Český hudební slovník osob a institucí

Katedra hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy

Katedra hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, hudebně vzdělávací instituce, zahájení činnosti 15. 11. 1946, Praha.

A. Historie pracoviště

B. Vedení katedry

C. Významné osobnosti, které působily na katedře

D. Současnost katedry hudební výchovy – studijní programy a odborníci, kteří garantují jejich kvalitu

A. Historie pracoviště

Katedra hudební výchovy je součástí Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy od roku 1946, tedy od vzniku této fakulty. Základní kámen k založení fakulty byl dán jedním z prvních prezidentských dekretů po obnově samostatné Československé republiky zákonem o zřízení pedagogických fakult na všech tehdejších univerzitách. Dne 15. listopadu 1946 byla Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy slavnostně otevřena v pražském Rudolfinu za přítomnosti prezidenta dr. Edvarda Beneše. Katedra hudební výchovy je součástí Pedagogické fakulty od doby jejího založení po celou dobu své existence.

I když politicky motivované reformy v letech 1953 a 1959 ukončily působení pedagogických fakult a příprava učitelů základních a středních škol byla přenesena na jiné subjekty (Vyšší škola pedagogická, Pedagogický institut, jiné fakulty), vzdělávání v oboru učitelství hudby si zachovalo i v rámci neustálých reforem studijních plánů, předpisů či názvů oborů a udělovaných titulů svou kontinuitu odbornou i personální. A když v roce 1964 došlo k obnovení pedagogických fakult jako součástí univerzit, tak většina oborů pozvolna přecházela od systému odborného vzdělávání na příslušných fakultách a pedagogického a psychologického vzdělávání na pedagogických fakultách k dnešní podobě samostatných odborně didaktických kateder na fakultách pedagogických. Vzdělávání učitelů hudební výchovy spolu s výtvarnou výchovou však bylo vždy kontinuálně ve všech aspektech zajišťováno výše zmíněnými pedagogickými institucemi. Spolupráce s odbornými fakultami a uměleckými vysokými školami má dnes novou podobu, která je dána požadavky uměleckého a výzkumného rázu zvláště v doktorských studijních programech, grantových projektech a habilitačních a profesorských řízeních.

Po roce 1989 došlo k relativní stabilizaci Katedry hudební výchovy a struktura fakulty navázala na tradici a záměry z doby jejího založení. Došlo, jako na většině vysokých škol, k zakládání nových oborů. Na katedře hudební výchovy to byly obory Sbormistrovství a Hra na nástroj. V současné době se na katedře vzdělávají budoucí učitelé hudby pro všechny typy škol – od škol mateřských přes oba stupně základních škol, školy střední a základní umělecké školy. Od devadesátých let jsou také magisterské a bakalářské programy studijních oborů Hudební výchova, Hra na nástroj a Sbormistrovství realizovány pro zahraniční studenty v jazyce anglickém. Totéž platí od roku 2015 pro doktorský program Hudební teorie a pedagogika.

B. Vedení katedry

Ihned po založení Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy se její součástí stal Ústav pro hudební výchovu. Jeho vedením byl v letech 1946–1948 pověřen brněnský klavírní virtuos a muzikolog Ludvík Kundera. Pro tento post na katedře hudební výchovy se kvalifikoval mimo jiné drobným spisem Jak organisovati hudební výchovu v obnoveném státě (Brno 1945). Na fakultě pak postupně vykrystalizoval obor Hudební výchova.

Prvním vedoucím katedry hudební výchovy byl jmenován v roce 1948 Antonín Sychra, ale pouze do roku 1949. Jeho politická angažovanost jej pak vedla na další významné instituce (AMU, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy). V roce 1949 byl vedením na tři roky pověřen a poté administrativní změnou tohoto prozatímního stavu v roce 1952 jmenován vedoucím katedry hudební výchovy muzikolog, skladatel a sbormistr Josef Plavec. Katedru hudební výchovy pak úspěšně vedl až do svého odchodu do důchodu. V letech 1970–82 stanul v čele katedry František Sedlák, hudební psycholog, didaktik, zakladatel novodobé koncepce výuky hudební výchovy, autor četných, dodnes v České i Slovenské republice (a nejen tam) užívaných textů. Právě na jeho odborné práci podložené personálními záměry je postavena současná systémová, personální a didaktická koncepce katedry, jeho studenti jsou dnes vůdčími odborníky v této oblasti. V letech 1982–89 byl vedoucím katedry hudební výchovy Oldřich Kadlec.

V roce 1990 nastoupil do čela katedry vynikající didaktik a organizátor vzdělávání učitelů hudební výchovy, charismatický Jaroslav Herden. Jeho zásluhou byly založeny dva nové umělecko-pedagogické obory, život na katedře získal dynamiku, prohloubila se spolupráce s ostatními subjekty hudebního vzdělávání, katedra se odborně i personálně stabilizovala. V letech 2001–07 vedl katedru Michal Nedělka, od roku 2007 stojí v čele katedry Jana Palkovská.

C. Významné osobnosti, které působily na katedře

Mezi interní pedagogy a externí spolupracovníky Katedry hudební výchovy patřily a stále patří vynikající osobnosti z oblasti umělecké, hudebněvědné i pedagogické. Jedná se vesměs o absolventy muzikologických studií na filozofických fakultách, uměleckých studií na Akademii múzických umění nebo hudebně pedagogických studií na pedagogických fakultách.

V minulosti to byli například Eduard Herzog (nauka o hudebních formách, estetika, rozbor skladeb), František Sýkora (řízení sboru, intonace a sluchová výchova), Adolf Cmíral (hudební pedagogika), skladatelé Felix Zrno (sborový zpěv) či Karel Hába (improvizace doprovodů k lidovým písním apod.). Následovali další nezaměnitelné osobnosti – Luděk Zenkl (didaktika hudební výchovy), Ivan Poledňák (estetika, populární hudba), předčasně zesnulý Václav Drábek (dějiny hudby, popularizace hudby), hudební skladatelka Elena Petrová, klavíristka Věra Jůzlová, zpěvačka Jarmila Vrchotová Pátová, houslista Jiří Tomášek, sbormistři Jiří Kolář a Miroslav Košler, klavíristka Božena Steinerová a mnozí další.

Významnými spolupracovníky byli kolegové, kteří již nepůsobí na katedře, ale stále aktivně pracují, např. Eva Jenčková, skladatelé Jiří Laburda a Eduard Douša, muzikolog Jaroslav Mihule (dějiny hudby 20. století, estetika), zpěvák  Zbyněk Blecha a další.

D. Současnost Katedry hudební výchovy – studijní programy a odborníci, kteří garantují jejich kvalitu

Současná odborná a personální struktura katedry vyplývá z typů studijních programů, k jejichž vývoji a určité pozitivní stabilizaci došlo po roce 1989. Nový vysokoškolský zákon (účinnost od 1. září 2016) může vyvolat zásadní změny ve struktuře oborů či dalších aspektech. Univerzita Karlova získala dle tohoto zákona jako první v republice tzv. Institucionální akreditaci, na akreditaci jednotlivých oborů se začne pracovat v nejbližší době.

Studijní programy garantované katedrou hudební výchovy (k 1. červnu 2018):

Bakalářské studijní programy (katedrou garantované tříleté obory Hudební výchova, Sbormistrovství, Hra na nástroj /klavír, housle/ a participace s dalšími katedrami – Učitelství mateřských škol).

Magisterské studijní programy (katedrou vypisované obory Hudební výchova, Sbormistrovství, Hra na nástroj /klavír, housle, violoncello/, participace s dalšími katedrami v programu Učitelství pro 1. stupeň základních škol, pětiletý program, včetně specializace na hudební výchovu a participace s dalšími katedrami v programu Předškolní pedagogika, dvouletý program).

Programy, které garantuje  katedra hudební výchovy, mají v rámci pracoviště odlišné postavení. Hudební výchova je základním, centrálním oborem, obory Hra na nástroj a Sbormistrovství jsou koncipovány jako obory exkluzivní, s menším počtem studentů, ale s vysokými nároky.

Doktorandské studijní programy (Hudební teorie a pedagogika, čtyřletý program). Volba témat výzkumné problematiky disertačních prací je shrnuta do následujících oblastí: Hudební psychologie a didaktika hudební výchovy, Hudební interpretační umění ve výchově a ve vzdělání, Analýza hudebního díla a jeho pedagogická interpretace, Dějiny hudební pedagogiky a dějiny hudby s ohledem na aplikaci v hudební pedagogice. Tematické okruhy jsou úzce spjaty s uměleckou činností, což umožnilo vznik jedinečného odborného pracoviště. Možnosti volby nových témat jsou díky interdisciplinaritě okruhů široké, významné je jejich propojení s pedagogickou praxí.

Studijní obory Hudební výchova, Sbormistrovství a Hra na nástroj jsou již přes 20 let akreditovány i v jazyce anglickém, absolventi nacházejí uplatnění v mnoha evropských i mimoevropských zemích. Od roku 2015 je akreditován v jazyce anglickém i doktorský studijní program Hudební teorie a pedagogika.

V čele oddělení, která zajišťují koncepci a obsah daného oboru, stojí zkušení učitelé s velkou praxí pedagogickou i odbornou. Vedoucí oddělení jsou vůdčími osobnostmi oboru, garanty při sestavování akreditačních spisů.

Oddělení zabezpečující program hudební výchovy pro vzdělávání učitelů mateřských škol vede Miloš Kodejška ve spolupráci s Milenou Kmentovou. Studium učitelství mateřských škol je na pedagogických fakultách jedním z nejmladších oborů. V současné době zažívá doslova boom, a to jak v zájmu studentů (povětšinou studentek) o tento obor, tak v oblasti badatelské práce pedagogů.

Oddělení zabezpečující program hudební výchovy v rámci programu pro I. stupeň základních škol vede Hana Váňová, úzce spolupracuje s Kateřinou Hurníkovou a dalšími interními i externími pedagogy. Zde je velmi důležité pro budoucnost hudebního vzdělávání v naší zemi otevírání hudebně výchovné specializace. Těmto studentům je umožněno absolvovat kvalitní, časově rozumně dotovanou výuku hudby, což garantuje jejich profesní připravenost pro výuku hudební výchovy. 

V čele oddělení Sbormistrovství, které v roce 1990 založil Jiří Kolář, je nyní Marek Valášek, garantem tohoto oboru je Stanislav Pecháček, výraznými osobnostmi jsou i Leona Stříteská a Jana Veverková. Charakteristická pro tento obor je spolupráce s četnými externisty v přípravě individuálních sbormistrovských výkonů, jsou to např. Lubomír Mátl, Miriam Němcová, Marek Štryncl a další.

V témže roce vzniknuvší obor Hra na nástroj založili a střídavě vedli Jana Palkovská a Vít Gregor, výraznými osobnostmi byli a jsou klavíristé Věra Kopecká a Libuše Tichá, houslisté Jiří Tomášek, Marka Perglerová, Gabriela Kubátová a externí spolupracovníci violoncellista Tomáš Strašil, klavíristé Tomáš Víšek či Jaroslava Vernerová Pěchočová.

Oddělení oboru Hudební výchova, který je srdcem katedry, vede nyní Alena Tichá. Podílí se na něm prakticky všichni vyučující katedry – z těch, kteří nebyli dříve jmenováni, je nutné zmínit Ivu Volavou (pěvecká výchova), Magdalenu Salákovou (dějiny hudby), Petru Bělohlávkovou, nově přibyli Jan Prchal (didaktika hudební výchovy), Jiřina Dvořáková (hudebně teoretické předměty, improvizace), Olga Kozánková a Zuzana Selčanová.

Předsedou oborové rady, která vytváří koncepci doktorského studijního programu, je Michal Nedělka, současný děkan Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

V rámci fakulty působí také studentský pěvecký sbor a orchestr. Již v roce 1967 byl pod vedením Jiřího Koláře založen ženský pěvecký sbor Iuventus paedagogica, který během svého působení dosáhl vynikající úrovně, zvítězil na mnoha národních i mezinárodních soutěžích, koncertoval na prestižních festivalech a vtiskl katedře hudební výchovy zásadní umělecký a zároveň pedagogický rozměr. Dnes zde působí Ženský komorní sbor, který vede sbormistryně Jana Veverková, a dále velký Smíšený sbor pod vedením Marka Valáška a komorní orchestr, jehož zakladatelkou a uměleckou vedoucí byla téměř 40 let Marka Perglerová. V roce 2016 se vedení ujal mladý absolvent oboru Hra na nástroj a doktorand Jan Rada. Obě tělesa přijala původní název komorního orchestru Collegium paedagogicum. Koncertní činnost těchto souborů je univerzitní obcí vysoce oceňována. Uvádění děl soudobých českých autorů, pravidelné vánoční a jarní koncerty ve Velké aule Karolina, v Týnském chrámu, Emauzích či Českém muzeu hudby, ale také provedení např. Orffovy Carminy burany, Dvořákova Te Dea, Stabat Mater či Mozartova Requiem a dalších vrcholných kompozic v rámci vědeckých konferencí, odborných kulatých stolů a při dalších významných příležitostech je prověřením úrovně studentů a jejich připravenosti pro výkon profese učitele hudby, stejně jako spolupráce s Českou filharmonií v rámci úspěšných edukativních programů pro školy.

Pod vedením Miloše Kodejšky a nyní i s podporou grantové agentury Visegrádských zemí je v pravidelných dvouletých intervalech pořádána mezinárodní doktorandská konference Teorie a praxe hudební výchovy. Konference, jejíž vizi vytvořil Jaroslav Herden, se v roce 2017 konala již popáté.

Katedra hudební výchovy vydává ve spolupráci s Vydavatelstvím Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy časopis Hudební výchova. Ten začal vycházet již v roce 1953 a přes četné změny vychází dodnes. Post šéfredaktora je spjat s takovými jmény jako Josef Plavec, František Holešovský, František Sedlák, Jiří Kolář, Hana Váňová, od letošního roku převzal šéfredaktorský post po Petře Bělohlávkové Miloš Kodejška. Časopis je významnou publikační platformou pro pedagogy kateder hudební výchovy v České republice, na Slovensku, pro učitele z praxe a pro studenty doktorského studijního programu.

Posláním katedry hudební výchovy je ochrana a rozvoj evropského kulturního dědictví v oblasti hudebně pedagogické a výchova učitelů, hudebníků, posluchačů a sympatizantů k odborně erudovanému samostatnému tvůrčímu přístupu. Katedra v minulosti disponovala a stále disponuje týmem pracovníků, kteří toto poslání přijali jako své osobní i pracovní krédo.