Český hudební slovník osob a institucí

Jírovec, Vojtěch Matyáš

Jírovec, Vojtěch Matyáš, (též Gyrowetz; Gyrowez; Girowetz, Adalbert Mathias), skladatel, kapelník, houslista, varhaník, pedagog, narozen 19. nebo 20. 2. 1763, České Budějovice, zemřel 19. 3. 1850, Vídeň.

Jeho otcem byl Vojtěch Jírovec, ředitel kůru českobudějovické katedrály, a matkou Anna Marie, roz. Gotzová. Od raného dětství se vzdělával ve zpěvu, hře na housle, později též ve hře na varhany a generálbasu. Již z dob studia na piaristickém gymnáziu pocházejí jeho první skladatelské počiny. Šlo jak o skladby určené pro chrám (hymny, Salve Regina a litanie), tak i o kompozice světské (serenady). Na návštěvě u svého bratra v Gmundenu složil prvních šest smyčcových kvartetů a několik písní. Po zakončení gymnaziálních studií, v nichž byl po celou dobu nejlepším studentem, se odebral do Prahy na studia práv na univerzitě. Kvůli nedobrému zdravotnímu stavu po delší nemoci a pro nedostatek finančních prostředků byl nucen školy zanechat. Nastoupil místo sekretáře a hudebníka u hraběte Františka Fünfkirchena. S hrabětem pobýval Jírovec v zimních měsících v Brně, kde bylo Fünfkirchenovo zimní sídlo. Úspěchy jeho skladeb pro dechové nástroje jej vedly k vytvoření prvních 6 sinfonií, jež byly s úspěchem přijaty, a jedné opery, která nebyla provedena. V Brně se Jírovec v houslové hře zdokonaloval u Václava Součka a setkal se zde s  kapelníkem chrámu sv. Jakuba Peregrinem Gravanim. V roce 1785 se Jírovec dostal do Vídně. Ve společnosti, jež se scházela u hudebního diletanta a mecenáše, tajného vládního rady Franze Bernharda von Keese, navázal styky s Wolfgangem Amadeem Mozartem, Josephem Haydnem, Carlem Dittersdorfem, Franzem Antonem Hoffmeisterem, Johannem Georgem Albrechtsbergerem, Giovanim Mane Giornovichim a dalšími. Mozart se vyjádřil pochvalně o jeho 6 symfoniích, a nechal jednu z nich provést na subskripčním koncertě v sále Mehlgrube (1785). Roku 1786 byl Jírovec přijat jako tajemník a učitel houslové hry do služeb knížete Ruspoliho, za nímž odejel do Itálie. Postupně navštívil Benátky, Florencii, Řím a Neapol. V Bologni byl jmenován čestným členem Filharmonické akademie. Ve Florencii poznal Pietra Nardiniho, v  Římě se seznámil s Johannem Wolfgangem Goethem a význačnými hudebníky, jako byl Antonio Boroni, Pasquale Anfossi a Francesco Giuseppe Bianchi. U papežského kapelníka Antonia Boroniho navštěvoval lekce vokální skladby. Roku 1787 vystoupil ze služeb knížete Ruspoliho a odešel do Neapole, kde mu byl ve vokální hudbě učitelem Giovanni Paisiello. Duchovní hudbu a kontrapunkt studoval v Neapoli u italského skladatele a hudebního teoretika Nicoly Saly (1713-1801). Pro neapolského krále Ferdinanda IV. zkomponoval Jírovec šest serenád. V roce 1879 Itálii opustil a zamířil do Francie. Tam zjistil, že zde byla vydána šestice jeho smyčcových kvartetů s opusovým číslem 1, ale také, že několik jeho sinfonií zde bylo uvedeno pod jménem Josepha Haydna. Jírovcovy kompozice v Paříži vzbudily všeobecné nadšení a autor uzavřel smlouvu s vydavatelstvím Imbault na vydání dalších svých skladeb. Revoluční ovzduší vedlo skladatele k tomu, že záhy Francii opustil a odejel do Anglie, kde setrval až do roku 1792. Během této doby komponoval a uváděl nové skladby, účastnil se společenského života vysokých kruhů, krátce působil též jako domácí učitel hudby. Pomohl Josephu Haydnovi prosadit se v londýnské společnosti a koncertním provozu, když tam roku 1791 přicestoval. Kvůli zhoršujícímu se zdraví byl nucen Anglii opustit a přes Belgii, kde mu mladý Napoleon Bonaparte nabídl místo ve francouzských vojenských službách, Paříž, Drážďany, Prahu a České Budějovice se vrátil do Vídně. Jazykové znalosti i vzdělání v  právní oblasti mu umožnilo nastoupit místo vyslaneckého koncipisty u rakouského ministerstva války. Později však přijal nabídku ředitelství císařské dvorní opery a působil až do svého penzionování roku 1731 jako skladatel a kapelník císařských divadel. K jeho povinnostem patřilo napsat nejméně jednu operu a jeden balet ročně. Celkem napsal pro Vídeň 26 menších i větších oper a upravil cca 40 baletů. Roku 1818 debutoval devítiletý Fryderyk Chopin jeho klavírním koncertem. Až téměř do konce svého života komponoval Jírovec duchovní hudbu. Bohatým zdrojem informací nejen o jeho hudebních současnících, ale též o dobové provozovací praxi jsou jeho paměti, jež vyšly v roce 1848. Dožil v  chudých poměrech.