křička, Jaroslav: Slovo k našim koncertům (Smetana 1, č. 5, 24. 12. 1941, s. 35).
Křička, Jaroslav: Ladislav Vycpálek. (23. 2. 1882) Báseň (Divadlo a hudba 1, 1941–42, č. 7, s. 49).
Křička, Jaroslav: Karel Weis (13. 2. 1862) (Divadlo a hudba 1, 1941, č. 7, s. 53).
Křička, Jaroslav: Pozdravení Jindřichu Jindřichovi. K 5. březnu 1941 (Hudební věštník 34, 1941, č. 6, s. 67).
Křička, Jaroslav: Pozdravení Mistru Lad. Zelenkovi. K 11. březnu 1941 (Hudební věštník 34, 1941, č. 6, s. 67).
Křička, Jaroslav: K jarnímu koncertu pěveckého kruhu „Tovačovský“ 25. 4. 1941. (Špetka vzpomínek) (Věštník pěvecký a hudební 45, 1941, č. 5, s. 102).
Křička, Jaroslav: Šín Otakar. 23. 4. 1881 nar. (Hudební věštník 34, 1941, č. 9, s. 126).
Křička, Jaroslav: Za Otakarem Šínem (Rytmus 8, 1942/43, č. 6, s. 71–72).
Křička, Jaroslav: Rozhovor s Jaroslavem Křičkou (Rytmus 8, 1942/43, č. 1, s. 7–9).
Křička, Jaroslav: Více Bacha! (Rytmus 8, 1942/43, č. 8, s. 94–95).
Křička, Jaroslav: Přípitek prof. Vilému Kurzovi k sedmdesátinám, pronesený 19. 12. 1942 v síni Obecního domu při slavnostní večeři uspořádané Uměleckou besedou (hud. Odborem) (Praha 1942, rkp.).
Křička, Jaroslav: Básnická mezihra. Slova bez písní (Praha 1943).
Křička, Jaroslav: Česká hudba a její potřeby (Přítomnost 17, 1943, 1. 3. 1943, č. 6, s. 84).
Křička, Jaroslav: Hudba a film. Přednáška ze semináře pro filmové autory (Praha 3. 5. 1943).
Křička, Jaroslav: J. Křička o své opeře „Hipolyta“ (A‐Zet pondělník 8, 16. 12. 1943).
Křička, Jaroslav: Autor o své první opeře (Národní politika 61, 18. 12. 1943).
Křička, Jaroslav: Proč milujeme hudbu Smetanovu (Věštník pěvecký a hudební 48, 1944, č. 5, s. 59).
Křička, Jaroslav: Nedostatek sborových novinek (Věštník pěvecký a hudební 51, 1947, č. 9, s. 151–152).
Křička, Jaroslav: Chodil jsem do francouzské školy (Lidová demokracie 17, 1962, 26. 8. č. 203, s. 5).
Křička, Jaroslav: Rozpomínky (1958–65, strojopis).
Křička, Jaroslav: Nové Město na Moravě v létech 1892 a dalších. (Nové Město na Moravě 1969).
Mnoho dalších článků, referátů, fejetonů, překladů, proslovů, básní, atd.
Literatura
I. Lexika
ČSHS.
New Grove2.
PHSN.
OSNND.
II. Katalogy, bibliografie, soupisy, diskografie
Dostál, Jiří: Jaroslav Křička (Praha 1944).
Hradil, František Míťa: Jaroslav Křička: Úplná bibliografie skladatelského díla k 100. výročí autorova narození (Praha 1982).
Trojanová, Jaromíra: Jaroslav Křička: 27.8.1882-23.1.1969: Personální bibliografie (Brno 1984).
III. Ostatní
Knot, K. K.: Český koncert v Jekatěrinoslavi (Ruský Čech (Kyjev), II. 32, 19. 4. 1908, s. 1–2).
L., J. [= Jan Löwenbach]: Křičkova ouvertura k Modrému ptákovi (Hudební revue 5, 1912, s. 249–252).
Strnad, Karel: Jaroslav Křička (Samostatnost 3, 1913, 1. 1., s. 11).
Nejedlý, Zdeněk: Jaroslav Křička: Hipolyta (Smetana: Hudební list 8, 1917, č. 1, s. 13–15).
Pihert, Jindřich: Z hudebního života. Praha. Národní divadlo. Hipolyta (Hudební revue 11, 1917, č. 2, s. 73–75).
Munk, Julius: Hipolyta: zpěvohra o třech dějstvích, libreto (Praha 1917).
Štěpán, Václav: Jaroslava Křičky »Hipolyta«. (K prvému provedení na Národním divadle.) (Hudební revue 11, 1917, č. 1).
Štěpán, Václav: Beseda. Opera Jaroslava Křičky (Lidové noviny 25, 16. 10. 1917, č. 284, s. 1–2).
Nejedlý, Zdeněk: Pan Křička v oboru přenesené působnosti (Smetana: Hudební list 8, 1918, č. 6, s. 87).
Nejedlý, Zdeněk: Čtvrtý abonnentní koncert. (Jar. Křička) (Smetana: Hudební list 8, 1918, č. 6, s. 68–69).
Černušák, Gracián: Jar. Křička: Ogaři (Lidové noviny, 1919, 10. 9.).
Černušák, Gracián: J. Křička: Ogaři (Lidové noviny, 1920, 4. 2.).
O. L. M.: Jaroslav Křička „Pozdrav“. Mužský sbor na slova R. Medka (Dalibor 38, 1921, č. 4, s. 34).
L., J. [= Jan Löwenbach]: O Křičkově činnosti v Pražském Hlaholu (Tribuna, 5. 9. 1921).
Černušák, Gracián: Koncert dětských skladeb Jar. Křičky (Lidové noviny, 1921, 4. 10.).
Fiala, Jaromír.: Jaroslav Křička čtyřicátníkem (Dalibor 39, 1922/23, č. 1, s. 3).
Löwenbach, Jan: Jaroslav Křička. K 40. narozeninám (Listy Hudební Matice 2, 1923, č. 1, s. 8).
Ladmanová, Božena: Seznam děl Jaroslava Křičky (Listy Hudební Matice 2, 1923, č. 1, s. 15).
Černušák, Gracián: Jar. Křička: Památník ze staré školy (Lidové noviny, 1926, 8. 2.).
Černušák, Gracián: Daniny písničky (Lidové noviny, 1927, 6. 1.).
Křičková, Pavla: Silnější smrti (Zvon, 1927, s. 396).
Černušák, Gracián: Janáčkova Missa glagolskaja a Křičkovo Pokušení na poušti (Lidové noviny, 1927, 7. 12.).
Löwenbach, Jan: Bílý pán aneb Těžko se dnes duchům straší. Hudební komedie o dvou dějstvích s předehrou a dohrou. Text dle motivu O. Wilda. Hudbu složil J. Křička (Praha 1929).
Černušák, Gracián: Křičkovy Svatováclavské zpěvy vyšly v Hudební Matici (Lidové noviny, 1929, 28. 9.).
Černušák, Gracián: J. L. Budín – Jar. Křička: Bílý pán – premiéra operní novinky (Lidové noviny, 1929, 30. 11.).
Jaroslav Křička: Co jsou to C dury a c molly, opusy a věty? (Hudba a škola 4, 1931–32, č. 7, s. 110).
Steinhard, Erich: Jaroslav Křičkas „Spuk im Schloss“ (Auftakt 11, 1931, s. 283).
Černušák, Gracián: Křičkova premiéra ve Vratislavi. (Bílý pán) (Lidové noviny, 1931, 15. 11.).
Černušák, Gracián: Rehabilitace Křičkova Bílého pána (Lidové noviny, 1931, 16. 11.).
-k: Německá premiéra Křičkovy opery (Listy Hudební Matice 11, 1931/32, s. 148).
Očadlík, Mirko: Strašidla (K provedení opery Jar. Křičky »Spuk im Schloss«.) (Klíč: Nezávislá revue pro hudbu a umění pohybové 2, 1931/32, s. 193–199).
Konvalinka, Karel: K padesátinám Jaroslava Křičky (Horácké besedy 6, 1932, č. 5–6, s. 1–3).
Novák, Adolf: Krajinné pozadí (Horácké besedy 6, 1932, č. 5–6, s. 3).
Flek, Volfgang: Skizza. (K padesátinám Jaroslava Křičky) (Horácké besedy 6, 1932, č. 5–6, s. 5).
Karník, Jan: Jaroslavu Křičkovi k padesátinám (Horácké besedy 6, 1932, č. 5–6, s. 5–6).
Křičková, Pavla: Z našeho dětství (Horácké besedy 6, 1932, č. 5–6, s. 6–7).
dr. Jaroslav Křička padesátiletý (Moravské slovo, 1932, č. 167, 27. 8. s. 6).
Veselý, Roman: Křičkovy „Tyrolské elegie“ (Radiojournal, 1932, č. 11, s. 6).
Hippmann, Silvestr: Jaroslav Křička spatřil Abrahama (Eva 4, 1932, č. 19, s. 25).
Rozhovor s Jaroslavem Křičkou o dětských písních a věcech přilehlých (Ročenka rozhledů po literatuře a umění, 1932, s. 163–164).
Štědroň, Bohumír: O mládí a skladbách Jaroslava Křičky (Hudební národ 5, 1932–33, č. 1, s. 11–14).
Soupis nejnovější literatury (Hudební výchova 8, 1932, s. 104).
Konvalinka, Karel: O Křičkově hudebním vývoji, Křičková Pavla, Křička Petr (Horácké listy 6, 1932, měsíční příloha, č. 516).
jr.:Mistr miniatury (Pozor (Olomouc), 27. 8. 1932).
Doležil, Hubert: Jaroslav Křička. K 50. narozeninám (Tempo 12, 1932/33, č. 1, s. 1–5).
Vycpálek, Vratislav: Skladby Jaroslava Křičky od r. 1922 (Tempo 12, 1932/33, č. 1, s. 5–11).
Löwenbach, Jan: Jaroslav Křička padesátníkem (Hudební noviny Hudební matice 3, 1932, č. 1, září).
Černušák, Gracián: Jar. Křička – konferenciér, doprovazeč, recitátor (Lidové noviny, 1933, 22. 3.).
Proč je Jaroslav Křička výborným skladatelem pro děti? (in: Ročenka rozhledů pro literaturu a umění, 1933, s. 181).
B., M.: Jaroslav Křička persönlich (Die Bühne, Jänner 1933, Nr. 343, Seite 39).
Černušák, Gracián: Jar. Křička – Jos. Čapek: Dobře to dopadlo (Lidové noviny, 1933, 28. 9.).
Štěpán, Václav: Jaroslav Křička (in Ottův naučný slovník nové doby, sv. III. 2, s. 865, Praha 1935).
Bartoš, Josef: O Křičkově době sbormistrovství v Pražském Hlaholu (in Památník zpěváckého spolku Hlahol, 1936, s. 13–52).
Helfert, Vladimír: Česká moderní hudba (Olomouc 1936, s. 102–104).
Ballo, Ivan: K premiére Kříčkovej Hipolyty (Slovenský denník 19, 3. 10. 1936, č. 227, s. 3).
J. H.: Kultúrna kronika. Hypolita (Slovák 18, 6. 10. 1936, č. 228, s. 4).
Fis: Křičkova Hipolyta v SND (Slovenská politika 17, 8. 10. 1936, č. 231, s. 2).
–k [= Gracián Černušák]: Křičkova Hipolyta v Brně (Lidové noviny 45, 1937, 29. 9.).
Černušák, Gracián: K provedení Hipolyty v Brně v divadle Na hradbách (Lidové noviny 45, 1937, č. 489, s. 9).
Balatka, Antonín: Křičkova Hipolyta (Divadelní list Zemského divadla v Brně 13, 1937, č. 3, s. 63–65).
Opera. Hipolyta (Divadelní list Zemského divadla v Brně 13, 1937, č. 3, s. 38, 67–68, 142).
Cmíral, Adolf: Jaroslav Křička: Vám, letci, vám (Praha: Diskotéka, 1938, č. 4).
Melníková-Papoušková, Naděžda: Jaroslav Křička (L´Europe Centrale, 26. 3. 1938).
Racek, Jan: Leoš Janáček a současní moravští skladatelé (Brno 1940, s. 43–45).
Bartoš, František: Jaroslav Křička (in: České umění dramatické. II. Zpěvohra, Praha 1941, s. 330–336).
Továrek, František: Život a práce Františka Křičky (Národní učitel II. 12., 1941, 31. 1., s. 113–114).
Fialka, Jaroslav: Křičkova Valašská jitřní v Bystřici pod Hostýnem (Divadlo a hudba 1, 1941/1942, č. 7, s. 61).
Bartoš, František: Jaroslav Křička (in České umění dramatické II. Zpěvohra. Praha 1941, s. 330–336).
Dostál, Jiří: O životě a díle Jaroslava Křičky (Divadlo a hudba 1, 1941/42, č. 11, s. 83–85).
Mydlář, Jan [= Kárník, Jan]: K šedesátinám Jaroslava Křičky (Pestrý týden 17, č. 35, 29. 8. 1942, s. 7).
Jaroslav Křička šedesátníkem (Moravské slovo, 1942, 25. 8., č. 201, s. 2).
fbš: Šedesát let skladatele Jaroslava Křičky (Národní politika 60, Moravská příloha, 1942, č. 234, 26. 8., s. 3).
Dostál, Jiří: Šedesát let Jaroslava Křičky (Lidové noviny 50, 1942, č. 435, 27. 8., s. 3).
Rozhovor s Jaroslavem Křičkou (Rytmus 8, 1942/43, č. 1, s. 7–9).
abs: Dva jubilující skladatelé (Jaroslav Křička a Jaromír Herle) (Moravské noviny 94, 1942, č. 203, 28. 8., nestr.).
Dostál, Jiří: O životě a díle Jaroslava Křičky (Divadlo a hudba 1, 1942, č. 11, 27. 6., s. 83).
Dostál, Jiří: Šedesát let Jaroslava Křičky. (K 27. srpnu 1942) (Věštník pěvecký a hudební 46, 1942, č. 7, s. 109).
Štědroň, Bohumír: Jaroslav Křička a Vyškov (Vyškovské noviny 52, č. 5, 29. 1. 1943).
Štědroň, Bohumír: Jaroslav Křička a Vyškov (Smetana 56, č. 3, 15. 5. 1943).
O hudbě ve filmu (Filmový kurýr 17, 1943, č. 19, s. 3).
p: Křičkova „Hipolyta“ po 25 letech (Lidové listy 22, 17. 12. 1943).
-jkp-: Křičkova „Hipolyta“ v Národním divadle (A‐Zet pondělník 8, 21. 12. 1943).
Es: Premiéra v Národním divadle. Jaroslav Křička: „Hipolyta“ (Lidové listy 22, 21. 12. 1943).
fbš: Křičkova Hipolyta (Národní politika 61, 21. 12. 1943).
Kov.: Vzkříšená „Hipolyta“ (Venkov 38, 22. 12. 1943).
Křičkova „Hipolyta“ v Národním divadle (Lidový deník 30, 22. 12. 1943).
stál.: Křičkova »Hipolyta« v Národním divadle. K novému nastudování po šestadvaceti letech (Lidové noviny 51, 22. 12. 1943, č. 351, s. 4).
V. J. S.: Křičkova opera „Hipolyta“ (Pondělní list 17, 27. 12. 1943).
J. C. D.: Jaroslava Křičky Hipolyta (Praha v týdnu: programový týdeník 5, 13. 1. 1944).
Kov.: Hypolita, opera bratrské lásky (Žena českého venkova: obrázkový týdeník 2, 7. 1. 1944).
Změny a doplňky k seznamu skladeb, uvedeném v Dostálově biografii (Tempo 18, 1946, č. 4–5, s. 159).
Vomáčka, Boleslav: Jaroslav Křička sedmdesátníkem (Hudební rozhledy 5, 1952, č. 13., s. 24).
P.: Sedmdesát let Jaroslava Křičky (Práce 8, 1952, č. 203, 27. 8., s. 3).
Dlask, Emil: Ad vocem Jaroslav Křička (Valašsko 2, 1953, s. 105).
Stolařík, Ivo – Štědroň, Bohumír: K dějinám hudby v Ostravském kraji. (O Jaroslavu Křičkovi s. 215) (Slezský sborník 53, 1955, č. 2, s. 195–229).
Hudebnímu skladateli Jaroslavu Křičkovi k padesátiletí umělecké činnosti 1905–1955 (Kroměříž 1955).
Mrázek, Miroslav: K 75. narozeninám Jaroslava Křičky (Hudební výchova 5, 1957, č. 4, s. 80–84).
Gregor, Vladimír: Dětské písně Jaroslava Křičky. (Kapitola z historie české dětské písně umělé) (Hudební výchova 5, 1957, č. 4, s. 84–87).
Mrázek, Miroslav: Dětské zpěvohry Jaroslava Křičky v Plzni (Hudební výchova 6, 1957, č. 8, s. 136).
Metyš, Jaromír –Vrchotová-Pátová, Jarmila: Nové zpěvohry Jaroslava Křičky v Litomyšli (Hudební výchova 5, 1957, č. 5–6, s. 104–105).
fx: Křičkův večer v klubu SČS (Hudební rozhledy 10, 1957, č. 20, s. 864).
Pakosta, Jan: Tichý dům. Opereta o 4 dějstvích. Volně podle Malostranských povídek Jana Nerudy (Praha 1961).
Horová, Eva: Gratulanti v Červených Dvorcích. Beseda s hudebním skladatelem, zasloužilým umělcem Jaroslavem Křičkou v den jeho osmdesátin (Brno 1962).
ca: Pozdrav do Červených Dvorců (Práce 18, 1962, 26. 8., č. 203, nestr.)
Štědroň, Bohumír: Jubileum Jaroslava Křičky (Slovenská hudba 6, 1962, č. 7, s. 220).
Černý, Miroslav Karel: Vzácné životní jubileum (Hudební rozhledy 15, 1962, č. 15, s. 635).
Filka, M.: Na maršovské rychtě. (Vzpomínky na pobyty Jaroslava a Petra Křičky. Horácko) (Rovnost, 1963, 16. 2., s- 5).
Žižková, Eva: Jaroslav Křička dětem. Ke skladatelovým 80. narozeninám (Praha 1962).
Čapek, Josef: Dobře sa to skončilo alebo Tučný pradeduško, zbojníci a detektívi. Hra vo 2 dejstvách pre malé i velké deti (Bratislava 1964).
Pohádka o 12 měsíčkách. Zpěvohra o 10 obrazech. Hudbu složil J. Křička (Praha 1965).
Štědroň, Bohumír: Jaroslav Křička a Haná na Vyškově (Vyškov 1968).
Mikulec, Josef: Za Jaroslavem Křičkou (Vysočina, 1969, 30. 1., s. 3).
Kožík, František: Odešel velký Moravan, (Svobodné slovo, 1969, 1. 2., s. 5).
Novotný, Jan Osvald: Autor „Bábinčina maršovského valčíku“ (Rovnost, 1969, 1. 2., s. 9).
Rozenbaum, M.: Vzpomínka na Jaroslava Křičku (Vysočina, 1969, 6. 2., s. 3).
–jmč–: Jaroslav Křička a Slovácko (Slovácko, 1969, 12. 2., s. 4).
Mikulič, Jožo: Jaroslav Křička a Břeclavsko (Nový život (Břeclav), 1969, 20. 2., s. 4).
Boček, J. K.: Jaroslav Křička a Slovácko. Skladatel v letech 1940–50 (Zpravodaj města Uherské Hradiště 9, 1970, s. 27).
KFK: Nedožité devadesátiny J. Křičky (Práce 28, 1972, č. 200, 25. 8., s. 5).
Bajerová, Marie: Poslední léta Jaroslava Křičky (K nedožitým devadesátinám skladatele 27. srpna 1972) (Lidová demokracie 28, 1972, č. 201, 26. 8. s. 3).
JB: K nedožitým 90. narozeninám Jaroslava Křičky (Československý rozhlas, 1972, č. 35, s. 17).
Novotný, Jan Osvald: Žerty a smyčky Jaroslava Křičky (Lidová demokracie, 1972, 12. 10.).
(á): Jaroslav Křička a Břeclavsko (Rovnost, 1973, 15. 8., s. 5).
Jaroslav Křička Hradišti (Zpravodaj města Uherské Hradiště, 1973, č. 11, s. 8).
Hejzlar, Tomáš: Křičkovy Maršovice (Opus musicum, 1974, č. 1, s. 21–24).
Bránský, Jaroslav: Jaroslav Křička a Boskovice (Nový život (Blansko), 1982, 19. 5., s. 3 a 26. 5., s. 3).
Křičková, Anna: Sourozenci Křičkovi (Novoměstský zpravodaj, červenec-srpen 1982, s. 25–26).
Strnadel, T.: Výročí Jaroslava Křičky (Květy 32. 1982, č. 24, 26. 8., s. 40).
rf: Sedmdesátka Jaroslava Křičky (Lidová demokracie 8, 1952, č. 202, 27. 8., s. 3).
Sedláková, Eva: J. Křička a jeho dětské zpěvohry, magisterská diplomová práce (Masarykova univerzita Brno 1967).
Kubešová, Alena: Jaroslav Křička a jeho tvorba pro děti a mládež, magisterská diplomová práce (Masarykova univerzita Brno 1968).
Němcová, Ivana: Jar. Křička a jeho písňová tvorba pro děti, magisterská diplomová práce (Masarykova univerzita Brno 1968).
Knotková, Hana: J. Křička a jeho operní tvorba pro mládež, magisterská diplomová práce (Masarykova univerzita Brno 1977).
V. L.: Skladatel, dirigent, publicista. Před sto lety se narodil Jaroslav Křička (Svobodné slovo 38, 1982, č. 203, 27. 8., s. 5).
pvl: Jaroslav Křička dětem (Rovnost 97, 1982, č. 203, 27. 8., s. 5).
Faix, Aleš: Výročí českého skladatele (Práce 38, 1982, č. 203, 27. 8., s. 6).
Glivický, Josef: Přátelé Josef Čapek – Jaroslav Křička (Lidová demokracie 38, 1982, č. 206, 31. 8., s. 4).
Vzpomínková oslava v Maršovicích (Novoměstský zpravodaj, listopad 1982, s. 19).
Z. M.: Jaroslav Křička (Novoměstský zpravodaj, červenec-srpen 1983, s. 29).
Špalková, Marcela: J. Křička a jeho tvorba pro děti, magisterská diplomová práce (Masarykova univerzita Brno 1984).
Havlíková, Dagmar: Dětská píseň umělá v tvorbě Modesta Petroviče Musorgského a Jaroslava Křičky, magisterská diplomová práce, vedoucí práce Jana Glogarová (Univerzita Palackého v Olomouci 1985).
Šenková, Lenka: Jaroslav Křička a jeho písňová tvorba pro děti, magisterská diplomová práce, vedoucí práce Pavel Čotek (Univerzita Palackého v Olomouci 1986).
Winklerová, Petra: Projevy české secese v malířství, hudbě a literatuře, bakalářská diplomová práce, vedoucí práce Marek Sedláček (Masarykova univerzita Brno 2006).
Rejhová, Dana: Jaroslav Křička : sólová vokální tvorba a její pedagogické využití, diplomová práce (Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem 2007).
Dvořáková, Dagmar: Tři básnické sbírky Petra Křičky (Šípkový keř, Bílý štít, Hoch s lukem), bakalářská diplomová práce, vedoucí práce Jiří Kudrnáč (Brno 2008).
Veverková, Zuzana: Písňový cyklus První touhy Jaroslava Křičky, bakalářská diplomová práce, vedoucí práce Vladimír Richter (Masarykova univerzita Brno 2010).
Homolka, Marek: S bratry Křičkovými se setkáte v muzeu i v knihovně (Kulturně inzertní měsíčník 2, 2014, č. 5, s. 12).
Černá, Jana – Kulková, Eva: Novoměstská tančírna bude v duchu Bábinčina maršovského valčíku (Kulturně inzertní měsíčník 2, 2014, č. 6, s. 9).
Zelená Křížová, Helena: Nové Město si připomene slávu bratří Křičků (Žďárský deník 13, 2014, č. 31, s. 2).
Řádková, Žofie: Rok 2014 – Rok bratří Křičků (Novoměstsko 24, 2014, č. 1, s. 6).
Rudolfová, Věra: Vracel se nejen do Maršovic (Novoměstsko 24, 2014, č. 2, s. 15).
Tesařová, Sylva: S bratry Křičkovými se setkáte v muze (Novoměstsko 24, 2014, č. 3, s. 7).
Černá, Jana – Kulková, Eva: Novoměstská tančírna bude v duchu Bábinčina maršovského valčíku (Novoměstsko 24, 2014, č. 4, s. 12).
Svojanovská, Jitka: Téma: Kulturní život v našem městě (Novoměstsko 24, 2014, č. 5, s. 3).
Bartoňová, Blanka: Jaroslav Křička a jeho Bílý pán /analytické poznámky/, bakalářská diplomová práce, vedoucí práce Miloš Štědroň (Masarykova univerzita Brno 2014).
Kulková, Eva: Rok bratří Křičků vrcholí (Novoměstsko 24, 2014, č. 9, s. 18).
Grossová, Zdeňka: Vokální tvorba Jaroslava Křičky se zaměřením na písňový cyklus Severní noci, bakalářská diplomová práce, vedoucí práce Petr Martínek (Univerzita Palackého v Olomouci 2015).
Rudolfová, Věra: Kraj návratů i setrvání: Medailonky osobností kulturního života Českomoravské vysočiny (Žďár nad Sázavou 2015).
Bezůšková, Kristýna: Jaroslav Křička a jeho písňový cyklus Jaro pacholátko, bakalářská diplomová práce, vedoucí práce Petr Špaček (Univerzita Hradec Králové 2016).
Žežulka, Lukáš: Významné osobnosti hudebního života města Sušice, bakalářská diplomová práce, vedoucí práce Daniela Mandysová (Západočeská univerzita v Plzni 2016).
Bartoňová, Blanka: Jaroslav Křička a jeho opera Hipolyta. K analýze operní prvotiny z doby pražské premiéry Její pastorkyně, magisterská diplomová práce, vedoucí práce Miloš Štědroň (Masarykova univerzita Brno 2017).
Národní muzeum, České muzeum hudby (ČMH), Jaroslav Křička, značka S 235 (Fojtíková, Lucie: Inventář fondu S 235, Praha 1989).
Horácké muzeum v Novém Městě na Moravě. Jaroslav Křička, značka 26.
Horácké muzeum v Novém Městě na Moravě. Křičkové – alba, značka 30, inv. č. 3826 NM-B.
Moravské zemské muzeum v Brně (MZM), Oddělení dějin hudby, Jaroslav Křička, registrační č. 105.
Archiv Národního divadla v Praze, Jaroslav Křička, nečíslováno.
Archiv Národního divadla v Praze, Hudební archiv, Jaroslav Křička, nečíslováno.
Archiv Národního divadla Brno. Jaroslav Křička, nečíslováno.
Fond Slovenské národné divadlo. Jaroslav Křička, nečíslováno.
Další jednotlivé prameny v regionálních muzeích a oblastních archivech v ČR a v soukromém vlastnictví.
Památky
Muzeum bratří Křičků – expozice, Kelč 290, 756 43, Kelč
Památeční Šípkový keř Petra Křičky, chodník spojující Maršovice s Novým Městem na Moravě.
Pamětní deska sourozenců Křičkových na Maršovské rychtě, Maršovice 1, 592 31 Nové Město na Moravě, autor desky – sochař Jiří Plieštik
Blanka Bartoňová
Datum poslední změny: 12.10.2017